Vyhledával jsem nějaké informace kolem včerejšího rozsudku v případu prodeje zkaženého masa. Nevíte o co jde? V krátkosti:
„Obvodní soud pro Prahu 5 dnes zprostil viny tři obžalované, kteří v roce 2005 údajně přikazovali svým podřízeným prodávat v pražském obchodě Hypernova zkažené maso. Podle soudkyně se nepodařilo prokázat, že se skutky opravdu staly. Rozsudek zatím není pravomocný, lze se proti němu odvolat.“ (zdroj: ČT24: Za údajný prodej zkaženého masa v Hypernově nikdo potrestán nebude)
Vyhledával jsem dostupné zdroje a narazil jsem na tento trefný článek (viz níže) s ještě trefnější reklamou. Prostě McDonalds zasazen do trefného kontextu. Dali byste si? Ale ať McDonalds nekřivdím. Dnes si na jedno menu zajdu.
A ten článek o tom včerejším rozsudku? Bude… dočkejte času, jako husa klasu.
Na českém a slovenském internetovém hřišti se před nedávnem objevila nová reklamní služba – Directo. Česká verze Directo.cz i slovenská Directo.sk slouží k jednoduchému cíli: zprostředkovat prodej reklamy na internetu. Princip služby je jednoduchý. Jako partner webu máte volný reklamní prostor, zaregistrujete se na Directo a nabídnete ho za vámi nadefinovaných podmínek – cena, doba, počet reklam na reklamním prostoru. Inzerent si pak může službu objednat. Directo si pak nechává za toto zprostředkování drobný bakšiš – 20 %. Ať to vypadá lépe – vám tedy z realizovaného obchodu zůstává pěkných 80 %.
Sama společnost Directo vyzvedává základní přednosti své služby na svém webu následovně:
Za reklamu platíte fixní měsíční poplatek.
Sami si vyberete web, na kterým chcete reklamu zveřejnit.
Dobrým výběrem dosáhnete vyšší efektivitu než při PPC reklamě.
Výběr webu Vám zjednoduší Directo rank (DR), který hodnotí kvalitu webu vzhledem k jeho ceně.
Na rozdíl od konkurenčních systémů, partnerům vyplácíme až 80% z přeinzerované sumy, co dovoluje minimalizovat ceny reklam.
Directo neustále kontroluje, či je Vaše reklama zobrazovaná korektně. V případe problémů Vám vrátíme plnou sumu za objednanou reklamu.
Máte přehled o počtu návštěvníků, kterých jste reklamou získali.
Directo: Přišel jsem, viděl jsem, zkusil jsem
Nedalo mi to a web jsem vyzkoušel. Šlo to rychle, bez žádných zbytečných protahování. Od registrace do vyvěšení na web vás dělí drobné minuty. Výsledek pak vypadá následovně – viz pravý sloupec webu:
Reklama na Directo
Služba vypadá zajímavě a upřímně: líbí se mi. Má svoje dětské chyby. Například vznikly drobné chyby při implementaci kódu na web. Stejně tak je otázkou, jestli nelze ještě více optimalizovat (čti: zmenšit) vygenerovaný kód. Ale beru to – v tomto dávám Directu přiměřenou dobu hájení.
Na druhou stranu mě příjemně potěšila velmi rychlá (čti: v mém případě okamžitá) technická podpora ze strany Directa. A navíc jako skvělý tah považuji to, že na nevyužitém reklamním prostoru je reklama na Váš reklamní prostor. Na odkazované stránce pak potenciální inzerent najde relevantní informace o reklamním prostoru na mém webu s možností velmi rychlé objednávky. Prostě jednoduše a rychle.
Nabídka Vašeho reklamního prostoru na Directo
Sám jsem zvědavý, co se nakonec ze služby vyklube. Jestli ji Directo doladí do geniální podoby, jestli se uchytí, jestli bude zájem na straně inzerentů i poskytovatelů reklamního prostoru. Osobně Directu držím palce. Tak jako všemu, co čeří vody českého internetu a nabízí zajímavé a praktické služby.
Minulý týden jsem strávil nějaký čas v novojičínské nemocnici a tam jsem si toho všiml poprvé. Nedalo mi to a navštívil jsem jejich webové stránky a tam na to narazil znovu. Pak se mi do ruk dostal nějaký leták a tam to bylo znovu. O co jde? Byl jsem převálcováván „agitkou“. 9 z 10 nějakých nepojmenovaných lidí mi z nějakého důvodu doporučuje Zdravotní pojišťovnu AGEL. Nová zdravotní pojištovna Agel prostě všude možně tlačí hlášku:
9 z 10 doporučuje Zdravotní pojištovnu AGEL!
