Archiv rubriky: Podnikatelská etika

Pan V. vypráví svůj smutný příběh o nepochopení

Vítr

Lehce podivínské, ale o to zajímavější a s výbornou závěrečnou pointou.

Pokud ulítáváte přesně na takových věcech, pak rozhodně zpozorněte. Německá společnost Epuron prezentuje svou corporate identitu velmi netradičním způsobem. Reklamní průmysl tak do světa vypustil další z velmi vydařených reklam. Mimochodem: zcela zaslouženě tato reklama získala nejedno ocenění.

Pan V. na tomto videu pomalu vypráví svůj příběh o nepochopení. Je smutné, když cítíte, že vám druzí nerozumí a nejsou schopni akceptovat vaše nestandardní chování. O to příjemnější je pak to, když se najdou lidé, kteří vás pochopí a začnou vás brát a respektovat.

Solární energie a strhující reklama německé společnosti Solon

Solon - Hail - Return of the Sun

Dostal jsem tento týden tip na zajímavý spot německé společnosti Solon, která se specializuje na solární energii. Krátký komerční spot je doslova „plně nabitý energií“ (Accu Movie). Tato reklama překvapila nejednu odbornou porotu (London Award 2007, Cannes Lions 2007, Eurobest Award 2007 a další), sesbírala nejednu cenu a dokázala a dokáže uhranout nejednoho diváka.

Shrnuto a podtrženo: Apokalypsa, která nevystraší, ale vede k zamyšlení. Doporučují obě z mých dvou očí a obě z mých dvou uší.

Hail: The Return of the Sun

Uploaded by dekku

Více hledejte na oficiálním webu k tomuto „kraťasu“. Co na tento spot říkáte? Líbí? Zaujal? Přesvědčil či navnadil by Vás Solon takovým spotem k hledání dalších informací?

Udržitelný rozvoj: Firmy začínají sdílet své ekologické patenty

Trvalá udržitelnost

Už při spuštění tohoto blogu jsem si řekl, že se nebudu chtít primárně zaměřovat na negativní příklady. Prostě, že budu chtít psát často také o těch příkladech, případech či trendech, které jsou pozitivní. Dnešní článek (resp. přetištěná tisková zpráva) je jednou z takových zpráv. Ukazuje, že 1. spolupráce při prosazování koncepce trvalé udržitelnosti se neobejde bez vzájemné spolupráce a 2. to některé firmy vzaly za své. Sdílení ekologických patentů je tak jedním z velmi pozitivních impulsů. Snad budou další podobné příklady následovat.

Tisková zpráva

IBM a Světová rada podniků pro dlouhodobě udržitelný rozvoj spolupracují se společnostmi Nokia, Pitney Bowes a Sony na ustavení portfolia společných ekologických patentů

ARMONK, New York a ŽENEVA, Švýcarsko – 14. ledna 2008: Přední členové korporátní komunity spojili síly v prvním úsilí svého druhu, jehož cílem je pomoci životnímu prostředí. Pro veřejnost uvolnili desítky inovativních, ekologicky zodpovědných patentů.

Dostupnost těchto patentů povzbudí vědce, podnikatele a firmy všech velikostí a v jakémkoli odvětví k vytváření, používání a dalšímu rozvoji jejich spotřebních nebo průmyslových výrobků, procesů a služeb způsobem, který přispěje k ochraně životního prostředí.

Světová rada podniků pro dlouhodobě udržitelný rozvoj (World Business Council for Sustainable Development, WBCSD) a společnost IBM – která podle IFI Claims už 15. rok v řadě získala opět nejvíce amerických patentů – zahajují toto úsilí v partnerství se společnostmi Nokia, Pitney Bowes a Sony. Přislíbené portfolio patentů, nazvané Eco-Patent Commons, je k dispozici na vyhrazeném veřejném webu organizace WBCSD.

Patenty uvolněné v rámci Eco-Patent Commons zahrnují inovace zaměřené na ekologické problémy a také inovace v oblasti výroby nebo podnikových procesů, jejichž uplatnění je přínosné pro životní prostředí. Společnost tak například může uvolnit patent na výrobní proces, jenž snižuje vznik nebezpečného odpadu nebo spotřebu energie a vody.

Od přislíbených patentů se očekávají následující přínosy pro životní prostředí:

– úspora energie nebo lepší využití energie a paliv,
– prevence znečištění (redukce spotřeby zdrojových materiálů, redukce odpadu),
– využití ekologicky vhodnějších materiálů nebo látek,
– snižování spotřeby vody nebo materiálů,
– větší příležitosti pro recyklaci.

Projekt Eco-Patent Commons byl původně navržen na konferenci IBM Global Innovation Outlook (GIO), kde se setkaly stovky předních světových osobností ze světa byznysu, politiky, akademie a neziskových organizací a diskutovaly o současných podnikatelských a společenských výzvách. Konference byla ukázkou síly a přínosů otevřených modelů spolupráce na inovacích.

