Už jsem zde několikrát psal o falešných diskutérech či bloggerech (viz třeba tady nebo tady nebo tady nebo tady). Je to pro mě téma hodně citlivé. (Komerční) komunikace se zde totiž mění v čirou manipulaci. Vydávat se za nezaujatého diskutujícího vyvolává více důvěry, než klasická reklama. A vypadá to, že jde o nikdy nekončící příběh. Vedle případu Swarm.cz: Alza.cz a nemorální propagace, je to například nová kampaň, ve které jsou zdůrazňován produkt Hellomobile (a jejich spojení s Paysecem). Předevčírem jsem objevil na blogu nevinný dotaz:
„Nevite co je paysec?nabizi to napr. hellomobile.“
Resp. objevil se u dvou článků. Při bližším googlování však zjistíte, že ina (a pár dalších osob) mělo ve stejnou dobu neudržitelné pnutí mysli tento dotaz rozmístit i na dalších webech.
Tunisko.Orbion.cz
HedvabnaStezka.cz
Na internetu jde při zadání „hellomobile“ & „paysec“ najít i další kombinace, které moc nezavání autenticitou a smrdí to „falešným diskutérem“. U Marigold.cz je jich možné najít více (stejně jako třeba na Webtrh.cz).
Marigold.cz
Marigold.cz
Nelehký život Evelin
Nejsmutnější je asi příběh dívky Evelin. Ztráta paměti po vzoru Nolanova Mementa vede ke smutným situacím, kdy Evelin vychvaluje „praktičnost paysecu od hellomobilu“, aby o 2 minuty na to na jiném webu vznášela dotaz, „co to vlastně ten paysec od hellomobilu je“.
Security World
Finance.cz
Samozřejmě je zde možnost, že jde o dvě absolutně rozdílné Evelin, které náhodou ve stejné chvíli myslí nad společným tématem. Evelin tuto mozkovou schopnost ztrácí i pod jedním profilem na Security World.
Poslední komentáře uživatele evelin
* 03.07.09, 14:13 Neznate paysec od hellomobile?pry je to nejaka novinka. k Prodej notebooku na Ebay: Dva pokusy, dva podvody
* 03.07.09, 14:01 Nevite jaky je rozdil mezi paypal a paysec? Je ted nejaka akce u hellomobile. k PayPal bojuje autentifikací e-mailů proti phishingu
* 02.07.09, 15:58 ja vyuzivam pri platbe pres internet paysec od hellomobile.je to moc prakticke. k Proč je používání platebních karet bezpečnější na internetu než v hypermarketu?
Včera jsem si na zkoušku koupil Fresh Magazine (magazín zaměřený na marketing, podnikání a public relations). Nalákal mě článek: Flog, nebezpečná cesta k úspěchu. Asi mám příliš zkreslenou představu o kvalitě českých novinářů a magazínů. Jan Kříž se v první polovině článku zaměřuje na problémy spojené s falešnými blogy, které byly a jsou vytvářeny za účelem vytváření lepšího světa a povědomí o určité značce či produktu. Zmiňuje příklad Bison & Rose.
Jak na faleš(né blogy)?
V druhé polovině článku však autor dává návod, jak takový falešný blog založit a spravovat. Vedle rad typu „Nikdy nepište na blog z firemní IP adresy“ (kde by dnes byli Bison & Rose, kdyby si takové rady brali k srdci) obsahuje jeho článek myšlenky jako: „Máte-li už falešnou identitu, rozhodně tam nedávejte nějakou fotografii, a pokud ano, tak upravenou počítačově tak, aby nikdo nepoznal, kdo na ní původně byl.“
„Je nad slunce jasné, že na světovém internetu jsou stovky, možná tisíce falešných blogů. Na českém spíš desítky. Jistě dobře plní svou funkci. Pomiňme teď debaty o tom, zde je vytváření flogů etické či nikoliv. Pokud si myslíte, že b zrovna vám mohly pomoci, dovolím si nabídnout pár rad.“ (zdroj: Fresh Magazine: Flog, nebezpečná cesta k úspěchu)
Co to je ono „jistě dobře plní svou roli“? Může účel světit prostředky, tzn. může být jakákoliv cesta, jak prodat produkt ospravedlnitelná? Kde končí firemní komunikace a začíná manipulace zákazníka – třeba tím, že v něm vytváříme pocit, že si nečte reklamní sdělení, ale názor spokojeného klienta?
