Podnikatelská etika na Twitteru

Už nějakou dobu mi to leží v hlavě realizace Twitter účtu speciálně zaměřeného na oblast (podnikatelské) etiky a společenské odpovědnosti firem. Nedalo mi to a včera jsem se to rozhodl zrealizovat. Twitter.com/etika jsem vytvořil s cílem informovat o současném dění v těchto oblastech etiky, ale nejen jich.

Základní cíle Twitter.com/etika

1. Upozorňovat na aktuální dění v oblasti podnikatelské etiky, zajímavé články a zdroje informací. Informovat o současných kauzách, které úzce souvisí s podnikatelskou etikou (aktuální korupční kauzy, příklady podvodného jednání, pozitivní příklady apod.).

2. Sekundárním cílem je udělat z Twitter.com/etika komunikační kanál mezi (mými) studenty Podnikatelské etiky na VŠE (předmět: 3MA328 a 3MA628).

3. Už sám název účtu Twitter.com/etika ukazuje, že se nebudu chtít zaměřovat čistě jen na problematika podnikatelské etiky. Ekonomika a podnikání by mělo být primárním obsahem, ale nebudu se bránit ani dalším tématům – politika, lékařství apod.

4. Nechtěl bych zahlcovat čtenáře zbytečným množstvím příspěvků denně. Rád bych, aby informace na tomto zdroji byly aktuální, pravidelné a v rozumném množství – má představa je maximálně 3 až 5 příspěvků denně (pokud si to nevyžádají zvláštní okolnosti).

Máte zájem o informace z oblasti podnikatelské etiky? Neváhejte a vyzkoušejte Twitter.com/etika.

Splitweet, Mattinator, Brightkit: Multi-uživatelská správa Twitteru

Před nějakou dobou jsme začal koketovat s myšlenkou, že by se mi hodila nějaká šikovná multi-uživatelská aplikace na správu Twitteru. Jde mi o to, že v poslední době mi vznikla potřeba spravovat více účtů (vedle svého twitter.com/zputnik se starám o pár dalších účtů + se snažím o zprovoznění twitter.com/plusmedia a twitter.com/etika) a přihlašování k individuálním účtům je docela zdlouhavé a nekomfortní. Našel jsem následující řešení:

Splitweet.com – aplikace nejblíž mým představám

Splitweet.com - aplikace nejblíž mým představám

Splitweet.com – jde o první multi-uživatelskou aplikaci na správu Twitteru, na kterou jsem narazil. Má své “dětské nemoci” (jde přece jen o projekt spuštěný před měsícem), ale přesto ze tří testovaných aplikací z toho vyšla vítězně. Sice se Splitweet choval lehce nestabilně při hromadném mazání tweetu, ale je vůbec fajn, že zde taková služba je. U jiných aplikací jsem na tuto možnost nenarazil. Je fajn, že správa toho, kde se tweet objeví, je jednoduchá a přehledná. Možná bych jen nastavil lepší barevnou identifikaci jednotlivých účtů – současná identifikace (v podobě malého čtverce u jednotlivých tweetů) je nedostatečná. Stejně tak by se hodilo to, aby každá z barev zůstala během přidávání dalších účtů nezměněna. Přehled dalších praktických tipů k vylepšení je možné najít například v komentářích k článku Stephanie Gulley Splitweet Is Perfect For Twitter Power Users.

TheMattinator.com – designově vyšperkovaný, ale nedostatečný

TheMattinator.com - designově vyšperkovaný, ale nedostatečný

TheMattinator.com – pravděpodobně pionýr v oblastí multi-accounts aplikací. Designově asi nejšikovnější služba, ale až příliš jednoduchá na použití. Můžete sice spravovat více uživatelských účtů, ale neexistuje možnost mazání tweetů apod. To je pro mě velké mínus.

Brightkit.com – vypadá fajně, ale nefunguje

Brightkit.com - vypadá fajně, ale nefunguje

Brightkit.com – designově pěkně zpracovaná aplikace, která nabízí řadu vychytávek (možnost nastavit vypublikování tweetu – sice to někomu nemusí až tak sedět s filozofií Twitteru), ale zaskočila mě 1. nefunkčnost, 2. nemožnost u napsaného tweetu určit, že se má vypublikovat na více účtech. Zdá se to jako drobnost, ale na Splitweetu jsem si na tuto funkci zvykl a líbí se mi. Po několika marných pokusech vypublikovat tweet přes Brightkit jsem to nakonec vzdal.

Shrnuto a podtrženo: Vítězem mého dnešního hledání multi-uživatelských správců Twitteru je pro mě Splitweet. Uvidím, jak se osvědčí v delším čase. Budu ho testovat nějakou dobu a uvidím, jak s ním budu spokojený.