(zdroj: Lupa.cz: [Tisková zpráva] Společnosti zveřejňují ekologicky progresivní patenty)

Nebezpečné hračky: Vyjádření České obchodní inspekce k plyšové hračce

Nebezpečné hračky

Před nějakou dobou jsem zde v článku Nebezpečné hračky: Lhostejnost nebo neschopnost výrobců a dovozců hraček? psal o jedné nebezpečné hračce, na kterou jsme v naší rodině narazili. Upřímně, vždy mě zajímalo a dosud zajímá, jak na jednotlivé případy zareagují relevantní úřady a organizace. Zaslal jsem proto přes e-podatelnu podnět k posouzení tohoto případu i České obchodní inspekci.

Tento týden mi Česká obchodní inspekce zaslala své vyjádření k tomuto případu. Znění jejich reakce zde přetiskuji:

Vážený pane,

dovolujeme si Vám oznámit, že na základě Vašeho podnětu ze dne 7.1.2008, byla provedena kontrola v prodejně HYPERNOVA , Suvorovova 154, 741 01 Nový Jičín, společnosti AHOLD Czech Republic , a.s. .

Výrobky – „ Plyšová hračka – prasátko, medvídek “ , které dle Vašich přiložených fotografií vykazují známky nebezpečného výrobku ( vyčnívající dráty ) , nebyly v době provedení kontroly v prodeji zjištěny. V prodeji byl zjištěn 1 druh výrobku – plyšová hračka Prasátko Disney® a 2 druhy plyšových hraček Winnie the Pooh Disney® a Plyšový medvídek s mašlí Tender Toys ® , u kterých kontrolou značení nebyly zjištěny nedostatky a ani pohmatem nebyly ve výplni či výstuži hraček zjištěny dráty ani jiné kovové díly. Takto kontrolovány byly i jiné druhy hraček v prodeji, nedostatky zjištěny nebyly.
Děkujeme za Váš podnět a sdělujeme, že Vámi uvedeným výrobkům bude věnována pozornost i při dalších kontrolách.

S pozdravem

Ing. Danuše Kotalová

ředitelka inspektorátu

Moravskoslezského a Olomouckého

se sídlem v Ostravě

A závěr věcí je? Máte i Vy nějaký případ, který není prkotinou a vzhledem ke své důležitosti si zaslouží posouzení nějakým odpovědným úřadem? Udělejte si tu práci a postupte věc dál. Nebo si myslíte, že je to zbytečné? Rád uslyším Váš názor.

Poznámka: Celé znění sdělení České obchodní inspekce (.PDF, 54,7 kB)

Michaela Jílková: Máte slovo, ale budu Vám do něj často skákat

Máte slovo, Česká televize

Jen krátce, ale prostě mi to nedá. Dnes jsem měl možnost podruhé sledovat pořad Máte slovo, který od minulého týdne vysílá Česká televize. Moderátorkou pořadu se stala paní Jílková. Po dvou odvysíláních musím říct, že (pro mě) bohužel.

Druhý Kotel České televizi nesluší

Tento týden přišlo na přetřes (sic!) téma Proč máme kupovat nekvalitní a zkažené potraviny? Hodně zajímavé téma. Osobně jsem byl na toto téma zvědavý, byť jsem v sobě stále ještě držel pachuť z 1. odvysílaní dílu o poplatcích u lékařů, v kterém paní Jílková napoprvé a naplno předvedla své moderátorské excesy. Ale zpět k dnešnímu dílu. O co mělo v dnešním díle jít?

„Michaela Jílková bude tentokrát se svými hosty hledat odpovědi na otázky, jak je možné, že si zákazníci z obchodu přinesou zkažené maso, shnilou zeleninu, plesnivý sýr nebo červivou čokoládu. Kam se mají obrátit, které instituci mají předat námět k prošetření, jak vůbec kontrolní mechanismy fungují, zda čeští spotřebitelé v obchodech dávají důraz vedle ceny také na kvalitu. Dalším z témat bude klamání spotřebitele (špekáčky bez masa, falešné víno, přelepování data spotřeby). Za výrobce a obchodníky přijdou diskutovat prezident Potravinářské komory ČR Ing. Miroslav Toman a viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Ing. Zdeněk Juračka. Úlohu kontrolních orgánů vysvětlí ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Ing. Jakub Šebesta a ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR MVDr. Milan Malena. Nespokojené zákazníky bude reprezentovat občan, který vypil pivo kontaminované louhem a řezník, který otevřeně mluvil o zpracovávání zkaženého masa. Radit, jak nakupovat a případně reklamovat, bude mluvčí Sdružení obrany spotřebitelů Mgr. Ivana Picková.“ (zdroj: Česká televize: Máte slovo)

Řeknu to takhle: pokud by v pořadu vystoupili jen pozvaní hosté, neměl bych jednu jedinou výtku. Zajímavé téma, stejně tak hosté i ochota konstruktivně diskutovat. Jenže pak tam byl jeden element, který z něčeho zajímavého dělal bleskuidní estrádu. Nemám nic proti paní Jílkové. Jen mi na ČT1 nesedí pořad, v němž moderátor bulvární formou hrotí diskuzi a posouvá tento pořad někde do podoby Kotel 2.0. O to smutnější je, že se to vše odehrává právě na ČT1. Myslím, že si tato stanice zaslouží lepší moderátory; obzvlášť na tak závažná, citlivá a zajímavá společenská témata.