Mohlo by mi to být vcelku ukradené, ale docela mě znepokojuje, že někdo dává návody na to, jak získat pár „lapených klientů“ (sic!). Možná jsem ze staré školy, ale osobně mně tento přístup zaskakuje. Je to ta nejjednodušší cesta do pekel. Cesta, jak rozdrbat důvěru v komunikaci na internetu kvůli prodeji pár cetek (byť od výrobců, které můžeme mít sebevíc rádi). Ano, jsem (nejen) z principu proti falešným identitám a falešným blogům. A myslím, že by si marketingové a PR agentury i PR asociace měly jasně vyjasnit, že tento způsob je v jejich oboru neakceptovatelný. Zatím bohužel nic takového neexistuje:
„Tuzemské PR agentury budou i nadále vstupovat do diskusí na českém internetu. Jejich pracovníci přitom mohou vystupovat i pod falešnými jmény, takzvanými nicky, stejně jako je tomu dosud. Asociace se zatím nedohodla na jasných pravidlech, která by jednoznačně vymezovala působení PR agentur na webu. Část firem totiž návrh na zákaz používání nicků při internetových kampaních odmítá.“ (zdroj: E15: Internetový kodex PR agentur stále chybí)
Už je to nějaký měsíc, co jsme vytvořili a spravujeme web pro seniory SvětSeniorů.cz. Uživatelům (jak rádi říkáme „starším věkem, ale mladým duchem“) jsme se snažili a snažíme přinášet maximum výhod a služeb, které mohou na našem webu využívat. Mezi nimi i Odkazovník - obdobu Linkuj.cz, ale cíleně zaměřenou na seniory. Čas ukázal, že tudy cesta nevede. Přinejmenším zatím. Služba nebyla příliš uživateli používána… a co je horší – stala se oblíbeným místem pro linkbuildery.
Docela si hlídáme, aby obsah na webu byl pro seniory zajímavý a nematl je. Dokázal jsem zkousnout, když linkbuilder (záměrně nebudu jmenovat, protože to ani tak není podstatné) navedl do Odkazovníku sem tam nějaký (relativně zajímavý) odkaz. Když jich začalo přibývat, už mi to vadilo více. Poprvé jsem se mu mailem ozval, když do odkazovníku dal odkaz na nějaký adult sortiment (sado-maso apod.). Chvíli byl klid, ale jelikož se stále hromadili na Odkazovníku především komerční odkazy, rozhodli jsme se činnost Odkazovníku pozastavit. Minimálně prozatím. Netrvalo dlouho a linkbuilder začal natvrdo vkládat tato „katalogové echa“ přímo do blogu určeného pro seniory. Beru, že pro někoho platí heslo „Co není zakázáno je povoleno“, ale přesto…
Dobrý den,
v poslední době Vám píši už podruhé ohledně nevhodného využívání našeho webu pro budování zpětných odkazů pro Vaše klienty.
V současné době jsme kvůli zneužívání Odkazovníku pozastavili možnost do něj vkládat nové odkazy. Bohužel Váš linkbuilder využil jiné možnosti jak přidávat odkazy na našem webu – začal zpětné odkazy vkládat do blogů. Blogy na SvetSenioru.cz nejsou a nebyly primárně vytvořeny pro tyto komerční účely – tj. budování zpětných odkazů. Nepřejeme si proto, aby do této či jakékoliv jiné sekce Váš pracovník vkládal odkazy Vašich klientů. V opačném případě Váš registrátor dostane ban. Berte to jako naši poslední žádost o smír.
