Podnikatelská etika na Twitteru

Už nějakou dobu mi to leží v hlavě realizace Twitter účtu speciálně zaměřeného na oblast (podnikatelské) etiky a společenské odpovědnosti firem. Nedalo mi to a včera jsem se to rozhodl zrealizovat. Twitter.com/etika jsem vytvořil s cílem informovat o současném dění v těchto oblastech etiky, ale nejen jich.

Základní cíle Twitter.com/etika

1. Upozorňovat na aktuální dění v oblasti podnikatelské etiky, zajímavé články a zdroje informací. Informovat o současných kauzách, které úzce souvisí s podnikatelskou etikou (aktuální korupční kauzy, příklady podvodného jednání, pozitivní příklady apod.).

2. Sekundárním cílem je udělat z Twitter.com/etika komunikační kanál mezi (mými) studenty Podnikatelské etiky na VŠE (předmět: 3MA328 a 3MA628).

3. Už sám název účtu Twitter.com/etika ukazuje, že se nebudu chtít zaměřovat čistě jen na problematika podnikatelské etiky. Ekonomika a podnikání by mělo být primárním obsahem, ale nebudu se bránit ani dalším tématům – politika, lékařství apod.

4. Nechtěl bych zahlcovat čtenáře zbytečným množstvím příspěvků denně. Rád bych, aby informace na tomto zdroji byly aktuální, pravidelné a v rozumném množství – má představa je maximálně 3 až 5 příspěvků denně (pokud si to nevyžádají zvláštní okolnosti).

Máte zájem o informace z oblasti podnikatelské etiky? Neváhejte a vyzkoušejte Twitter.com/etika.

Studio Burza: Šikovné burzovní zpravodajství České televize

Česká televize - Studio Burza

Od pátku 22. února 2008 vysílá Česká televize nový typ zpravodajství – burzovní zprávy Studio Burza. Rozhodně skvělá zpráva pro všechny ty, kteří se aktivně (i pasivně) zajímají o dění na kapitálových trzích. A po shlédnutí toho, jak to funguje v reálu, ještě větší nadšení z toho, že Česká televize do toho typu zpravodajství šla.

Osobně, ČT24 patří k mé nejsledovanější a nejoblíbenější stanici. Výborné zpravodajství, maximální snaha o objektivitu, “suchá fakta” či zajímavé pořady – to jsou pro mě největší klady a síla této stanice. Přidání tohoto zpravodajství bylo nejenom logickým krokem, ale i velmi dobrým tahem:

„Česká televize vysílá nejobšírnější televizní ekonomické zpravodajství v České republice a ekonomika bez burzy by byla jako dům bez střechy. Jsem velmi rád, že tento významný prvek obohatí zpravodajství televize veřejné služby,“ říká generální ředitel ČT Jiří Janeček.

Mám pocit, že finanční gramotnost českého národa je velmi nízká. Když někdy pozoruji, kde lidé investují či neinvestují peníze, jak si počítají své “výhodné investiční tahy”, tak se nestačím divit. Zvyšování finanční (investorské) gramotnosti je dobrým a nezbytným krokem k většímu bohatství lidí.

Neříkám o sobě, že jsem kdovíjaký investiční guru. Povědomí o dění v ekonomice však považuji za hodně důležité, a to nejen vzhledem k osobním investičním rozhodnutím. Vždyť v konečném důsledku jde i o všeobecný přehled. Znát širší souvislosti ekonomického dění ve světě i v tuzemsku je pro mě lepší, než mít naučené a levné “bleskuidní štěky”. Co si budeme říkat, rozhovor na ekonomické téma mi ubíhá vždy rychleji, svižněji a příjemněji, než ten o počasí.

“Je to vlastně poslední kamínek do zpravodajské mozaiky programu ČT24,“ říká vedoucí projektu Michal Petrov, šéfredaktor Redakce zpravodajství ČT, „diváci v České republice budou mít poprvé možnost několikrát denně prakticky on-line sledovat pohyby akcií na pražské burze. Doufáme, že servis ocení nejen finanční odborníci, ale i drobní investoři. Jejich zájem bude pravděpodobně růst s tím, jak bude stoupat důležitost takových investic v souvislosti s důchodovým zabezpečením.”

Studio Burza je navíc dobře a logicky načasováno. 1. Před otevřením české burzy, kde je shrnuto poslední dění v USA a Asii; 2. krátce po otevření české burzy a 3. po jejím uzavření. Není nic horšího než poslouchat (a natož se rozhodovat) podle neaktuálních zpráv; byť starých jen pár hodin.

Držím Studiu Burza palce. Česká televize si u mě opět zvýšila kredit. Jen houšť a větší kapky.

