Morálka a její vliv na vznik a fungování ekonomického systému

Šachy

Již před více než 100 lety publikoval významný světový sociolog a ekonom Max Weber jedno ze svých stěžejních děl nazvané přímo a výstižně: Protestantská etika a duch kapitalismu. Řada věci z tohoto díla byla sice již myšlenkově posunuta někde jinde, k některým momentům je možné se stavět kriticky, ale přesto můžeme toto jeho dílo považovat za důležitý prvek současného (nejen ekonomického a sociologického) poznání.

Pokud je Weberova teorie o vlivu protestantské etiky na vznik kapitalismu správná, pak byl „moderní ekonomický a sociální vývoj zásadním způsobem ovlivněn něčím, co se nám na první pohled zdá velmi vzdálené, totiž náboženskými ideály.” (Giddens, A., 1999:548)

Spása, požehnání a majetek

Max Weber se zabýval jednoduchou otázkou: Co ovlivnilo vznik kapitalistického systému a proč se tento systém rozvíjel především v euro-americké civilizaci?

“Zdrojem racionalizace v západních společnostech je dle Webera kulturní změna, kterou přinesla protestantská etika. Protestantismus nebyl přímou příčinou kapitalismu, ale poskytl kulturu, která kladla důraz na individualismus, usilovnou práci, racionální jednání, spoléhání se na sebe a především odložené spotřeby.” (Zdroj: Wikipedia.cz: Max Weber – Racionalizace, kapitalismus a protestantská etika)

Weber ve svém díle poukazuje na to, že duchovní zaměřenost jednotlivců ovlivnila vznik celého hospodářského a společenského systému. Ale nejde nám o ledasjaké duchovní zaměření. Max Weber zkoumal různé náboženské systémy (východní náboženství, katolickou či židovskou víru apod.), ale u žádných nenalezl právě ty prvky, které jsou důležité k rozvoji racionalizace a kapitalistického systému. Přestože všechny víceméně sdílejí stejné obecné hodnoty (úcta k životu, láska k bližnímu, stíhání krádeže či vraždy apod.), bylo k rozvinutí „duchu kapitalismu“ zapotřebí něco navíc. A právě určitý postoj k Bohu, pohled na formu požehnání, cesta ke spasení, jisté uznávané hodnoty, jež neměly žádný ekonomický podtext, měly své konkrétní ekonomické a společenské dopady. Konkrétní jednání jednotlivců i celkové společenské (náboženstvím ovlivněné) klima tedy nezplodilo pouze své zamýšlené důsledky – dobré postavení jednotlivce před Bohem, čisté svědomí, dobré přijetí v komunitě apod. Toto jednání vyvolalo i své nezamýšlené důsledky, nad kterými jednotliví aktéři vlastně ani příliš neuvažovali – podíl na vzniku společenského systému, v němž nyní žijeme. Jednotlivé hodnoty a chování, které na jedné straně zajišťovalo dobré postavení před Bohem i v komunitě, totiž na straně druhé podporovalo vznik a fungování kapitalistického systému (směnu, efektivnější dělbu práce, kumulaci a investování majetku apod.).

„… vznik ekonomického racionalismu je podmíněn nejen racionální technikou a racionálním právem, ale i schopnostmi a dispozicemi lidí pro jistý způsob prakticky racionálního vedení života vůbec. Kde mu překážejí zábrany psychické povahy, tam naráží hospodářský racionální způsob života na těžký vnitřní odpor. K nejdůležitějším prvkům formujícím životní způsob patřily v minulosti všude i síly magické a religiózní a také etické představy o povinnostech, kotvící ve víře v takové síly.” (Weber, M., 1997:235)