A jaký je Váš názor na tento pořad? Líbí se Vám? Vyhovuje Vám forma a způsob moderování? Rád
uslyším Váš názor.

Poznámka k použité fotografii: Převzalo z článku Česká televize: Máte slovo

Etika a reklama: Některá tupá a nabroušená, některá nevhodná

Reklama a etika: Nožířství Tupý

Ve středu (16. ledna 2008) vyšel v Lidovkách zajímavý článek: Nejvíc vadily spoty fernetů. Ano, řeč je o závadnosti, nevhodnosti či naopak vhodnosti reklam z hlediska toho, zda odpovídají či neodpovídají Kodexu reklamy vydaného Radou pro reklamu. Jednou za čas to přijde v médiích na přetřes; a myslím, že to vůbec není špatné.

„Rada pro reklamu vznikla za účelem prosazování samoregulace reklamy. Hlavním cílem Rady pro reklamu je zajišťovat a prosazovat na území České republiky čestnou, legální, pravdivou, a decentní reklamu.“ (zdroj: Rada pro reklamu)

Smysl takové samoregulace je nasnadě a jasný:

„Podstatou samoregulace reklamy je, že stát či státní orgány reklamu neregulují. Reklama je tak regulována pravidly, která přijme sám reklamní průmysl. Takto přijatá pravidla jsou vyjádřena v Kodexu reklamy. Kodex reklamy se stát od státu liší podle historických, společenských a legislativních podmínek. Samoregulace nenahrazuje právní regulaci – legislativu. Tuto legislativu doplňuje o ta etická pravidla, na něž se legislativa nevztahuje. Samoregulace je velmi flexibilní, rychle se adaptující nástroj, který pružně reaguje na všechny změny reklamního a mediálního trhu. Jednou z hlavních výhod samoregulace reklamy je právě flexibilní přizpůsobení etických pravidel reklamy vývoji trhu.“ (zdroj: Rada pro reklamu)

Přijde Vám reklama nevhodná? Podejte na ni stížnost

Jednou z možností, jak i Vy můžete zasáhnout do fungování Rady pro reklamu, je podání stížnosti. Fungování Rady pro reklamu však není nastaveno tak, aby Rada pouze reagovala na vzniklou situaci. V rámci služby Copy Advice se snaží preventivně řešit nevhodné reklamy ještě předtím, než je reklamní kampaň spuštěna.

„Systém Copy Advice byl vytvořen, jako nástroj pro efektivnější prosazování samoregulace reklamy. Význam Copy Advice spočívá v prevenci – Rada pro reklamu jeho prostřednictvím vytváří preventivní ochranu spotřebitele před společensky nevhodnými a neetickými prvky v reklamě.“ (zdroj: Rada pro reklamu)

Pojďme se podívat na několik případů.

Nožířství Josef Tupý – U nás nabroušené… přeřízne vše

Reklama, která minimálně patří k těm „odvážnějším“ a agresivním. Její kvalitu a sílu můžete sami posoudit na fotografii uvádějící tento článek. Reklama byla Radou pro reklamu shledána jako závadná:

„Arbitrážní komise RPR zaznamenala (a ocenila), že zadavatel – po vyrozumění o stížnostech – tuto reklamu okamžitě stáhl. Arbitrážní komise nicméně projednala tuto reklamu z hlediska jejího souladu / konfliktu s platným etickým Kodexem reklamy. Arbitrážní komise konstatovala, že tato reklama je neetická.“ (zdroj: ROZHODNUTÍ ARBITRÁŽNÍ KOMISE RPR Čj. 064/2007/STÍŽ)

Fernet Stock – Lipno – stížnosti byly, ale prošla

Další z loňských horkých kandidátů na neetickou reklamu; resp. tato reklama patřila mezi nejvíce kritizované reklamy roku 2007. A výsledek posouzení Rady pro reklamu?

