Diskuze jako prostor pro manipulaci?

Už jsem zde několikrát psal o falešných diskutérech či bloggerech (viz třeba tady nebo tady nebo tady nebo tady). Je to pro mě téma hodně citlivé. (Komerční) komunikace se zde totiž mění v čirou manipulaci. Vydávat se za nezaujatého diskutujícího vyvolává více důvěry, než klasická reklama. A vypadá to, že jde o nikdy nekončící příběh. Vedle případu Swarm.cz: Alza.cz a nemorální propagace, je to například nová kampaň, ve které jsou zdůrazňován produkt Hellomobile (a jejich spojení s Paysecem). Předevčírem jsem objevil na blogu nevinný dotaz:

“Nevite co je paysec?nabizi to napr. hellomobile.”

Resp. objevil se u dvou článků. Při bližším googlování však zjistíte, že ina (a pár dalších osob) mělo ve stejnou dobu neudržitelné pnutí mysli tento dotaz rozmístit i na dalších webech.

Tunisko.Orbion.cz
hellomobile-paysec-7

HedvabnaStezka.cz
hellomobile-paysec-8

Na internetu jde při zadání “hellomobile” & “paysec” najít i další kombinace, které moc nezavání autenticitou a smrdí to “falešným diskutérem”. U Marigold.cz je jich možné najít více (stejně jako třeba na Webtrh.cz).

Marigold.cz
hellomobile-paysec-4

Marigold.cz
hellomobile-paysec-5

Nelehký život Evelin

Nejsmutnější je asi příběh dívky Evelin. Ztráta paměti po vzoru Nolanova Mementa vede ke smutným situacím, kdy Evelin vychvaluje “praktičnost paysecu od hellomobilu”, aby o 2 minuty na to na jiném webu vznášela dotaz, “co to vlastně ten paysec od hellomobilu je”.

Security World
hellomobile-paysec-evelin1

Finance.cz
hellomobile-paysec-2

Samozřejmě je zde možnost, že jde o dvě absolutně rozdílné Evelin, které náhodou ve stejné chvíli myslí nad společným tématem. Evelin tuto mozkovou schopnost ztrácí i pod jedním profilem na Security World.

Poslední komentáře uživatele evelin

* 03.07.09, 14:13 Neznate paysec od hellomobile?pry je to nejaka novinka. k Prodej notebooku na Ebay: Dva pokusy, dva podvody
* 03.07.09, 14:01 Nevite jaky je rozdil mezi paypal a paysec? Je ted nejaka akce u hellomobile. k PayPal bojuje autentifikací e-mailů proti phishingu
* 02.07.09, 15:58 ja vyuzivam pri platbe pres internet paysec od hellomobile.je to moc prakticke. k Proč je používání platebních karet bezpečnější na internetu než v hypermarketu?

hellomobile-paysec-3

Více falešných názorů, zkušeností a spokojenosti

Včera jsem si na zkoušku koupil Fresh Magazine (magazín zaměřený na marketing, podnikání a public relations). Nalákal mě článek: Flog, nebezpečná cesta k úspěchu. Asi mám příliš zkreslenou představu o kvalitě českých novinářů a magazínů. Jan Kříž se v první polovině článku zaměřuje na problémy spojené s falešnými blogy, které byly a jsou vytvářeny za účelem vytváření lepšího světa a povědomí o určité značce či produktu. Zmiňuje příklad Bison & Rose.

Jak na faleš(né blogy)?

V druhé polovině článku však autor dává návod, jak takový falešný blog založit a spravovat. Vedle rad typu “Nikdy nepište na blog z firemní IP adresy” (kde by dnes byli Bison & Rose, kdyby si takové rady brali k srdci) obsahuje jeho článek myšlenky jako: “Máte-li už falešnou identitu, rozhodně tam nedávejte nějakou fotografii, a pokud ano, tak upravenou počítačově tak, aby nikdo nepoznal, kdo na ní původně byl.”