Samozřejmě nemáme nic proti tomu pokud bude Váš pracovník do blogu psát hodnotné články, jehož primárním účelem nebude budování zpětných odkazů.
Věříme, že rozumíte našemu zájmu si u webu tohoto typu a pro tuto skupinu uživatelů internetu zachovat jeho přehlednost a neznehodnocovat jej těmito zpětnými odkazy.
S pozdravem
Musím ocenit korektnost dané firmy. Během pár hodin jsem dostal odpověď:
Dobrý den,
velice se omlouvám za chybu registrátora, měl výslovně nakázáno neregistrovat odkaz do svetsenioru.
Ani on, ani já jsme ale netušili, že odkazovnik je také Váš.
Pevně věřím, že to bylo naposledy a ještě jednou se omlouvám.
Děkuji
S pratelskym pozdravem
P. B.
A jaké jsou vaše zkušenosti s linkbuildingem? Existují pro vás nějaké hranice, kde dávat a nedávat zpětné odkazy? Frkáte to kdekoliv nebo jste v tomto soudní? Máte i vy podobnou zkušenost? Rád uslyším vaše názory.
Když se tak dívám kolem, vidím, že v rámci Google Adwords nejde o úplně novou službu. Já se s ní však dnes setkal poprvé. O čem je řeč? Google videoreklama nabízená prostřednictvím sítě AdWords (Video Ad Format – Click-to-Play Video Ad).
Myslím, že jde o zpestření reklamních kampaní a o uživatelsky přívětivý (a minimálně v mém případě o neagresivní) formát. Reklama se sama od sebe nespustila (oproti jinde „obtěžujícím“ flashovým reklamám, které se defaultně spouštějí samy a při každém refreshi stránky je musím vypínat, případně si aspoň vypnout zvuk).
Viděli jste? Používáte tuto službu AdWords? Máte se službou nějaké zkušenosti? Rád uslyším vaše názory.
Minulý týden jsem strávil nějaký čas v novojičínské nemocnici a tam jsem si toho všiml poprvé. Nedalo mi to a navštívil jsem jejich webové stránky a tam na to narazil znovu. Pak se mi do ruk dostal nějaký leták a tam to bylo znovu. O co jde? Byl jsem převálcováván „agitkou“. 9 z 10 nějakých nepojmenovaných lidí mi z nějakého důvodu doporučuje Zdravotní pojišťovnu AGEL. Nová zdravotní pojištovna Agel prostě všude možně tlačí hlášku:
9 z 10 doporučuje Zdravotní pojištovnu AGEL!
Tak trochu té hlášce nerozumím. Kdo je těch 9 z 10? Proč ji doporučují? Je na to nějaký výzkum/studie, že skutečně 9 z 10 nějakých konkrétních lidí (a je mi jedno, jestli narkomanů, těhulek, feťáků, manažerů, účetních, homosexuálů, adventistů nebo já nevím čeho všeho) doporučuje tuto pojišťovnu? Nebo je to všechno jen reklamní hláška bez významu? Newspeak? Pokud ano, s čím přijdou firmy přístě? 99 ze 100 doporučuje zorbing nebo King Gym? 95 ze 100 doporučuje ozdravovnu v Jeseníkách? Co mi chce ten slogan říct? Co je jeho smyslem? A má vůbec nějaký reálný základ? Pomůžete mi někdo? Pomožte, hledá se oněch 9 z 10.
Dnes to bude stručné… a hodně na Vašem důvtipu. Nechce se mi zde popisovat celá story. Vystačím si pouze s 2 obrázky, pár otázkami a diskuzí níže, na kterou jsem hodně zvědav.
Reklama č. 1: Auto se spotřebou 0 litrů/100 kilometrů
Klikněte na obrázek pro bližší info.
Reklama č. 2: Se zvýhodněním T-Mobile rodina si voláte mezi sebou zadarmo!
Klikněte na obrázek pro bližší info.