Tak trochu té hlášce nerozumím. Kdo je těch 9 z 10? Proč ji doporučují? Je na to nějaký výzkum/studie, že skutečně 9 z 10 nějakých konkrétních lidí (a je mi jedno, jestli narkomanů, těhulek, feťáků, manažerů, účetních, homosexuálů, adventistů nebo já nevím čeho všeho) doporučuje tuto pojišťovnu? Nebo je to všechno jen reklamní hláška bez významu? Newspeak? Pokud ano, s čím přijdou firmy přístě? 99 ze 100 doporučuje zorbing nebo King Gym? 95 ze 100 doporučuje ozdravovnu v Jeseníkách? Co mi chce ten slogan říct? Co je jeho smyslem? A má vůbec nějaký reálný základ? Pomůžete mi někdo? Pomožte, hledá se oněch 9 z 10.
Dnes to bude stručné… a hodně na Vašem důvtipu. Nechce se mi zde popisovat celá story. Vystačím si pouze s 2 obrázky, pár otázkami a diskuzí níže, na kterou jsem hodně zvědav.
Reklama č. 1: Auto se spotřebou 0 litrů/100 kilometrů
Klikněte na obrázek pro bližší info.
Reklama č. 2: Se zvýhodněním T-Mobile rodina si voláte mezi sebou zadarmo!
Klikněte na obrázek pro bližší info.
Shrnuto a podtrženo
Lžou tyto 2 reklamy? Obelhávají potenciální klienty? Můžeme tomu říkat klamy reklamy? Nelže se, pouze se vyvolává jiný dojem (samozřejmě dostatečně ošetřený dodatečným infem). Je to v pořádku? Co si o tom myslíte vy?
Minulý týden jsme se se studenty (v rámci kurzu Podnikatelské etiky) hned několikrát dostali na téma: televizní reklamy a jejich posuzování Radou pro reklamu. Řeč padla o případu, který byl v posledních dnech medializován, a to zákaz televizní reklamy na FS8000 – viz například Novinky.cz: Rada zakázala reklamu na Fernet kvůli mladým herečkám. Viděli jste? Znáte?
Dle kodexu reklamy nesmí být v reklamách věk konzumentů alkoholu nižší 25 let; stejně tak nesmí tito konzumenti vypadat mladší 25 let. Dle Rady pro reklamu došlo v této reklamě k porušení tohoto bodu kodexu… a reklama byla shledána jako závadná.
„Proti verdiktu rady není odvolání. České celoplošné televizní stanice se jím řídí a spoty odmítají vysílat. Obávají se totiž sankcí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, řekl zástupce reklamní agentury.“ (zdroj: Novinky.cz: Rada zakázala reklamu na Fernet kvůli mladým herečkám)
Malý test konzistence s výroky RPR
Ale pojďme k meritu věci. Dnes jsme si pro Vás připravil malý test, který souvisí s tou kauzou. Minulý týden dvě studentky ve své (mimochodem výborné) prezentaci hovořili o postoji Rady pro reklamu k různých reklamám. V jejich prezentaci uvedli mezi jinými i tyto dvě reklamy:
Zott Jogobella
Staropramen
A mne zajímá? Co si myslíte, jak Rada pro reklamu (RPR) rozhodla u těchto dvou reklam? Byly shledány jako závadné? V čem byl dle stěžovatelů problém? Jak se k tomu postavila RPR?
Jsem zvědavý na vaše názory… do konce týdne zde vyvěsím bližší info o těchto případech a verdiktech RPR.
„Stěžovatelka sleduje se znepokojením reklamy na jogurty Jogobella. Je přesvědčena, že dochází k porušení zákona, protože reklama je klamavá. V reklamě se tvrdí, že ovoce v jogurtu je čerstvé a zároveň se tvrdí, že je tam obsažena celá denní dávka ovoce. Každé ovoce má přece vegetačně limitovanou dobu pro sklizeň, po kterou je zralé a čerstvé. Stejně tak si stěžovatelka nedovede představit, že marmelády v jogurtu obsahují stejné množství vitamínů jako čerstvé ovoce.“ (zdroj: ROZHODNUTÍ ARBITRÁŽNÍ KOMISE RPR Čj. 035/2007/STÍŽ)
Staropramen
Rada pro reklamu nepřistoupila na argumenty stěžovatele, věřícího hinduisty. Podle stěžovatele reklama snižuje náboženského/filozofického cítění hinduistů, a to především hláškou: „Žiješ jen jednou“. Tato reklama byla RPR posouzena jako nezávadná. Celé rozhodnutí arbitrážní komise RPR najdete zde.