A co vy? Víte o nějakém podobném nebo ještě lepším řešení správy více účtů na Twitteru? Napište o tom. Rád si nechám poradit.

Rychlý, rychlejší, nejrychlejší

Kdysi v první polovině 90. let jsem chodil na Obchodní akademii ve Valmezu. Rád na tu dobu vzpomínám. Skvělé prostředí a zážitky, výborní spolužáci a pár výborných učitelů, na které dodnes nemůžu zapomenout. Mezi jednu z mých hodně oblíbených učitelek patřila naše češtinářka – Alenka Dobešová (omlouvám se za tu familiárnost, ale v soukromí a mezi spolužáky jsem ji snad ani jinak neřekl). Dáma středních let s francouzským šarmem. Díky ní jsem si zamiloval francouzského existencionalistu Alberta Camuse či přišel na to, kdo je Jean Cocteau.

Jednou jsme tak v češtině probírali předválečnou literaturu a Alenka Dobešová položila otázku: “Kdo jako první reagoval na události v předválečném Československu?” Tehdy mi odpověď okamžitě nedošla, ale Alenka Dobešová dala logickou odpověď – poezie a jednoduché prozaické útvary (fejetony apod.). Básně se totiž píší rychleji než romány. Po letech se mi toto vše připomnělo, když jsem pročítal věci kolem formy, obsahu a rychlosti komunikace.

V poslední době se mi tyto věci připomínají zas a znova. Když vidím, s jakou rychlostí a jakými médii jsou informace předávány nejrychleji. Dnes jsem si na to vzpomněl znovu při tweetu:

Letecke nestesti twittrovano 20 min pred prvnimi ofiko zpravami + 1 twitrar na palube http://zi.ma/325 (zdroj: http://twitter.com/matesola/)

Twitter post - Denver - havarované letadlo

Připomnělo se mi to i před pár měsíci u článku Adama Javůrka: O smrti slavného novináře informovala první Wikipedia a Twitter.

Otázkou je, co si pod oním “rychlý, rychlejší, nejrychlejší” představit. Každý si může představit zcela rozdílné věci a v podstatě bude mít vždy pravdu. Pro mě jako uživatele internetu je pohled na tyto 3 dynamiky pohybu třeba takový:

  • rychlý je pro mě článek v blogu nebo zpráva na internetu;
  • rychlejší jsou pro mě různé tumblelogovací služby – www.tumblr.com či www.soup.io;
  • nejrychlejší ze všech dostupných prostředků komunikace je pro mě via mikroblogovací služby – zdá se, že další služby v tuto chvíli válcuje především Twitter.

Tím, co udává onu dynamiku, není v dnešní době už téměř nic jiného než schopnost člověka zareagovat na vznikou situaci, zprávu. Článek v blogu mi prostě trvá minimálně pár (desítek) minut. Oproti tomu Twitter jsem schopen napsat během pár vteřin, a to odkudkoliv. Současně však na Twitteru nikdy nenapíši podrobnou analýzu nějakého jevu. Od toho jsou jiné formy komunikace. Člověku jsou dnes otevřeny ohromné možnosti. A jsem za to rád.

Twitter.com: Děloha už není překážkou

V posledních dnes mě zaujaly dvě zprávy, které se točí kolem Twitteru. Každá svým způsobem poukazuje na možnosti a současně limity této sociální služby.

Twitter má oproti jiným formám komunikace jednu obrovskou výhodu. Její formát umožňuje velmi rychle vypublikovat sdělení a následné tuto informaci sdílet a šířit. Zvolená forma prostě dává Twitteru obrovské možnosti, současně ji však do určité míry limituje. Když Neil Postman popisoval “jak formy veřejné komunikace regulují či dokonce diktují druh obsahu, který jsou schopné ze sebe vydat”, (Postman, N., 1999:15) napsal zajímavou myšlenku, která má mnohé společné i s Twitterem:

“Výše uvedené [to, že forma ovlivňuje obsah] lze ilustrovat jednoduchým příkladem, k němuž si vezměme primitivní technologii kouřových signálů. Ačkoliv přesně nevím, jaké obsahy kdysi Indiáni kouřovýjmi signály přenášeli, mohu se bezpečně vsadit, že v nich nebyla zahrnuta žádná filozofická tvrzení. Obláčky kouře nejsou dostatečně komplexní na to, aby se jimi dalo promlouvat o povaze bytí, a i kdyby byly, filozofovi z kmene Čerokíů by nutně došlo dřevo nebo plachty, ještě než by se dopracoval ke druhému axiomu. S pomocí kouře se filozofie provozovat nedá. Forma tu vylučuje obsah.” (Postman, N., 1999:15)

Ano, pomocí Twitteru se filozofie provozovat nedá, dá se jím však (podobně jako pomocí kouře) rychle upozorňovat na daleké vzdálenosti. Ale pojďme k těm zprávám.