„Tento reklamní koncept byl již ve finálním tvaru posuzován Arbitrážní komisí (na základě žádosti reklamní agentury Young & Rubicam cestou Copy Advice) na jejím zasedání v září 2007. Arbitrážní komise opět dospěla k názoru, že tento koncept neporušuje etické normy Kodexu RPR. Navozená situace je mnohokrát prožívané vztahové schéma, které nelze jednoznačně vnímat pouze ve směru muž – žena, ale i obráceně. Podle názoru Arbitrážní komise nepracuje tato reklama s tématem nerovnosti pohlaví, nebo dokonce nenávisti k určitému pohlaví a nemůže být proto označena za sexistickou. Použité kreativní a filmové zpracování pracuje s přijatelným množstvím vtipu a evidentní nadsázky.“ (zdroj: ROZHODNUTÍ ARBITRÁŽNÍ KOMISE RPR Čj. 067/2007/STÍŽ)

Fernet Premium – bar – neprošla

Další reklama, na kterou se v roce 2007 sneslo nejvíce stížností. Tato však byla shledána neetickou. Odůvodnění:

„Jak je popsáno výše, předmětná reklama použitým motivem a jeho zpracováním navozuje mimo jiné dojem, že alkohol jednak může být konzumentu přítelem („kamarád do deště“), a dále že je schopen řešit jeho osobní problémy (přítelkyně jej opustily atd.). Způsob zpracování, naléhavost reklamního sdělení, jakožto i vysoká nebezpečnost spojování osobních problémů člověka s možností zcela či částečně je řešit za pomoci/ve spolupráci s alkoholem vylučují, aby zkoumaný reklamní spot mohl být považován za reklamní nadsázku. Arbitrážní komise RPR v této části uzavírá, že považuje za zjevně a vysoce neetickou komunikaci reklamního sdělení, že alkohol může být prostředkem k řešení osobních problémů, a že vztah mezi spotřebitelem a alkoholickým výrobkem může být přirovnáván ke kamarádskému vztahu mezi lidmi.“ (zdroj: ROZHODNUTÍ ARBITRÁŽNÍ KOMISE RPR Čj. 032/2007/STÍŽ)

Fidorka – nevhodná klasika

Základní požadavky na reklamu

– Reklama nesmí navádět k porušování právních předpisů nebo budit dojem, že s jejich porušováním souhlasí.
– Reklama musí být slušná, čestná a pravdivá. Musí být vytvářena s vědomím odpovědnosti vůči spotřebiteli i společnosti.
– Reklama musí respektovat zásady čestného soutěžení konkurentů.
– Žádná reklama nesmí v zásadě ohrožovat dobré jméno reklamy jako takové, či snižovat důvěru v reklamu jako službu spotřebitelům.
– Reklama nebude záměrně propagovat neodůvodněné plýtvání anebo neracionální spotřebu surovin či energie, pocházejících z neobnovitelných zdrojů.
– Reklama nebude podporovat či vychvalovat chování, poškozující životní prostředí nad společensky akceptovanou míru.
– Tam, kde v tomto kodexu chybí zvláštní úprava, posoudí se reklama podle těchto Základních požadavků na reklamu v souladu s duchem Etického kodexu jako celku. Rada pro reklamu při aplikaci svého etického Kodexu může též aplikovat principy a zásady Etických kodexů Mezinárodní obchodní komory se sídlem v Paříži.

Celé znění Kodexu reklamy najdete na oficiálním webu Rady pro reklamu.

A co si o samoregulaci myslíte Vy? Měla by být reklama regulována touto formou? Existuje reklama, která Vám osobně připadá nanejvýš nefér? Nevhodná? Sexistická? Klamavá? Obelhávající? Podělte se se svými zkušenostmi.

Zdroj a poděkování za použité foto: Chavelin blog, konkrétně pak článek: Násilie a sexizmus najhrubšieho zrna v reklame

Nebezpečné hračky: Lhostejnost nebo neschopnost výrobců a dovozců hraček?

Nebezpečné hračky

Nemám chuť to zde zeširoka rozebírat; to ať udělají povolanější (organizace a úřady). Příběh je to vlastně velmi prostý. Obyčejný a pěkný den s menším podvečerním zvratem a naštěstí dobrým koncem.

Měli jsme dnes menší rodinné setkání. Všechny tři děti mé sestry a naše dcerka si hrály s novými hračkami. Obzvlášť se tulili k pěknému růžovému prasátku. Prostě taková ta hračka stvořená k tulení. Obvyklá rezidence: dětská postýlka. Když jsem v jednu chvíli tuto hračku vzal, abych ji podal jednomu z dětí, přitulil jsem se k této hračce a něco mě nepříjemně píchlo do tváře. Z hračky trčel přibližně centimetrový kus ostrého drátu. Šel vysunout dál. Po cca 4 centimetrech jsem to vzdal. Nešlo o špendlík ani nějakou krátkou sponu. Uši této hračky jsou prostě jen „vyztuženy“ drátem. Jak primitivní. Pro děti jak „stvořené“.

Nebezpečné hračky

Nebezpečné hračky

Nebezpečné hračky

Pár technických informací

– Výrobce neuveden, ale zemi původu bych si nesměle troufl odhadnout podle rádoby značky CE (více viz článek CE versus CE: Najděte 5 rozdílů, aneb jak se parazituje ve velkém).

– Dovozce pro Českou republiku: BONUM EUROPE s.r.o.