Shrnuto a podtrženo
Lžou tyto 2 reklamy? Obelhávají potenciální klienty? Můžeme tomu říkat klamy reklamy? Nelže se, pouze se vyvolává jiný dojem (samozřejmě dostatečně ošetřený dodatečným infem). Je to v pořádku? Co si o tom myslíte vy?
Roky nosím v hlavě základní (a možná pro mnohé hodně obecnou) formulku reklamy. Reklama je dle této definice chápána jako komerční komunikace s (potenciálním) klientem. V současné době však stále více přemýšlím o mezích této komunikace. Kde začíná férová komunikace a kde již nepřiměřená manipulace a „obelhávání“. Obelhávání nikoliv ve smyslu uvádění zkreslených informacích o samotném výrobku, ale spíše o tom, kdo a za jakých pohnutek tento výrobek prezentuje. Ve věku blogů (coby relativně neformálního kanálu, kterým lidé – a v poslední době i firmy – mohou sdělovat své názory), diskuzních fór či chatů je podstatně jednodušší sdělovat si své názory a přímo/nepřímo tak ovlivňovat čitatele. Tohoto jsou si samozřejmě dobře vědomy i samotné firmy a reklamní agentury.
Bizoni, růže a ti další
Před pár dny rozvířil mediální vody Adam Javůrek se zajímavým odhalením:
Bizoni nejsou prvním, jediným ani posledním případem. Nejen zde, ale i v zahraničí se tento typ ovlivňování potenciálních klientů tu více, tu méně používá. Příkladem může být například afére společnosti PlayStation ze závěru loňského roku. Tehdy Sony rozjela velkou kampaň na nový PlayStation „All I want for Xmas is a PSP“ (kampaň zajišťovala reklamní společnosti Zipatoni):
„Součástí kampaně byl blog který měl vypadat, jako spontánní reakce fanoušků očekávající novou Playstation. Ale jak vyšlo najevo, blog byl uměle vytvořen firmou Zipatoni. Podle registrátora domény, kterým byla Zipatoni, nebylo těžké odhalit, kdo stojí i za jeho obsahem. Toto zjištění přineslo firmě velké opovržení a ostudu u hráčské komunity, kteří svoji nevoli neváhali hojně šířit po internetu.“ (zdroj: Mediaguru.cz: Astroturfing – je váš trávník opravdu zelený?)
Podobně se k této kauze firmy Sony objevilo i v pondělním čísle M&M (v zajímavém kontextu, že ve Velké Británii chystají omezení těchto komunikačních taktik):
„Původ kampaně, jež kombinovala „amatérské“ video a blog, který měl údajně psát kamarád jedné zhlavních postav spotu, uživatelé odhalili a donutili Sony k formální omluvě. „Napálení klienti pak ztrácí důvěru a loajalitu ke značce,“ hodnotí Palomba.“ (zdroj: M&M: W-O-M čekají v Británii restrikce)
Otázkou tedy zůstává, jestli je toto stále ještě ta přijatelná forma komunikace s klientem. Podle reakcí lidí se člověk téměř bezvýhradně přiklání k tomu, že toto už leží někde za hranicí přiměřenosti… a jde tedy o nepřiměřené formy reklamních sdělení. Nepřiměřené proto, že se klienti často cítí napáleni a podvedeni tímto sdělením. Z něčeho, co svou formou v sobě budí větší míru důvěry, se nakonec vyklube jen sofistikovanější reklamní sdělení. Ne nadarmo se pak klient necítí partnerem v komunikaci, ale manipulovaným subjektem.
Buzz marketing, Word of mouth marketing (WOM marketing, WOMM), astroturfing
Zastavme se ještě krátce nad jednotlivými termíny, které se této problematiky týkají. V poslední době se čím dál tím častěji hovoří o buzz marketingu, WOMM a astroturfingu.
Pod buzz marketing můžeme zahrnout celý pakl marketingových aktivit, které mají vytvořit rozruch/bzukot (buzz) kolem určitého produktu/akce/firmy.
