Fair Trade jako iluze?

Tento týden se mé cesty s hnutím Fair Trade propojily hned několikrát. V rámci kurzu Podnikatelské etiky na VŠE Praha si jedna studentka vzala toto téma za své a bude ho v příštím týdnu prezentovat. Opravdu, moc se na to těším. V průběhu minulých let bylo toto téma prezentováno už několika studenty a z mou skepsí to zatím bohužel nepohnulo.

Dnes vyšel na Aktuálně.cz článek Obliba “eticky čistého” zboží v Česku rychle roste. A to je mé další setkání s tímto fenoménem během tohoto týdne.

Fandím jakýmkoliv, byť malým, snahám o zlepšení podmínek (nejen světového) obchodování. Považuji se za člověka se silným sociálním cítěním. Přesto už roky v sobě řeším to, jestli hnutí Fair Trade považovat za férové obchodování… nebo jestli nakonec nejde pouze o hezkou PR nálepku, která však v reálu jde proti principům férového obchodování. Upřímně, pro mě jde v mnoha ohledech spíše o tu nafouknutou bublinu – mediálně dobře zvládnutý tah, jak ze solidárněji smýšlejících konzumentů vytáhnout nějakou tu korunu navíc.

“Spravedlnost” versus spravedlnost

Nelíbí se mi především pokřivování trhu. Je to pro mě něco, co mám s Fair Trade spojeno asi nejvíce. Nevím, jestli je tím pravým řešením stavení minimální výkupní sazby. Upřímně, spíše jsem proti těmto zásahům do tržních vztahů. Lepší podmínky pro zaměstnance či ohleduplnější výroba by měla být stanovena jinými způsoby než výkupními sazbami. Navíc, model Fair Trade je udržitelným právě díky svému marginálnímu fungování. Otázkou však je, jestli by něco takového bylo trvale udržitelné i pokud by to překročilo určité procento v produkci/prodeji.

Fair trade jako iluze?

Zajímavé jsou i postřehy Evy Fraňkové z její studie: Fair Trade v praxi. Případová studie producentů kávy zapojených do Fair Trade v Kolumbii. Eva Fraňková navštívila v listopadu 2006 během svého pětitýdenního pobytu v Kolumbii 6 Fair Trade družstev. Mezi jejími postřehy je například i tento:

“Mezi hlavními problémy [které zmiňovali členové Fair Trade družstev] byla prakticky ve všech případech zmiňovaná nízká minimální garantovaná výkupní cena FT kávy a několikrát se opakovalo tvrzení, že tato cena vlastně není vůbec férová. Dalším velkým problémem je pak vysoká cena certifikace. Negativně jsou vnímány také požadavky na obsáhlou a komplikovanou administrativu, která v důsledku produkci FT kávy výrazně prodražuje.” (zdroj: Eva Fraňková, 2007:24)

Bohužel se mi zdá, že jde o skvělý model, ale ne v tom smyslu, jak je prezentován Fair Trade aktivistickými (sic!) materiály. Zahráním na strunu solidarity, lítosti a domnělé férovosti jsme schopni ze spotřebitelů dostat podstatně více peněz… o to více nejednoho zamrzí, že v absolutních i relativních číslech končí větší část na té bohatší straně zeměkoule. Otázkou k jiné diskuzi je, zda-li je to špatně nebo dobře. To zde neřeším. Smutné mi to je pouze z toho důvodu, že mi z PR textů Fair Trade vyplývá jiná vize.

Mimochodem: Nerozevírají se i tímto náhodou ony pomyslné nůžky mezi bohatými a chudými?

Použitá literatura

Fraňková Eva: Fair Trade v praxi. Případová studie producentů kávy zapojených do Fair Trade v Kolumbii. Badatelský projekt studentky. Masarykova univerzita, Brno 2007.

Podnikatelská etika na Twitteru

Už nějakou dobu mi to leží v hlavě realizace Twitter účtu speciálně zaměřeného na oblast (podnikatelské) etiky a společenské odpovědnosti firem. Nedalo mi to a včera jsem se to rozhodl zrealizovat. Twitter.com/etika jsem vytvořil s cílem informovat o současném dění v těchto oblastech etiky, ale nejen jich.