– Dovozce pro Slovenskou republiku: UNI-INTER-RAP s.r.o.

– Koupeno v Hypernově v Novém Jičíně.

Dokud se to člověka osobně nedotkne, tak nebezpečnost hraček člověku ani nijak zvlášť nedochází. Po dnešku jsem mnohé přehodnotil a ptám se: Je to o lhostejnosti nebo naprosté neschopnosti výrobců a dovozců takových hraček? Nebo je to o něčem jiném? Kdo by měl být za takové věci odpovědný a jakým dílem? Výrobce? Dovozce? Prodejce? Rád uslyším vaše názory.

Poznámka

Případ předávám kompetentním úřadům a organizacím.

Lohas: Zdravý a udržitelný životní styl. Hype nebo rozumný přístup spotřebitelů?

Lohas

Nemám rád hype akce a ani jiné trendy trendy. Přesto mě v poslední době zaujal jeden takový trend. Lohas. O to více, že se o něm obšírněji píše také v novém vydání Respektu (1/2008), konkrétně ve článku Berlínské biobohatství a ekoluxus.

Co je lohas?

Lohas je acronymem ze slov Lifestyles of Health and Sustainability, což můžeme volně přeložit jako zdravé a udržitelné životní styly.

O co tomuto novému konzumnímu modelu jde? Nebojte, není novým náboženstvím, stejně tak není nějakou beta verzí z dílny sociálních inženýrů. Příznivci tohoto konzumního modelu prostě jen v rámci svých možností usilují o vhodné propojení udržitelného přístupu ke svému prostředí, svého zdraví a v neposlední řadě svých běžných a přirozených konzumních požitků.

„V praxi to vypadá tak, že vyznavači Lohas si sice svůj oblíbený steak neodepřou, budou ale požadovat, aby ona kráva pocházela z biologického zemědělství. Stejně tak si budou chtít kupovat banány nebo kávu s vědomím, že jejich producenti v Latinské Americe nebo Africe za svou úrodu dostanou řádně zaplaceno. „Lohas-lidé“ si budou chtít na svých zahradách i nadále užívat luxusního dřevěného zahradního nábytku, ale prosím vás: jenom žádné kácení deštných pralesů.“ (zdroj: EnviWeb.cz: „Férové“ letí čím dál víc)

Hype nebo udržitelný konzumní model?

Do určité míry mi lohas zavání trendy záležitostí. Je to asi taky jeden z důvodů, proč jsem u tohoto přístupu zatím opatrný. Na druhou stranu bych ho nechtěl přehlížet jen proto, že může na první pohled znít jako lehce snobsky a přeceňovaný přístup rozmazlené smetánky. Osobně si přeji, aby se lohas (nebo jakkoli to nazveme) stal udržitelným konzumním modelem, který zohledňuje nejen přání samotného konzumenta, ale také životního či sociálního prostředí.

Předně: jsem alergický na jakékoli sociálně-inženýrské přístupy. O to je mi pak milejší přístup, který začíná a v podstatě i končí u přání a volby jednotlivců. Právě jejich rozhodnutí se pak v konečném důsledku může stát tím, co mění pozitivně i naše prostředí. Je to možná (zdánlivě) delší cesta, ale opravdu jen zdánlivě. Nejdelší cesta je totiž mnohdy cestou nejkratší.

V našich končinách se o odpovědnějším přístupu ke spotřebě zatím mluví jen zlehka. Takové termíny jako udržitelný či rozumný konzumní model stále patří spíše do říše pohádek nebo sci-fi. Situace v některých (bohatých světových) zemích je však už podstatně zajímavější; natolik zajímavá, aby i výrobci a prodejci takový odpovědný konzumní přístup začali brát vážně:

„Nejlépe mají finance lohas zmapované v USA. Jejich uvědomělé výdaje jsou odhadovány na 208 miliard dolarů ročně. Nejvíce z toho (asi 83 miliard) utratí Američané za šetrné spotřebiče, nábytek, módu, ekoturistiku. Další miliardy za bio a další zdravé potraviny, za kosmetiku, za fitness a „spirituální“ produkty, což zahrnuje vše od masáží po kurzy meditace. Figurují tu třeba také zelené technologie a přírodní materiály na stavbu domů a ukládání peněz do etických investičních fondů. V Německu se udává, že asi třetina lidí nakupuje s přihlédnutím k „etickým a ekologickým kritériím“. Z produktů je podrobně spočítán prodej biopotravin. Od roku 2000 se obrat zdvojnásobil, ze 2,1 miliardy na 4,5 miliardy eur.“ (zdroj: Respekt.cz: Berlínské biohobatství a ekoluxus)

Změň spotřebu, měň svět!

