muzika | Petr Čaník

This Will Destroy You a California Stories Uncovered již tuto neděli zničí Sedmičku

This Will Destroy You

Již tuto neděli – 27.04.2008 v 19:30 – vystoupí na strahovské Sedmičce slavní američtí This Will Destroy You. Post-rockový band, který uchvátil nejednoho hudebního kritika a srazil do kolen kvantum hudebních fandů se tak budou moci poprvé naživo předvést českému publiku. Předkapelou jim budou polští výlupci California Stories Uncovered. Obě dvě kapely můžeme směle zařadit do 1. post-rockové ligy a neúčast na koncertu může fanoušek post-rocku směle nazývat „životní prohrou“. Nekecáme. Erupce emocí, poklidné rozjezdy a strhující katarze. Zničit, pohřbít a možná vzkřísit. Na Sedmičce tě v neděli nic jiného nečeká.

This Will Destroy You

(USA – Post-Rock/Instrumental/Ambient)

– profil na Post-Rock.cz
– www.myspace.com/thiswilldestroyyou
– profil This Will Destroy You na Last.fm

This Will Destroy You je americká instrumentální post-rocková parta ze San Marca, státu Texas. Od roku 2005 ji tvoří kytaristé Chris King a Jeremy Galindo, baskytarista a klávesista Raymond Brown a bubeník Andrew Miller. Úplně prvním jejich počinem z roku 2006 je EP Young Mountain (Magic Bullet Records), kterému se dostalo spousty pochvalných recenzí a do povědomí posluchačů se hlavně zapsali skladbou Quiet. Deska byla Darrenem Taylorem (Rock Sound) ohodnocena jako album roku 2006. Mnozí se nechávají slyšet, že po Explosions In The Sky jde o další nejlepší rockový objev z Texasu. V únoru loňského roku (2007) se TWDY zavřeli do studia, aby tak mohli vydat letošní debutové eponymní LP. Oproti staršímu materiálu je deska poněkud klidnější, chvílemi až ambientní. Ale nenechte se mýlit; ony “zvraty“ v hlukové erupce zde nechybějí. Závěrečný track Burial On The Presidio Banks je jeden z nejúžasnějších poslechových zážitků letošního roku na poli post-rocku. Věřte…

California Stories Uncovered

(Polsko – Post-Rock/Instrumental)

– profil na Post-Rock.cz
– www.csuband.com
– profil California Stories Uncovered na Last.fm

Post-rocková kapela California Stories Uncovered vznikla na přelomu let 2004 a 2005 v polském městě Tcziew. Původně čtyřčlenná kapela přibrala v prosinci 2006 svého posledního – 5. člena – kapely, Oleka. Svůj první koncert kapela odehrála v říjnu 2005 v rámci Alternative Bands Review, kde CSU vyhráli Audience Award. 7. května 2007 California Stories Uncovered kapela vydala své první (a eponymní) EP.

Již od svých prvních demosnímků se tito „polští Explosions in the Sky“ profilovali jako klasická post-rocková kapela. Instrumentální skladby, kvalitně vystavěné build-upy… vybrnkávačky, které vás téměř nutí k spánku, aby vás následně pohltila exploze kytarových emocí. Kapela, která na své začátku hledala svou tvář, si postupem času vytvořila svůj vlastní styl a zvuk, který kvitovala široká post-rocková komunita. Vřelé přijetí jejich EP, pozvání na jednu z kompilací The Silent Ballet, to vše jsou drobné střípky, které z této kapely dělají důležitou součást současné post-rockové hudební scény.

Současná sestava California Stories Uncovered
Mikołaj Motylski (kytara)
Mateusz Szymański (kytara)
Jakub Litwiński (basa)
Eugeniusz Suchowarow (bicí)
Paweł Plotta (kytara)

Poznámka

Pro milovníky Mogwai, Sigur Rós či Explosions in the Sky je nedělní vystoupení This Will Destroy You a California Stories Uncovered na strahovské Sedmičce téměř nutnou záležitostí.

Autoři fotografií TWDY: Matty Franklin a Andrew Weiss. Děkujeme.