Základní cíle Twitter.com/etika

1. Upozorňovat na aktuální dění v oblasti podnikatelské etiky, zajímavé články a zdroje informací. Informovat o současných kauzách, které úzce souvisí s podnikatelskou etikou (aktuální korupční kauzy, příklady podvodného jednání, pozitivní příklady apod.).

2. Sekundárním cílem je udělat z Twitter.com/etika komunikační kanál mezi (mými) studenty Podnikatelské etiky na VŠE (předmět: 3MA328 a 3MA628).

3. Už sám název účtu Twitter.com/etika ukazuje, že se nebudu chtít zaměřovat čistě jen na problematika podnikatelské etiky. Ekonomika a podnikání by mělo být primárním obsahem, ale nebudu se bránit ani dalším tématům – politika, lékařství apod.

4. Nechtěl bych zahlcovat čtenáře zbytečným množstvím příspěvků denně. Rád bych, aby informace na tomto zdroji byly aktuální, pravidelné a v rozumném množství – má představa je maximálně 3 až 5 příspěvků denně (pokud si to nevyžádají zvláštní okolnosti).

Máte zájem o informace z oblasti podnikatelské etiky? Neváhejte a vyzkoušejte Twitter.com/etika.

Lesk a bída komunikace: Jezdím (ne)slušně?

Tento týden jsem si při své cestě do Ostravy všiml zajímavého nápisu na kamionu. Zastavil na křižovatce přede mnou a na zadní části měl zajímavý nápis. Ten nápis mě potěšil. Dokonce dohnal k tomu, abych si ten kamion vyfotil. O jaký nápis šlo?

kamion

Za rok toho najezdím docela dost a tak vím, co někteří řidiči (včetně těch v kamionech) dokáží dělat za psí kusy. Něco málo jsem se o tom rozepsal v článku Vůdce, Myšák a další postavičky dálnic. O to více mě těší, když se objeví firmy, které se snaží komunikovat s druhými. Třeba, když se transportní společnost snaží minimalizovat nevhodné chování svých řidičů tím, že dává lidem možnost nahlásit nevhodné (nebo naopak vhodné a záslužné) chování. Tento způsob komunikace se v zahraniční literatuře často popisuje jako whistleblowing.

Whistleblowing je možno definovat jako oznámení neetického jednání na pracovišti těm, kteří mohou v dané věci zasáhnout a aktivně tuto situaci napravit. Důležitým aspektem whistleblowingu je skutečnost, že byly vyčerpány všechny jiné možnosti nápravy (informování nadřízených o vzniklé situaci apod.), ale nebyl na ně brán zřetel. Rozlišujeme dvě základní skupiny whistleblowerů: interní (zaměstnanci daného podniku) a externí (lidé vně podniku). Instituce, které jsou o neetickém jednání informovány, mohou být různé – média, policie, neziskové organizace, vrcholový management podniku apod.

Potud tedy o tomto způsobu komunikace dopravce se svým okolím. Není to jednoduché jít se svou kůží na trh. Na druhou stranu tím mohou firmy i mnohé získat.

Mohlo by to celé skončit happy-endem. A vážně: chválím takový přístup firmy. Jde o zajímavý krok transportní společnosti a záslužnou snahu takové firmy komunikovat se svým okolím. Pro řidiče – zaměstnance této firmy – je to pak určitý druh sociální kontroly. Nedalo mi to a zavolal jsem na to číslo… a ozvalo se:

Volané číslo neexistuje.

ÚOOÚ a spamy: Chodí to výborně, ale neseje to!

Tak mi to nedalo a v červnu jsem po nějaké době opět vyzkoušel formulář Úřadu pro ochranu osobních údajů pro podávání stížností o zaslání spamu. A popravdě, jsem z toho takový nějaký tumpachový. Dnes mi totiž došla odpověď.

Předně: vážím si práci ÚOOÚ. Myslím, že jejich role je značně problematická, omezená, specifická… a navíc okleštěna současným zákonným výkladem spamu (nevyžádané pošty). Mnohé o činnosti tohoto úřadu osvětluje rozhovor s inspektorem ÚOOÚ, panem Milošem Šnytrem.