Vzato ze všech různých stran vyplývá jedno: v případě lohas jde o zajímavou snahu, jak sjednotit a posílit odpovědné a udržitelné konzumní návyky spotřebitelů. Kašleme proto v případě lohas na takové škatulky jako: trendy nebo hype. Stejně tak kašleme na snobský přístup ke svým konzumním návykům. Je to na nic. Zaměřme se na něco podstatně důležitějšího. Každý spotřebitel má u sebe podobnou volební moc, jak v případě politické volby. Neodevzdává svůj hlas politickým stranám, ale dává o svých preferencích vědět svým prodejcům a výrobcům. Využívejme lépe tuto svou moc. Volme vhodně a rozumně. Možná pro nás může být počátek tohoto roku i zajímavým startem pro menší (nejen kosmetické) změny v našem přístupu ke spotřebě. Ano, svět jako jednotlivci nezměníme. Změňme spotřebu a měňme tak svět okolo nás. Ten náš zeleno-modro-špinavý svět by si to už konečně zasloužil.

Komentujme.cz: Spammerem snadno a rychle

Komentujme.cz - komentářový spam

Společnost NETWINGS SOLUTIONS s.r.o. dle sdělení Maxima Černého na Webtrhu rozjela pro veřejnost novou a problematickou (kontroverzní mi přišlo málo trefné) službu Komentujme.cz. Jedná se o placený způsob psaní reklamních komentářů zprostředkovatelskou firmou – v tomto případě NETWINGS SOLUTIONS. Reklamní jsou tyto komentáře nikoliv samotným obsahem, ale odkazem na objednanou URL klienta NETWINGS SOLUTIONS. Mimochodem, je v tom snad nějaký rozdíl oproti zahraničnímu komentářovému spamu? Zdá se, že není. I ten se tváří, že reaguje na článek a „jen“ obsahuje odkaz na URL. Dle slov Maxima Černého jde „o poměrně levný způsob, jak získat i několik stovek zpětných odkazů.“ (zdroj: Komentarove odkazy – komentujme.cz). Bohužel „levný“ i tím, že „náklady“ jsou přeneseny na třetí osobu.

Služba se stala již před svým spuštěním předmětem docela bouřlivých reakcí české bloggerské komunity.Máme se na co těšit? Pokud se služba uchytí, pak bohužel asi ano. Pokud se neuchytí, pak to bude vítězství rozumu nad pár mrzskými korunami.

Je to spam?

Maxim Černý odpovídá na webu Komentujme.cz následovně:

„Ne, není. Všechny komentáře píší lidé k tomuto najatí. Komentáře mají smysl a jsou relevantní ke komentovanému článku. Nepíšeme komentáře typu „toto je super stránka“ u každého článku. Naše komentáře jsou k nerozeznání od ostatních komentářů.“ (zdroj: Komentujme.cz/otazky.html#13)

Je otázkou, zda je možné odpověď shrnout do slov, že „… komentáře píší lidé k tomuto najatí… [a že] komentáře mají smysl a jsou relevantní ke komentovanému článku.“ Automatizovanost, strojovost nebo ruční psaní není dostatečným dělítkem mezi spamem a férovou marketingovou komunikací. Stejně tak je to s relevantností napsaných komentářů. Spíše bych se přikláněl k tomu, že tato služba naplňuje klasickou definici komentářového spamu:

„Za komentářový spam či diskusní spam (z anglického Forum spam) je považováno vkládání reklamních, nevyžádaných, obtěžujících či nerelevantních příspěvků do volně dostupných diskusních fór… “ (zdroj: Wikipedia.cz: Komentářový spam)

Kdo nese „náklady“ za tento komentářový spam? Bohužel blogger. Právě ten má dle sdělení NETWINGS SOLUTIONS dát vědět, že si nepřeje takové reklamní komentáře na svém webu – „Pokud Tě naše chování pohoršuje, či z jiného důvodu nechceš, abychom psali komentáře na Tvůj blog, napiš nám email s adresou blogu a ten bude obratem vyřazen z naší databáze.“ (zdroj: Komentujme.cz) Právě i tento bod „smrdí“ něčím, co není příliš košér. Spokojený bude klient, který si objednal službu. Spokojená bude NETWINGS SOLUTIONS. Obětí bude blogger.

Spamuje „koncový zákazník“ nebo NETWINGS SOLUTIONS?

To je otázka do pranice. Výmluvy na to, že firma si „jen“ objednala komerční službu nebo že NETWINGS SOLUTIONS pouze plnila přání klienta, jsou zcela liché. Odpovědnost nesou obě dvě strany. Osobně nepovažuji tento typ placené prezentace za optimální způsob marketingové komunikace. A věřím, že to takhle vyhodnotí i potenciální klienti NETWINGS SOLUTIONS. Je smutné, že NETWINGS SOLUTIONS, která se sama hlásí k zástupu bojovníků proti spamu, právě tuto službu nabízí.