„Buzz marketing je marketing zaměřený na vyvolání rozruchu, bzukotu (buzzzu) okolo určité značky (produktu). Buzz marketing má za cíl poskytnou skvělé téma pro diskusi mezi lidmi (ústní – word of mouth marketing) a v médiích. Mezi součást buzz marketingu lze označit i virální marketing.“ (zdroj: Mediaguru.cz: Mediální slovník)
S buzz marketingem úzce souvisí i WOMM – Word of mouth marketing; resp. je jeho nedílnou součástí. Cílem WOMM je reklama ústní formou. Vycházíme zde ze základní premisy, že ústní a osobní sdělení (případně sdělení, které jsou šířeny neformálnější cestou) budí v lidech větší důvěru, než sdělení vysílané klasickými reklamními kanály. Proto je tento způsob komunikace tak lákavý pro firmy a reklamní agentury. Proto je však také vidět jeho úskalí a je nutné vytyčit nějaké přiměřené (oboustranně výhodné) hranice.
Astroturfing - AstroTurf je obchodní značka umělého trávníku. Jde o umělohmotnou imitaci hustého trávníku, který se běžně používá ve sportovních areálech. AstroTurf se vzhledem ke svému použití stal vhodnou metaforou:
„… odkazující k falešné podstatě věci, která se má jevit jako přirozená. Podle výkladu Wikipedie označuje astroturfing formální PR kampaně v oblasti propagace nebo politiky, které se snaží navodit dojem spontánního, přirozeného chování. Jde tedy o účinný způsob manipulace s názory veřejností, kterému v dnešní době nahrávají do karet vyspělé možnosti komunikace.“ (Zdroj: Mediaguru.cz: Astroturfing – je váš trávník opravdu zelený?)
Co si o tomto typu „marketingové komunikace“ myslíte vy? Jde o férový způsob komunikace nebo již nepřiměřenou manipulaci, kdy jsou zákazníci nepřiměřeným způsobem ovlivňování? Jste pro to, aby firmy touto formou propagovaly zboží? Co říkáte na existenci flogů coby „falešných blogů“, které se tváří jako by je psali zapálení uživatelé proklamované služby? Jde o napálení zákazníků? A co si myslíte o ovlivňování veřejných internetových diskuzí zakládáním falešných identit? Mají firmy touto formou propagovat své zboží? Rád uslyším Vaše reakce.
Ve středu (16. ledna 2008) vyšel v Lidovkách zajímavý článek: Nejvíc vadily spoty fernetů. Ano, řeč je o závadnosti, nevhodnosti či naopak vhodnosti reklam z hlediska toho, zda odpovídají či neodpovídají Kodexu reklamy vydaného Radou pro reklamu. Jednou za čas to přijde v médiích na přetřes; a myslím, že to vůbec není špatné.
„Rada pro reklamu vznikla za účelem prosazování samoregulace reklamy. Hlavním cílem Rady pro reklamu je zajišťovat a prosazovat na území České republiky čestnou, legální, pravdivou, a decentní reklamu.“ (zdroj: Rada pro reklamu)
Smysl takové samoregulace je nasnadě a jasný:
„Podstatou samoregulace reklamy je, že stát či státní orgány reklamu neregulují. Reklama je tak regulována pravidly, která přijme sám reklamní průmysl. Takto přijatá pravidla jsou vyjádřena v Kodexu reklamy. Kodex reklamy se stát od státu liší podle historických, společenských a legislativních podmínek. Samoregulace nenahrazuje právní regulaci – legislativu. Tuto legislativu doplňuje o ta etická pravidla, na něž se legislativa nevztahuje. Samoregulace je velmi flexibilní, rychle se adaptující nástroj, který pružně reaguje na všechny změny reklamního a mediálního trhu. Jednou z hlavních výhod samoregulace reklamy je právě flexibilní přizpůsobení etických pravidel reklamy vývoji trhu.“ (zdroj: Rada pro reklamu)
Přijde Vám reklama nevhodná? Podejte na ni stížnost
Jednou z možností, jak i Vy můžete zasáhnout do fungování Rady pro reklamu, je podání stížnosti. Fungování Rady pro reklamu však není nastaveno tak, aby Rada pouze reagovala na vzniklou situaci. V rámci služby Copy Advice se snaží preventivně řešit nevhodné reklamy ještě předtím, než je reklamní kampaň spuštěna.