„AK RPR vzala na vědomí vyjádření zadavatele, ve kterém se mj. uvádí: „ Rčení „žiješ jen jednou“ má v běžné řeči, a zejména v reklamě, úplně jiný význam než mu stěžovatel přikládá. Rčení má spíše význam „co můžeš (příjemného) udělat dnes, neodkládej na zítřek“, o kterém by jistě bylo zatěžko tvrdit, že je reinkarnací. Reinkarnace v hinduistickém pojetí znamená, že individuální duše prochází mnoha vtěleními, až se její vědomí rozvine natolik, že může splynout s kosmickým vědomím, s Bohem. Takového pojetí reinkarnace se slogan vskutku nijak netýká.“ (zdroj: ROZHODNUTÍ ARBITRÁŽNÍ KOMISE RPR Čj. 030/2007/STÍŽ)
Shrnutí? Asi není třeba… život je někdy opravdu pestrý.
Miluji suché skeče, hlášky a vystoupení Tomáše Hanáka. O to více mně baví tato Hanákovská „teleshoppingová“ reklama na Ambi Pur Car2Motion. Nevím tedy, jak se prodejci (Sara Lee Czech Republic, a.s.) tento krok vyplatil/vyplatí, ale rozhodně potěšili skvělou a originální reklamou. Hanák začíná Horst Fuchsovi šlapat na paty.
Roky nosím v hlavě základní (a možná pro mnohé hodně obecnou) formulku reklamy. Reklama je dle této definice chápána jako komerční komunikace s (potenciálním) klientem. V současné době však stále více přemýšlím o mezích této komunikace. Kde začíná férová komunikace a kde již nepřiměřená manipulace a „obelhávání“. Obelhávání nikoliv ve smyslu uvádění zkreslených informacích o samotném výrobku, ale spíše o tom, kdo a za jakých pohnutek tento výrobek prezentuje. Ve věku blogů (coby relativně neformálního kanálu, kterým lidé – a v poslední době i firmy – mohou sdělovat své názory), diskuzních fór či chatů je podstatně jednodušší sdělovat si své názory a přímo/nepřímo tak ovlivňovat čitatele. Tohoto jsou si samozřejmě dobře vědomy i samotné firmy a reklamní agentury.
Bizoni, růže a ti další
Před pár dny rozvířil mediální vody Adam Javůrek se zajímavým odhalením:
Bizoni nejsou prvním, jediným ani posledním případem. Nejen zde, ale i v zahraničí se tento typ ovlivňování potenciálních klientů tu více, tu méně používá. Příkladem může být například afére společnosti PlayStation ze závěru loňského roku. Tehdy Sony rozjela velkou kampaň na nový PlayStation „All I want for Xmas is a PSP“ (kampaň zajišťovala reklamní společnosti Zipatoni):
„Součástí kampaně byl blog který měl vypadat, jako spontánní reakce fanoušků očekávající novou Playstation. Ale jak vyšlo najevo, blog byl uměle vytvořen firmou Zipatoni. Podle registrátora domény, kterým byla Zipatoni, nebylo těžké odhalit, kdo stojí i za jeho obsahem. Toto zjištění přineslo firmě velké opovržení a ostudu u hráčské komunity, kteří svoji nevoli neváhali hojně šířit po internetu.“ (zdroj: Mediaguru.cz: Astroturfing – je váš trávník opravdu zelený?)
Podobně se k této kauze firmy Sony objevilo i v pondělním čísle M&M (v zajímavém kontextu, že ve Velké Británii chystají omezení těchto komunikačních taktik):
„Původ kampaně, jež kombinovala „amatérské“ video a blog, který měl údajně psát kamarád jedné zhlavních postav spotu, uživatelé odhalili a donutili Sony k formální omluvě. „Napálení klienti pak ztrácí důvěru a loajalitu ke značce,“ hodnotí Palomba.“ (zdroj: M&M: W-O-M čekají v Británii restrikce)
Otázkou tedy zůstává, jestli je toto stále ještě ta přijatelná forma komunikace s klientem. Podle reakcí lidí se člověk téměř bezvýhradně přiklání k tomu, že toto už leží někde za hranicí přiměřenosti… a jde tedy o nepřiměřené formy reklamních sdělení. Nepřiměřené proto, že se klienti často cítí napáleni a podvedeni tímto sdělením. Z něčeho, co svou formou v sobě budí větší míru důvěry, se nakonec vyklube jen sofistikovanější reklamní sdělení. Ne nadarmo se pak klient necítí partnerem v komunikaci, ale manipulovaným subjektem.