Přesto mi fungování ÚOOÚ zrovna dnes připomnělo známou hlášku z Marečku, podejte mi pero:

“Famfula, jak to chodí? – Chodí to výborně, ale neseje to. – To je u secího stroje dost podstatná závada, ne?”

Vyrozumění mé stížnosti na nevyžádané obchodní sdělení: V čem je problém?

K Vaší stížnosti – číslo podání SP-2008-004843 ze dne 14. června 2008 na rozesílání nevyžádaného obchodního sdělení Vám sdělujeme, že jsme na základě analýzy Vaší stížnosti dospěli k závěru, že se nejedná o obchodní sdělení ve smyslu zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti.

Za současného znění zákona č. 480/2004 Sb. se za obchodní sdělení podle § 2 písm. f) nepovažují údaje umožňující přímý přístup k informacím o činnosti fyzické osoby či právnické osoby nebo podniku, zejména doménové jméno nebo adresa elektronické pošty. Pokud tedy zaslané sdělení obsahuje pouze odkazy na webové stránky, jde sice o nevyžádanou zprávu (spam), ale o obchodní sdělení dle zákona č. 480/2004 Sb. se nejedná.

Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad”) se snaží o změnu zákona č. 480/2004 Sb., ve smyslu, aby i takovéto zprávy byly postižitelné, protože ve své podstatě směřují k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby. A pro konečného adresáta není rozdíl v tom, zda dostane konkrétní nabídku či pouze odkaz na stránky, kde bude nabídka uvedena. V obou případech jde totiž o nevyžádanou zprávu a jejich rozesílání většinou porušuje obchodní podmínky jednotlivých internetových poskytovatelů.

V této souvislosti Úřad upozorňuje tyto společnosti ne jednání jejich klientů a tyto ve shodě se svými obchodními podmínkami ruší jejich emailová konta.

A v čem je tedy problém? Nejdříve jsem si myslel, že je to vyjádření k takovým těm spamům typu: čistý hypertextový odkaz. Prostě něco na způsob:

Spam

Pak mi ale došlo, že je to vyrozumění k mailům, které jsem dostával z webu Tip-Práce.cz… a o které jsem psal v červnu ve článku Tip-Práce.cz: Spamy hodné Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Tip-Prace.cz

Tyto maily už nejsou pouhým hypertextovým odkazem. Osobně si myslím, že zcela naplňují podstatu nevyžádaného obchodního sdělení. Proto moc nerozumím tomuto vyrozumění ze strany ÚOOÚ. Napadá mě:
– buď se ÚOOÚ vyjadřuje k úplně něčemu jinému, než k tomu, co jsem jim poslal;
– nebo mají na různé stížnosti jednotnou vzorovou odpověď;
– nebo je skutečně jejich kompetence tak omezená, že se nám zde prostředí mění v malý Kocourkov.

Celý tento případ mě fascinuje o to více, že jsem minulý rok řešil problematiku nevyžádaných mailů s panem Ing. Geyerem z Hotelu U Lípy. Paradoxně nebyl oním “spammerem” pan Geyer, ale dle stížnosti podané na ÚOOÚ jsem měl být “spammerem” já. Panu Geyerovi nevyhovoval můj mail, který byl přímou reakcí na jeho mail (celý případ najdete zde). Můj mail – pozvání k účasti na Dni proti spamu – zněl:

Zdravím Vás,

píši Vám cíleně, protože patříte mezi ty české firmy, které jsou často zařazovány mezi rozesilatele nevyžádané pošty. Rád bych Vás při této příležitosti pozval k diskuzi na serveru http://www.denprotispamu.cz

Věřím, že to pro Vás je férová nabídka a zároveň příležitost své chování obhájit, vysvětlit a (pevně tomu věřím) změnit.

Do diskuze jsou vedle “českých spammerů” pozváni také uživatelé internetu a Úřad pro ochranu osobních údajů.

S pozdravem a přáním pěkného dnešního dne – Dne proti spamu

Ing. Petr Čaník

Případ samozřejmě ÚOOÚ vyhodnotil tak, že jsem žádný spam neposlal, protože dle vyjádření inspektora z ÚOOÚ:

Pozvánka do diskuse nesplňuje výše uvedenou definici, a protože byla reakcí na obchodní nabídku Hotelu u Lípy, tak ji patrně ani nelze nazvat za nevyžádanou.