“Je nad slunce jasné, že na světovém internetu jsou stovky, možná tisíce falešných blogů. Na českém spíš desítky. Jistě dobře plní svou funkci. Pomiňme teď debaty o tom, zde je vytváření flogů etické či nikoliv. Pokud si myslíte, že b zrovna vám mohly pomoci, dovolím si nabídnout pár rad.” (zdroj: Fresh Magazine: Flog, nebezpečná cesta k úspěchu)

Co to je ono “jistě dobře plní svou roli”? Může účel světit prostředky, tzn. může být jakákoliv cesta, jak prodat produkt ospravedlnitelná? Kde končí firemní komunikace a začíná manipulace zákazníka – třeba tím, že v něm vytváříme pocit, že si nečte reklamní sdělení, ale názor spokojeného klienta?

Mohlo by mi to být vcelku ukradené, ale docela mě znepokojuje, že někdo dává návody na to, jak získat pár “lapených klientů” (sic!). Možná jsem ze staré školy, ale osobně mně tento přístup zaskakuje. Je to ta nejjednodušší cesta do pekel. Cesta, jak rozdrbat důvěru v komunikaci na internetu kvůli prodeji pár cetek (byť od výrobců, které můžeme mít sebevíc rádi). Ano, jsem (nejen) z principu proti falešným identitám a falešným blogům. A myslím, že by si marketingové a PR agentury i PR asociace měly jasně vyjasnit, že tento způsob je v jejich oboru neakceptovatelný. Zatím bohužel nic takového neexistuje:

“Tuzemské PR agentury budou i nadále vstupovat do diskusí na českém internetu. Jejich pracovníci přitom mohou vystupovat i pod falešnými jmény, takzvanými nicky, stejně jako je tomu dosud. Asociace se zatím nedohodla na jasných pravidlech, která by jednoznačně vymezovala působení PR agentur na webu. Část firem totiž návrh na zákaz používání nicků při internetových kampaních odmítá.” (zdroj: E15: Internetový kodex PR agentur stále chybí)

Další zajímavé zdroje

Týden.cz: Chválím za peníze. Na webu přibývá skrytá reklama
Týden.cz: Tajná agentka PR agentury: Platí mě za reklamu
Adam Javůrek: PR agentury nechtějí přijít o skrytou reklamu na internetu

Splitweet, Mattinator, Brightkit: Multi-uživatelská správa Twitteru

Před nějakou dobou jsme začal koketovat s myšlenkou, že by se mi hodila nějaká šikovná multi-uživatelská aplikace na správu Twitteru. Jde mi o to, že v poslední době mi vznikla potřeba spravovat více účtů (vedle svého twitter.com/zputnik se starám o pár dalších účtů + se snažím o zprovoznění twitter.com/plusmedia a twitter.com/etika) a přihlašování k individuálním účtům je docela zdlouhavé a nekomfortní. Našel jsem následující řešení:

Splitweet.com – aplikace nejblíž mým představám

Splitweet.com - aplikace nejblíž mým představám

Splitweet.com – jde o první multi-uživatelskou aplikaci na správu Twitteru, na kterou jsem narazil. Má své “dětské nemoci” (jde přece jen o projekt spuštěný před měsícem), ale přesto ze tří testovaných aplikací z toho vyšla vítězně. Sice se Splitweet choval lehce nestabilně při hromadném mazání tweetu, ale je vůbec fajn, že zde taková služba je. U jiných aplikací jsem na tuto možnost nenarazil. Je fajn, že správa toho, kde se tweet objeví, je jednoduchá a přehledná. Možná bych jen nastavil lepší barevnou identifikaci jednotlivých účtů – současná identifikace (v podobě malého čtverce u jednotlivých tweetů) je nedostatečná. Stejně tak by se hodilo to, aby každá z barev zůstala během přidávání dalších účtů nezměněna. Přehled dalších praktických tipů k vylepšení je možné najít například v komentářích k článku Stephanie Gulley Splitweet Is Perfect For Twitter Power Users.

TheMattinator.com – designově vyšperkovaný, ale nedostatečný

TheMattinator.com - designově vyšperkovaný, ale nedostatečný

TheMattinator.com – pravděpodobně pionýr v oblastí multi-accounts aplikací. Designově asi nejšikovnější služba, ale až příliš jednoduchá na použití. Můžete sice spravovat více uživatelských účtů, ale neexistuje možnost mazání tweetů apod. To je pro mě velké mínus.