Buzz marketing, Word of mouth marketing (WOM marketing, WOMM), astroturfing
Zastavme se ještě krátce nad jednotlivými termíny, které se této problematiky týkají. V poslední době se čím dál tím častěji hovoří o buzz marketingu, WOMM a astroturfingu.
Pod buzz marketing můžeme zahrnout celý pakl marketingových aktivit, které mají vytvořit rozruch/bzukot (buzz) kolem určitého produktu/akce/firmy.
„Buzz marketing je marketing zaměřený na vyvolání rozruchu, bzukotu (buzzzu) okolo určité značky (produktu). Buzz marketing má za cíl poskytnou skvělé téma pro diskusi mezi lidmi (ústní – word of mouth marketing) a v médiích. Mezi součást buzz marketingu lze označit i virální marketing.“ (zdroj: Mediaguru.cz: Mediální slovník)
S buzz marketingem úzce souvisí i WOMM – Word of mouth marketing; resp. je jeho nedílnou součástí. Cílem WOMM je reklama ústní formou. Vycházíme zde ze základní premisy, že ústní a osobní sdělení (případně sdělení, které jsou šířeny neformálnější cestou) budí v lidech větší důvěru, než sdělení vysílané klasickými reklamními kanály. Proto je tento způsob komunikace tak lákavý pro firmy a reklamní agentury. Proto je však také vidět jeho úskalí a je nutné vytyčit nějaké přiměřené (oboustranně výhodné) hranice.
Astroturfing - AstroTurf je obchodní značka umělého trávníku. Jde o umělohmotnou imitaci hustého trávníku, který se běžně používá ve sportovních areálech. AstroTurf se vzhledem ke svému použití stal vhodnou metaforou:
„… odkazující k falešné podstatě věci, která se má jevit jako přirozená. Podle výkladu Wikipedie označuje astroturfing formální PR kampaně v oblasti propagace nebo politiky, které se snaží navodit dojem spontánního, přirozeného chování. Jde tedy o účinný způsob manipulace s názory veřejností, kterému v dnešní době nahrávají do karet vyspělé možnosti komunikace.“ (Zdroj: Mediaguru.cz: Astroturfing – je váš trávník opravdu zelený?)
Co si o tomto typu „marketingové komunikace“ myslíte vy? Jde o férový způsob komunikace nebo již nepřiměřenou manipulaci, kdy jsou zákazníci nepřiměřeným způsobem ovlivňování? Jste pro to, aby firmy touto formou propagovaly zboží? Co říkáte na existenci flogů coby „falešných blogů“, které se tváří jako by je psali zapálení uživatelé proklamované služby? Jde o napálení zákazníků? A co si myslíte o ovlivňování veřejných internetových diskuzí zakládáním falešných identit? Mají firmy touto formou propagovat své zboží? Rád uslyším Vaše reakce.
Lehce podivínské, ale o to zajímavější a s výbornou závěrečnou pointou.
Pokud ulítáváte přesně na takových věcech, pak rozhodně zpozorněte. Německá společnost Epuron prezentuje svou corporate identitu velmi netradičním způsobem. Reklamní průmysl tak do světa vypustil další z velmi vydařených reklam. Mimochodem: zcela zaslouženě tato reklama získala nejedno ocenění.
Pan V. na tomto videu pomalu vypráví svůj příběh o nepochopení. Je smutné, když cítíte, že vám druzí nerozumí a nejsou schopni akceptovat vaše nestandardní chování. O to příjemnější je pak to, když se najdou lidé, kteří vás pochopí a začnou vás brát a respektovat.
Ve středu (16. ledna 2008) vyšel v Lidovkách zajímavý článek: Nejvíc vadily spoty fernetů. Ano, řeč je o závadnosti, nevhodnosti či naopak vhodnosti reklam z hlediska toho, zda odpovídají či neodpovídají Kodexu reklamy vydaného Radou pro reklamu. Jednou za čas to přijde v médiích na přetřes; a myslím, že to vůbec není špatné.