Praktický význam Weberova díla

Proč se však o něčem takovém bavit? Má to pro nás tato Weberova práce vůbec nějaký praktický smysl? Pokud zobecníme Weberovu myšlenku o vztahu mezi protestantskou etikou a vznikem kapitalismu, pak se můžeme domnívat, že morálka je opravdu jedním ze základních zdrojů a limitů rozvoje a kvality kapitalistického ekonomického systému (nebo když použijeme Hayekův termín: “rozšířeného řádu”). Jinak řečeno: člověk a celá společnost byla a je schopna svého rozvoje nejen díky umu, vynalézavosti a následně samotným technickým vynálezům, ale díky podřízení se určitým pravidlům, které umožňují tento řád ještě rozvíjet, rozšiřovat a udržovat. Při správnosti Weberova předpokladu můžeme dokonce prohlásit, že “rozšířený řád” není uskutečnitelný v jakémkoliv morálním klimatu společnosti. “Rozšířený řád” potřeboval právě určitou morálku, aby se mohl plně rozvinout do dnešní podoby. Tento úzký a zásadní vztah mezi morálkou a hospodářstvím pak opodstatňuje existenci etiky jako teorie o morálce.

A nemusíme hovořit pouze o celém systému. Pokud se podíváme na mikroúroveň, docházíme víceméně ke stejným výsledkům. Kvalita lidského kapitálu – síla a kvalita podnikové kultury – do značné míry limituje fungování jednotlivých firem (speciálně pak těch, jejichž základním pilířem je lidský kapitál). Právě ona totiž nastavuje možnosti dělby práce, míry důvěry a z toho plynoucí výše transakčních nákladů (nákladů na fungování systému) apod. Investovat do podnikového (sociálního) klimatu a lidí není marností a nadstandardem. Je mnohdy samotným základem (dlouhodobě udržitelného) podnikání a podnikatelského úspěchu.

Použitá literatura:

Čaník, P. – Řezbová, L. – Zavrel, T.: Metody a nástroje podnikatelské etiky. Praha, Vysoká škola ekonomická, 2006.

Giddens, A.: Sociologie. Praha, Argo 1999.

Weber, M.: Autorita, etika a společnost. Praha, Mladá fronta 1997.

Podniková kultura a její role při řešení hospodářské kriminality

Podniková kultura

Sem tam (chtěl jsem být pozitivnější, ale správně čtěte: relativně často) se ještě objevují názory, že investice do oblastí jako etika či podniková kultura je jen mrháním firemních peněz. O to více potěší, když se objevují solidní výzkumy, které ukazují, že kvalita podnikové kultury a správné využívání nástrojů podnikatelské etiky hrají důležitou roli při potírání hospodářské kriminality; byť moc nepotěší samotné výsledky takových výzkumů.

Minulý týden zveřejnila renomovaná světová poradenská společnost PricewaterhouseCoopers průzkum, v němž mapuje a analyzuje situaci na poli hospodářské kriminality. Jedná se již o čtvrté vydání tohoto výzkumu, který je prováděn každé dva roky. Tentokrát bylo osloveno více než 5400 společností ze 40 zemí. V rámci České republiky bylo dotázáno 79 předních českých firem. Výsledky?

“Náš průzkum ukazuje, že hospodářská kriminalita stále patří k největším problémům podnikání ve světě. V uplynulých dvou letech se 43 % společností na celém světě stalo obětí hospodářské kriminality. V České republice to bylo dokonce celých 61 % podniků. V porovnání s naším průzkumem hospodářské kriminality v roce 2005 (63 %) to představuje pokles o 2 procentní body, nicméně i tak zůstává Česká republika vysoko nad průměrem střední a východní Evropy (50 %).” (zdroj: www.pwc.cz)

Vnímání vs. skutečný výskyt hospodářské kriminality

Z výzkumu vyplývají pro Českou republiku (samozřejmě pro sféru velkých podniků) zajímavá zjištění. Mezi nezajímavější z nich patří:

  • 61 % společností v České republice se během posledních dvou let stalo obětí jednoho či více případů hospodářské kriminality (o 2 procentní body méně než v roce 2005).
  • Nejčastější formou hospodářské kriminality i nadále zůstává majetková zpronevěra (uvedlo ji 38 % společností), následovaná korupcí a uplácením (27 %).
  • 35 % společností v České republice uvedlo, že jejich ztráty v důsledku hospodářské kriminality překročily 250 000 USD (5 miliónů Kč), přičemž průměrná přímá finanční ztráta činila 1,7 milionu USD (34 miliónů Kč). To je značný nárůst oproti roku 2005, kdy ztráty nad 250 000 USD vykázalo pouze 13 % dotázaných.
  • Během posledních dvou let vynaložily společnosti v České republice v průměru více než 639 000 USD (téměř 13 miliónů Kč) na řešení případů hospodářské kriminality.
  • Dotázané společnosti též utrpěly významné nepřímé škody: ve více než 80 % případů šlo o poškození jejich dobrého jména, snížení pracovní morálky, zhoršení vztahů s obchodními partnery a zvýšení nákladů na jednání s regulačními orgány. 69 % respondentů uvedlo, že hospodářská kriminalita měla negativní vliv na cenu jejich akcií.

