Jak udělat SEO? Aneb jak se dělá dada a balamutí vyhledávače i lidé

Klávesnice

Jak udělat SEO? Jak udělat kvalitní SEO? Jak udělat SEO, které zvýší Vás Google Pagerank. Tady Vám to popíšu polopatě: Ano, toto je ta správná webová stránka na kvalitní webdesign a SEO. Správně zpracované SEO není jednoduché, ale dám Vám návod. Chcete vědět…

Před pár dny jsme na Webtrhu.cz narazil na zajímavé téma: Jak se dělá MFA web. Téma upozorňuje na web Jak-udelat.cz. Web nabízí řadu témat; ale bohužel zůstává jen u toho nabízení. Pokud byste čekali nějaký seriózní plátek, který vás například uvede do tajů, jak psát web, jak na web nebo
jak stahovat z YouTube, mýlíte se. Dočkáte se nanejvýš pár podivných vět, které jako by vygenerovala paměť androida nižší generace a které nanejvýš potěší milovníky dada. Jinak „jen“ balamutění vyhledávačů a potažmo i lidí a snaha vydělat na Adsense. Speciálně k dnešnímu dni (17. listopad 2007) nabízí web tato témata:

– Jak na to?
– Jak psát web?
– Jak stahovat z YouTube?
– Jak zhubnout?
– Jak sbalit holku?
– Jak sbalit kluka?
– Jak otěhotnět?
– Jak být emo?
– Jak být krásná?
– Jak líbat?
– Jak na web?
– Jak napsat životopis?

Například na stránce Jak stahovat z YouTube? se dočkáte odpovědi:

„Jak stahovat z YouTube? Chcete vědět jak stahovat videa z YouTube.com? Tak tady je návod:

Konečně jsem našel webovou stránku, s jejíž pomocí je stáhnutí videa z YouTube.com opravdu snadné. Nejde o uložení souboru z YouTube do flv, ale stránka vám video z YouTube.com překonvertuje do libovolného formátu. Jak tedy stahovat z YouTube? Nepotřebujete crackovat žádné programy, prostě si video stáhnete z YouTube hotové.

Chcete návod jak stáhovat videa z YouTube.com? Návod na stahování z YouTube snad ani není potřeba. Prostě zkopírujte odkaz na video z YouTube.com, vložte ho do kolonky na webu a vyberte si formát, do kterého chcete video z YouTube převést. Na výběr máte formáty 3gp, avi nebo mp3 – ano, videa z YouTube je možné uložit i ve formě zvukové stopy. Potom jek klikněte na Convert a vyčkejte pár minut, než se video z YouTube překonvertuje do vašeho formátu. Následně se vám otevře okno s dotazem, kam chcete video z YouTube.com uložit.

Návod jak stahovat z YouTube je tedy celkem jednoduchý. Nejlepší rady jak stahovat z YouTube.com naleznete zde!“

(zdroj: Jak-udelat.z: Jak stahovat z YouTube?)

Shrnuto a podtrženo: Skvělé dadaistické cvičení, které by autorovi webu mohl závidět i samotný Tristan Tzara. Bohužel řešení, na kterém dlouhodobě ve svých důsledcích ztrácejí naprosto všichni. Nic víc, nic míň.

Co si o takovém obsahu myslíte vy? Je to v pořádku? Je možné i takovým způsobem „podnikat“ na internetu? Je to férové vůči internetovým uživatelům?

Den proti spamu: Aurora vystřelila, pochyběli vojáci, ale revoluce začala

Spam

Když se před necelými 14 dny zrodila myšlenka o uspořádání **Dne proti spamu**, rozhodně mi nedocházelo, jaký reálný dopad tato akce může mít. Ve své podstatě DIY akce (Do it yourself/Udělej si sám) se změnila v něco, co dokázalo oslovit média a vytvořit dostatečný humbuk kolem tohoto tématu. A myslím, že humbuk zasloužený. Jaké jsou mé první pocity z celé této akce? S některými jsem se podělil již včera s Vojtěchem Bendářem z Lupy.cz. O další se podělím nyní, s finálními výsledky a shrnutím akce přijdeme společně s Maxem Černým ze Spamy.cz na konci tohoto týdne.

První zhodnocení Dne proti spamu: Letectvo máme silné, příště posílíme pozemní síly
======================================================
Jak už jsem zmínil dříve, **Den proti spamu** byla víceméně DIY akce. DIY formou, nikoliv obsahem. Problematika spamu nepatří mezi témata, o kterých by se nemělo mluvit, které by měly být přehlíženy nebo zlehčovány. To byla hlavní myšlenka, s kterou jsme do celé akce původně vstupovali. Seriózní debata o problematice e-mailového a komentářového/diskuzního spamu měla být okořeněna něčím, co osloví média a co celé akci dodá netradiční charakter – vznikl nápad „Mluv se svým spammerem„. Po akci mohu konstatovat, že akce vzbudila větší než očekávanou mediální pozornost – viz DenProtiSpamu.cz: Napsali o nás. Výstřel z Aurory 7. listopadu 2007 opravdu zazněl. Média zareagovala na toto téma velmi pozitivně. A myslím, že i čeští spammeři si to velmi dobře uvědomili. Postrádali jsme však silnější pozemní síly – počítám, že těch, kteří skutečně zavolali svému spammerovi bylo mizivé procento. Důvody? Pokusíme se je komentovat v oficiálním shrnutí akce. Rozhodně se však pokusíme tuto naši slabinu do příštího roku napravit. Ale jde opravdu o slabinu? Samotné osobní kontaktování mělo být pouze „třešničkou na dortu“, něčím, co zaujme a rozvíří vody. Základ tkvěl a tkví v diskuzi na toto téma, a to se povedlo.