Brightkit.com – vypadá fajně, ale nefunguje

Brightkit.com - vypadá fajně, ale nefunguje

Brightkit.com – designově pěkně zpracovaná aplikace, která nabízí řadu vychytávek (možnost nastavit vypublikování tweetu – sice to někomu nemusí až tak sedět s filozofií Twitteru), ale zaskočila mě 1. nefunkčnost, 2. nemožnost u napsaného tweetu určit, že se má vypublikovat na více účtech. Zdá se to jako drobnost, ale na Splitweetu jsem si na tuto funkci zvykl a líbí se mi. Po několika marných pokusech vypublikovat tweet přes Brightkit jsem to nakonec vzdal.

Shrnuto a podtrženo: Vítězem mého dnešního hledání multi-uživatelských správců Twitteru je pro mě Splitweet. Uvidím, jak se osvědčí v delším čase. Budu ho testovat nějakou dobu a uvidím, jak s ním budu spokojený.

A co vy? Víte o nějakém podobném nebo ještě lepším řešení správy více účtů na Twitteru? Napište o tom. Rád si nechám poradit.

Rychlý, rychlejší, nejrychlejší

Kdysi v první polovině 90. let jsem chodil na Obchodní akademii ve Valmezu. Rád na tu dobu vzpomínám. Skvělé prostředí a zážitky, výborní spolužáci a pár výborných učitelů, na které dodnes nemůžu zapomenout. Mezi jednu z mých hodně oblíbených učitelek patřila naše češtinářka – Alenka Dobešová (omlouvám se za tu familiárnost, ale v soukromí a mezi spolužáky jsem ji snad ani jinak neřekl). Dáma středních let s francouzským šarmem. Díky ní jsem si zamiloval francouzského existencionalistu Alberta Camuse či přišel na to, kdo je Jean Cocteau.

Jednou jsme tak v češtině probírali předválečnou literaturu a Alenka Dobešová položila otázku: “Kdo jako první reagoval na události v předválečném Československu?” Tehdy mi odpověď okamžitě nedošla, ale Alenka Dobešová dala logickou odpověď – poezie a jednoduché prozaické útvary (fejetony apod.). Básně se totiž píší rychleji než romány. Po letech se mi toto vše připomnělo, když jsem pročítal věci kolem formy, obsahu a rychlosti komunikace.

V poslední době se mi tyto věci připomínají zas a znova. Když vidím, s jakou rychlostí a jakými médii jsou informace předávány nejrychleji. Dnes jsem si na to vzpomněl znovu při tweetu:

Letecke nestesti twittrovano 20 min pred prvnimi ofiko zpravami + 1 twitrar na palube http://zi.ma/325 (zdroj: http://twitter.com/matesola/)

Twitter post - Denver - havarované letadlo

Připomnělo se mi to i před pár měsíci u článku Adama Javůrka: O smrti slavného novináře informovala první Wikipedia a Twitter.

Otázkou je, co si pod oním “rychlý, rychlejší, nejrychlejší” představit. Každý si může představit zcela rozdílné věci a v podstatě bude mít vždy pravdu. Pro mě jako uživatele internetu je pohled na tyto 3 dynamiky pohybu třeba takový:

  • rychlý je pro mě článek v blogu nebo zpráva na internetu;
  • rychlejší jsou pro mě různé tumblelogovací služby – www.tumblr.com či www.soup.io;
  • nejrychlejší ze všech dostupných prostředků komunikace je pro mě via mikroblogovací služby – zdá se, že další služby v tuto chvíli válcuje především Twitter.

Tím, co udává onu dynamiku, není v dnešní době už téměř nic jiného než schopnost člověka zareagovat na vznikou situaci, zprávu. Článek v blogu mi prostě trvá minimálně pár (desítek) minut. Oproti tomu Twitter jsem schopen napsat během pár vteřin, a to odkudkoliv. Současně však na Twitteru nikdy nenapíši podrobnou analýzu nějakého jevu. Od toho jsou jiné formy komunikace. Člověku jsou dnes otevřeny ohromné možnosti. A jsem za to rád.

Twitter.com: Děloha už není překážkou

V posledních dnes mě zaujaly dvě zprávy, které se točí kolem Twitteru. Každá svým způsobem poukazuje na možnosti a současně limity této sociální služby.