„Systém Copy Advice byl vytvořen, jako nástroj pro efektivnější prosazování samoregulace reklamy. Význam Copy Advice spočívá v prevenci – Rada pro reklamu jeho prostřednictvím vytváří preventivní ochranu spotřebitele před společensky nevhodnými a neetickými prvky v reklamě.“ (zdroj: Rada pro reklamu)
Pojďme se podívat na několik případů.
Nožířství Josef Tupý – U nás nabroušené… přeřízne vše
Reklama, která minimálně patří k těm „odvážnějším“ a agresivním. Její kvalitu a sílu můžete sami posoudit na fotografii uvádějící tento článek. Reklama byla Radou pro reklamu shledána jako závadná:
„Arbitrážní komise RPR zaznamenala (a ocenila), že zadavatel – po vyrozumění o stížnostech – tuto reklamu okamžitě stáhl. Arbitrážní komise nicméně projednala tuto reklamu z hlediska jejího souladu / konfliktu s platným etickým Kodexem reklamy. Arbitrážní komise konstatovala, že tato reklama je neetická.“ (zdroj: ROZHODNUTÍ ARBITRÁŽNÍ KOMISE RPR Čj. 064/2007/STÍŽ)
Fernet Stock – Lipno – stížnosti byly, ale prošla
Další z loňských horkých kandidátů na neetickou reklamu; resp. tato reklama patřila mezi nejvíce kritizované reklamy roku 2007. A výsledek posouzení Rady pro reklamu?
„Tento reklamní koncept byl již ve finálním tvaru posuzován Arbitrážní komisí (na základě žádosti reklamní agentury Young & Rubicam cestou Copy Advice) na jejím zasedání v září 2007. Arbitrážní komise opět dospěla k názoru, že tento koncept neporušuje etické normy Kodexu RPR. Navozená situace je mnohokrát prožívané vztahové schéma, které nelze jednoznačně vnímat pouze ve směru muž – žena, ale i obráceně. Podle názoru Arbitrážní komise nepracuje tato reklama s tématem nerovnosti pohlaví, nebo dokonce nenávisti k určitému pohlaví a nemůže být proto označena za sexistickou. Použité kreativní a filmové zpracování pracuje s přijatelným množstvím vtipu a evidentní nadsázky.“ (zdroj: ROZHODNUTÍ ARBITRÁŽNÍ KOMISE RPR Čj. 067/2007/STÍŽ)
Fernet Premium – bar – neprošla
Další reklama, na kterou se v roce 2007 sneslo nejvíce stížností. Tato však byla shledána neetickou. Odůvodnění:
„Jak je popsáno výše, předmětná reklama použitým motivem a jeho zpracováním navozuje mimo jiné dojem, že alkohol jednak může být konzumentu přítelem („kamarád do deště“), a dále že je schopen řešit jeho osobní problémy (přítelkyně jej opustily atd.). Způsob zpracování, naléhavost reklamního sdělení, jakožto i vysoká nebezpečnost spojování osobních problémů člověka s možností zcela či částečně je řešit za pomoci/ve spolupráci s alkoholem vylučují, aby zkoumaný reklamní spot mohl být považován za reklamní nadsázku. Arbitrážní komise RPR v této části uzavírá, že považuje za zjevně a vysoce neetickou komunikaci reklamního sdělení, že alkohol může být prostředkem k řešení osobních problémů, a že vztah mezi spotřebitelem a alkoholickým výrobkem může být přirovnáván ke kamarádskému vztahu mezi lidmi.“ (zdroj: ROZHODNUTÍ ARBITRÁŽNÍ KOMISE RPR Čj. 032/2007/STÍŽ)
Fidorka – nevhodná klasika
Základní požadavky na reklamu
– Reklama nesmí navádět k porušování právních předpisů nebo budit dojem, že s jejich porušováním souhlasí.