Průměrné náklady nejzávažnějších typů hospodářské kriminality

Nástroje podnikatelské etiky
====================
Výzkum jasně ukazuje, že implementace etických principů nezačíná a nekončí zavedením etického kodexu. Je to jen jeden z mnoha nástrojů kultivace podnikové kultury. Potřebný, ale ne jediný. Asi stejně důležitý jako droždí v kynutém těstě. Neobejdete se bez něj, ale jen z droždí koláč neupečete. Etický kodex by tedy měl být jednou ze součástí komplexního etického programu. Zajišťuje jakési obecné normativy. Další nástroje podnikatelské etiky pak podchycují další potřebné oblasti. Interní audit slouží na analýzu současného stavu a pro hledání řešení, jak se ze stavu “co je” dopracovat do stavu “má být”.

„Důležitost firemní kultury založené na transparentnosti a etice se ukazuje i při pohledu na způsoby odhalování hospodářské kriminality,“ uvedl Sirshar Qureshi. „Pokud jde o kontrolní mechanismy, mezi nejefektivnější patří interní audit s 18 % odhalených případů. Celých 41 % případů bylo ale zjištěno prostřednictvím anonymní informační linky či prostého varování. To dokládá, jak hodně jsou společnosti závislé na transparentní firemní kultuře a na postoji svých zaměstnanců. Jde o jejich chápání situace, zodpovědnost a schopnost či ochotu rozpoznat podezřelé jednání a informovat o něm.“ (zdroj: www.pwc.cz)

Výzkum PricewaterhouseCoopers vyzdvihuje hned několikrát důležitost whistle-blowingu, tzn. vhodného systému, který umožňuje upozornit na případy neetického chování. Jeho konkrétní podobou je pak firemní systém anonymních linek (telefonních, elektronických apod.). Jde o hodně citlivou oblast, ale zároveň se ukazuje, že správně nastavený whistle -blowing značnou měrou napomáhá při odhalování hospodářské kriminality. Hned druhou nejdůležitější roli při odhalování neetického a nelegálního chování hrají dle výzkumu interní audity firem.

“Oproti roku 2005 se počet společností, které zavedly anonymní informační linku (tzv. whistle-blowing), zdvojnásobil na 44 %. Výsledky studie ukazují, že se to skutečně vyplácí: 16 % případů hospodářské kriminality bylo v České republice odhaleno právě tímto způsobem, což je více než v celosvětovém měřítku (8 %) a ve střední a východní Evropě (10 %).” (zdroj: www.pwc.cz)

Zaujal vás tento výzkum? Rozhodně si ho přečtěte celý. Doporučuji. Zajímavé informace nejen o příčinách a důsledcích hospodářské krimanility, ale také o možnostech jejich eliminování (důraz je ve zprávě kladen na problematiku korupce či zavádění anonymních informačních systémů).

Všechny použité obrázky, externí zdroje + bližší informace o výzkumu PricewaterhouseCoopers: V uplynulých dvou letech utrpěly české společnosti v důsledku hospodářské kriminality škodu 34 milionů Kč

Deloitte Technology Fast 50 CE: Rostoucí význam lidského kapitálu

Lidský kapitál

Poradenská společnost Deloitte zveřejnila v těchto dnech výsledky svého žebříčku Technology Fast 50 pro Střední Evropu.