Twitter má oproti jiným formám komunikace jednu obrovskou výhodu. Její formát umožňuje velmi rychle vypublikovat sdělení a následné tuto informaci sdílet a šířit. Zvolená forma prostě dává Twitteru obrovské možnosti, současně ji však do určité míry limituje. Když Neil Postman popisoval “jak formy veřejné komunikace regulují či dokonce diktují druh obsahu, který jsou schopné ze sebe vydat”, (Postman, N., 1999:15) napsal zajímavou myšlenku, která má mnohé společné i s Twitterem:

“Výše uvedené [to, že forma ovlivňuje obsah] lze ilustrovat jednoduchým příkladem, k němuž si vezměme primitivní technologii kouřových signálů. Ačkoliv přesně nevím, jaké obsahy kdysi Indiáni kouřovýjmi signály přenášeli, mohu se bezpečně vsadit, že v nich nebyla zahrnuta žádná filozofická tvrzení. Obláčky kouře nejsou dostatečně komplexní na to, aby se jimi dalo promlouvat o povaze bytí, a i kdyby byly, filozofovi z kmene Čerokíů by nutně došlo dřevo nebo plachty, ještě než by se dopracoval ke druhému axiomu. S pomocí kouře se filozofie provozovat nedá. Forma tu vylučuje obsah.” (Postman, N., 1999:15)

Ano, pomocí Twitteru se filozofie provozovat nedá, dá se jím však (podobně jako pomocí kouře) rychle upozorňovat na daleké vzdálenosti. Ale pojďme k těm zprávám.

Twitter.com: Děloha už není překážkou

Už ani děloha není překážkou k tomu, aby si někdo twitteroval. Minimálně se nás o tom snaží přesvědčit nastávající táta Corey Menscher. Vytvořil zařízení, díky kterému monitoruje pohyby svého zatím nenarozeného dítěte. Výsledky jsou následně posílány na Twitter. Malý Menscher (nebo malá Menscherová?) se tak nevědomky již nyní zapojil do Twitter komunity a dává o sobě vědět, kdy zrovna kopl mámu do bříška.

twitter-baby

twitter-baby
(Zdroj fotografie: http://portfolio.menscher.com/itp/kickbee/)

Twitter a státní sféra

Twitter také postupně proniká do státní sféry. Nevím, jak je na tom česká státní sféra, v USA již mnoho úřadů považuje Twitter za další z komunikačních prostředků. Rychle tak může být komunita informována o změnách, novinkách apod. Rozhodně by se něco takového hodilo i do našich poměrů. Jeden ze zdrojů USA úřadů používajících Twitter můžete najít například na adrese www.BearingPoint.com/GovTwit.

A co vy používáte Twitter? Líbí se Vám na něm? Vyhovuje Vám? Jak často tweetujete?

Použitá literatura

Postman, N.: Ubavit se k smrti – Veřejná komunikace ve věku zábavy. Mladá fronta, Praha 1999.

Kafe ve městě: Nevíte, kam na kafe?

Jednou za čas zde prezentuji weby, které mě něčím zaujaly. Tento týden už jsem zmínil dva weby – Twio.cz a Esemes.cz. Před nějakou dobou mě však zaujal ještě jeden jednoduchý, ale užitečný start-up – Kafe ve městě (v anglické verzi coby Coffee In Town).

Skvělý nápad na jednoduchou službu, která může ušetřit spoustu času a nejedno trápení z toho, že jsme “na kávu” sedli tam, kde nám to zas tolik nevyhovuje. Ne nadarmo je web velmi dobře přijímám a hodnocen zde v Čechách i v zahraničí. O co jde?

Jednoduché rozhraní webu Kafe ve městě vám pomůžete vybrat v zadané lokalitě (v současné době [listopad 2008] jen v Praze) kavárnu, které odpovídají vašim kritériím. Vedle toho pak zjistíte základní informace o zvolených kavárnách – otevírací dobu apod.

Vynikající vychytávka, která snad konečně vyřeší nejenom můj problém – najít rychle v Praze kavárnu, kde se dá příjemně posedět a kde je wifi.

Jestli se nepletu, tak se chystá také verze pro další města. Těšme se.

kafe-ve-meste-02

Jak jsem linkbuildera vyhodil dveřmi a vrátil se mi oknem

Už je to nějaký měsíc, co jsme vytvořili a spravujeme web pro seniory SvětSeniorů.cz. Uživatelům (jak rádi říkáme “starším věkem, ale mladým duchem”) jsme se snažili a snažíme přinášet maximum výhod a služeb, které mohou na našem webu využívat. Mezi nimi i Odkazovník - obdobu Linkuj.cz, ale cíleně zaměřenou na seniory. Čas ukázal, že tudy cesta nevede. Přinejmenším zatím. Služba nebyla příliš uživateli používána… a co je horší – stala se oblíbeným místem pro linkbuildery.