Vstupné:

200 Kč – cena lístku na místě

180 Kč – pro členy Webtrh.cz (registrované na Webtrhu před 24. dubnem 2008).

Zdarma – 2 pracovníci OSA, a to za podmínky, že 1. za nás vyřídí veškeré papírování pro jejich svaz spojené s tímto koncertem a 2. každých patnáct minut se budou hlásit na baru s hláškou „Děláme maximum pro podporu hudby a kultury.“

Integrace videí mezi YouTube a Last.fm

Last.fm

Hudební server Last.fm tento týden na svém oficiálním blogu zveřejnil nové informace o integraci videí mezi YouTube a svou sekcí Videos. Testování tohoto propojení probíhalo mezi uživateli ve Velké Británii již od letošního října. Od 20. prosince mají tuto možnost také další uživatelé Last.fm, a to téměř po celém světě. Stále se však jedná o beta testování.

Princip nové služby je jednoduchý. Hudební profil jednotlivých kapel je od nynějška propojen s jejich videi na YouTube. Uživatel tak může přímo v profilu kapely na Last.fm sledovat videa z notoricky známého a profláklého YouTube.

I nadále jsou na Last.fm ponechány videa, která jsou či byly vloženy přímo přes Last.fm. Příkladem může být například sekce Videos irské kapely God Is an Astronaut. Tato videa jsou – vzhledem k jejich dohledatelnému původu – označována jako Official video. Oproti videoklipům z YouTube se tato videa načítají do statistik uživatelů.

Kudy se bude ubírat vývoj dál? Propojení bylo a je možné považovat za nevyhnutelné. Je však otázkou, jak se Last.fm popere s oblastí autorských práv či víceméně nekvalitním obsahem některých videí z YouTube (možnost označit nevhodné video kliknutím na Flag as incorrect považuji jen za jedno z řešení).

Last.fm + YouTube = osobní hudební TV

tv.timbormans.com

Last.fm na svém blogu upozornilo také na zajímavý projekt na webu TV.Timbormans.com. Jednoduchá aplikace sloužící na přehrávání videí. Filtrem se zde stává buď uživatelův nick na Last.fm nebo název hudebníka/kapely. Zadáte, spustíte a pak již jen sledujete automaticky generované videoklipy. Neznáte? Vyzkoušejte.

Radiohead: Nad promrzlou Kopřivnicí zazářila duha

Radiohead - In Rainbows (2007)

Dnes jsem si byl na poště vyzvednout dlouho očekávaný dáreček – limitovanou verzi nového alba britských Radiohead – In Rainbows (2007). Tato luxusní edice, která byla dána do prodeje v první polovině října 2007 za bratru 40 liber, obsahuje kromě dvou vinylů, také 2 CD (album + bonusové CD s 8 skladbami a fotografiemi v digitální kvalitě), vymazlený booklet (malá + velká „knížka“) + to vše zabaleno do úhledné „knižní podoby“.

S doručeným „materiálem“ jsem spokojený. A pro ty, kdo zatím neměli tu čest vidět, přináším na fotkách aspoň trochu té mé radosti.

Radiohead - In Rainbows (2007)

Napsal mi Ochranný svaz autorský (OSA)

Ostinato

Tento týden mi napsala OSA. Mailem mě oslovila slečna nebo paní – odborná referentka veřejného provozování – z Ochranného svazu autorského. A byla relativně stručná. Stručná, ale výstižná:

Dobrý den,

prosím o zaslání čitelného repertoárového listu z hudební produkce konané dne 9.9.2007 i s uvedením konkrétních jmen autorů vystupujících skupin.

S pozdravem.

J. R.
Odborný referent veřejného provozování

Trochu vás uvedu do problematiky. V neděli 9. září 2007 jsme spolu s přáteli z webzinu Post-Rock.cz pozvali do kultovní strahovské Sedmičky tři kapely – Ostinato (USA), Wrecketh (USA) a Ufajr (Česká republika). Ani jedna z těchto kapel není členem OSY, ani žádné z organizací, se kterou by OSA měla „družbu“. Řádně jsme vyplnili všechny formality/formuláře, které po nás OSA chtěla. Zanadávali jsme si na to, jak je to vše postavené na hlavu, ale co se dá dělat – co by pro ně člověk neudělal, že? Tentokrát však oproti minulému koncertu nastal menší problém – někomu ze svazu se náš formulář prostě zdál nečitelný. No, co se dá dělat… zareagoval jsem na mail + přidal to, co mi už delší dobu vrtá v hlavě:

Dobrý den,

děkuji za mail. Podklady Vám pošlu během víkendu.