Studio burza bude na ČT24 vysílat: v pátek 22. února v cca 09.25 hodin a pak v 16.45 hodin. Od pondělí 25. února v rámci Dobrého rána na ČT24 v 08.45 hodin (shrnutí pohybů akcií na americkém trhu a asijských trzích, výhled obchodování na BCPP), v rámci Zpráv na ČT24: 09.35 hodin (BCPP po otevření obchodů), v rámci Studia ČT24 v 16.45 hodin (domácí akcie po skončení denního obchodování na BCPP). V uvedených časech budou ceny akcií uváděny on screen prakticky v reálném čase.

Michaela Jílková: Máte slovo, ale budu Vám do něj často skákat

Máte slovo, Česká televize

Jen krátce, ale prostě mi to nedá. Dnes jsem měl možnost podruhé sledovat pořad Máte slovo, který od minulého týdne vysílá Česká televize. Moderátorkou pořadu se stala paní Jílková. Po dvou odvysíláních musím říct, že (pro mě) bohužel.

Druhý Kotel České televizi nesluší

Tento týden přišlo na přetřes (sic!) téma Proč máme kupovat nekvalitní a zkažené potraviny? Hodně zajímavé téma. Osobně jsem byl na toto téma zvědavý, byť jsem v sobě stále ještě držel pachuť z 1. odvysílaní dílu o poplatcích u lékařů, v kterém paní Jílková napoprvé a naplno předvedla své moderátorské excesy. Ale zpět k dnešnímu dílu. O co mělo v dnešním díle jít?

“Michaela Jílková bude tentokrát se svými hosty hledat odpovědi na otázky, jak je možné, že si zákazníci z obchodu přinesou zkažené maso, shnilou zeleninu, plesnivý sýr nebo červivou čokoládu. Kam se mají obrátit, které instituci mají předat námět k prošetření, jak vůbec kontrolní mechanismy fungují, zda čeští spotřebitelé v obchodech dávají důraz vedle ceny také na kvalitu. Dalším z témat bude klamání spotřebitele (špekáčky bez masa, falešné víno, přelepování data spotřeby). Za výrobce a obchodníky přijdou diskutovat prezident Potravinářské komory ČR Ing. Miroslav Toman a viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Ing. Zdeněk Juračka. Úlohu kontrolních orgánů vysvětlí ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Ing. Jakub Šebesta a ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR MVDr. Milan Malena. Nespokojené zákazníky bude reprezentovat občan, který vypil pivo kontaminované louhem a řezník, který otevřeně mluvil o zpracovávání zkaženého masa. Radit, jak nakupovat a případně reklamovat, bude mluvčí Sdružení obrany spotřebitelů Mgr. Ivana Picková.” (zdroj: Česká televize: Máte slovo)

Řeknu to takhle: pokud by v pořadu vystoupili jen pozvaní hosté, neměl bych jednu jedinou výtku. Zajímavé téma, stejně tak hosté i ochota konstruktivně diskutovat. Jenže pak tam byl jeden element, který z něčeho zajímavého dělal bleskuidní estrádu. Nemám nic proti paní Jílkové. Jen mi na ČT1 nesedí pořad, v němž moderátor bulvární formou hrotí diskuzi a posouvá tento pořad někde do podoby Kotel 2.0. O to smutnější je, že se to vše odehrává právě na ČT1. Myslím, že si tato stanice zaslouží lepší moderátory; obzvlášť na tak závažná, citlivá a zajímavá společenská témata.

A jaký je Váš názor na tento pořad? Líbí se Vám? Vyhovuje Vám forma a způsob moderování? Rád
uslyším Váš názor.

Poznámka k použité fotografii: Převzalo z článku Česká televize: Máte slovo

Morálka a její vliv na vznik a fungování ekonomického systému

Šachy

Již před více než 100 lety publikoval významný světový sociolog a ekonom Max Weber jedno ze svých stěžejních děl nazvané přímo a výstižně: Protestantská etika a duch kapitalismu. Řada věci z tohoto díla byla sice již myšlenkově posunuta někde jinde, k některým momentům je možné se stavět kriticky, ale přesto můžeme toto jeho dílo považovat za důležitý prvek současného (nejen ekonomického a sociologického) poznání.

Pokud je Weberova teorie o vlivu protestantské etiky na vznik kapitalismu správná, pak byl „moderní ekonomický a sociální vývoj zásadním způsobem ovlivněn něčím, co se nám na první pohled zdá velmi vzdálené, totiž náboženskými ideály.” (Giddens, A., 1999:548)

Spása, požehnání a majetek

Max Weber se zabýval jednoduchou otázkou: Co ovlivnilo vznik kapitalistického systému a proč se tento systém rozvíjel především v euro-americké civilizaci?