I přesto, že jsem z toho tedy vyšel v pohodě, tak mě ta situace docela zaskočila. V případě, že by má pozvánka nebyla přímou reakcí na přijatý spam z Hotelu U Lípy, mohla být dle dle slov inspektora z ÚOOÚ a dle stávající legislativy kvalifikována jako spam. A to jen proto, že byl zaslán z mailu, který používám i ke svým podnikatelským aktivitám. Proto ten Kocourkov. Proto ten paradox – vyrozumění ze strany ÚOOÚ vs. pan Geyer. A proto mé nechápání toho, co vlastně ÚOOÚ (z)může… ten úřad imho chodí dobře, ale neseje.

Co si o tom myslíte vy? Myslíte, že současná legislativa přiměřenou měrou řeší problematiku českých spamů? Existuje nějaké řešení?

Falešná identita: Před nedávnem Bison & Rose, nyní TN.cz

Tak to vypadá, že se nám zpravodajský kanál TN.cz zase vyznamenal. Dnes se na Webtrhu objevil odkaz na velmi zajímavý a investigativní článek Oldřicha Klimánka: TN.cz se páslo na vlakovém neštěstí spamem. To musíte vidět… Někdo pod rozličnými nicky dával na různé zpravodajské weby komentáře o tom, že nejaktuálnější ze všech aktuálních je aktuální TN.cz. Zdá se, že těmito falešnými identitami (vydávajícími se například za 12ti letou dívku), které lákaly na TN.cz či pomlouvaly jiné zpravodajské weby, stojí samotný zpravodajský kanál TV Nova.

Rychleji, výše, silněji? Tisková zpráva televize Nova

Možná si Nova vzala k srdci aktuální olympijské heslo… a proto mohla pár dní po vlakovém neštěstí ve Studénce vydal následující tiskovou zprávu: Videa vlakové havárie ze Studénky přinesla serveru tn.cz dvojnásobnou návštěvnost.

Videa z místa železniční nehody ve Studénce na Novojičínsku, které server tn.cz přinesl v pátek 8. srpna jako první, navýšila jeho denní návštěvnost na více než 153 tisíc reálných uživatelů. To je nejvíce od prvního květnového týdne, kdy byl zpravodajský server TV Nova spuštěn.

Praha 11. srpna 2008 – Návštěvníci zpravodajského serveru tn.cz mohli sledovat páteční tragické události z místa vlakové nehody jako první, a to prostřednictvím videa, fotografií a online reportáží přímo z místa dění. Celková návštěvnost serveru tn.cz byla v pátek 153 655 reálných uživatelů, což je téměř dvakrát více než průměrná návštěvnost v posledním týdnu.

„Lidé si už zvykli hledat u nás informace a videa v okamžiku, kdy se něco děje. Rychlost, s jakou tn.cz přináší aktuální informace a videa, je zcela srovnatelná s ostatními zpravodajskými portály. V tomto konkrétním případě jsme byli ještě mnohem rychlejší,” říká šéfredaktor serveru tn.cz Zdeněk Šámal. ´

Rychlost zpracování celé události je výsledkem profesionálního zázemí a úzké spolupráce obou redakcí, televizní a internetové. Právě rychlost a obrazové zpravodajství je podle řady zpracovaných průzkumů přesně to, co uživatelé od zpravodajského serveru tn.cz očekávají.

[tisková zpráva TV Nova]

TN.cz – Návštěvníci za každou cenu?

Beru, že některé společnosti se drží hesla, že účel světí prostředky. Možná trochu v mysli dře, že jsou ochotni to dělat za všech okolností. Je však otázkou, jestli si něco takového může dovolit takový zpravodajský kanál. Situace je o to pikantnější, že falešné identity neskončily u pouhého “vábení” na TN.cz, ale rovnou se pustily do pomluv jiných zpravodajských serverů. Nechají si to poškozené weby líbit? Uvidíme.

