Etický kodex: Ani alfa, ani omega, ale užitečný nástroj

Business

„Pod termínem etický kodex (code of ethics, code of conduct) rozumíme systematicky zpracovaný soubor norem a předpisů, který vymezuje a upravuje vztahy mezi členy určité komunity. Etický kodex poskytuje detailnější rozpracování, konkretizaci morálních zásad a jejich použití v podnikové praxi. Etické kodexy a jim podobné dokumenty slouží ke kultivaci podnikového klimatu, podnikové kultury.“ (zdroj: Studie Transparency International: Aplikace metod a nástrojů podnikatelské etiky v českém podnikatelském prostředí)

Průzkum VŠE Praha a Transparency International: Průzkum aplikace etických kodexů
==============================================================
V roce 2006 zpracoval Ing. Jiří Mandík z Transparency International – Česká republika (TIC) podklady, které v průběhu roku 2005 a 2006 společně se svými studenty kompletovala Mgr. Ing. Libuše Řezbová, Ph.D. (VŠE Praha, katedra managementu). Vznikl tak důležitý – byť relativně málo známý – Průzkum aplikace etických kodexů. Jejich společné úsilí tak vedlo k vytvoření zatím nejpropracovanější studie o používání etických kodexů v České republice.

Data byla získávána celkem dvakrát. V druhé polovině roku 2005 byl sesbírán vzorek od 574 firem. V první polovině roku 2006 pak obsáhlejší vzorek od 1240 firem. Srovnání obou vzorků ukazuje úzkou korelaci mezi oběma sesbíranými vzorky. Drobné odchylky lze přisoudit k rozdílnému poměru velkých a malých firem u obou sběrů dat (data z roku 2005 obsahují větší poměr větších firem). Jaká byla míra aplikace etických kodexů v oslovených firmách?

Z celkového vzorku 1240 firem zkoumaných v prvním pololetí 2006 mělo etický kodex, popřípadě jiný dokument, který vymezuje a upravuje hodnoty a zásady chování organizace a jejích zaměstnanců, zavedeno 104 společností, což představuje 8,4 %. Ve druhém pololetí 2005 byla situace podobná, z 574 společností jich mělo etický kodex 59, což je 10,3 %.

Mezi hlavní zjištění tohoto průzkumu patří:
Pouze 8,4 % (a ze zkoumaných společností má zaveden etický kodex.
– Existuje silná závislost mezi velikostí firmy a přítomností etického kodexu; čím větší je společnost, tím vyšší je procentuální zastoupení firem s etickým kodexem.
– Existuje také závislost mezi původem firmy a přítomností etického kodexu; vyšší procentuální zastoupení firem s etickým kodexem je u firem zahraničních.

Analýza dle velikosti firem
===================
Graf
Zdroj: Průzkum aplikace etických kodexů. Transparency International – Česká republika, 2006.

Zajímavé je také zjištění, jak a v jaké míře firmy etický kodex prezentují. Ze vzorku firem, které mají svůj etický kodex, celkem 79,70 % firem odpovědělo, že na svých webových stránkách mají přinejmenším informaci o existenci svého etického kodexu. 61,30 % firem s etickým kodexem odpovědělo, že tento etický kodex je na jejich webových stránkách také volně dostupný.

Netřeba etický kodex sepisovat, stačí se k němu přihlásit
========================================

Otázkou zůstává, co si z těchto výsledků můžeme vzít pro sebe. Nárůst důležitosti a oblíbenosti etických kodexů nelze popřít. Tento trend je do naší země také do velké míry importován samotnými zahraničními firmami, které s ním již mají své dlouholeté zkušenosti.

Pro některé firmy může být jistou limitou to, že nemají čas ani možnosti na sepsání svého etického kodexu. I zde však již dnes existuje řešení. V poslední době vzrůstá hodnota etických kodexů, které nejsou tvořeny přímo pro potřeby jednotlivých podniků, ale spíše konkrétních činností či oborů podnikání. Není třeba, aby každá cestovní kancelář, pojišťovací pracovník nebo realitní kancelář měla svůj vlastní etický kodex. Stačí se přihlásit k jeho plnění v rámci dané asociace či sdružení. Je také možné se (dobrovolně) přihlásit k plnění takových etických kodexů jako Kodex nediskriminujícího podnikatele, Etický kodex Registru etických dodavatelů či například Etický kodex optimalizace pro vyhledávače (SEO). Možnosti zde jsou; je na každém podniku, jak dalece jich využije.