Bojovat slušně proti spamerům? Určitě!
============================

Myslím, že ten, kdo ve středu zvedl telefon a zavolal svému českému spammerovi, nelitoval. Osobně jsem diskutoval s několika firmami. Nejdelší rozhovory probíhaly s Ing. Geyerem z Hotelu U Lípy. Byly dostatečně dlouhé na to, abych si z těchto zajímavých (sic!) rozhovorů vzal pár zjištění. Předně:

1. Pan Geyer je (bohužel) velmi dobře seznámen s problematiku spamu a současnou nedostatečnou českou legislativou. Zná díry a „šikovně“ jich využívá. Je však otázkou, jestli taková „šikovnost“ je tím pravým a férovým způsobem, jak nabízet své služby.

2. Po úvodním nedorozumění, kdy na mě Ing. Geyer podal oficiální stížnost na ÚOOÚ za domnělé zaslání spamu, se náš rozhovor stočil k věcné a seriózní debatě. Slovo seriózní používám zcela záměrně. Rozhodně bych pana Geyera nechtěl démonizovat. Imho je to fajn chlapík, který prostě jen dělá nefér a hodně otravný marketing. Byla to pro mě skutečně zajímavá debata a nelituji jediné provolané minuty. Věřím, že podobně to cítí i pan Ing. Geyer. Nebo se mýlím?

3. Další ponaučení jsem si vzal z dalších rozhovorů – věřím, že někteří spammeři prostě jen zkusili zaslat „nevyžádaný mail“ a tato akce je buď odradí od zopakování nebo je přiměje, aby skutečně vyřazovali ze svých emailových databází ty, kteří nemají o jejich „spamy“ zájem.

4. Podstatně nebezpečnější jsou ti, o kterých se málo mluví, ale kteří vyhledávají skuliny, jak „legálně“ spamovat. Stačí chvíli brouzdat po internetu a pár jich objevíte. Bohužel.

5. Vzniká řada otázek, například: Jak naložit se současnou podobou české legislativy, která svazuje ruce ÚOOÚ, internetovým uživatelům a dává možnost v podstatě „legálně“ spamovat? Když použiji argument pana Geyera: Je opravdu řešením spamu vhodné technické řešení na straně internetových uživatelů? Měl by tedy být problém spamu především odpovědností a starostí koncových uživatelů? Je celý humbuk proti spamu jen prachobyčejný antispamový hype vytvořený pár nespokojenci nebo jde opravdu o závažný problém?

Ale ještě zpátky k Hotelu U Lípy. Znamená to, že jsem konvertoval nebo změnil svůj názor k (legálním, ale nelegitimním) spamům z Hotelu U Lípy? V žádném případě. Myslím, že po celou dobu bylo jasné, že oba dva jsme na různých stranách barikády. Přesto to nebyl důvod být osobní nebo agresivní. Byla to věcná diskuze. Četl někdo z vás Clostermannův Velký cirkus? Clostermann popisuje rozdíl mezi leteckými boji v 1. a 2. světové válce. V té 1. proti sobě stáli sokové, ale bojovali slušně. Stojím na druhé straně barikády a budu dělat všechno pro to, aby Hotel U Lípy a další přestali spamovat, tj. změnili svůj způsob „marketingové komunikace“. Ale nikdy se nebudu chtít snížit k podlému způsobu boje nebo grázlovství. Věřím, že na stejnou hru přistupuje i pan Geyer a další. Věřím, že dlouhodobě je toto ten nejlepší boj se spamy a s jejich zasilateli.

1. český Den proti spamu coby beta verze
===============================
Do celé akce jsme vstupovali s úmyslem ji v případě úspěchu v dalších letech opakovat. V tuto chvíli mohu směle konstatovat, že ji rádi zopakujeme. Letošní **Den proti spamu** berme jako beta verzi. Zkusili jsme to, vychytali jsme chybky, snažíme se poučit do budoucna, ale jsme přesvědčeni o tom, že samotná myšlenka má svůj smysl a opodstatnění. Letošní Den proti spamu byl úspěšný prequel. To, zda v dalších letech přijde ještě úspěšnější seriál záleží hodně i na vás.

Spamuje Expert SoftWorks záměrně nebo omylem?

Spam

S blížícím se Dnem proti spamu jsem více citlivější na nevyžádanou poštu od českých spammerů. Jejich maily (byť nevyžádané) mají hned několik výhod – podstatně jednodušeji se dohledávají jejich odesilatelé, dá se na ně rychle a levně telefonicky nakontaktovat a případně celou situaci i (smírně) vyřešit + přimět/přinutit tyto české firmy k odpovědnějšímu přístupu při oslovování potenciálních zákazníků.

Před nějakými čtrnácti dny (17. října 2007) jsem se rozhodl vyzkoušet, jak funguje či nefunguje vyřazení z e-mailové databáze firmy Expert SoftWorks, která mě jednou za čas obšťastňuje jedinečnými novinkami (sic!) a novými a exkluzivními (sic!) produkty. Sice jsem tehdy ještě moc nechápal, proč mi od této firmy chodí nabídky zboží, ale to je zase jiný příběh.

Reagoval jsem na tento mail:

Expert Softworks

Požádal jsem o vyřazení ze zasílání informačních e-mailů. Při té příležitosti jsem jim ještě napsal přes webový formulář na jejich webu (ale o tom třeba někdy jindy). K mému překvapení mi po 14 dnech (1. listopadu 2007) přišel další informační mail:

Expert Softworks

Trochu jsem tomu nechápal. Jak tedy funguje jejich vyřazení z databáze? Jsem výjimkou nebo Expert SoftWorks kašle na jakékoliv vyřazování z databáze. To byly jedny z důvodů, proč jsem na Expert SoftWorks zavolal a nechal si vyžádat vyjádření.

Vážený pane Čaníku,

reaguji na náš telefonický rozhovor ze dne 2.11.2007.

Protože jste našim zákazníkem (máte od nás zakoupen produkt Seznam DVD registrovaný na adresu [neco@neco.neco]), zaslali jsme Vám, stejně jako dalším našim zákazníkům, nabídku slevy na nově vydaný produkt. Protože jsou naše informační e-maily korektně psány, tento e-mail obsahoval i odhlášení ze zasílání informací na danou adresu.