“Zdrojem racionalizace v západních společnostech je dle Webera kulturní změna, kterou přinesla protestantská etika. Protestantismus nebyl přímou příčinou kapitalismu, ale poskytl kulturu, která kladla důraz na individualismus, usilovnou práci, racionální jednání, spoléhání se na sebe a především odložené spotřeby.” (Zdroj: Wikipedia.cz: Max Weber – Racionalizace, kapitalismus a protestantská etika)

Weber ve svém díle poukazuje na to, že duchovní zaměřenost jednotlivců ovlivnila vznik celého hospodářského a společenského systému. Ale nejde nám o ledasjaké duchovní zaměření. Max Weber zkoumal různé náboženské systémy (východní náboženství, katolickou či židovskou víru apod.), ale u žádných nenalezl právě ty prvky, které jsou důležité k rozvoji racionalizace a kapitalistického systému. Přestože všechny víceméně sdílejí stejné obecné hodnoty (úcta k životu, láska k bližnímu, stíhání krádeže či vraždy apod.), bylo k rozvinutí „duchu kapitalismu“ zapotřebí něco navíc. A právě určitý postoj k Bohu, pohled na formu požehnání, cesta ke spasení, jisté uznávané hodnoty, jež neměly žádný ekonomický podtext, měly své konkrétní ekonomické a společenské dopady. Konkrétní jednání jednotlivců i celkové společenské (náboženstvím ovlivněné) klima tedy nezplodilo pouze své zamýšlené důsledky – dobré postavení jednotlivce před Bohem, čisté svědomí, dobré přijetí v komunitě apod. Toto jednání vyvolalo i své nezamýšlené důsledky, nad kterými jednotliví aktéři vlastně ani příliš neuvažovali – podíl na vzniku společenského systému, v němž nyní žijeme. Jednotlivé hodnoty a chování, které na jedné straně zajišťovalo dobré postavení před Bohem i v komunitě, totiž na straně druhé podporovalo vznik a fungování kapitalistického systému (směnu, efektivnější dělbu práce, kumulaci a investování majetku apod.).

„… vznik ekonomického racionalismu je podmíněn nejen racionální technikou a racionálním právem, ale i schopnostmi a dispozicemi lidí pro jistý způsob prakticky racionálního vedení života vůbec. Kde mu překážejí zábrany psychické povahy, tam naráží hospodářský racionální způsob života na těžký vnitřní odpor. K nejdůležitějším prvkům formujícím životní způsob patřily v minulosti všude i síly magické a religiózní a také etické představy o povinnostech, kotvící ve víře v takové síly.” (Weber, M., 1997:235)

Praktický význam Weberova díla

Proč se však o něčem takovém bavit? Má to pro nás tato Weberova práce vůbec nějaký praktický smysl? Pokud zobecníme Weberovu myšlenku o vztahu mezi protestantskou etikou a vznikem kapitalismu, pak se můžeme domnívat, že morálka je opravdu jedním ze základních zdrojů a limitů rozvoje a kvality kapitalistického ekonomického systému (nebo když použijeme Hayekův termín: “rozšířeného řádu”). Jinak řečeno: člověk a celá společnost byla a je schopna svého rozvoje nejen díky umu, vynalézavosti a následně samotným technickým vynálezům, ale díky podřízení se určitým pravidlům, které umožňují tento řád ještě rozvíjet, rozšiřovat a udržovat. Při správnosti Weberova předpokladu můžeme dokonce prohlásit, že “rozšířený řád” není uskutečnitelný v jakémkoliv morálním klimatu společnosti. “Rozšířený řád” potřeboval právě určitou morálku, aby se mohl plně rozvinout do dnešní podoby. Tento úzký a zásadní vztah mezi morálkou a hospodářstvím pak opodstatňuje existenci etiky jako teorie o morálce.

A nemusíme hovořit pouze o celém systému. Pokud se podíváme na mikroúroveň, docházíme víceméně ke stejným výsledkům. Kvalita lidského kapitálu – síla a kvalita podnikové kultury – do značné míry limituje fungování jednotlivých firem (speciálně pak těch, jejichž základním pilířem je lidský kapitál). Právě ona totiž nastavuje možnosti dělby práce, míry důvěry a z toho plynoucí výše transakčních nákladů (nákladů na fungování systému) apod. Investovat do podnikového (sociálního) klimatu a lidí není marností a nadstandardem. Je mnohdy samotným základem (dlouhodobě udržitelného) podnikání a podnikatelského úspěchu.

Použitá literatura:

Čaník, P. – Řezbová, L. – Zavrel, T.: Metody a nástroje podnikatelské etiky. Praha, Vysoká škola ekonomická, 2006.

Giddens, A.: Sociologie. Praha, Argo 1999.

Weber, M.: Autorita, etika a společnost. Praha, Mladá fronta 1997.