Caspian a FDK: Hlasitě, explozivně, emotivně v Chapeau Rouge

Přes týden jsem si nechal uležet v hlavě mé pocity z koncertu Caspian (Beverly, Massachusetts, USA) a FDK (ČR) v pražské Chapeau Rouge (z neděle 19. října 2008).

Po vzoru „olympijského“ – hlasitěji, explozivněji, emotivněji

V Chapeau Rouge jsme pořádali koncert poprvé a tak jsem byl docela nervózní, jestli to nebyl krok špatným směrem. Sedmička, kde se odehrály veškeré naše minulé koncerty, není/nebyla špatná, ale prostě jsme chtěli vyzkoušet něco jiného a nového. Navíc Daniel z Chapeau Rouge, který se stará v klubu o stage Underground prostě chtěl, aby Caspian hráli v Chapeau Rouge a vyšel nám v tom maximálně vstříc (promo koncertu, neskutečně skvělá cena za klub a celkově jeho přístup). Už zvukovka mě přesvědčila, že tento koncert zde bude znít a vyzní výborně. Už zkouška jasně ukázala, že to bude – především v případě setu od Caspian – totální hlukový nářez.

FDK

FDK coby předskokan mě chytli především v 1. polovině koncertu. Hned prvními třemi songy mě dostali… a nasadili sami sobě vysokou laťku. Masívní jízda, která nedala snad nikomu odpočinout. Postupně ve mně nabuzení z jejich hudby mírně opadlo, ale to je jedno. Rozhodně hodně nadějná česká kapela. Stopro si je zapamatujte a poslechněte. Klukům z FDK držím palce, aby už konečně dotáhli do konce vydání 1. regulérní desky.

Caspian je pro mě kapitolou sama o sobě, srdcovka. A byla hned po vydání jejich geniální alba The Four Trees na seznamu těch kapel, jejichž koncert jsem buď chtěl 1. vidět nebo 2. společně s kluky z Post-Rock.cz uspořádat. Jsem rád, že došlo k tomu druhému. Je to sice náročnější, ale o to zajímavější poznat kapelu detailněji (mimochodem věděli jste, že ten freak, který se Caspian staral o merchandising je ex-člen Junius?) Ale ke koncertu. Kluci předvedli neskutečně emotivní a explozivní jízdu. Hláška „Nejprve tě uspíme, pak ti ustřelíme hlavu“ nabrala jejich koncertem nových rozměrů. Bezhlavé gymnastické cvičení Phila a dalších členů Caspian jen dosvěčovalo, že hudba exploduje přímo z nich samotných. Parádní jízda. Snad jen zvuk ze začátku lehce zahaproval – to když basákovi rupla při příliš emotivní exhibici struna a snažil se to celé vyřešit při hraní.

Shrnuto a podtrženo: S koncertem samotným jsem maximálně spokojený. Obě dvě kapely jsou nejenom skvělí lidé, ale navíc výborní muzikanti. A myslím, že do jejich jarního pražského koncertu se zase rádi pustíme.

FDK

Lesk a bída pořádání koncertů

Vcelku už si zvykám na to, že není v dnešní době tak jednoduché uspořádat v Praze koncert tak, aby se zaplatil. Naplnění a zaplacení/nezaplacení koncertu je prostě nevyhnutelným adrenalinem před koncertem. Nemyslím si, že by lidé ztratili zájem koncerty. Naopak… mají velký výběr a využívají ho naplno. Před rokem jsme s Adamem ze Silver Rocket dali řeč na toto téma; a shodli se na jedné základní věci: lidé chodí na koncerty, ale Praha je překoncertována. Lidé si prostě více vybírají a odkládají koncerty ne proto, že by na ně nechtěli, ale protože je jich kvantum. Není prostě v jejich (časových či finančních) možnostech je všechny navštívit. Penetraci trhu neokecáme.