Etický kodex sám o sobě neřeší problematiku neférového jednání. Stanovuje však pravidla, které lépe vymezují mantinely těm, kteří se k nim dobrovolně přihlásily.

Co si myslíte o etických kodexech vy? Je to užitečný nástroj? Je jeho smysl podceňován nebo přeceňován?

Použitý zdroj:
==========
Průzkum aplikace etických kodexů. Transparency International – Česká republika, 2006.

Jak udělat SEO? Aneb jak se dělá dada a balamutí vyhledávače i lidé

Klávesnice

Jak udělat SEO? Jak udělat kvalitní SEO? Jak udělat SEO, které zvýší Vás Google Pagerank. Tady Vám to popíšu polopatě: Ano, toto je ta správná webová stránka na kvalitní webdesign a SEO. Správně zpracované SEO není jednoduché, ale dám Vám návod. Chcete vědět…

Před pár dny jsme na Webtrhu.cz narazil na zajímavé téma: Jak se dělá MFA web. Téma upozorňuje na web Jak-udelat.cz. Web nabízí řadu témat; ale bohužel zůstává jen u toho nabízení. Pokud byste čekali nějaký seriózní plátek, který vás například uvede do tajů, jak psát web, jak na web nebo
jak stahovat z YouTube, mýlíte se. Dočkáte se nanejvýš pár podivných vět, které jako by vygenerovala paměť androida nižší generace a které nanejvýš potěší milovníky dada. Jinak „jen“ balamutění vyhledávačů a potažmo i lidí a snaha vydělat na Adsense. Speciálně k dnešnímu dni (17. listopad 2007) nabízí web tato témata:

– Jak na to?
– Jak psát web?
– Jak stahovat z YouTube?
– Jak zhubnout?
– Jak sbalit holku?
– Jak sbalit kluka?
– Jak otěhotnět?
– Jak být emo?
– Jak být krásná?
– Jak líbat?
– Jak na web?
– Jak napsat životopis?

Například na stránce Jak stahovat z YouTube? se dočkáte odpovědi:

„Jak stahovat z YouTube? Chcete vědět jak stahovat videa z YouTube.com? Tak tady je návod:

Konečně jsem našel webovou stránku, s jejíž pomocí je stáhnutí videa z YouTube.com opravdu snadné. Nejde o uložení souboru z YouTube do flv, ale stránka vám video z YouTube.com překonvertuje do libovolného formátu. Jak tedy stahovat z YouTube? Nepotřebujete crackovat žádné programy, prostě si video stáhnete z YouTube hotové.

Chcete návod jak stáhovat videa z YouTube.com? Návod na stahování z YouTube snad ani není potřeba. Prostě zkopírujte odkaz na video z YouTube.com, vložte ho do kolonky na webu a vyberte si formát, do kterého chcete video z YouTube převést. Na výběr máte formáty 3gp, avi nebo mp3 – ano, videa z YouTube je možné uložit i ve formě zvukové stopy. Potom jek klikněte na Convert a vyčkejte pár minut, než se video z YouTube překonvertuje do vašeho formátu. Následně se vám otevře okno s dotazem, kam chcete video z YouTube.com uložit.

Návod jak stahovat z YouTube je tedy celkem jednoduchý. Nejlepší rady jak stahovat z YouTube.com naleznete zde!“

(zdroj: Jak-udelat.z: Jak stahovat z YouTube?)

Shrnuto a podtrženo: Skvělé dadaistické cvičení, které by autorovi webu mohl závidět i samotný Tristan Tzara. Bohužel řešení, na kterém dlouhodobě ve svých důsledcích ztrácejí naprosto všichni. Nic víc, nic míň.