Každoroční sestavování žebříčku Technology Fast 50 je jednou z aktivit společnosti Deloitte, jak upozornit na rychle rostoucí začínající technologické firmy na globální i regionální úrovni a určit jejich nejzávažnější problémy a největší příležitosti. Místní firmy jsou do středoveropského programu zařazeny na základě průzkumu provedeného pobočkami společnosti Deloitte ve střední Evropě, který posuzuje roční obrat a podnikatelskou činnost společností v technologickém odvětví za poslední tři až pět let. (Zdroj: Deloitte.com)

V čem je však letos tato zpráva zajímavá? Máme minimálně dva důvody, proč se nad touto zprávou zamyslet.

17 zářezů pro Českou republiku
=======================
Za prvé tím, že v žebříčku nejrychleji rostoucích firem se objevilo hned 17 českých firem – 9 z oboru Software, 8 z oboru Internet. Mezi těmito firmami se objevily takové společnosti jako Internet Mall a.s., MITON cz, s.r.o., WDF – Web Design Factory, spol. s r.o. či SYMBIO Digital, s.r.o.

Tabulka - Deloitte Technology Fast 50 CE
(Převzato: iHNed.cz: Nejrychleji rostoucí firmou je opět Internet Mall)

Lidský kapitál – investice budoucnosti
============================
Ale pojďme k samotnému meritu věci. Druhým a závažnějším důvodem, proč bychom se o tento výzkum měli zajímat, je to, že ukazuje vzrůstající důležitost lidského kapitálu. Na otázku, co firmy považují za největší problém v podnikání se na prvním příčce objevilo: hledání, přijímání a udržení kvalifikovaných zaměstnanců. Oproti minulému roku tedy došlo k vzrůstu důležitosti tohoto pilíře úspěšného podnikání a k jeho zabydlení se na 1. místě. Podobně inspirativní je i výsledek otázky: Který faktor přispěl nejvíce k růstu Vaší společnosti. Na prvním místě se umístila odpověď: vysoce kvalifikovaní zaměstnanci.

Deloitte Technology Fast 50 CE - graf
(Převzato: Fast50CE.com)

Co se z výsledků Deloitte Fast Technology 50 pro Střední Evropu dozvídáme? Žebříček ukazuje narůstající význam člověka jako “tvůrce” ekonomického zisku podniku. Kvalita zaměstnanců a investování do kvalitní podnikové kultury a prostředí se tak v současnosti stává stále důležitější konkurenční výhodou. A nemusí zde být pouze řeč o erudovanosti jednotlivých pracovníků. S nárůstem vlivu lidského kapitálu (oproti minulosti) vzrůstá důležitost jejich “sociální a etické gramotnosti”, tj. schopnost spolupracovat s druhými či řešit adekvátním a férovým způsobem problémy, do kterých se pracovník dostane. Samozřejmě nelze výsledky tohoto výzkumu paušalizovat na všechna průmyslová odvětví; pouze se ukazuje, že především s expanzí sféry služeb vzrůstá relevance kvality lidského kapitálu.

O to více se tak ukazuje logickým nákres (viz níže), který se v roce 2004 objevil v publikaci **Business Ethics: A Manual for Managing a Responsible Business Enterprise in Emerging Market Economies**: Zaváděním etických principů usilujeme o kultivaci podnikatelského prostředí (ať již uvnitř nebo vně podniku) a tím udržujeme či rozvíjíme důležité hodnoty, které podporují fungování a rozvoj námi sledovaného systému. Mezi tyto hodnoty patří například důvěra, která snižuje transakční náklady a rozšiřuje možnosti podnikání. Zlepšením důvěry a dalších klíčových hodnot zvyšujeme sociální kapitál našeho podniku či celého systému; řečeno slovy Amitaie Etzioniho: „Normativní hodnoty nejsou pouhými principy, vůči nimž lidé vyjadřují svou vázanost. Mají specifické důsledky v chování lidí.“ (Etzioni, A., 1995:175) Tímto v konečném důsledku podporujeme hospodářskou prospěšnost celého našeho počínání. Hospodářská prospěšnost může být dvojího druhu – snižováním transakčních nákladů či zvyšováním svých výnosů.

Vztah mezi podnikatelskou etikou, hodnotami, důvěrou a ekonomickou prospěšností
(Zdroj: Business Ethics: A Manual for Managing a Responsible Business Enterprise in Emerging Market Economies. Washington, D.C. U.S. Department of Commerce, International Trade Administration 2004.)