– Reklama musí být slušná, čestná a pravdivá. Musí být vytvářena s vědomím odpovědnosti vůči spotřebiteli i společnosti.
– Reklama musí respektovat zásady čestného soutěžení konkurentů.
– Žádná reklama nesmí v zásadě ohrožovat dobré jméno reklamy jako takové, či snižovat důvěru v reklamu jako službu spotřebitelům.
– Reklama nebude záměrně propagovat neodůvodněné plýtvání anebo neracionální spotřebu surovin či energie, pocházejících z neobnovitelných zdrojů.
– Reklama nebude podporovat či vychvalovat chování, poškozující životní prostředí nad společensky akceptovanou míru.
– Tam, kde v tomto kodexu chybí zvláštní úprava, posoudí se reklama podle těchto Základních požadavků na reklamu v souladu s duchem Etického kodexu jako celku. Rada pro reklamu při aplikaci svého etického Kodexu může též aplikovat principy a zásady Etických kodexů Mezinárodní obchodní komory se sídlem v Paříži.
Celé znění Kodexu reklamy najdete na oficiálním webu Rady pro reklamu.
A co si o samoregulaci myslíte Vy? Měla by být reklama regulována touto formou? Existuje reklama, která Vám osobně připadá nanejvýš nefér? Nevhodná? Sexistická? Klamavá? Obelhávající? Podělte se se svými zkušenostmi.
Tento text berte s rezervou. Není myšlen zas tak vážně. Je spíše z říše konspirací a nadsázky, než ze světa seriózních analýz a odhalení. Při myšlenkovém ladění na sledování Burtonova Karlíka a továrny na čokoládu se ani není čemu divit. Fantazie v tu chvíli působí více, než je obvyklé.
Tak dnes v TV běžela další Burtonova „pohádka“ – Karlík a továrna na čokoládu. Upřímně, miluji Burtonovy filmy (Ospalá díra, Ed Wood, Mrtvá nevěsta Tima Burtona, Střihoruký Edward, Vincent a další). Něco s tak prazvláštním kouzlem se jen stěží popisuje a řadí tohoto amerického režiséra k tomu nejlepšímu, co světová kinematografie představuje.
Ale k věci. Před samotným filmem se „nečekaně“ přihnala várka reklam. Osobně, mám reklamy rád. Nevadí mi a občas je to v TV to nejzábavnější a nezajímavější. Upřímně, tímto ani tak nechci vyvyšovat kvalitu reklam, jako decentně napsat, že v TV vcelku není co sledovat. Dnešek měl být příjemnou výjimkou. Vždyť pouští Burtona (mimochodem za pár hodin běží na ČT2 Ed Wood). Ale zpět k reklamám před filmem. Poslouchal jsem je jen tak na jedno ucho a druhým okem sledoval monitor notebooku. A v tu chvíli to přišlo. Právě běžela reklama na služby mBank. Slyšel jsem ji už x-krát, takže vcelku nebylo co řešit. Tentokrát mi však třískla do hlavy jedna ze závěrečných hlášek: „Všechny nuly platí!“ Všechny nuly? Nuly coby sazby za služby mBank? Nebo nuly coby lidé, kteří zůstávají u současných podmínek konkurenčních bank? Je to garance služeb nebo narážka na zákazníky jiných bankovních domů? Je to nádherný dvojsmysl? Hm, záměr nebo náhoda? Co si myslíte vy?
Netuším, ale aspoň mě to přinutilo dokončit zřízení jejich účtu. Uvidím, jak se osvědčí a jestli v konečném důsledku vyjde vítězně mBank a její uživatelé nebo ti, kteří platí jiným bankám. Fandím mBank.