„Rada pro reklamu vznikla za účelem prosazování samoregulace reklamy. Hlavním cílem Rady pro reklamu je zajišťovat a prosazovat na území České republiky čestnou, legální, pravdivou, a decentní reklamu.“ (zdroj: Rada pro reklamu)
Smysl takové samoregulace je nasnadě a jasný:
„Podstatou samoregulace reklamy je, že stát či státní orgány reklamu neregulují. Reklama je tak regulována pravidly, která přijme sám reklamní průmysl. Takto přijatá pravidla jsou vyjádřena v Kodexu reklamy. Kodex reklamy se stát od státu liší podle historických, společenských a legislativních podmínek. Samoregulace nenahrazuje právní regulaci – legislativu. Tuto legislativu doplňuje o ta etická pravidla, na něž se legislativa nevztahuje. Samoregulace je velmi flexibilní, rychle se adaptující nástroj, který pružně reaguje na všechny změny reklamního a mediálního trhu. Jednou z hlavních výhod samoregulace reklamy je právě flexibilní přizpůsobení etických pravidel reklamy vývoji trhu.“ (zdroj: Rada pro reklamu)
Přijde Vám reklama nevhodná? Podejte na ni stížnost
Jednou z možností, jak i Vy můžete zasáhnout do fungování Rady pro reklamu, je podání stížnosti. Fungování Rady pro reklamu však není nastaveno tak, aby Rada pouze reagovala na vzniklou situaci. V rámci služby Copy Advice se snaží preventivně řešit nevhodné reklamy ještě předtím, než je reklamní kampaň spuštěna.
„Systém Copy Advice byl vytvořen, jako nástroj pro efektivnější prosazování samoregulace reklamy. Význam Copy Advice spočívá v prevenci – Rada pro reklamu jeho prostřednictvím vytváří preventivní ochranu spotřebitele před společensky nevhodnými a neetickými prvky v reklamě.“ (zdroj: Rada pro reklamu)
Pojďme se podívat na několik případů.
Nožířství Josef Tupý – U nás nabroušené… přeřízne vše
Reklama, která minimálně patří k těm „odvážnějším“ a agresivním. Její kvalitu a sílu můžete sami posoudit na fotografii uvádějící tento článek. Reklama byla Radou pro reklamu shledána jako závadná:
„Arbitrážní komise RPR zaznamenala (a ocenila), že zadavatel – po vyrozumění o stížnostech – tuto reklamu okamžitě stáhl. Arbitrážní komise nicméně projednala tuto reklamu z hlediska jejího souladu / konfliktu s platným etickým Kodexem reklamy. Arbitrážní komise konstatovala, že tato reklama je neetická.“ (zdroj: ROZHODNUTÍ ARBITRÁŽNÍ KOMISE RPR Čj. 064/2007/STÍŽ)
Fernet Stock – Lipno – stížnosti byly, ale prošla
Další z loňských horkých kandidátů na neetickou reklamu; resp. tato reklama patřila mezi nejvíce kritizované reklamy roku 2007. A výsledek posouzení Rady pro reklamu?
„Tento reklamní koncept byl již ve finálním tvaru posuzován Arbitrážní komisí (na základě žádosti reklamní agentury Young & Rubicam cestou Copy Advice) na jejím zasedání v září 2007. Arbitrážní komise opět dospěla k názoru, že tento koncept neporušuje etické normy Kodexu RPR. Navozená situace je mnohokrát prožívané vztahové schéma, které nelze jednoznačně vnímat pouze ve směru muž – žena, ale i obráceně. Podle názoru Arbitrážní komise nepracuje tato reklama s tématem nerovnosti pohlaví, nebo dokonce nenávisti k určitému pohlaví a nemůže být proto označena za sexistickou. Použité kreativní a filmové zpracování pracuje s přijatelným množstvím vtipu a evidentní nadsázky.“ (zdroj: ROZHODNUTÍ ARBITRÁŽNÍ KOMISE RPR Čj. 067/2007/STÍŽ)
Fernet Premium – bar – neprošla
Další reklama, na kterou se v roce 2007 sneslo nejvíce stížností. Tato však byla shledána neetickou. Odůvodnění:
„Jak je popsáno výše, předmětná reklama použitým motivem a jeho zpracováním navozuje mimo jiné dojem, že alkohol jednak může být konzumentu přítelem („kamarád do deště“), a dále že je schopen řešit jeho osobní problémy (přítelkyně jej opustily atd.). Způsob zpracování, naléhavost reklamního sdělení, jakožto i vysoká nebezpečnost spojování osobních problémů člověka s možností zcela či částečně je řešit za pomoci/ve spolupráci s alkoholem vylučují, aby zkoumaný reklamní spot mohl být považován za reklamní nadsázku. Arbitrážní komise RPR v této části uzavírá, že považuje za zjevně a vysoce neetickou komunikaci reklamního sdělení, že alkohol může být prostředkem k řešení osobních problémů, a že vztah mezi spotřebitelem a alkoholickým výrobkem může být přirovnáván ke kamarádskému vztahu mezi lidmi.“ (zdroj: ROZHODNUTÍ ARBITRÁŽNÍ KOMISE RPR Čj. 032/2007/STÍŽ)
Fidorka – nevhodná klasika
Základní požadavky na reklamu
– Reklama nesmí navádět k porušování právních předpisů nebo budit dojem, že s jejich porušováním souhlasí.
