Nemám rád hype akce a ani jiné trendy trendy. Přesto mě v poslední době zaujal jeden takový trend. Lohas. O to více, že se o něm obšírněji píše také v novém vydání Respektu (1/2008), konkrétně ve článku Berlínské biobohatství a ekoluxus.
Co je lohas?
Lohas je acronymem ze slov Lifestyles of Health and Sustainability, což můžeme volně přeložit jako zdravé a udržitelné životní styly.
O co tomuto novému konzumnímu modelu jde? Nebojte, není novým náboženstvím, stejně tak není nějakou beta verzí z dílny sociálních inženýrů. Příznivci tohoto konzumního modelu prostě jen v rámci svých možností usilují o vhodné propojení udržitelného přístupu ke svému prostředí, svého zdraví a v neposlední řadě svých běžných a přirozených konzumních požitků.
„V praxi to vypadá tak, že vyznavači Lohas si sice svůj oblíbený steak neodepřou, budou ale požadovat, aby ona kráva pocházela z biologického zemědělství. Stejně tak si budou chtít kupovat banány nebo kávu s vědomím, že jejich producenti v Latinské Americe nebo Africe za svou úrodu dostanou řádně zaplaceno. „Lohas-lidé“ si budou chtít na svých zahradách i nadále užívat luxusního dřevěného zahradního nábytku, ale prosím vás: jenom žádné kácení deštných pralesů.“ (zdroj: EnviWeb.cz: „Férové“ letí čím dál víc)
Hype nebo udržitelný konzumní model?
Do určité míry mi lohas zavání trendy záležitostí. Je to asi taky jeden z důvodů, proč jsem u tohoto přístupu zatím opatrný. Na druhou stranu bych ho nechtěl přehlížet jen proto, že může na první pohled znít jako lehce snobsky a přeceňovaný přístup rozmazlené smetánky. Osobně si přeji, aby se lohas (nebo jakkoli to nazveme) stal udržitelným konzumním modelem, který zohledňuje nejen přání samotného konzumenta, ale také životního či sociálního prostředí.
Předně: jsem alergický na jakékoli sociálně-inženýrské přístupy. O to je mi pak milejší přístup, který začíná a v podstatě i končí u přání a volby jednotlivců. Právě jejich rozhodnutí se pak v konečném důsledku může stát tím, co mění pozitivně i naše prostředí. Je to možná (zdánlivě) delší cesta, ale opravdu jen zdánlivě. Nejdelší cesta je totiž mnohdy cestou nejkratší.
V našich končinách se o odpovědnějším přístupu ke spotřebě zatím mluví jen zlehka. Takové termíny jako udržitelný či rozumný konzumní model stále patří spíše do říše pohádek nebo sci-fi. Situace v některých (bohatých světových) zemích je však už podstatně zajímavější; natolik zajímavá, aby i výrobci a prodejci takový odpovědný konzumní přístup začali brát vážně:
„Nejlépe mají finance lohas zmapované v USA. Jejich uvědomělé výdaje jsou odhadovány na 208 miliard dolarů ročně. Nejvíce z toho (asi 83 miliard) utratí Američané za šetrné spotřebiče, nábytek, módu, ekoturistiku. Další miliardy za bio a další zdravé potraviny, za kosmetiku, za fitness a „spirituální“ produkty, což zahrnuje vše od masáží po kurzy meditace. Figurují tu třeba také zelené technologie a přírodní materiály na stavbu domů a ukládání peněz do etických investičních fondů. V Německu se udává, že asi třetina lidí nakupuje s přihlédnutím k „etickým a ekologickým kritériím“. Z produktů je podrobně spočítán prodej biopotravin. Od roku 2000 se obrat zdvojnásobil, ze 2,1 miliardy na 4,5 miliardy eur.“ (zdroj: Respekt.cz: Berlínské biohobatství a ekoluxus)
Změň spotřebu, měň svět!
Vzato ze všech různých stran vyplývá jedno: v případě lohas jde o zajímavou snahu, jak sjednotit a posílit odpovědné a udržitelné konzumní návyky spotřebitelů. Kašleme proto v případě lohas na takové škatulky jako: trendy nebo hype. Stejně tak kašleme na snobský přístup ke svým konzumním návykům. Je to na nic. Zaměřme se na něco podstatně důležitějšího. Každý spotřebitel má u sebe podobnou volební moc, jak v případě politické volby. Neodevzdává svůj hlas politickým stranám, ale dává o svých preferencích vědět svým prodejcům a výrobcům. Využívejme lépe tuto svou moc. Volme vhodně a rozumně. Možná pro nás může být počátek tohoto roku i zajímavým startem pro menší (nejen kosmetické) změny v našem přístupu ke spotřebě. Ano, svět jako jednotlivci nezměníme. Změňme spotřebu a měňme tak svět okolo nás. Ten náš zeleno-modro-špinavý svět by si to už konečně zasloužil.