Co si o takovém obsahu myslíte vy? Je to v pořádku? Je možné i takovým způsobem „podnikat“ na internetu? Je to férové vůči internetovým uživatelům?

Den proti spamu: Poděkujme 7. listopadu svým spammerům!

Spam - Poděkujme svým spammerům

Poslední aktualizace: 29. října 12:30 hodin.

Na problematiku spamu se člověk může dívat z více úhlů – z pozice osobní nebo z hlediska širšího. Vždy z toho vyjde to samé. Spamy otravují, zatěžují, zdržují a hlavně – je jich neskutečně hodně. Například podle společnosti Commtouch a její aktuální zprávy Email Threats Trend Report tvoří spamy již 95% všech emailů.

Spammeři, přineseme vám modré z nebe!

Tato akce – Den proti spamu – je orientována speciálně na české spammery. Proč jen ty české? Je jednoduché je oslovit, jednoduché o nich informovat Úřad pro ochranu osobních údajů a člověk se s nimi může pobavit v češtině. Navíc telefonní poplatky v rámci ČR nejsou problémem.

Celá takto akce je plánována na 7. listopadu 2007. Tento den chceme ty, kteří nám během roku zaslali nevyžádanou poštu, kontaktovat a jednoduše si s nimi pěkně popovídat.

Co chceme touto akcí vzkázat všem spammerům?

Spammeři, vy se zajímáte o nás. My se jeden den budeme zajímat o vás. Máme vás „rádi“ a přineseme vám modré z nebe. Nebudeme Vám v ten den nadávat nebo si nevhodnou formou stěžovat, že nás otravujete svými nevyžádanými maily. Ten den na Vás budeme neskutečně milí. Někteří z nás Vás budou chtít pozvat na limonádu, aby si s vámi popovídali o problematice spamu. Někteří z nás Vám zavolají, aby Vám řekli pár hřejivých slov za to, že na nás během roku myslíte se svými spamy. A věřím, že většina z nás se bude chtít podělit o své přátelství s Vámi taky s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Věříme totiž, že určitě i tam jsou lidé, kteří se s vámi chtějí blíže seznámit.

Cíl projektu – Den proti spamu

Hlavním cílem Dne proti spamu je dne 7. listopadu oslovit osobně ty, kteří nám během roku zaslali nevyžádanou poštu. Cílem akce není jim vynadat, nebo je poslat do patřičných míst. Naopak: cílem je zavalit je láskou a pozorností. Najde se dostatečné množství těch, kteří takhle osobně – telefonicky, přes „instantní kecálky“ (icq apod.), osobním rozhovorem nebo jinou formou – budou chtít poděkovat svému spammerovi/svým spammerům?

Proč zrovna tento den? Vy, kdo pamatujete „předrevoluční éru“, určitě vzpomínáte, že to byl den, kdy začínal Měsíc československo-sovětského přátelství. Svátek, který jsme milovali asi tak jako samotné spammery.

Cílem Dne proti spamu je také vyvolat širší a konstruktivní diskuzi o této problematice – o současné legislativě v ČR, možnostech řešení tohoto problému apod.

ÚOOÚ a spammeři: Seznamte se, prosím!

Touto akcí však nechceme skončit jen u jednoho recesí prosluněného dne. Jde o to výsledky z této akce vyhodnotit, dostatečně je medializovat + o výsledcích informovat především Úřad pro ochranu osobních údajů.

Sběr dat bude jednoduchý. Na vybraném místě se budou moci všichni ti, kteří se jakoukoliv formou zapojí do této akce, podělit o své postřehy – koho oslovili, s jakými výsledky apod. O všem se v dostatečném předstihu dozvíte více.