Twitter.com: Děloha už není překážkou

Už ani děloha není překážkou k tomu, aby si někdo twitteroval. Minimálně se nás o tom snaží přesvědčit nastávající táta Corey Menscher. Vytvořil zařízení, díky kterému monitoruje pohyby svého zatím nenarozeného dítěte. Výsledky jsou následně posílány na Twitter. Malý Menscher (nebo malá Menscherová?) se tak nevědomky již nyní zapojil do Twitter komunity a dává o sobě vědět, kdy zrovna kopl mámu do bříška.

twitter-baby

twitter-baby
(Zdroj fotografie: http://portfolio.menscher.com/itp/kickbee/)

Twitter a státní sféra

Twitter také postupně proniká do státní sféry. Nevím, jak je na tom česká státní sféra, v USA již mnoho úřadů považuje Twitter za další z komunikačních prostředků. Rychle tak může být komunita informována o změnách, novinkách apod. Rozhodně by se něco takového hodilo i do našich poměrů. Jeden ze zdrojů USA úřadů používajících Twitter můžete najít například na adrese www.BearingPoint.com/GovTwit.

A co vy používáte Twitter? Líbí se Vám na něm? Vyhovuje Vám? Jak často tweetujete?

Použitá literatura

Postman, N.: Ubavit se k smrti – Veřejná komunikace ve věku zábavy. Mladá fronta, Praha 1999.

Twio.cz a Esemes.cz: Dvě příjemná překvapení na začátku týdne

Tak jsem se dnes dostal ke dvěma novým webovým službám. Respektive ke třem… ale k napsání tohoto příspěvku mě dohnaly jen dvě z nich.

Twio.cz

Včera Jirka Zralý z BlueBoard.cz na Twitteru vypustil zprávu, že chystá na dnešek spuštění nějakého nového projektu. Dnes spustil Twio.cz, službu na sdílení obrázků na Twitteru. A můžu říct, že mě tím mile překvapil. Jde o českou obdobu služby TwitPic.com, kterou – podle svých slov – navíc obohatil o následující:

  • jednodušší nahrávání fotek – bez přihlášení;
  • možnost českých tagů;
  • (možná) budoucí implementace přímo do Twtitter klientů nebo Twitter homepage;
  • možnost v budoucnu nahrávat sety fotek.

twio-cz

Služba ještě potřebuje v lecčems doladit, ale i tak – služba je to sympatická a navíc Jirkou výborně zpracovaná po grafické i funkční stránce; ještě tedy to chce hlavně doladit nahrávání fotek z (některých?) telefonů.

Diskuze o této české službě pro sdílení obrázků na Twitteru najdete i na Webtrhu.

Esemes.cz

Druhou službu sputil David Kohout. Nejedná se sice o nic převratného (jde o jednoduchou webovku na zasílání SMS zdarma, kterých jsou dnes mraky), ale přesto tato služba stojí za zmínku. Oproti jiným tato služba totiž získává náskok díky jednoduchému rozhraní a přehlednosti. Uživatel tak nemusí přemýšlet, jaký operátor má příjemce.

Esemes.cz

“Úvodní stránka je maximálně jednoduchá, pouze logo a formulář na odeslání SMS, uživatele při posílání zprávy neotravuje žádná reklama. Myslím, že je zbytečné cpát do formuláře reklamu, když se uživatel soustředí na to, aby úspěšně poslal zprávu, takže na reklamu stejně nejspíše neklikne. Ta se zobrazí až po úspěšném odeslání esemesky, kdy už uživatel svuj cíl splnil. Nevím jestli je to dobrý nápad, každopádně až bude větší návštěvnost, dám na zkoušku reklamu i na úvodní stránku a uvidím.” (zdroj: DavidKohout.cz: Představení Esemes.cz)

A ta třetí služba? Sitko.cz společnostil Centrum Holdings.

sitko-cz

Sítko v sobě skrývá čtyři jednoduché nástroje, kterými se snadno spojíš se svými přáteli a skupinami, jednoduše zorganizuješ akce a stále budeš vědět, co se děje u Tvých kamarádů a novinky k akcím. (zdroj: Sitko.cz: O službě)

Zatím se Sítkem nevím. Dostal jsem pozvánku, tak otestuji. Rozhodně si ale nemyslím, že budu přecházet z Facebooku. Přece jen je tato služba regionálně omezena na Českou republiku (případně Slovensko), čímž pro mě v mnohém ztrácí.