Hodně bude záležet i na reakci internetové komunity. Dá zřetelný impuls případným zákazníkům NETWINGS SOLUTIONS, že tudy prostě cesta nevede? Jaký je Váš názor na takovou komentářovou službu? Jedná se o komentářový spam? Byli byste rádi za takové komentáře na Vašem webu? Jak hodláte postupovat, když budete obětí takové komentářové služby? Rád uslyším Vaše názory.

Den proti spamu: Zhodnocení akce

Den proti spamu

[Tisková zpráva ze dne 12. prosince 2007]

Dne 7. listopadu 2007 proběhl v České republice první a netradičně pojatý Den proti spamu (s podtitulem: Poděkuj svému spammerovi!). Cílem akce bylo upozornit na alarmující stav v oblasti elektronické komunikace. Den proti spamu byl příznačně stanoven na 7. listopad 2007, tj. na začátek Měsíce československo-sovětského přátelství a výročí VŘSR. Hlavní bojové fronty vedly dvěma směry: 1) osobním zkontaktováním a oslovením českých spammerů a 2) cílenou medializací problematiky spamu a Dne proti spamu v médiích a ve veřejných diskuzích. Jak s odstupem času celou akci hodnotíme? Bude se příští rok Den proti spamu opakovat?

Právě dnes uplynula akorátní doba na to, abychom se poohlédli za průběhem a dopadem akce Den proti spamu. Pokud se budeme držet symboliky dat, právě dnes – 12. prosince – končil dříve notoricky známý Měsíc československo-sovětského přátelství; tedy měsíc, jehož začátkem jsme Den proti spamu započali. Je vůbec možné na zhodnocení celé akce vybrat lepší datum? Dovolil bych si na tuto otázku odpovědět slovy Boženy Němcové: „Nemůžeme.“ Podívejme se tedy popořádku na silné i slabé stránky celého Dne proti spamu.

Nečekaně silná podpora a pozitivní reakce médií

Dva dny po akci jsem v článku Den proti spamu: Aurora vystřelila, pochyběli vojáci, ale revoluce začala vyjádřil své první pocity ze Dne proti spamu:

„Když se před necelými 14 dny zrodila myšlenka o uspořádání Dne proti spamu, rozhodně mi nedocházelo, jaký reálný dopad tato akce může mít. Ve své podstatě DIY akce (Do it yourself/Udělej si sám) se změnila v něco, co dokázalo oslovit média a vytvořit dostatečný humbuk kolem tohoto tématu. A myslím, že humbuk zasloužený.“

Celá akce se nad naše očekávání setkala s příznivým přijetím médii. Můžeme uvést například:

Články na internetu:

– Lupa.cz: Spamy.cz vyhlašují Den proti spamu na 7. listopad
– Živě.cz: 7. listopad je Dnem proti spamu
– Programujte.com: Den proti spamu
– Elka.cz: Jak potěšit spammery
– O všem.net: Den proti spamu aneb utněme spamu tipec
– Nostalgicus: 7. listopad – Den proti spamu
– Pocitac.com: Den proti spamu – 7.11.2007
– iHNed.cz (+ Hospodářské noviny): Řekněte svým spammerům, co si o nich myslíte
– Mediálně.sk: Česi bojujú proti spamu recesiou
– ČTK (Finanční noviny, ekonomický server ČTK): Podíl spamu v tuzemských e-mailech mezi 80 a 90 pct
– Novinky.cz: Čeští recesisté bojovali proti nevyžádané poště
– Lupa.cz: Chovat se slušně ke spamerům? Ani náhodou
– Lupa.cz: Týdenní revize: úroda zajímavých nápadů (odstavec)
– Lupa.cz: Na mapě spamu zůstává Česko hlavně cílovou destinací
– Root.cz: Česko je pro spam hlavně cílovou destinací
– Lupa.cz: Týdenní revize: Google posílil, Jyxo hlásí přestup (odstavec)

Tištěné deníky a časopisy:

– Marketing & Media: Mluv se svým spammerem
– Hospodářské noviny (+ iHNed.cz): Řekněte svým spammerům, co si o nich myslíte
– Computer: Spammeři nespí. Posílají MP3 (odstavec a box)

Rozhlas a televize:

– Český rozhlas Leonardo: Pořad Nula-jednička (5.11.2007)
– ČT24: Ekonomika ČT24 přiblíží Den proti spamu

Slabší zapojení lidí při kontaktování spammerů

Nezastírám, že samotné zapojení jednotlivců při osobním kontaktování spammerů bylo poměrně nízké (minimálně o sobě zaangažovaní nedali nijak vědět). Oslovování spammerů nebyl zrovna úkol pro zakřiknuté a nesmělé. Člověk musel najít odvahu, zavolat spammerovi a vědět, o čem si s ním chce promluvit. Osobně jsem během dne absolvoval několik rozhovorů. Ty nejdelší, nejživější a nejpřínosnější byly s panem Ing. Geyerem z Hotelu U Lípy. Drobné dopolední (a klukovské) extempore bylo vystřídáno zajímavou diskuzí. Nevěříte? Máte možnost panu Geyerovi zavolat a přesvědčit se.