Podmínky akce – Den proti spamu

1. Chovat se ke spammerům ve vší slušnosti – zaslouží si být zavaleni naší vstřícností a láskou.
2. Reagovat jen na spammery, kteří vám poslali nevyžádanou poštu během posledních 12 měsíců.
3. Nevyvolávat konfrontace – naopak, pěkně se s nimi pobavit, či s nimi strávit svůj volný a drahocenný čas.
4. Každý nese osobní odpovědnost za to, jak seriózně a slušně se bude bavit s osloveným spammerem.
5. Podpora a šíření této akce neprobíhá formou zasílání nevyžádaných zpráv jakéhokoliv druhu. Účel jednoduše nesvětí prostředky! Využíváme všech dostupných a férových prostředků podpory – přímé informování médií, informování přátel či internetových komunit. Vždy to ale děláme tak, abychom nebyli nařčeni ze spamování. Stejně tak žádáme všechny účastníky akce, aby jednali stejně tak. Jakékoliv nefér způsoby informování o akci jsou nepřijatelné a jsou v přímém rozporu s touto akcí.

Chybí v Podmínkách akce nějaký důležitý bod? Dejte mi o něm vědět (email: petr[z]canik.cz), přihodím.

Bude se slavit i na Slovensku a jinde?

To už necháme na vás samotných.

Pomůžete? Zapojíte se? Podpoříte? Přispějete svým názorem?

Máte zajímavé nápady? Pomohli byste i vy rádi s touto akcí? Neváhejte mě kontaktovat. Jakákoliv pomoc je vítána.

Chcete tuto akci podpořit? Dejte o ní vědět na svém blogu, webu, vykládejte o ní při svátečním obědě nebo o ní prohoďte pár slov při randění.

Důležité zdroje:

Lupa.cz: Spam tvoří již 95 procent všech e-mailů

Lupa.cz: Jsme spameři, omluvte nás

iHNed.cz: SPAM : Všechno, co jste chtěli vědět

Wikipedia.cz: Spam – přehledný materiál o spamu: historie spamu, zákony a opatření proti spamu.

Wikipedia.cz: Komentářový/Diskuzní spam (Forum spam) – další z oblastí spammingu. Tentokrát o vkládání/zahlcování diskuzních fór nevyžádanými komentáři/posty.

Český spam: Články o spamu – linky na zajímavé články iDNES.cz, Lupa.cz, BusinessWeek.cz apod.

Český spam: Databáze spamů

Blok.Rozanek.cz: Nech spammera žít

Blok.Rozanek.cz: ÚOOÚ loni potrestal 88 spammerů

Čaník.cz: Měj rád spammera svého

Čaník.cz: Spammeři a běžní uživatelé: Nerovný boj s elektronickými znečišťovateli

Víte o dalším zajímavém zdroji? Dejte mi o něm vědět (email: petr[z]canik.cz), přidám jej zde.

Překvapí OSA svou odpovědí? Budu k nim konvertovat?

Obaly na CD

Když jsem minulý týden dostal od OSY email s žádostí znovu zaslat špatně čitelný repertoárový list, netušil jsem, jak dalece mě toto téma chytne. Již v mém prvním mailu, který jsem OSE psal, jsem nadhodil pár otázek. Od té doby však ve mně dozrály další, a já bych rád na ně znal odpověď přímo od zdroje.

Od prvního mailu ze strany OSY již uběhl týden a já jsem zatím stále jen natěšený na odpověď. Zatím nedorazila. Dle sdělení odborné referentky byl mail s mými dotazy postoupen vedoucímu OSY v Ostravě. Pokud odpověď v Ostravě zraje a dozrává jako víno, pak si rád ještě nějaký ten den počkám (i když do konce října bych to rád viděl vyřešené). Uvidíme, možná má vedoucí ostravské pobočky natolik silné argumenty, že mě přiměje ke konverzi.

A jak zatím celý týden probíhal v mailech? V pondělí jsem odborné referentce OSY zaslal slíbený mail s kompletním repertoárem všech tří kapel. Vzhledem k tomu, že bylo až do středy (24.10.2007) „ticho po pěšině“, napsal jsem ve středu stručný mail tohoto znění:

Dobrý den paní R.,

věřím, že podklady, které jsem Vám minule poslal, jsou v pořádku. Když tak mi dejte vědět.

Ještě bych se rád vrátil k těm mým otázkám. Opravdu rád bych od Vás dostal odpověď a myslím, že nejsem sám (viz můj blog na www.canik.cz).