Bohužel naší vinou došlo při odesílání dalších reklamních sdělení k chybě, při které tato sdělení obdrželi i někteří již vyřazení uživatelé.

Za toto nedopatření se Vám velice omlouváme. Již jsme podnikli speciální opatření, aby k tomuto selhání již nemohlo dojít a na e-mailovou adresu [neco@neco.neco] již žádný e-mail nepřijde.

Takto samozřejmě reagujeme na případné stížnosti všech našich klientů.

Děkujeme Vám za pochopení a přejeme příjemný den.

S pozdravem, David Kořínek, Expert SoftWorks

Jak si to mám tedy celé vyložit? Co si o tom myslíte vy? Máte někdo podobnou zkušenost? Byl/Je to ze strany Expert SoftWorks záměr nebo šlo opravdu jen o nedorozumění a omyl? V diskuzi rád uvidím nejen vaše názory, ale stejně tak i názory a reakce pana Kořínka z Expert SoftWorks.

Den proti spamu: Poděkujme 7. listopadu svým spammerům!

Spam - Poděkujme svým spammerům

Poslední aktualizace: 29. října 12:30 hodin.

Na problematiku spamu se člověk může dívat z více úhlů – z pozice osobní nebo z hlediska širšího. Vždy z toho vyjde to samé. Spamy otravují, zatěžují, zdržují a hlavně – je jich neskutečně hodně. Například podle společnosti Commtouch a její aktuální zprávy Email Threats Trend Report tvoří spamy již 95% všech emailů.

Spammeři, přineseme vám modré z nebe!

Tato akce – Den proti spamu – je orientována speciálně na české spammery. Proč jen ty české? Je jednoduché je oslovit, jednoduché o nich informovat Úřad pro ochranu osobních údajů a člověk se s nimi může pobavit v češtině. Navíc telefonní poplatky v rámci ČR nejsou problémem.

Celá takto akce je plánována na 7. listopadu 2007. Tento den chceme ty, kteří nám během roku zaslali nevyžádanou poštu, kontaktovat a jednoduše si s nimi pěkně popovídat.

Co chceme touto akcí vzkázat všem spammerům?

Spammeři, vy se zajímáte o nás. My se jeden den budeme zajímat o vás. Máme vás „rádi“ a přineseme vám modré z nebe. Nebudeme Vám v ten den nadávat nebo si nevhodnou formou stěžovat, že nás otravujete svými nevyžádanými maily. Ten den na Vás budeme neskutečně milí. Někteří z nás Vás budou chtít pozvat na limonádu, aby si s vámi popovídali o problematice spamu. Někteří z nás Vám zavolají, aby Vám řekli pár hřejivých slov za to, že na nás během roku myslíte se svými spamy. A věřím, že většina z nás se bude chtít podělit o své přátelství s Vámi taky s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Věříme totiž, že určitě i tam jsou lidé, kteří se s vámi chtějí blíže seznámit.

Cíl projektu – Den proti spamu

Hlavním cílem Dne proti spamu je dne 7. listopadu oslovit osobně ty, kteří nám během roku zaslali nevyžádanou poštu. Cílem akce není jim vynadat, nebo je poslat do patřičných míst. Naopak: cílem je zavalit je láskou a pozorností. Najde se dostatečné množství těch, kteří takhle osobně – telefonicky, přes „instantní kecálky“ (icq apod.), osobním rozhovorem nebo jinou formou – budou chtít poděkovat svému spammerovi/svým spammerům?

Proč zrovna tento den? Vy, kdo pamatujete „předrevoluční éru“, určitě vzpomínáte, že to byl den, kdy začínal Měsíc československo-sovětského přátelství. Svátek, který jsme milovali asi tak jako samotné spammery.

Cílem Dne proti spamu je také vyvolat širší a konstruktivní diskuzi o této problematice – o současné legislativě v ČR, možnostech řešení tohoto problému apod.

ÚOOÚ a spammeři: Seznamte se, prosím!

Touto akcí však nechceme skončit jen u jednoho recesí prosluněného dne. Jde o to výsledky z této akce vyhodnotit, dostatečně je medializovat + o výsledcích informovat především Úřad pro ochranu osobních údajů.

Sběr dat bude jednoduchý. Na vybraném místě se budou moci všichni ti, kteří se jakoukoliv formou zapojí do této akce, podělit o své postřehy – koho oslovili, s jakými výsledky apod. O všem se v dostatečném předstihu dozvíte více.

Podmínky akce – Den proti spamu

1. Chovat se ke spammerům ve vší slušnosti – zaslouží si být zavaleni naší vstřícností a láskou.
2. Reagovat jen na spammery, kteří vám poslali nevyžádanou poštu během posledních 12 měsíců.
3. Nevyvolávat konfrontace – naopak, pěkně se s nimi pobavit, či s nimi strávit svůj volný a drahocenný čas.
4. Každý nese osobní odpovědnost za to, jak seriózně a slušně se bude bavit s osloveným spammerem.
5. Podpora a šíření této akce neprobíhá formou zasílání nevyžádaných zpráv jakéhokoliv druhu. Účel jednoduše nesvětí prostředky! Využíváme všech dostupných a férových prostředků podpory – přímé informování médií, informování přátel či internetových komunit. Vždy to ale děláme tak, abychom nebyli nařčeni ze spamování. Stejně tak žádáme všechny účastníky akce, aby jednali stejně tak. Jakékoliv nefér způsoby informování o akci jsou nepřijatelné a jsou v přímém rozporu s touto akcí.

Chybí v Podmínkách akce nějaký důležitý bod? Dejte mi o něm vědět (email: petr[z]canik.cz), přihodím.

Bude se slavit i na Slovensku a jinde?

To už necháme na vás samotných.

Pomůžete? Zapojíte se? Podpoříte? Přispějete svým názorem?

Máte zajímavé nápady? Pomohli byste i vy rádi s touto akcí? Neváhejte mě kontaktovat. Jakákoliv pomoc je vítána.