Jen mám dva dotazy, které mi nedají spát:
– jaký by byl pro mě osobně postih, kdybych Vám to neposlal?
– je pro mě jednodušší dát nějakému z Vašich kolegů volný lístek (a klidně i více lístků) na daný koncert, než se trápit s celým tímto byrokratickým procesem. Neuvažovala OSA, že by zalobbovala i za toto? Měli byste stopro podchycené, že Vám do těch formulářů nelžeme, ulehčili byste práci provozovatelům akcí a určitě by se zvedla i kulturní osvěta pracovníků OSA. Tři mouchy jednou ranou. Co vy na to?

S pozdravem a přáním pěkného víkendu

Ing. Petr Čaník

Přiznám se, už se těším na reakci. Jsem zvědavý, co dostanu za odpověď. Jak jsem již psal v mailu milé odborné referentce – je pro mě jednodušší a levnější pozvat zadarmo pány z OSY na koncert. Jako provozovatel akce se tak nemusím drbat se zbytečným papírováním. Myslím, že když si OSA může dovolit celostátní najímání brigádníků dohlížejících na porušování/neporušování „vydobytých“ a nezadatelných práv OSY, tak by pro ně něco takového měla být naprostá brnkačka.

OSA – skvělý vyjednavač, mizerný spoluobčan
==================================
Na celý status quo se dá nahlížet ze dvou úhlů. Z pozice toho, jaká práva zajistila OSA svým členům, můžeme mluvit o organizaci dosahující velkých úspěchů. Efektivní a výborná organizace. Skvělý vyjednavač, který si dokáže vydupat i to, co jde proti rozumu. Ale pak je tu také pohled druhý. Ten pro OSU nevychází nijak pozitivně. OSA se zachovala a chová jako neskutečný hulvát. Hulvát, který absolutně kašle na práva druhých, pere se bezhlavě jen o ta svá a neskutečně hulvátsky si vydupává věci od druhých. Ve výsledku je pak pro ni každý v okolí – nejen potenciální – zloděj. OSA je prostě mizerný spoluobčan.

Stručná poznámka závěrem
====================
Tímto článkem se vůbec nestavím na stranu těch, kteří mizerný status quo zajištěný svazem berou jako důvod, proč si nikdy nekoupit originální nosič. Jsou to dva zcela odlišné problémy. Minimálně pro mě.

Fotografie použitá v tomto článku je od Tomáše Škody. Tome, díky za ni – další fotky z koncertu.

Japonští post-rockeři Mono opět rozdrtí české posluchače

Mono

Japonští post-rockoví Mono i letos dorazí do Prahy! Když tato zpráva v první polovině září poprvé zazněla z tábora Silver Rocket, nejeden fanoušek alternativně laděné rockové muziky si minimálně učůrkl radostí. Kdo je zažil minulý rok v rámci alespoň jednoho z jejich dvou pražských vystoupení (letní koncert na strahovské Sedmičce nebo podzimní koncert v Akropoli), okamžitě si datum jejich letošního koncertu poznačil do notýsku. Kdo si ho nepoznačil, značí si ho teď. A kdo zapomene a nepřijde, bude s největší pravděpodobností hodně litovat a pozdě Bycha honit. V „osvícených kruzích“ se toulá šeptanda, že si tentokrát dají tito agilní Japončíci delší tvůrčí (nebo jen koncertní?) pauzu.

27. listopadu 2007 – tedy „do roka a do dne“ od jejich posledního koncertu v pražské Akropoli – se opět tito japonští kytaro-hlukoví mágové vrací na stejné místo činu. Pokud by jejich vystoupení i tentokrát bylo stejné jako v předchozím roce, stojí za to zažít tuto „post-rockovou mši“ znovu. Poklidné začátky jako zklidňující modlitby, které se následně mění v transcendentní katarze. Kytary spolu s bicími vytváří smršť, která zabije nejednoho malověrného. Nevěříte?