Společnost NETWINGS SOLUTIONS s.r.o. dle sdělení Maxima Černého na Webtrhu rozjela pro veřejnost novou a problematickou (kontroverzní mi přišlo málo trefné) službu Komentujme.cz. Jedná se o placený způsob psaní reklamních komentářů zprostředkovatelskou firmou – v tomto případě NETWINGS SOLUTIONS. Reklamní jsou tyto komentáře nikoliv samotným obsahem, ale odkazem na objednanou URL klienta NETWINGS SOLUTIONS. Mimochodem, je v tom snad nějaký rozdíl oproti zahraničnímu komentářovému spamu? Zdá se, že není. I ten se tváří, že reaguje na článek a „jen“ obsahuje odkaz na URL. Dle slov Maxima Černého jde „o poměrně levný způsob, jak získat i několik stovek zpětných odkazů.“ (zdroj: Komentarove odkazy – komentujme.cz). Bohužel „levný“ i tím, že „náklady“ jsou přeneseny na třetí osobu.
Služba se stala již před svým spuštěním předmětem docela bouřlivých reakcíčeskébloggerskékomunity.Máme se na co těšit? Pokud se služba uchytí, pak bohužel asi ano. Pokud se neuchytí, pak to bude vítězství rozumu nad pár mrzskými korunami.
Je to spam?
Maxim Černý odpovídá na webu Komentujme.cz následovně:
„Ne, není. Všechny komentáře píší lidé k tomuto najatí. Komentáře mají smysl a jsou relevantní ke komentovanému článku. Nepíšeme komentáře typu „toto je super stránka“ u každého článku. Naše komentáře jsou k nerozeznání od ostatních komentářů.“ (zdroj: Komentujme.cz/otazky.html#13)
Je otázkou, zda je možné odpověď shrnout do slov, že „… komentáře píší lidé k tomuto najatí… [a že] komentáře mají smysl a jsou relevantní ke komentovanému článku.“ Automatizovanost, strojovost nebo ruční psaní není dostatečným dělítkem mezi spamem a férovou marketingovou komunikací. Stejně tak je to s relevantností napsaných komentářů. Spíše bych se přikláněl k tomu, že tato služba naplňuje klasickou definici komentářového spamu:
„Za komentářový spam či diskusní spam (z anglického Forum spam) je považováno vkládání reklamních, nevyžádaných, obtěžujících či nerelevantních příspěvků do volně dostupných diskusních fór… “ (zdroj: Wikipedia.cz: Komentářový spam)
Kdo nese „náklady“ za tento komentářový spam? Bohužel blogger. Právě ten má dle sdělení NETWINGS SOLUTIONS dát vědět, že si nepřeje takové reklamní komentáře na svém webu – „Pokud Tě naše chování pohoršuje, či z jiného důvodu nechceš, abychom psali komentáře na Tvůj blog, napiš nám email s adresou blogu a ten bude obratem vyřazen z naší databáze.“ (zdroj: Komentujme.cz) Právě i tento bod „smrdí“ něčím, co není příliš košér. Spokojený bude klient, který si objednal službu. Spokojená bude NETWINGS SOLUTIONS. Obětí bude blogger.
Spamuje „koncový zákazník“ nebo NETWINGS SOLUTIONS?
To je otázka do pranice. Výmluvy na to, že firma si „jen“ objednala komerční službu nebo že NETWINGS SOLUTIONS pouze plnila přání klienta, jsou zcela liché. Odpovědnost nesou obě dvě strany. Osobně nepovažuji tento typ placené prezentace za optimální způsob marketingové komunikace. A věřím, že to takhle vyhodnotí i potenciální klienti NETWINGS SOLUTIONS. Je smutné, že NETWINGS SOLUTIONS, která se sama hlásí k zástupu bojovníků proti spamu, právě tuto službu nabízí.
Hodně bude záležet i na reakci internetové komunity. Dá zřetelný impuls případným zákazníkům NETWINGS SOLUTIONS, že tudy prostě cesta nevede? Jaký je Váš názor na takovou komentářovou službu? Jedná se o komentářový spam? Byli byste rádi za takové komentáře na Vašem webu? Jak hodláte postupovat, když budete obětí takové komentářové služby? Rád uslyším Vaše názory.