Docela si hlídáme, aby obsah na webu byl pro seniory zajímavý a nematl je. Dokázal jsem zkousnout, když linkbuilder (záměrně nebudu jmenovat, protože to ani tak není podstatné) navedl do Odkazovníku sem tam nějaký (relativně zajímavý) odkaz. Když jich začalo přibývat, už mi to vadilo více. Poprvé jsem se mu mailem ozval, když do odkazovníku dal odkaz na nějaký adult sortiment (sado-maso apod.). Chvíli byl klid, ale jelikož se stále hromadili na Odkazovníku především komerční odkazy, rozhodli jsme se činnost Odkazovníku pozastavit. Minimálně prozatím. Netrvalo dlouho a linkbuilder začal natvrdo vkládat tato “katalogové echa” přímo do blogu určeného pro seniory. Beru, že pro někoho platí heslo “Co není zakázáno je povoleno”, ale přesto…

Dobrý den,

v poslední době Vám píši už podruhé ohledně nevhodného využívání našeho webu pro budování zpětných odkazů pro Vaše klienty.

V současné době jsme kvůli zneužívání Odkazovníku pozastavili možnost do něj vkládat nové odkazy. Bohužel Váš linkbuilder využil jiné možnosti jak přidávat odkazy na našem webu – začal zpětné odkazy vkládat do blogů. Blogy na SvetSenioru.cz nejsou a nebyly primárně vytvořeny pro tyto komerční účely – tj. budování zpětných odkazů. Nepřejeme si proto, aby do této či jakékoliv jiné sekce Váš pracovník vkládal odkazy Vašich klientů. V opačném případě Váš registrátor dostane ban. Berte to jako naši poslední žádost o smír.

Samozřejmě nemáme nic proti tomu pokud bude Váš pracovník do blogu psát hodnotné články, jehož primárním účelem nebude budování zpětných odkazů.

Věříme, že rozumíte našemu zájmu si u webu tohoto typu a pro tuto skupinu uživatelů internetu zachovat jeho přehlednost a neznehodnocovat jej těmito zpětnými odkazy.

S pozdravem

Musím ocenit korektnost dané firmy. Během pár hodin jsem dostal odpověď:

Dobrý den,

velice se omlouvám za chybu registrátora, měl výslovně nakázáno neregistrovat odkaz do svetsenioru.
Ani on, ani já jsme ale netušili, že odkazovnik je také Váš.

Pevně věřím, že to bylo naposledy a ještě jednou se omlouvám.

Děkuji

S pratelskym pozdravem

P. B.

A jaké jsou vaše zkušenosti s linkbuildingem? Existují pro vás nějaké hranice, kde dávat a nedávat zpětné odkazy? Frkáte to kdekoliv nebo jste v tomto soudní? Máte i vy podobnou zkušenost? Rád uslyším vaše názory.

Diakritika v doménách .CZ (zatím) nebude

Dnes byly zveřejněny výsledky výzkumu sdružení CZ.NIC, ve kterém zkoumalo vhodnost zavedení diakritických domén.

“Česká internetová veřejnost potřetí v řadě odmítla zavedení diakritiky do systému domén .CZ. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který pro sdružení CZ.NIC, správce registru českých domén, provedla společnost Markent. Proti zavedení systému IDN (Interenationalized Domain Names) se vyslovilo 81 procent respondentů z řad organizací a 66 procent oslovených běžných uživatelů internetu. V prvním případě je podíl téměř totožný oproti poslednímu průzkumu v roce 2006 (80 procent), druhý představuje nárůst o 11 procent. Výsledky průzkumů jsou pro sdružení CZ.NIC rozhodujícím faktorem pro přijetí či odmítnutí IDN.” (zdroj: CZ.NIC: Diakritika v doménách .CZ opět dostala červenou)

Pokud se blíže zajímáte o situaci v doménové oblasti, určitě víte o čem je zde řeč. Pokud ne, doporučuji například tyto zdroje:

Jsem velmi rád, že i tentokrát diakritika v .cz doménách neprošla. Patřím mezi ty, kteří jsou rozhodně proti diakritice v doménách. Pouze to zvýší náklady na “zabezpečení” webových projektů – vedle překlepů a hlídání si bez/pomlčkových variant by pak musel člověk myslet na všemožné diakritické varianty, a to vše při minimálním přínosu. Navíc ani nepočítám diskutabilní přehlednost takové domény při vstupu na web ze zahraničí. Chápu, že pro CZ.NIC a registrátory by to byl hodně zajímavý výdělek, ale toto by snad neměl být primární účel zavádění IDN.