Děkuji a přeji Vám pěkný den

Ing. Petr Čaník

Dnes v 9:40 jsem od odborné referentky OSY dostal tento mail:

Dobrý den pane Čaníku,

zaslané repertoárové listy jsou již v pořádku. Váš dotaz jsem předala vedoucímu naší pobočky OSA – Ostrava, který se Vám k tomuto vyjádří.

S pozdravem

J.R.

Odborný referent veřejného provozování

Když už se mi tedy má k mým otázkám z minulého týdne vyjadřovat někdo (pravděpodobně) kompetentnější, řekl jsem si, že rovnou sepíši i další dotazy, které mi už delší dobu leží na srdci:

Dobrý den paní R.,

děkuji za mail. Vážím si toho a myslím to vážně. Na odpověď se těším.

Jen ať si rozumíme – nechci být žádným laciným provokatérem; jde mi spíše o samotný princip. Možná jsem naivní, ale od instituce jakou je OSA bych rozhodně čekal 2 základní věci:

– podporu kultury, ne její omezování zbytečným a vynucovaným papírováním + principem „presumpce viny“ (pořádaný koncert jsem nedělal pro peníze, nikoho jsem nechtěl podvést… a vynucené papírování při pořádání kulturních akcí ze strany OSY mě prostě zaráží);

– respekt a férový přístup ke všem autorům všeobecně, ne pouze vůči těm, kteří jsou členy vašeho svazu – existují například nějaké odhady kolik nelegitimně (schválně nepíši: nelegálně) vyberete peněz od cizích autorů (mám na mysli autory svých vlastních fotografií, osobních rodinných videí, textových prací apod.)? Počítám, že to bude částka v řádu miliónů ročně. Existuje u OSY nějaký mechanismus odpovídající, vhodné a technicky možné kompenzace těmto autorům?

Bohužel, v současné době u OSY nevidím ani krapet toho, co bych od organizace bijící se za autorská práva očekával. A podle toho, co vím, nepatřím k menšině.

Neočekávám odpověď od vás samotné, ale byl bych rád, kdybyste tento mail připojila k tomu, který šel vedoucímu ostravské pobočky OSA.

Děkuji a přeji vám pěkný den

Ing. Petr Čaník

P.S. Neberte – prosím – tento mail osobně. Jde o můj názor vůči OSE, ne vůči Vaší osobě. Váš přístup je v pohodě.

Jsem opravdu zvědavý na argumenty, které mi OSA předloží. Některé očekávám, na některé si možná budu muset opravdu počkat. Určitě vám dám vědět.

Aktualizace 26. října 2007 – mail od odborné referentky veřejného provozování

Dnes v 10 hodin mi přišel mail od paní J.R.

Dobrý den,

pane Čaníku, Váš dotaz jsem předala k vyřízení vedoucímu naší pobočky panu B., ale jelikož je momentálně na dovolené, žádám o strpení.

S pozdravem

J.R.
Odborný referent veřejného provozování

Etický kodex, pod který bych se v klidu a rád podepsal

Team

V minulém článku jsme se nejen blíže seznámili s definicí etického kodexu a základními plusy a mínusy jeho implementace, ale ukázali jsme si také na jeden z příkladů, jak by etický kodex rozhodně neměl vypadat. Shrnuto a podtrženo z minulého článku: přílišné zevšeobecnění, nezaměření se na základní problémy daného podniku či oboru podnikání a neochota jít nad to, co „káže zákon“, jsou základními zabijáky původně dobře míněné myšlenky zavést do podniku etický kodex. Tudy prostě cesta nevede. V takovém případě se etický kodex stává pouze cárem papíru, který jen pramálo vypovídá druhým o tom, jak se podnik staví k základním etickým problémům. Etický kodex je pak jen Potěmkinovskou vesnicí, která je druhým k smíchu; a těmi, kteří se zabývají podnikatelskou etikou, k pláči.

Jak by tedy mohl a měl vypadat dobře zpracovaný etický kodex? Určitě jich najdeme řadu. V českých poměrech však stojí stoprocentně za vyzdvižení ten, který před pár lety zavedla společnost Papirius. Papirius sice dnes již funguje jako součást americké společnosti Office Depot a tak přebrala jejich etický kodex, ale ze svých zásad a představ o férovém podnikání neustoupila.