Mono

Stručně o těchto kultovních japonských post-rockerech
========================================
Vznik skupiny se datuje někdy na přelom roku 1999 a 2000, kdy zakládající člen kapely, kytarista **Takaakira „Taka“ Goto**, dal dohromady své první demosnímky a začal shánět další do party. Poté, co se k Takovi přidal kytarista **Yoda**, dali se do kupy se zbývajícími členy současné sestavy – křehkou baskytaristkou **Tamaki** a bubeníkem **Yasunori Takadou**. Jako čtyři pak již na malém labelu Forty-4 vydali své první (4-skladbové) EP ***Hey, You***. Netrvalo to dlouho a v roce 2001 vyrukovali na svět se svým debutovým albem ***Under The Pipal Tree*** (Tzadik Records).

V roce 2003 vydali pod již kultovním labelem Temporary Residence album ***One Step More And You Die***, které bylo kritikou ohodnoceno jako více vyzrálé a vyspělé oproti prvotině. Společně s dalšími hudebníky se v roce 2004 pustili do zremixování tohoto druhého alba – ***New York Soundtracks***. Na něm experimentovali společně s takovými hudebníky jako **DJ Olive**, **Jackie-O Motherfucker** nebo **Lorenem Connorsem**.

5. října 2004 vyšlo také jejich 3. plnohodnotné album – ***Walking Cloud And Deep Red Sky, Flag Fluttered And The Sun Shined***. Svou agilitu potvrdili znovu v roce 2005 vydáním splitu s americkými **Pelican** a vydáním alba Palmless Prayer/Mass Murder Refrain, které nahráli společně s japonským hudebním mágem/magorem (nehodící se škrtněte) World’s End Girlfriend.

24. června 2006 vydávají své 4. dlouhohrající album – ***You Are There***. Kritikou i posluchači hodně pozitivně přijato a vychvalováno. Na tomto albu je již jejich styl dotažen k dokonalosti a „emocionálně zabíjí“ nejednoho posluchače. Ve stejném roce se pak objevuje ještě jeden materiál – EP ***Memorie Dal futuro***.

V letošním roce na sebe upozornili hned třikrát. Nejprve 20. dubna 2007 vydali EP ***The Phoenix Tree***, kterým uzavírají (na předchozích albech rozvíjené) téma Hirošimského neštěstí. V polovině roku pak oznámili vydání „alba“ ***Gone***, na kterém zkompletovali všechny dosud vydané EP – od EP ***Hey, You***, až po EP ***The Phoenix Tree***. Ve stejné době také oznamují vydání svého prvního DVD ***The Sky Remains the Same as Ever***, na němž shrnují své úspěšné turné po Evropě, Asii i Americe. Toto DVD o 100 minutách má na svědomí jejich kámoš a fotograf Teppei. Trailer najdete zde.

Mono

Nejdříve tě uspíme, pak ti ustřelíme hlavu
==============================
Když Ondra Lasák ve své recenzi ***You Are There*** popsal hudbu Mono jako: „… nejdřív tě uspím a potom ti odpálím hlavu“, trefil se přímo do černého. Neexistuje snad trefnější definice základního modelu post-rockové hudby a toho, co může běžný smrtelník čekat od **Mono**. Hudba, jejíž první polovinu s klidem pustíte zestárlým praprarodičům, a u druhé poloviny si k životu pomáháte zvýšenými dávkami kyslíku, opravdu není pro každého. Stejně tak **Mono** není kapelou pro nedočkavce. Koho neodradí už samotná stopáž, musí být připraven na to, že než dojde „na krájení chleba“, budou se ještě dlouho brousit nože. Ale znáte to, čekání se vyplatí. Nabroušenými noži to pak do vás **Mono** řežou hlava nehlava. A sami uvidíte, že se vám to bude líbit.

Poznámka: Vyšlo také na Post-Rock.cz.