Chcete tuto akci podpořit? Dejte o ní vědět na svém blogu, webu, vykládejte o ní při svátečním obědě nebo o ní prohoďte pár slov při randění.

Důležité zdroje:

Lupa.cz: Spam tvoří již 95 procent všech e-mailů

Lupa.cz: Jsme spameři, omluvte nás

iHNed.cz: SPAM : Všechno, co jste chtěli vědět

Wikipedia.cz: Spam – přehledný materiál o spamu: historie spamu, zákony a opatření proti spamu.

Wikipedia.cz: Komentářový/Diskuzní spam (Forum spam) – další z oblastí spammingu. Tentokrát o vkládání/zahlcování diskuzních fór nevyžádanými komentáři/posty.

Český spam: Články o spamu – linky na zajímavé články iDNES.cz, Lupa.cz, BusinessWeek.cz apod.

Český spam: Databáze spamů

Blok.Rozanek.cz: Nech spammera žít

Blok.Rozanek.cz: ÚOOÚ loni potrestal 88 spammerů

Čaník.cz: Měj rád spammera svého

Čaník.cz: Spammeři a běžní uživatelé: Nerovný boj s elektronickými znečišťovateli

Víte o dalším zajímavém zdroji? Dejte mi o něm vědět (email: petr[z]canik.cz), přidám jej zde.

Morálka a její vliv na vznik a fungování ekonomického systému

Šachy

Již před více než 100 lety publikoval významný světový sociolog a ekonom Max Weber jedno ze svých stěžejních děl nazvané přímo a výstižně: Protestantská etika a duch kapitalismu. Řada věci z tohoto díla byla sice již myšlenkově posunuta někde jinde, k některým momentům je možné se stavět kriticky, ale přesto můžeme toto jeho dílo považovat za důležitý prvek současného (nejen ekonomického a sociologického) poznání.

Pokud je Weberova teorie o vlivu protestantské etiky na vznik kapitalismu správná, pak byl „moderní ekonomický a sociální vývoj zásadním způsobem ovlivněn něčím, co se nám na první pohled zdá velmi vzdálené, totiž náboženskými ideály.“ (Giddens, A., 1999:548)

Spása, požehnání a majetek

Max Weber se zabýval jednoduchou otázkou: Co ovlivnilo vznik kapitalistického systému a proč se tento systém rozvíjel především v euro-americké civilizaci?

„Zdrojem racionalizace v západních společnostech je dle Webera kulturní změna, kterou přinesla protestantská etika. Protestantismus nebyl přímou příčinou kapitalismu, ale poskytl kulturu, která kladla důraz na individualismus, usilovnou práci, racionální jednání, spoléhání se na sebe a především odložené spotřeby.“ (Zdroj: Wikipedia.cz: Max Weber – Racionalizace, kapitalismus a protestantská etika)

Weber ve svém díle poukazuje na to, že duchovní zaměřenost jednotlivců ovlivnila vznik celého hospodářského a společenského systému. Ale nejde nám o ledasjaké duchovní zaměření. Max Weber zkoumal různé náboženské systémy (východní náboženství, katolickou či židovskou víru apod.), ale u žádných nenalezl právě ty prvky, které jsou důležité k rozvoji racionalizace a kapitalistického systému. Přestože všechny víceméně sdílejí stejné obecné hodnoty (úcta k životu, láska k bližnímu, stíhání krádeže či vraždy apod.), bylo k rozvinutí „duchu kapitalismu“ zapotřebí něco navíc. A právě určitý postoj k Bohu, pohled na formu požehnání, cesta ke spasení, jisté uznávané hodnoty, jež neměly žádný ekonomický podtext, měly své konkrétní ekonomické a společenské dopady. Konkrétní jednání jednotlivců i celkové společenské (náboženstvím ovlivněné) klima tedy nezplodilo pouze své zamýšlené důsledky – dobré postavení jednotlivce před Bohem, čisté svědomí, dobré přijetí v komunitě apod. Toto jednání vyvolalo i své nezamýšlené důsledky, nad kterými jednotliví aktéři vlastně ani příliš neuvažovali – podíl na vzniku společenského systému, v němž nyní žijeme. Jednotlivé hodnoty a chování, které na jedné straně zajišťovalo dobré postavení před Bohem i v komunitě, totiž na straně druhé podporovalo vznik a fungování kapitalistického systému (směnu, efektivnější dělbu práce, kumulaci a investování majetku apod.).

„… vznik ekonomického racionalismu je podmíněn nejen racionální technikou a racionálním právem, ale i schopnostmi a dispozicemi lidí pro jistý způsob prakticky racionálního vedení života vůbec. Kde mu překážejí zábrany psychické povahy, tam naráží hospodářský racionální způsob života na těžký vnitřní odpor. K nejdůležitějším prvkům formujícím životní způsob patřily v minulosti všude i síly magické a religiózní a také etické představy o povinnostech, kotvící ve víře v takové síly.“ (Weber, M., 1997:235)

Praktický význam Weberova díla

Proč se však o něčem takovém bavit? Má to pro nás tato Weberova práce vůbec nějaký praktický smysl? Pokud zobecníme Weberovu myšlenku o vztahu mezi protestantskou etikou a vznikem kapitalismu, pak se můžeme domnívat, že morálka je opravdu jedním ze základních zdrojů a limitů rozvoje a kvality kapitalistického ekonomického systému (nebo když použijeme Hayekův termín: „rozšířeného řádu“). Jinak řečeno: člověk a celá společnost byla a je schopna svého rozvoje nejen díky umu, vynalézavosti a následně samotným technickým vynálezům, ale díky podřízení se určitým pravidlům, které umožňují tento řád ještě rozvíjet, rozšiřovat a udržovat. Při správnosti Weberova předpokladu můžeme dokonce prohlásit, že „rozšířený řád“ není uskutečnitelný v jakémkoliv morálním klimatu společnosti. „Rozšířený řád“ potřeboval právě určitou morálku, aby se mohl plně rozvinout do dnešní podoby. Tento úzký a zásadní vztah mezi morálkou a hospodářstvím pak opodstatňuje existenci etiky jako teorie o morálce.