CT24.cz: Na rychlík Eurocity se zřítil most, sedm mrtvých, 70 zraněných

TN.cz není prvním ani posledním případem

V dubnu letošního roku otevřel Adam Javůrek velmi zajímavou diskuzi kolem falešných identit vytvořených společností Bison & Rose: PR agentura zneužívá blogy českých deníků. Nemůžu si pomoci, ale propagaci za pomoci falešných identit osobně považuji nejen za  velmi neférovou praktiku manipulace s internetovými uživateli, ale také za nebezpečnou. Společnost/agentura schovaná za falešnou identitou nekomunikuje se čtenáři, manipuluje s nimi (Buzz marketing, WOM, astroturfing: Komunikace nebo manipulace se zákazníky?).

Oldřich Klimánek požádal televizi Nova o vyjádření. Zatím se mu bohužel žádné odpovědi nedostalo. Možná by bylo zajímavé, férové i opodstatněné slyšet názor i druhé strany, tj. TV Nova. Co myslíte: vyjádří se Nova k tomuto případu? Co si o daném “spamování” myslíte vy? Existuje jiné vysvětlení, než to, že spammerem je někdo z TN.cz? Že by opět externisti nebo brigádníci? I tentokrát si velmi rád přečtu vaše názory.

Klamy reklamy: Auto se spotřebou 0 litrů/100 kilometrů

T-Mobile

Dnes to bude stručné… a hodně na Vašem důvtipu. Nechce se mi zde popisovat celá story. Vystačím si pouze s 2 obrázky, pár otázkami a diskuzí níže, na kterou jsem hodně zvědav.

Reklama č. 1: Auto se spotřebou 0 litrů/100 kilometrů

Klikněte na obrázek pro bližší info.
T-raktor

Reklama č. 2: Se zvýhodněním T-Mobile rodina si voláte mezi sebou zadarmo!

Klikněte na obrázek pro bližší info.
Se zvýhodněním T-Mobile rodina si voláte mezi sebou zadarmo!

Shrnuto a podtrženo

Lžou tyto 2 reklamy? Obelhávají potenciální klienty? Můžeme tomu říkat klamy reklamy? Nelže se, pouze se vyvolává jiný dojem (samozřejmě dostatečně ošetřený dodatečným infem). Je to v pořádku? Co si o tom myslíte vy?

O komunikaci a otevřenosti: Pro mBank nejsou zákazníci nuly!

mBank

Na konci minulého roku jsem se zde zmiňoval o zajímavé a v podstatě krásné slovní hříčce v reklamní kampani společnosti mBank. Vzpomínáte si na jejich kampaň, že “všechny nuly platí”?

Potěšilo mě, že se mi včera z mBank ozval Adam Zbiejczuk s vysvětlením:

Dobrý den,

Jsem zodpovědný za webmarketing mBank a úplně náhodou jsem na linkuj.cz narazil na Váš článek o naší prosincové reklamě. Vím, že už je to docela dlouho, ale co se týče toho sloganu „všechny nuly platí“, tak jsme si to uvědomili sami, i když to nebylo vlastně původně plánované, a spíše jsme měli obavy, aby to lidi nepobouřilo. Ale pokud vím, tak si toho všiml skutečně málokdo, a na netu jste o tom psal asi jako jediný, nebo jsem to aspoň předtím nezaznamenal. Takže tolik k reklamě…

Přeji pěkný den. S pozdravem,

Adam Zbiejczuk

webmarketing specialist

1. bankovní blogger

Je príma, že je “záhada hlavolamu” rozluštěna… či přinejmenším okomentována ze strany mBank. Co je pro mě ještě více potěšující je skutečná otevřenost s jakou mBank vystupuje vůči veřejnosti. Vedle fungování blogu, diskuzního fóra a odlehčených reklamních spotů je to například i to, že je ochotna zareagovat na nějaký článek. Samozřejmě si tím vytváří pozitivní obraz. A v tomto případě ho rád šířím.

Poznámka závěrem:

Tento článek není žádným laciným (či předem domluveným) PR. Napsal jsem ho prostě proto, že mě takové příklady z podnikatelské praxe těší.

Novo Nordisk: Flashové hry na podporu etického chování

Novo Nordisk

Existují různé způsoby, jak motivovat své zaměstnance, vedení či okolí k férovému přístupu v podnikání. Jeden z progresivních způsobů je prezentovat důsledky a dopady správného chování formou online (flashové) hry. Rozvoj flashových animací/her tomuto trendu přímo nahrává.