Ale vraťme se k jejich (původnímu) etickému kodexu. Ten považuji za výborný hned z několika důvodů:

  • ve své úvodní části je přiměřeně všeobecný (nikoliv však ve smyslu, že vzletně používá fráze o pouhém legálním podnikání; spíše se snaží ukázat, že chce Papirius jít dál než jen být podnikem dodržujícím stanovenou legislativu);
  • zaměřuje se stručně, ale trefně na základní etické problémy, které mohou v podniku nastat (přijímání a poskytování darů a pozorností);
  • poskytuje velmi praktický návod, jak jednat v eticky problematických situacích, tzv. Rychlý návod pro správné rozhodování.

Jde vidět, že lidé podílející se na vytvoření tohoto etického kodexu nad ním opravdu přemýšleli; případně ho nechali dostatečně kvalitně dozrát. Etický kodex, který určitě je inspirací pro jiné firmy.

Vraťme se ještě krátce právě k onomu Rychlému návodu pro správné rozhodování. Obsahuje jednoduché otázky, které mají aktérovi eticky problematické situace napomoci správně vyřešit. Skvělé vystihnutí „Zlatého pravidla“ v 9 bodech.

1. Je daná věc v souladu s etickým kodexem PAPIRIUSU?

2. Máš pocit, že je to správné?

3. Je to zákonné?

4. Pokud by se o Tvém jednání někdo dozvěděl, neodrazí se to negativně na Tvé pověsti nebo na pověsti PAPIRIUSU?

5. Cítil/a by ses nepříjemně, kdyby jiní věděli, že jsi se rozhodl/a takto jednat?

6. Existuje jiný, eticky přijatelnější způsob řešení?

7. Jaký bys měl/a pocit, kdyby ses o svém jednání dočetl/a v novinách?

8. Poradil/a ses s ostatními kolegy?

9. Obrátil/a ses na personálního manažera nebo jednatele PAPIRIUSU jestliže si nejsi jistý / jistá svým rozhodnutím?

Vypadá snad tento článek, že byl napsán na zakázku? Chyba lávky. Jen obdivně vyzdvihuji excelentně odvedenou práci na etickém kodexu jedné z českých firem. Papirius si vytvořil kvalitní nástroj; záleží jen na nich, jak tento nástroj využijí.

Znáte vy nějaký zajímavý etický kodex? Máte ve své firmě etický kodex zaveden?

Poznámka:

Za poskytnují informací a etického kodexu děkuji personálními řediteli OFFICE DEPOT s.r.o., Danielu Galandrovi. Celý etický kodex je k nahlédnutí zde.

Radiohead vydali In Rainbows: Pastva pro milovníky muziky i teorie her

Radiohaed - In Rainbows

Tak a je to tady. Radiohead dnes po pár letech opět vydávají desku – po *Hail to the Thief* z roku 2003 nese ta letošní název *In Rainbows*. I tentokrát je kolem Radiohead humbuk. Tito britští freakové se i tentokrát rozhodli jít (nepříliš) prochozenou pěšinkou hudebního byznysu. A tentokrát to vzali skutečně od podlahy. Své netradiční přístupy promítly nejen do samotné hudby, ale i způsobu a formy prodeje.