A nemusíme hovořit pouze o celém systému. Pokud se podíváme na mikroúroveň, docházíme víceméně ke stejným výsledkům. Kvalita lidského kapitálu – síla a kvalita podnikové kultury – do značné míry limituje fungování jednotlivých firem (speciálně pak těch, jejichž základním pilířem je lidský kapitál). Právě ona totiž nastavuje možnosti dělby práce, míry důvěry a z toho plynoucí výše transakčních nákladů (nákladů na fungování systému) apod. Investovat do podnikového (sociálního) klimatu a lidí není marností a nadstandardem. Je mnohdy samotným základem (dlouhodobě udržitelného) podnikání a podnikatelského úspěchu.

Použitá literatura:

Čaník, P. – Řezbová, L. – Zavrel, T.: Metody a nástroje podnikatelské etiky. Praha, Vysoká škola ekonomická, 2006.

Giddens, A.: Sociologie. Praha, Argo 1999.

Weber, M.: Autorita, etika a společnost. Praha, Mladá fronta 1997.

Překvapí OSA svou odpovědí? Budu k nim konvertovat?

Obaly na CD

Když jsem minulý týden dostal od OSY email s žádostí znovu zaslat špatně čitelný repertoárový list, netušil jsem, jak dalece mě toto téma chytne. Již v mém prvním mailu, který jsem OSE psal, jsem nadhodil pár otázek. Od té doby však ve mně dozrály další, a já bych rád na ně znal odpověď přímo od zdroje.

Od prvního mailu ze strany OSY již uběhl týden a já jsem zatím stále jen natěšený na odpověď. Zatím nedorazila. Dle sdělení odborné referentky byl mail s mými dotazy postoupen vedoucímu OSY v Ostravě. Pokud odpověď v Ostravě zraje a dozrává jako víno, pak si rád ještě nějaký ten den počkám (i když do konce října bych to rád viděl vyřešené). Uvidíme, možná má vedoucí ostravské pobočky natolik silné argumenty, že mě přiměje ke konverzi.

A jak zatím celý týden probíhal v mailech? V pondělí jsem odborné referentce OSY zaslal slíbený mail s kompletním repertoárem všech tří kapel. Vzhledem k tomu, že bylo až do středy (24.10.2007) „ticho po pěšině“, napsal jsem ve středu stručný mail tohoto znění:

Dobrý den paní R.,

věřím, že podklady, které jsem Vám minule poslal, jsou v pořádku. Když tak mi dejte vědět.

Ještě bych se rád vrátil k těm mým otázkám. Opravdu rád bych od Vás dostal odpověď a myslím, že nejsem sám (viz můj blog na www.canik.cz).

Děkuji a přeji Vám pěkný den

Ing. Petr Čaník

Dnes v 9:40 jsem od odborné referentky OSY dostal tento mail:

Dobrý den pane Čaníku,

zaslané repertoárové listy jsou již v pořádku. Váš dotaz jsem předala vedoucímu naší pobočky OSA – Ostrava, který se Vám k tomuto vyjádří.

S pozdravem

J.R.

Odborný referent veřejného provozování

Když už se mi tedy má k mým otázkám z minulého týdne vyjadřovat někdo (pravděpodobně) kompetentnější, řekl jsem si, že rovnou sepíši i další dotazy, které mi už delší dobu leží na srdci:

Dobrý den paní R.,

děkuji za mail. Vážím si toho a myslím to vážně. Na odpověď se těším.

Jen ať si rozumíme – nechci být žádným laciným provokatérem; jde mi spíše o samotný princip. Možná jsem naivní, ale od instituce jakou je OSA bych rozhodně čekal 2 základní věci:

– podporu kultury, ne její omezování zbytečným a vynucovaným papírováním + principem „presumpce viny“ (pořádaný koncert jsem nedělal pro peníze, nikoho jsem nechtěl podvést… a vynucené papírování při pořádání kulturních akcí ze strany OSY mě prostě zaráží);

– respekt a férový přístup ke všem autorům všeobecně, ne pouze vůči těm, kteří jsou členy vašeho svazu – existují například nějaké odhady kolik nelegitimně (schválně nepíši: nelegálně) vyberete peněz od cizích autorů (mám na mysli autory svých vlastních fotografií, osobních rodinných videí, textových prací apod.)? Počítám, že to bude částka v řádu miliónů ročně. Existuje u OSY nějaký mechanismus odpovídající, vhodné a technicky možné kompenzace těmto autorům?

Bohužel, v současné době u OSY nevidím ani krapet toho, co bych od organizace bijící se za autorská práva očekával. A podle toho, co vím, nepatřím k menšině.

Neočekávám odpověď od vás samotné, ale byl bych rád, kdybyste tento mail připojila k tomu, který šel vedoucímu ostravské pobočky OSA.

Děkuji a přeji vám pěkný den

Ing. Petr Čaník

P.S. Neberte – prosím – tento mail osobně. Jde o můj názor vůči OSE, ne vůči Vaší osobě. Váš přístup je v pohodě.

Jsem opravdu zvědavý na argumenty, které mi OSA předloží. Některé očekávám, na některé si možná budu muset opravdu počkat. Určitě vám dám vědět.

Aktualizace 26. října 2007 – mail od odborné referentky veřejného provozování

Dnes v 10 hodin mi přišel mail od paní J.R.

Dobrý den,

pane Čaníku, Váš dotaz jsem předala k vyřízení vedoucímu naší pobočky panu B., ale jelikož je momentálně na dovolené, žádám o strpení.

