Sem tam (chtěl jsem být pozitivnější, ale správně čtěte: relativně často) se ještě objevují názory, že investice do oblastí jako etika či podniková kultura je jen mrháním firemních peněz. O to více potěší, když se objevují solidní výzkumy, které ukazují, že kvalita podnikové kultury a správné využívání nástrojů podnikatelské etiky hrají důležitou roli při potírání hospodářské kriminality; byť moc nepotěší samotné výsledky takových výzkumů.
Minulý týden zveřejnila renomovaná světová poradenská společnost PricewaterhouseCoopers průzkum, v němž mapuje a analyzuje situaci na poli hospodářské kriminality. Jedná se již o čtvrté vydání tohoto výzkumu, který je prováděn každé dva roky. Tentokrát bylo osloveno více než 5400 společností ze 40 zemí. V rámci České republiky bylo dotázáno 79 předních českých firem. Výsledky?
„Náš průzkum ukazuje, že hospodářská kriminalita stále patří k největším problémům podnikání ve světě. V uplynulých dvou letech se 43 % společností na celém světě stalo obětí hospodářské kriminality. V České republice to bylo dokonce celých 61 % podniků. V porovnání s naším průzkumem hospodářské kriminality v roce 2005 (63 %) to představuje pokles o 2 procentní body, nicméně i tak zůstává Česká republika vysoko nad průměrem střední a východní Evropy (50 %).“ (zdroj: www.pwc.cz)
Z výzkumu vyplývají pro Českou republiku (samozřejmě pro sféru velkých podniků) zajímavá zjištění. Mezi nezajímavější z nich patří:
- 61 % společností v České republice se během posledních dvou let stalo obětí jednoho či více případů hospodářské kriminality (o 2 procentní body méně než v roce 2005).
- Nejčastější formou hospodářské kriminality i nadále zůstává majetková zpronevěra (uvedlo ji 38 % společností), následovaná korupcí a uplácením (27 %).
- 35 % společností v České republice uvedlo, že jejich ztráty v důsledku hospodářské kriminality překročily 250 000 USD (5 miliónů Kč), přičemž průměrná přímá finanční ztráta činila 1,7 milionu USD (34 miliónů Kč). To je značný nárůst oproti roku 2005, kdy ztráty nad 250 000 USD vykázalo pouze 13 % dotázaných.
- Během posledních dvou let vynaložily společnosti v České republice v průměru více než 639 000 USD (téměř 13 miliónů Kč) na řešení případů hospodářské kriminality.
- Dotázané společnosti též utrpěly významné nepřímé škody: ve více než 80 % případů šlo o poškození jejich dobrého jména, snížení pracovní morálky, zhoršení vztahů s obchodními partnery a zvýšení nákladů na jednání s regulačními orgány. 69 % respondentů uvedlo, že hospodářská kriminalita měla negativní vliv na cenu jejich akcií.
Nástroje podnikatelské etiky
====================
Výzkum jasně ukazuje, že implementace etických principů nezačíná a nekončí zavedením etického kodexu. Je to jen jeden z mnoha nástrojů kultivace podnikové kultury. Potřebný, ale ne jediný. Asi stejně důležitý jako droždí v kynutém těstě. Neobejdete se bez něj, ale jen z droždí koláč neupečete. Etický kodex by tedy měl být jednou ze součástí komplexního etického programu. Zajišťuje jakési obecné normativy. Další nástroje podnikatelské etiky pak podchycují další potřebné oblasti. Interní audit slouží na analýzu současného stavu a pro hledání řešení, jak se ze stavu „co je“ dopracovat do stavu „má být“.
„Důležitost firemní kultury založené na transparentnosti a etice se ukazuje i při pohledu na způsoby odhalování hospodářské kriminality,“ uvedl Sirshar Qureshi. „Pokud jde o kontrolní mechanismy, mezi nejefektivnější patří interní audit s 18 % odhalených případů. Celých 41 % případů bylo ale zjištěno prostřednictvím anonymní informační linky či prostého varování. To dokládá, jak hodně jsou společnosti závislé na transparentní firemní kultuře a na postoji svých zaměstnanců. Jde o jejich chápání situace, zodpovědnost a schopnost či ochotu rozpoznat podezřelé jednání a informovat o něm.“ (zdroj: www.pwc.cz)
Výzkum PricewaterhouseCoopers vyzdvihuje hned několikrát důležitost whistle-blowingu, tzn. vhodného systému, který umožňuje upozornit na případy neetického chování. Jeho konkrétní podobou je pak firemní systém anonymních linek (telefonních, elektronických apod.). Jde o hodně citlivou oblast, ale zároveň se ukazuje, že správně nastavený whistle -blowing značnou měrou napomáhá při odhalování hospodářské kriminality. Hned druhou nejdůležitější roli při odhalování neetického a nelegálního chování hrají dle výzkumu interní audity firem.
„Oproti roku 2005 se počet společností, které zavedly anonymní informační linku (tzv. whistle-blowing), zdvojnásobil na 44 %. Výsledky studie ukazují, že se to skutečně vyplácí: 16 % případů hospodářské kriminality bylo v České republice odhaleno právě tímto způsobem, což je více než v celosvětovém měřítku (8 %) a ve střední a východní Evropě (10 %).“ (zdroj: www.pwc.cz)
Zaujal vás tento výzkum? Rozhodně si ho přečtěte celý. Doporučuji. Zajímavé informace nejen o příčinách a důsledcích hospodářské krimanility, ale také o možnostech jejich eliminování (důraz je ve zprávě kladen na problematiku korupce či zavádění anonymních informačních systémů).
Všechny použité obrázky, externí zdroje + bližší informace o výzkumu PricewaterhouseCoopers: V uplynulých dvou letech utrpěly české společnosti v důsledku hospodářské kriminality škodu 34 milionů Kč