Supportéři všech zemí, spojte se!
========================
Radiohead nikdy nebyli považováni za zpátečníky. Pionýrský duch je doprovází už od počátku jejich tvorby. Hudebně byli vždy těmi, kteří v mnohém určovali (a dodnes určují) vývoj moderní rockové muziky. Jejich podmanivé melodie v *OK Computer* nebo větší a razantnější příklon k elektronice na *Kid A* ať jsou toho dokladem. Už v případě Kid A se hovořilo o netradičně pojatém promu alba – s minimálními výdaji a s těžko stravitelnou deskou se tehdy Radiohead podařilo prorazit. Nyní jejich zvukové impérium vrací nový úder. A nejvíc bolet to bude pravděpodobně hudební vydavatelství. Po skončení smlouvy se Radiohead rozhodli jet na vlastní pěst. Prodej desky probíhá přímým a nezprostředkovaným kanálem. Jak nám to dříve pěkně po lopatě a za drahý peníz vysvětlovali „věrozvěstové z Amway“: jde o přímý vztah producent vs. finální klient. **Radiohead** samozřejmě nejsou první. Jiskra byla zažehnuta již dříve (vzpomeňme jen Underworld, německé Einstürzende Neubauten či zástupy lokálních kapel). **Radiohead** je však první velkou a mediálně profláklou skupinou, která se do tohoto odvážného byznysu pustila. Uvidíme nakolik úspěšně Radiohead zapálí planoucí jiskrou i pochodeň, jak viditelně bude hořet a kolik dalších kapel a hudebních projektů stihne zapálit? Revoluce v hudebním showbusinessu? Kéž by. Sama doba už si to sama vyžaduje – nové technologie a technické možnosti definují nová pravidla. A kdo se nepřizpůsobí skončí jako fosilie slepé vývojové větve.

Mimochodem, hodně zajímavě se o novém fenoménu v hudebním průmyslu píše poslední dobou na **Musicserveru**. Prubněte například článek Karla Veselého Děláme to pro sebe nebo třebas ten od Honzy Balouška Radiohead – další rána hudebním vydavatelstvím?.

Co z toho vše vyplývá? Už nějakou dobu to cítím v kostech, že se v hudebním průmyslu něco děje. Starým časům odzvonilo. Přišel čas, který nejde nijak odsunout nebo mu utéct. Je to čas, kdy se odkryjí karty každého posluchače. Kopírování hudbu nezabíjí, zabíjí ho sockanství a neschopnost pochopit základní pravidlo, že hudebník/kapela a posluchač jsou spojité nádoby. Zde nejde o samotné stahování muziky. Jde mi o něco trochu jiného. Přibližně o to, co se stane, když se stažená hudba posluchači (za)líbí. Podpoří – nějakou adekvátní formou – kapelu? Supportovat nebo jen snadno a zadarmo stahovat? To je to, oč tu běží a co dnes řeší nejedna kapela.

Skoro by to až stálo za větší analýzu. Je to opravdu skvělé téma (nejen) pro ekonomy. *In Rainbows* je a bude skvělou ukázkou, jak může dopadnou vězňovo dilema (viz teorie her) v showbusinessu. Převládne duch kooperace? Nebo se ukáže neschůdnost tohoto modelu? Zvítězí krátkozrace duch nespolupráce a parazitizmu? Nebo zvítězí dlouhodobě udržitelná solidarita. Odvolávat se na „jánošíkovské“ odrbávání prašivých vydavatelství je již off-topic. Dnes se může každý posluchač naplno projevit. Vyjde Radiohead tento odvážný krok? Věřím v solidaritu.

Radiohead – stará láska nerezaví
========================
A co vůbec říkám na tuto desku? Po prvních posleších můžu s klidem v duši říct, že nová deska mě ani v nejmenším nezklamala. Osobně jsem dokonce čekal méně. Safra, někdy už prostě musí Radiohead dojít nápady a šťáva. Na této desce to ještě rozhodně nečekejte. Vynikající deska. Kecám, geniální deska! Hudebně stravitelná (podobně jako byla před 4 lety i *Hail to the Thief*), pestrá a sakra chytlavá už na první poslech. Zkuste pro představu třebas Bodysnatchers. Strhující melodie a rytmus… a když to v druhé polovině Radiohead rozjedou, mám stejné návaly emocí jako když jsem před roky poprvé slyšel Paranoid Android. Zabijácká záležitost.

Shrnuto a podtrženo: 10/10 – excelentní záležitost… a radost z toho, že to Radiohead opět dokázali.

P.S. Nevím, jestli extrémně pomalý chod webu inrainbows.com, kde se dá deska objednat, byl záměrem nebo web prostě nezvládal nápor návštěvníků. Obrňte se trpělivostí. Budete ji pravděpodobně potřebovat. Hodila se i mi.