S pozdravem

J.R.
Odborný referent veřejného provozování

Etický kodex, pod který bych se v klidu a rád podepsal

Team

V minulém článku jsme se nejen blíže seznámili s definicí etického kodexu a základními plusy a mínusy jeho implementace, ale ukázali jsme si také na jeden z příkladů, jak by etický kodex rozhodně neměl vypadat. Shrnuto a podtrženo z minulého článku: přílišné zevšeobecnění, nezaměření se na základní problémy daného podniku či oboru podnikání a neochota jít nad to, co „káže zákon“, jsou základními zabijáky původně dobře míněné myšlenky zavést do podniku etický kodex. Tudy prostě cesta nevede. V takovém případě se etický kodex stává pouze cárem papíru, který jen pramálo vypovídá druhým o tom, jak se podnik staví k základním etickým problémům. Etický kodex je pak jen Potěmkinovskou vesnicí, která je druhým k smíchu; a těmi, kteří se zabývají podnikatelskou etikou, k pláči.

Jak by tedy mohl a měl vypadat dobře zpracovaný etický kodex? Určitě jich najdeme řadu. V českých poměrech však stojí stoprocentně za vyzdvižení ten, který před pár lety zavedla společnost Papirius. Papirius sice dnes již funguje jako součást americké společnosti Office Depot a tak přebrala jejich etický kodex, ale ze svých zásad a představ o férovém podnikání neustoupila.

Ale vraťme se k jejich (původnímu) etickému kodexu. Ten považuji za výborný hned z několika důvodů:

  • ve své úvodní části je přiměřeně všeobecný (nikoliv však ve smyslu, že vzletně používá fráze o pouhém legálním podnikání; spíše se snaží ukázat, že chce Papirius jít dál než jen být podnikem dodržujícím stanovenou legislativu);
  • zaměřuje se stručně, ale trefně na základní etické problémy, které mohou v podniku nastat (přijímání a poskytování darů a pozorností);
  • poskytuje velmi praktický návod, jak jednat v eticky problematických situacích, tzv. Rychlý návod pro správné rozhodování.

Jde vidět, že lidé podílející se na vytvoření tohoto etického kodexu nad ním opravdu přemýšleli; případně ho nechali dostatečně kvalitně dozrát. Etický kodex, který určitě je inspirací pro jiné firmy.

Vraťme se ještě krátce právě k onomu Rychlému návodu pro správné rozhodování. Obsahuje jednoduché otázky, které mají aktérovi eticky problematické situace napomoci správně vyřešit. Skvělé vystihnutí „Zlatého pravidla“ v 9 bodech.

1. Je daná věc v souladu s etickým kodexem PAPIRIUSU?

2. Máš pocit, že je to správné?

3. Je to zákonné?

4. Pokud by se o Tvém jednání někdo dozvěděl, neodrazí se to negativně na Tvé pověsti nebo na pověsti PAPIRIUSU?

5. Cítil/a by ses nepříjemně, kdyby jiní věděli, že jsi se rozhodl/a takto jednat?

6. Existuje jiný, eticky přijatelnější způsob řešení?

7. Jaký bys měl/a pocit, kdyby ses o svém jednání dočetl/a v novinách?

8. Poradil/a ses s ostatními kolegy?

9. Obrátil/a ses na personálního manažera nebo jednatele PAPIRIUSU jestliže si nejsi jistý / jistá svým rozhodnutím?

Vypadá snad tento článek, že byl napsán na zakázku? Chyba lávky. Jen obdivně vyzdvihuji excelentně odvedenou práci na etickém kodexu jedné z českých firem. Papirius si vytvořil kvalitní nástroj; záleží jen na nich, jak tento nástroj využijí.

Znáte vy nějaký zajímavý etický kodex? Máte ve své firmě etický kodex zaveden?

Poznámka:

Za poskytnují informací a etického kodexu děkuji personálními řediteli OFFICE DEPOT s.r.o., Danielu Galandrovi. Celý etický kodex je k nahlédnutí zde.

Etický kodex, který bych si za rámeček nedal

Dokumenty

V poslední době se stalo již relativně běžnou praxí firem, že mají zaveden etický kodex. Ať již ten svůj vlastní nebo se k nějakému jinému odvolávají coby členové různých sdružení, asociací apod. Tento trend neminul ani Českou republiku. A je tomu dobře.

„Pod termínem etický kodex (code of ethics, code of conduct) rozumíme systematicky zpracovaný soubor norem a předpisů, který vymezuje a upravuje vztahy mezi členy určité komunity. Etický kodex poskytuje detailnější rozpracování, konkretizaci morálních zásad a jejich použití v podnikové praxi. Etické kodexy a jim podobné dokumenty slouží ke kultivaci podnikového klimatu, podnikové kultury.“ (zdroj: Studie Transparency International: Aplikace metod a nástrojů podnikatelské etiky v českém podnikatelském prostředí

Vše má své pro a proti
=================
Etický kodex však není samospasitelným nástrojem. Jeho zavedením se firma nestane automaticky lepší, etičtější a transparentnější. Bohužel někdy se stane jen více farizejskou. Mimochodem pěkně rozpracovaný a dlouhý etický kodex měl i nechvalně proslavený Enron. Etický kodex je prostě jen pouhým nástrojem. Když ho špatně použijete, špatně pochodíte; minimálně však nedosáhnete toho, co jste původně zamýšleli. Pokud je však etický kodex coby nástroj správně implementován do podniku a je jednou ze součástí komplexního etického programu firmy, je užitečným pomocníkem.

Hlavní přednosti etických kodexů
========================

  • eliminuje nežádoucí praktiky;
  • zlepšuje reputaci firmy na veřejnosti i u zákazníků;
  • objasňuje politiku firmy v morálně problematických otázkách, definuje akceptovatelné a neakceptovatelné jednání (korupce, úplatky, neužívání pravomocí apod.);
  • pozitivně motivuje zaměstnance posílením jejich vědomí, že pracují v etickém prostředí s jasnými pravidly, která platí pro všechny bez výjimky;
  • podnik jeho prostřednictvím dává najevo hodnoty, v rámci nichž se snaží fungovat;
  • zabraňuje nadřízeným zneužívat svého postavení vůči ostatním zaměstnancům;
  • poskytuje základní rámec pro implementaci etického programu.