– Reklama musí být slušná, čestná a pravdivá. Musí být vytvářena s vědomím odpovědnosti vůči spotřebiteli i společnosti.
– Reklama musí respektovat zásady čestného soutěžení konkurentů.
– Žádná reklama nesmí v zásadě ohrožovat dobré jméno reklamy jako takové, či snižovat důvěru v reklamu jako službu spotřebitelům.
– Reklama nebude záměrně propagovat neodůvodněné plýtvání anebo neracionální spotřebu surovin či energie, pocházejících z neobnovitelných zdrojů.
– Reklama nebude podporovat či vychvalovat chování, poškozující životní prostředí nad společensky akceptovanou míru.
– Tam, kde v tomto kodexu chybí zvláštní úprava, posoudí se reklama podle těchto Základních požadavků na reklamu v souladu s duchem Etického kodexu jako celku. Rada pro reklamu při aplikaci svého etického Kodexu může též aplikovat principy a zásady Etických kodexů Mezinárodní obchodní komory se sídlem v Paříži.
Celé znění Kodexu reklamy najdete na oficiálním webu Rady pro reklamu.
A co si o samoregulaci myslíte Vy? Měla by být reklama regulována touto formou? Existuje reklama, která Vám osobně připadá nanejvýš nefér? Nevhodná? Sexistická? Klamavá? Obelhávající? Podělte se se svými zkušenostmi.
Tento text berte s rezervou. Není myšlen zas tak vážně. Je spíše z říše konspirací a nadsázky, než ze světa seriózních analýz a odhalení. Při myšlenkovém ladění na sledování Burtonova Karlíka a továrny na čokoládu se ani není čemu divit. Fantazie v tu chvíli působí více, než je obvyklé.
Tak dnes v TV běžela další Burtonova „pohádka“ – Karlík a továrna na čokoládu. Upřímně, miluji Burtonovy filmy (Ospalá díra, Ed Wood, Mrtvá nevěsta Tima Burtona, Střihoruký Edward, Vincent a další). Něco s tak prazvláštním kouzlem se jen stěží popisuje a řadí tohoto amerického režiséra k tomu nejlepšímu, co světová kinematografie představuje.
Ale k věci. Před samotným filmem se „nečekaně“ přihnala várka reklam. Osobně, mám reklamy rád. Nevadí mi a občas je to v TV to nejzábavnější a nezajímavější. Upřímně, tímto ani tak nechci vyvyšovat kvalitu reklam, jako decentně napsat, že v TV vcelku není co sledovat. Dnešek měl být příjemnou výjimkou. Vždyť pouští Burtona (mimochodem za pár hodin běží na ČT2 Ed Wood). Ale zpět k reklamám před filmem. Poslouchal jsem je jen tak na jedno ucho a druhým okem sledoval monitor notebooku. A v tu chvíli to přišlo. Právě běžela reklama na služby mBank. Slyšel jsem ji už x-krát, takže vcelku nebylo co řešit. Tentokrát mi však třískla do hlavy jedna ze závěrečných hlášek: „Všechny nuly platí!“ Všechny nuly? Nuly coby sazby za služby mBank? Nebo nuly coby lidé, kteří zůstávají u současných podmínek konkurenčních bank? Je to garance služeb nebo narážka na zákazníky jiných bankovních domů? Je to nádherný dvojsmysl? Hm, záměr nebo náhoda? Co si myslíte vy?
Netuším, ale aspoň mě to přinutilo dokončit zřízení jejich účtu. Uvidím, jak se osvědčí a jestli v konečném důsledku vyjde vítězně mBank a její uživatelé nebo ti, kteří platí jiným bankám. Fandím mBank.