Jednu z takových jednoduchých (spíše motivačních než edukativních) her má na svých webových stránkách společnost Novo Nordisk (specializující se především na produkty v oblasti diabetologie). Hra Business Ethics Challenge Vás provádí pár (tj. třemi) eticky problematickými situacemi. Vaše reakce pak ovlivňuje to, jaký obrat a reputaci firma získá. Vašim úkolem je samozřejmě maximalizovat obě dvě tyto hodnoty. Hra je založená na jednoduchém pravidlu podnikatelské etiky, a to, že eticky se chová ta firma, která usiluje o maximalizaci zisku při dodržování etických pravidel (tj. další z malých kamínků do mozaiky, že podnikatelská etika neznamená bezbřehou charitu, filantropii či neusilování o zisk).

Novo Nordisk

Vedle této hry je možné na webu najít také “pacmanovskou” hru The EnviroMan či další “flashovku” The Convincer. Prostě: kdo si hraje, nezlobí…

Určitě stojí za zmínku web/projekt, kde jsem na tuto hru narazil – CSR-Online.cz. Tento web shromažďuje zajímavé informace ze “světa” společenské odpovědnosti firem. Rozhodně sledujte, pokud Vás zajímají aktuality, události a trendy v oblasti společenské odpovědnosti firem.

Expert Softworks: Jak na trestní oznámení?

Expertsoft - Jak na trestní oznámení?

Pod článkem Spamuje Expert SoftWorks záměrně nebo omylem? se rozběhla velmi zajímavá diskuze o nefér praktikách společnosti Expert Softworks (webové stránky Expertsoft.cz), která nabízí služby jako Správce CD a DVD, SMS Zdarma, SMS Posílač, ExSW Kontakty, Cascade. Jelikož nejeden z poškozených klientů této společnosti uvažoval/uvažuje o podání trestního oznámení na tuto společnosti, připojuji zde stručné info o tom, jak podat takové trestní oznámení + vzor, jak takové oznámení může vypadat.

Rovnou sděluji, že sám nemám žádné velké zkušenosti v této oblasti. Pokud by tedy měl někdo nějakou zajímavou nebo důležitou poznámku, určitě ji sdělte v diskuzi níže (případně podle ní ještě zaktualizuji tento článek).

Několik informací o trestních oznámeních

Dle serveru Občanská společnost je trestním oznámením:

“… podání, které obsahuje konkrétní skutečnosti, které nasvědčují spáchání trestného činu. Lze jej podat písemně, ústně do protokolu, faxem nebo elektronickou poštou. Trestní oznámení se podává buď státnímu zastupitelství, nebo u jednotlivých útvarů Policie ČR.” (zdroj: ECN.cz: Žaloba a trestní oznámení)

Důležité informace obsahuje také web Bona Linka. Mimo jiné uvádí:

“V oznámení je vždy třeba odpovědět na následujícího otázky o události:
– co se stalo?
– kdy se to stalo?
– kde k události došlo?
– kdo se trestného činu dopustil?
– jak k události došlo a jaké následky pro oběť přinesla?
– čím byl trestný čin spáchán? (myšleno jako způsob trestného činu)
– proč se podle názoru oznamovatele čin stal (motivace)?”
(zdroj: Bona Linka: Postup při podání trestního oznámení)

Je doporučováno v trestním oznámení požádat o vyrozumění. Policie je tak povinna do 30 dnů informovat o průběhu/krocích následujících po podání trestního oznámení.

Vzor trestního oznámení na společnosti Expert Softworks

Doporučeně

Oddělení Policie ČR v

nebo

Státnímu zastupitelství v

[vyplňte místo/adresu Policie ČR nebo Státního zastupitelství, kde oznámení podáváte]

od

[Vaše jméno a bydliště]

Věc : Trestní oznámení

Ve smyslu § 158 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestního řádu) podávám tímto trestní oznámení pro okolnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.