Na co si dát při implementaci etických kodexů pozor?
=======================================

  • Diskutabilní zůstává otázka, nakolik užitečný je etický kodex u malých podniků a drobných podnikatelů s pevnou firemní kulturou fungující převážně na základě neformálních vztahů;
  • RIZIKO: nebezpečí, že pokud není brán jako akční nástroj etického programu, stává se „prázdným dokumentem“, slohovým cvičením, které postrádá svůj nejsilnější atribut – autentičnost;
  • RIZIKO: přespříliš obecně zpracovaný etický kodex nejde k meritu věci a nepostihuje problémy, které by v něm měla mít firma zachyceny;
  • RIZIKO: přespřílišný a do detailu propracovaný etický kodex s sebou nese riziko ztráty utilitarního charakteru tohoto dokumentu (jde o nebezpečí, které je však spojeno s kodifikací jakýchkoliv jiných norem).

Etický kodex jako nevhodný nástroj
==========================
Před časem jsem narazil na jeden etický kodex. Byl na webových stránkách větší a významnější české společnosti. Bohužel byl zpracován takovým způsobem, že jej od té doby používám jako příklad „jak by etický kodex vypadat neměl“. Neměl v sobě nic, co by lidem uvnitř a vně podniku ukazovalo cestu ven z eticky problematických situací apod. Obsahoval jen běžné a prázdné PR řeči. Věci, na které nepotřebujete samostatný dokument. Věci, které vlastně ani legálně provádět nelze. Hodnota takového kodexu je imho nulová.

Střípky a „perly“ z etického kodexu
==========================
Společnost, o které je řeč, nás ve svém etickém kodexu informuje:

  • „nezaměstnává nesvobodné osoby, osoby z donucení nebo vězně.“
  • „umožňuje zaměstnancům svobodně skončit pracovní poměr.“
  • „vytváří účinné kroky pro předcházení nehodám a úrazům.“
  • „nezaměstnává osoby mladší 15 let.“
  • „[zabezpečuje], aby měsíční odměna každého zaměstnance byla vždy v přepočtu stejná nebo vyšší než zákonem stanovená minimální mzda.“

Co bod, to perla. Bohužel. Pokud by šlo o kodex pro firmu působící v Africe či Asii, tak ani nepípnu. Ale takový kodex v České republice?

O jakou firmu se jedna? To není podstatné, daleko důležitější je to, že tudy cesta opravdu nevede. A jak by tedy měl vypadat dobře zpracovaný etický kodex? Příště si na jeden takový ukážeme.

Další zdroje
========
CSR-Online.cz: Etický kodex – definice a ukázky různých etických kodexů

Čaník, P., Čaníková, P.: Aplikace metod a nástrojů podnikatelské etiky. Praha, Transparency International – Česká republika, 2006.
– Studie se zaměřuje na jednotlivé nástroje podnikatelské etiky. Její součástí je také kvalitativní výzkum mapující situaci v oblasti BE a CSR v České republice. Studie byla vypracována v roce 2006 pro Transparency International – Česká republika, o.p.s.

Podniková kultura a její role při řešení hospodářské kriminality

Podniková kultura

Sem tam (chtěl jsem být pozitivnější, ale správně čtěte: relativně často) se ještě objevují názory, že investice do oblastí jako etika či podniková kultura je jen mrháním firemních peněz. O to více potěší, když se objevují solidní výzkumy, které ukazují, že kvalita podnikové kultury a správné využívání nástrojů podnikatelské etiky hrají důležitou roli při potírání hospodářské kriminality; byť moc nepotěší samotné výsledky takových výzkumů.

Minulý týden zveřejnila renomovaná světová poradenská společnost PricewaterhouseCoopers průzkum, v němž mapuje a analyzuje situaci na poli hospodářské kriminality. Jedná se již o čtvrté vydání tohoto výzkumu, který je prováděn každé dva roky. Tentokrát bylo osloveno více než 5400 společností ze 40 zemí. V rámci České republiky bylo dotázáno 79 předních českých firem. Výsledky?

„Náš průzkum ukazuje, že hospodářská kriminalita stále patří k největším problémům podnikání ve světě. V uplynulých dvou letech se 43 % společností na celém světě stalo obětí hospodářské kriminality. V České republice to bylo dokonce celých 61 % podniků. V porovnání s naším průzkumem hospodářské kriminality v roce 2005 (63 %) to představuje pokles o 2 procentní body, nicméně i tak zůstává Česká republika vysoko nad průměrem střední a východní Evropy (50 %).“ (zdroj: www.pwc.cz)

Vnímání vs. skutečný výskyt hospodářské kriminality

Z výzkumu vyplývají pro Českou republiku (samozřejmě pro sféru velkých podniků) zajímavá zjištění. Mezi nezajímavější z nich patří:

  • 61 % společností v České republice se během posledních dvou let stalo obětí jednoho či více případů hospodářské kriminality (o 2 procentní body méně než v roce 2005).
  • Nejčastější formou hospodářské kriminality i nadále zůstává majetková zpronevěra (uvedlo ji 38 % společností), následovaná korupcí a uplácením (27 %).
  • 35 % společností v České republice uvedlo, že jejich ztráty v důsledku hospodářské kriminality překročily 250 000 USD (5 miliónů Kč), přičemž průměrná přímá finanční ztráta činila 1,7 milionu USD (34 miliónů Kč). To je značný nárůst oproti roku 2005, kdy ztráty nad 250 000 USD vykázalo pouze 13 % dotázaných.
  • Během posledních dvou let vynaložily společnosti v České republice v průměru více než 639 000 USD (téměř 13 miliónů Kč) na řešení případů hospodářské kriminality.
  • Dotázané společnosti též utrpěly významné nepřímé škody: ve více než 80 % případů šlo o poškození jejich dobrého jména, snížení pracovní morálky, zhoršení vztahů s obchodními partnery a zvýšení nákladů na jednání s regulačními orgány. 69 % respondentů uvedlo, že hospodářská kriminalita měla negativní vliv na cenu jejich akcií.