Je otázkou, zda byla správně zvolena taktika pozitivního nátlaku. Vojtěch Bednář ve svém článku Chovat se slušně ke spamerům? Ani náhodou na zvolenou taktiku částečně reaguje. Snad jen krátce: stojím s Vojtěchem Bednářem na jedné straně barikády v tom, že si čeští spammeři nezaslouží slitování. Otázkou však je, jakou taktiku „boje proti spamu“ zvolit. Den proti spamu jde cestou „suchého“ boje argumentů oproštěných od emocí. Je však ochucen o mediálně lákavou trešničku v podobě své recestistické fáze – osobní kontaktování českých spammerů.

K zapojení lidí do veřejné diskuze: Zapojení do diskuze o českém spamu se dá hodnotit ze dvou různých rovin. Na jedné straně zde bylo speciálně vytvořeno (i nadále fungující) diskuzní fórum na webu DenProtiSpamu.cz; na druhé straně se rozběhla řada diskuzí na dalších webech. Osobně jsem čekal na diskuzním fóru DenProtiSpamu.cz větší „kotel“. Celkově se ale o problematice českého spamu diskutovalo hojně – byť decentralizovaně na různých fórech. Cíl byl tedy naplněn. O akci se mluvilo, rozebírala se z různých úhlů – český vs. zahraniční spam, možnosti řešení, smysluplnost Dne proti spamu apod

Zapojení inspektora z Úřadu pro ochranu osobních údajů

Velmi pozitivně je možné hodnotit zapojení inspektora ÚOOÚ Miloše Šnytra. Během samotného Dne odpovídal na serveru DenProtiSpamu.cz na zasílané dotazy. Ze strany inspektora byla celá akce ohodnocena jako smysluplná a prospěšná.

„Den proti spamu byl pro nás vhodnou příležitostí jak seznámit veřejnost s našimi možnostmi a postupy v oblasti potírání obtěžujících obchodních sdělení. Naše zkušenost se „spamery“ není tak nekompromisní jako u mnoha jiných komentátorů této akce. Při dosavadním zkoumání cca 2000 subjektů je pouze malé procento skutečných spamerů. Většina odesílatelů obchodních sdělení postupovala v „dobré víře“, že legálně koupená databáze dává možnost obeslání nabídkou, že adresy získané z veřejně dostupných zdrojů na internetu se dají rovněž použít pro uvedené účely atd.

Každá takováto akce je zajisté užitečná a přínosná, neboť zvyšuje povědomí o právní úpravě šíření obchodních sdělení. Pokud se tato akce stane tradicí, mohla by být přínosem v oblasti boje proti spamu.“

7. listopad 2008 coby druhý Den proti spamu

Možná si kladete otázku, zda se bude Den proti spamu opakovat. Rozhodně ano. Akce prošla zkouškou ohněm. Ukázalo se, že má smysl, opodstatnění i své sympatizanty. Letošní Den proti spamu proto berme jako beta verzi. Do příštího roku vyladíme mouchy a připravíme pro české spammery nejedno nemilé překvapení.

I chybičky se vloudily

V souvislosti s průběhem Dne proti spamu vznikl jeden problém, který zde nemůžeme opominout. Týká se problematiky komentářového spamu. Do tohoto problému byl zaangažován jeden ze spoluorganizátorů akce. Řeč je o komentářovém spamu Maxima Černého ze společnosti NETWINGS SOLUTIONS s.r.o. Celý případ již dostatečně rozebrali různí blogeři. K situaci jsem se v průběhu Dne proti spamu vyjadřoval několikrát – viz například zřízená diskuze Komentářový spam na bloguje.cz? Jaké jsou hranice? nebo článek Komentářový spam: Lepší články bez diskuze, než zištné komentování. Maxim Černý zajišťoval technickou spolupráci při Dni proti spamu. Poté, co jsem ale zjistil výše zmíněné skutečnosti, byl Maxim Černý odvolán z realizačního týmu. Pro mě je to cenné ponaučení pokud jde o výběr spolupracovníků při organizování dalších ročníků Dne proti spamu.

Poděkování všem, kteří se zapojili a pomohli

Běžně do tiskových zpráv poděkování nepatří. Tato akce k tomu ale sama ze své podstaty vybízí. Rozhodně si své ocenění zaslouží všichni ti, kteří nezůstali vůči této akci apatičtí a zapojili se – ať už kontaktováním svých spammerů, zapojením se do diskuzí na webu DenProtiSpamu.cz nebo kdekoliv jinde na internetu. Pomohli více „zahýbat světem“, a to se počítá. Stejně tak děkuji všem partnerům, a jejich podpoře a pomoci při organizaci prvního Dne proti spamu. Speciálně pak děkuji serveru Odklepnuto.cz, PhpBB.cz, Plus-Design.cz, Svobodna-Praha.net a Ovsem.net.