“Například i tak zdánlivě jednoduché slovo jako je “brontosaurus” má 4608 variant. Doména ze zóny cz, která má nejvíce variant, je jvs-zahradni-traktory-sekacky-bazeny-elektrocentraly-honda.cz. Těch variant je 16 698 832 846 848. Pokud bychom vzali všech 441 307 domén, které byly v okamžiku měření v zóně, dojdeme v součtu k úctyhodnému číslu 46 294 515 822 056, tedy 46 biliónů variant.” (zdroj: CZ.NIC: Diakritické varianty doménových jmen)

Výsledky letošního výzkumu jsou o to příjemnější, že ukazují rostoucí nevůli organizací i jednotlivců po IDN.

Pokud už by nebylo jiné cesty a měl by vzniknout nějaký kompromis, pak jsem pro to, aby domény s háčky a čárkami byly pouze jako aliasy těch bez diakritiky. Co si o doménách s diakritikou myslíte vy? Jste jejich zastánci nebo odpůrci? Rád uslyším vaše názory.

Zde si můžete stáhnout výsledky výzkumu pro organizace a jednotlivce.

Zdroj: Internet vs. Zdroj: Knihovna

V poslední době jsem si toho všiml několikrát. A myslím, že nejsem sám. Osobně jsem to vždy nechal plavat. Dnes mě manželka – zcela nezávisle na mně – upozornila na stejnou věc. Pročítala si něco na známém webu pro ženy. U fotek bylo jako zdroj poznamenáno: Internet. Nic proti takhle konkrétně určenému autorství. Připomnělo mi to práce některých studentů, kteří na konci práce jako zdroj uváděli (věřím, že už nemusím psát v přítomném čase) stejný zdroj: Internet. Pro mě je to asi takové zacílení jako napsat do diplomové práce zdroj: Knihovna. Nebo uvést jako autora: Člověk… případně Vědec.

Co si o tom myslíte vy? Je to v pořádku? Setkali jste se taky s tímto neduhem? Co na to říkáte? Rád uslyším váš názor.

Google Mapy pro Českou republiku ještě kvalitnější

A je to tady. Už nějakou dobu jsem se rozhodoval, pro kterou z webových map (Amapy.cz, Mapy.cz a Google mapy) se rozhodnout při budování pár webů. Google mapy vítězily na plné čáře v mnoha oblastech – žádné omezení v licenčních podmínkách (příliš třeba nechápu přísná omezení, která jsou na Mapy.cz), detailní dokumentace, možnost tvořit vlastní mapy apod. (více například viz článek Lupa.cz: Které mapy jsou pro váš web nejlepší?). Zároveň však tyto mapy až do letošního října na jedné věci velmi ztrácely – totiž na kvalitě zobrazovaných map. S kvalitou těchto map to prostě bylo velmi pofidérní… upřímně, mizerné. Pokud člověk nepočítá Prahu, pak se Google mapy příliš používat nedaly. Nyní však Google dostál svého slova a v tomto měsíci představil nové mapy:

Google na nedávné tiskové konferenci sliboval, že „za pár dnů“ pokryje Českou republiku leteckými snímky v rozlišení dvaceti centimetrů na jeden pixel. Tento okamžik nastal, v programu Google Earth už najdete celé Česko.” (zdroj: Navigovat.cz: Google má kvalitní letecké snímky celého Česka)

Vypadá to, že padl poslední důvod, proč nepoužívat na mých projektech (pro Českou republiku) Google mapy. Nebo vás nějaký důvod napadá? Rád uslyším vaše názory. Který z map používáte vy? Které implementujete do webů?

Severomoravský Štramberk v různých rozlišeních

Ale proč to tu složitě popisovat a nahrávat screeny z Gmap. Přesvědčte se sami:


Zvětšit mapu