Průměrné náklady nejzávažnějších typů hospodářské kriminality

Nástroje podnikatelské etiky
====================
Výzkum jasně ukazuje, že implementace etických principů nezačíná a nekončí zavedením etického kodexu. Je to jen jeden z mnoha nástrojů kultivace podnikové kultury. Potřebný, ale ne jediný. Asi stejně důležitý jako droždí v kynutém těstě. Neobejdete se bez něj, ale jen z droždí koláč neupečete. Etický kodex by tedy měl být jednou ze součástí komplexního etického programu. Zajišťuje jakési obecné normativy. Další nástroje podnikatelské etiky pak podchycují další potřebné oblasti. Interní audit slouží na analýzu současného stavu a pro hledání řešení, jak se ze stavu „co je“ dopracovat do stavu „má být“.

„Důležitost firemní kultury založené na transparentnosti a etice se ukazuje i při pohledu na způsoby odhalování hospodářské kriminality,“ uvedl Sirshar Qureshi. „Pokud jde o kontrolní mechanismy, mezi nejefektivnější patří interní audit s 18 % odhalených případů. Celých 41 % případů bylo ale zjištěno prostřednictvím anonymní informační linky či prostého varování. To dokládá, jak hodně jsou společnosti závislé na transparentní firemní kultuře a na postoji svých zaměstnanců. Jde o jejich chápání situace, zodpovědnost a schopnost či ochotu rozpoznat podezřelé jednání a informovat o něm.“ (zdroj: www.pwc.cz)

Výzkum PricewaterhouseCoopers vyzdvihuje hned několikrát důležitost whistle-blowingu, tzn. vhodného systému, který umožňuje upozornit na případy neetického chování. Jeho konkrétní podobou je pak firemní systém anonymních linek (telefonních, elektronických apod.). Jde o hodně citlivou oblast, ale zároveň se ukazuje, že správně nastavený whistle -blowing značnou měrou napomáhá při odhalování hospodářské kriminality. Hned druhou nejdůležitější roli při odhalování neetického a nelegálního chování hrají dle výzkumu interní audity firem.

„Oproti roku 2005 se počet společností, které zavedly anonymní informační linku (tzv. whistle-blowing), zdvojnásobil na 44 %. Výsledky studie ukazují, že se to skutečně vyplácí: 16 % případů hospodářské kriminality bylo v České republice odhaleno právě tímto způsobem, což je více než v celosvětovém měřítku (8 %) a ve střední a východní Evropě (10 %).“ (zdroj: www.pwc.cz)

Zaujal vás tento výzkum? Rozhodně si ho přečtěte celý. Doporučuji. Zajímavé informace nejen o příčinách a důsledcích hospodářské krimanility, ale také o možnostech jejich eliminování (důraz je ve zprávě kladen na problematiku korupce či zavádění anonymních informačních systémů).

Všechny použité obrázky, externí zdroje + bližší informace o výzkumu PricewaterhouseCoopers: V uplynulých dvou letech utrpěly české společnosti v důsledku hospodářské kriminality škodu 34 milionů Kč

Anketa v Respektu o sdílení hudby a filmů: Triviální otázka si žádá nelogickou odpověď

Sdílení hudby a filmů

Je to sice už pár (slovy: šest) dní, co vyšel Respekt číslo 42, ale přesto bych se k němu ještě rád vrátil. To, co chci napsat, si to totiž zaslouží. Vyšla v něm hodně zajímavá anketa: Mělo by být sdílení hudby a filmů na internetu trestné? Jednoduchá otázka, která žádá smysluplnou odpověď.

Byly dotázány čtyři zajímavé osobnosti, které o dané problematice mnohé ví:

  • Ing. Pavel Bodiš z Mezinárodní federace hudebního průmyslu
  • Lenka Hečková z České protipirátské unie
  • Jan Pavelka ze Svazu nezávislých autorů
  • David Antoš redaktor serveru Lupa.cz

Prostě žádní tři nejsmělejší posbíraní na nejbližší tramvajové zastávce; všechno hlavy pomazané, které jsou (nebo by alespoň měly být) v obraze.

Celá anketa mě však docela zaskočila. Lákavá otázka, která ve mně vyvolala zvědavost. Zajímaví čtyři respondenti. Nádherná konstelace. Celý nachutnaný jsem se tedy pustil do čtení a už první názor mě docela zaskočil. U druhé odpovědi se má dechová krize prohloubila. Třetí a čtvrtá odpověď mě sice uklidnily, ale přísně vzato – prohloubily nelogičnost a absurditu prvních dvou odpovědí.

Nejde mi vůbec o to, co tito respondenti odpověděli. To, že pan Bodiš a paní Hečková zastávají určitý světonázor je jejich nezadatelné právo, ke kterému jim zároveň nahrává současný status quo. O rozbor tohoto mi ale nejde. To by bylo na samostatný článek. Jde mi o jednu jedinou elementární věc: slušností je odpovědět na to, na co je člověk dotázán. Žádné mediální oblbovačky typu: Zeptejte se na co chcete, na co chci odpovím.

Jestliže se mě tedy někdo zeptá na otázku, zda by něco mělo či nemělo být, očekává ode mě můj osobní názor. Ne, mediální kašičku, kterou pouze popisuji současný stav. Taková otázka by asi zněla: Je sdílení hudby a filmů na internetu trestné? Možná první dva respondenti dostali jinou otázku, možná právě tuto. Ale co už, mě osobně jejich odpovědi: 1. neuspokojují, 2. mi přijdou nelogické, 3. dokážou (speciálně u této citlivé problematiky) naštvat. Chápu, možná je těžké nezazpívat zrovna v tu chvíli píseň toho, kdo je mým chlebodárcem, ale přesto – stojí za to odpovídat na položenou otázku nebo neodpovídat vůbec. Nikoliv však otázkou na hrušky začít filozofovat o třešních.