A co na tyto služby říkáte vy? Líbí? Nelíbí? Využijete? Rád uslyším vaše názory.

Twitter a spam: Blokujete obtěžující “spammery”?

Před nějakou dobou jsme se s Pavlem Neumanem z Buzzmagu bavili o “spamu” na Twitteru. Bylo to v rámci Dne proti spamu a na spamy na Twitteru prostě přišla řeč.

Spam na Twitteru?

Spamy na Twitteru? Existuje vůbec něco takového? Uznávám, že nejde o klasickou podobu spamu, jak jsme zvyklí z mailů nebo komentářů… přesto i Twitter se zalíbil různým individuím. Není se čemu divit. Jsou tam lidé, nákupní síla… a zatím tam lidé nejsou tolik “obrněni” proti obtěžujícím uživatelům a zprávám.

Ale, co mám na mysli tím spamem? Jednoduše: nějaký “uživatel” (možná vzhledem k automatizaci se spíše můžeme bavit o “účtu”) se k vám přihlásí jako Follower. Nejen k vám, ale k x dalším uživatelům. Na svém účtu si pak nahodí různé komerční nabídky s odkazy. Navíc jsou všechny odkazy (buď automaticky nebo vědomě) anonymizovány přes Tinyurl. Zažili jste takovou situaci? Zkoumali jste daný účet? Zkusili jste, kam vedou ty linky? A zablokovali jste si pak takového followera nebo jste ho nechali být (když vám aspoň zvýšil hodnotu Followers)?

Osobně nemám nic proti tomu, když firmy působí na Twitteru. Je to skvělý nástroj; výborná a příjemně neformálně laděná cesta komunikace s klienty a dalšími “fandy” firmy. Stejně tak jako firemní twitter účty mi nevadí ani seriózní firemní blogy – naopak, mám je rád. Rád se dívám pod pokličku. Přesto věřím, že existují nějaké meze. Meze, kde končí komunikace a začíná otravování druhých. Obtěžující uživatelé zasílající spamy přes Twitter patří do té druhé skupiny. Minimálně tím, že si kvůli nim musím dát tu práci a podívat se, jestli jde o člověka, který má zájem o mé mikroblogování, nebo je to jen uživatel, který prudí se svými produkty. Bohužel to pak snižuje kvalitu Twitteru. Škoda.

Co si myslíte vy? Jde o spam? Je pro Vás obtěžující? Blokujete takové uživatele? Budu rád za vaše názory v anketě a diskuzi. Těším se.

Digsby: Vyladěný kecálek s novými funkcemi

Už nějakou dobu používám IM Digsby. Respektive: nejdříve jsem nepoužíval a jel dlouhou dobu na Mirandě, pak jsem Digsby objevil, byl nadšen, používal, vychvaloval kudy chodil, pak zjistil, že mi tam vadí pár věcí, pak trpělivě používal dál (i když méně), pak chvíli nepoužíval, abych zjistil, že fakt nic lepšího není… a pak znovu používal. Chytáte se? Tak si to projděte znovu. A současný stav? Používám a rád.

O co vlastně u Digsby jde? Vše podstatné už dříve popsal Woko ve svém článku Digsby: Nová krev v messagingu; nebo jste to mohli najít třeba na Živě. Pro mě je Digsby silným nástrojem především z těchto důvodů:

pěkný na pohled + kvantum vzhledů jako bonus, multiprotokolový (AIM, MSN, Yahoo, Google Talk, ICQ, Jabber, Facebook Chat), řada vychytávek a funkcí, kompletní po instalaci (žádná doinstalace x různých pluginů a složité vylaďování). Prostě šikovný a silný nástroj.

integrace sociálních sítí Facebook, MySpace (ten sice moc nemusím, ale dejme tomu), Twitter + mailů… a od tohoto týdne i LinkedIn – pro mě je toto obrovská výhoda Digsbyho.

možnost aktivace pop-up oken, do kterých jde i psát – není tak třeba komunikovat přímo v IM, ale můžete si pře reakcích na nové posty dělat svou práci.

Ale proč píši zrovna dnes o Digsby? Dřívější “dětské nemoci” totiž byly tento týden vychytány a tak se Digsby opět posunuje o velký skok kupředu. Tento týden byla vydána nová verze, kterou se řeší řada bugů, vylepšuje – tak často kritizované – velké zatížení RAMky, vylepšena konektivita (kterou jsem si už tak Digsby vychvaloval). Prostě kus práce k ještě lepšímu kecálku.