Trestní oznámení podávám na společnost Expert Softworks (webové stránky: Expertsoft.cz). V současné době na svých webových stránkách uvádí následující kontaktní adresu/údaje:

Václav Schánil mladší – Expert SoftWorks, U Cukrovaru 1075, 27801 Kralupy nad Vltavou, Česká republika

Tel.: +420 606 55 68 47, IČ: 742 71 237, Nejsme plátci DPH, Evidující úřad: Městský úřad Kralupy nad Vltavou

Odůvodnění trestního oznámení

[Zde stručně popište Váš případ – Např. poškozený Petr ve svém oznámení uvádí: “V prosinci minulého roku jsme obdržel e-mail od firmy Expertsoft s nabídkou různých programů. Zaujal mě konkrétně program správce CD/DVD. V nabídce byl slíben i vánoční dárek v celkové hodnotě 160 Kč z původních 599 Kč. Ihned jsem si program řádně objednal přes jejich server Expertsoft.cz. Emailem mi přišla zpráva o tom, že mám do několik dnů čekat program správce CD/DVD i s malým dárkem. Do dnešního dne jsem nic neobdržel, urgoval jsem e-mailem tento server, několikrát mi bylo robotem odpovězeno, že se moc omlouvají, ale sprogram se zdržel kvůli velkému zájmu a určitě přijde. Asi 6x jsem psal na firmu Expertsoft a pořád dostával ty samé výmluvy. Moc mi vadí, že takoví lidé zneužívají důvěry lidí a ptom je sprostě okradou. Potom mi už bylo jasné, že jde o podvodníky, a když jsem narazi na diskuzi na http://www.canik.cz/2007/11/04/spamuje-expert-softworks-zamerne-nebo-omylem/, bylo mi vše jasné.”]

Vzhledem k výše uvedeným okolnostem se domnívám, že tímto jednáním byla naplněna skutková podstata trestného činu podvodu a krádeže, a to na mé osobě a u řady jiných podvedených klientů.

Žádám Vás, aby jste mě ve lhůtě do 30 dnů od obdržení tohoto oznámení vyrozuměli o přijatých opatřeních a stavu věci.

S pozdravem

[Uveďte jméno, příjmení, Váš podpis]

V [místo a datum sepsání trestního oznámení]

V případě jakýchkoliv Vašich dotazů pište do diskuze.

Další zajímavé zdroje:

Legis.cz: Trestní oznámení – náležitosti vzoru

Buzz marketing, WOM, astroturfing: Komunikace nebo manipulace se zákazníky?

Astroturf

Roky nosím v hlavě základní (a možná pro mnohé hodně obecnou) formulku reklamy. Reklama je dle této definice chápána jako komerční komunikace s (potenciálním) klientem. V současné době však stále více přemýšlím o mezích této komunikace. Kde začíná férová komunikace a kde již nepřiměřená manipulace a “obelhávání”. Obelhávání nikoliv ve smyslu uvádění zkreslených informacích o samotném výrobku, ale spíše o tom, kdo a za jakých pohnutek tento výrobek prezentuje. Ve věku blogů (coby relativně neformálního kanálu, kterým lidé – a v poslední době i firmy – mohou sdělovat své názory), diskuzních fór či chatů je podstatně jednodušší sdělovat si své názory a přímo/nepřímo tak ovlivňovat čitatele. Tohoto jsou si samozřejmě dobře vědomy i samotné firmy a reklamní agentury.

Bizoni, růže a ti další

Před pár dny rozvířil mediální vody Adam Javůrek se zajímavým odhalením:

“Stážistka PR agentury Bison & Rose propagovala služby svých klientů ČSOB a Poštovní spořitelny pomocí nefér taktik: falešných blogů na blogovacích systémech iDNES, Lidovek a Deníku.” (zdroj: Online.Zurnalistika.cz: PR agentura zneužívá blogy českých deníků)

Bizoni nejsou prvním, jediným ani posledním případem. Nejen zde, ale i v zahraničí se tento typ ovlivňování potenciálních klientů tu více, tu méně používá. Příkladem může být například afére společnosti PlayStation ze závěru loňského roku. Tehdy Sony rozjela velkou kampaň na nový PlayStation “All I want for Xmas is a PSP” (kampaň zajišťovala reklamní společnosti Zipatoni):

“Součástí kampaně byl blog který měl vypadat, jako spontánní reakce fanoušků očekávající novou Playstation. Ale jak vyšlo najevo, blog byl uměle vytvořen firmou Zipatoni. Podle registrátora domény, kterým byla Zipatoni, nebylo těžké odhalit, kdo stojí i za jeho obsahem. Toto zjištění přineslo firmě velké opovržení a ostudu u hráčské komunity, kteří svoji nevoli neváhali hojně šířit po internetu.” (zdroj: Mediaguru.cz: Astroturfing – je váš trávník opravdu zelený?)

Podobně se k této kauze firmy Sony objevilo i v pondělním čísle M&M (v zajímavém kontextu, že ve Velké Británii chystají omezení těchto komunikačních taktik):

“Původ kampaně, jež kombinovala “amatérské” video a blog, který měl údajně psát kamarád jedné zhlavních postav spotu, uživatelé odhalili a donutili Sony k formální omluvě. “Napálení klienti pak ztrácí důvěru a loajalitu ke značce,” hodnotí Palomba.” (zdroj: M&M: W-O-M čekají v Británii restrikce)

Otázkou tedy zůstává, jestli je toto stále ještě ta přijatelná forma komunikace s klientem. Podle reakcí lidí se člověk téměř bezvýhradně přiklání k tomu, že toto už leží někde za hranicí přiměřenosti… a jde tedy o nepřiměřené formy reklamních sdělení. Nepřiměřené proto, že se klienti často cítí napáleni a podvedeni tímto sdělením. Z něčeho, co svou formou v sobě budí větší míru důvěry, se nakonec vyklube jen sofistikovanější reklamní sdělení. Ne nadarmo se pak klient necítí partnerem v komunikaci, ale manipulovaným subjektem.

Buzz marketing, Word of mouth marketing (WOM marketing, WOMM), astroturfing

Zastavme se ještě krátce nad jednotlivými termíny, které se této problematiky týkají. V poslední době se čím dál tím častěji hovoří o buzz marketingu, WOMM a astroturfingu.

Pod buzz marketing můžeme zahrnout celý pakl marketingových aktivit, které mají vytvořit rozruch/bzukot (buzz) kolem určitého produktu/akce/firmy.

“Buzz marketing je marketing zaměřený na vyvolání rozruchu, bzukotu (buzzzu) okolo určité značky (produktu). Buzz marketing má za cíl poskytnou skvělé téma pro diskusi mezi lidmi (ústní – word of mouth marketing) a v médiích. Mezi součást buzz marketingu lze označit i virální marketing.” (zdroj: Mediaguru.cz: Mediální slovník)

S buzz marketingem úzce souvisí i WOMMWord of mouth marketing; resp. je jeho nedílnou součástí. Cílem WOMM je reklama ústní formou. Vycházíme zde ze základní premisy, že ústní a osobní sdělení (případně sdělení, které jsou šířeny neformálnější cestou) budí v lidech větší důvěru, než sdělení vysílané klasickými reklamními kanály. Proto je tento způsob komunikace tak lákavý pro firmy a reklamní agentury. Proto je však také vidět jeho úskalí a je nutné vytyčit nějaké přiměřené (oboustranně výhodné) hranice.

Astroturfing - AstroTurf je obchodní značka umělého trávníku. Jde o umělohmotnou imitaci hustého trávníku, který se běžně používá ve sportovních areálech. AstroTurf se vzhledem ke svému použití stal vhodnou metaforou:

“… odkazující k falešné podstatě věci, která se má jevit jako přirozená. Podle výkladu Wikipedie označuje astroturfing formální PR kampaně v oblasti propagace nebo politiky, které se snaží navodit dojem spontánního, přirozeného chování. Jde tedy o účinný způsob manipulace s názory veřejností, kterému v dnešní době nahrávají do karet vyspělé možnosti komunikace.” (Zdroj: Mediaguru.cz: Astroturfing – je váš trávník opravdu zelený?)

Co si o tomto typu “marketingové komunikace” myslíte vy? Jde o férový způsob komunikace nebo již nepřiměřenou manipulaci, kdy jsou zákazníci nepřiměřeným způsobem ovlivňování? Jste pro to, aby firmy touto formou propagovaly zboží? Co říkáte na existenci flogů coby “falešných blogů”, které se tváří jako by je psali zapálení uživatelé proklamované služby? Jde o napálení zákazníků? A co si myslíte o ovlivňování veřejných internetových diskuzí zakládáním falešných identit? Mají firmy touto formou propagovat své zboží? Rád uslyším Vaše reakce.