Jak z toho ven? Lámeme si s tím v redakci Post-Rock.cz hlavu už nějakou dobu. Upřímně, našim cílem není na koncertech vydělávat. Důvod – proč koncerty pořádáme – je zcela banální: setkat se na nějakém dobrém koncertě, vidět se, povykládat, něco popít, napěchovat se legendárním Dalamánkovým gulášem a udělat to tak, aby se to zaplatilo… a samože, aby byla spokojená kapela (na které nikdy nešetříme) a na těch, kteří si rádi zajdou na námi pořádaný koncert. Třeba se jednou najdeme to správné řešení a budou spokojeni posluchači, kapela, klub a my budeme spokojeni, že to vše prostě tak nějak vyšlo a mohli jsme si užít skvělý večer.

A co vy? Byli jste? Líbilo se? Co říkáte na Chapeau Rouge? Co říkáte na zvuk? Atmosféru?

Poznámka závěrem

Moc touto cestou ještě jednou děkuji klukům z Post-Rock.cz i těm, kteří nám kolem koncertů pomáhají. Bez vás by se to opravdu nedalo zvládnout. A vůbec všem, kteří nám zůstávají věrni a chodí na koncerty. Fakticky moc díky.

Za fotky z koncertu opět – už klasicky – díky Tomovi alias Fomakovi.

Caspian a FDK na Chapeau Rouge (Praha, 19.10.2008)

Už za pár dní – v neděli 19. října 2008 – vystoupí poprvé v Praze americká kapela Caspian. Předskokany jim budou dělat čeští neurometaloví FDK. Caspian navštíví koncertně Českou republiku (a jestli se nepletu i Evropu) naprosto poprvé. Nečekejte večer plný utahaných cajdáčků. Na to se vám v pražském klubu Chapeau Rouge každý vykašle. Připravte se na hluboký zářez do vašeho srdce. Caspian dokáží vytvořit skvělé rozverné tracky, i emotivně hluboké pasáže… nikdy však nezapomenou na to, že song je třeba řádně okořenit; nejlépe pak posluchače rozmlátit o podlahu nejdříve, jak je to možné. A předskokani FDK? Bacha, kašlou na bonton a perou to do posluchačů hlava/nehlava. Tento večer fakt všem vřele doporučuji.

Caspian (USA – Post-Rock/Instrumen­tal)

Caspian

Caspian pochází z Beverly (Massachusetts, USA); prostě kousek od Bostonu. Do zpěvu jim nikdy nebylo a tak podobně jako jiné post-rockové kapely vystavěly svou existenci na ryze instrumentálním základě. S posluchači a hlasitostí si nikdy nedělali moc starostí. Jejich hudba je pro hluk a hlasitou reprodukci jako stvořená. Neznamená to, že u Caspian se nedočkáte klidných pasáží. Jsou však spíše předehrou, přípravou na neskutečnou jízdu končící někde za hranicemi extáze a katarze.

Caspian za sebou mají nahrané 2 EP, 1 LP a nějaké ty kolaborace. V roce 2005 nahráli své první EP – You Are the Conductor. Krátké, svižné úderné. V roce 2006 jim pak vychází další Tour EP. V roce 2007 přicházejí s bombastickým albem The Four Trees. Deska, která srazila na kolena nejednoho posluchače a recenzenta. Nevěříte?

V současné chvíli tvoří Caspian:
– Philip Jamieson (guitar, programming, loops)
– Calvin Joss (guitar, glockenspiel, loops)
– Erin Burke-Moran (guitar)
– Chris Friedrich (bass guitar)
– joe vickers (drums)
– Burke-Moran (přišel do kapely po vydání The Four Trees).

Něco víc o Caspian:
oficiální web Caspian
profil na Last.fm
profil na Myspace.com
profil na Post-Rock.cz

FDK (ČR – Neurometal)

FDK

Kapela FDK (Fuck Da Karot) vznikla v roce 2001. Styl hudby sami členové označují jako neuro metal. Ale čert vem škatulky, důležitý je společný duch a feeling, který vkládají všichni společně do tvorby FDK. V roce 2006 vydali FDK čtyřskladbové EP. Na spadnutí je letos jejich debutové LP.

Členové FDK jsou:
– Cholda: vocals, guitar
– Vanja: guitar
– Hujer: bass guitar
– Přéma: drums
– Babb: vocals, guitar, sampler, synthesizer

Něco víc o FDK:
oficiální web FDK
profil na Last.fm
profil na Myspace.com

Další info

Další info o koncertě najdete třeba na Last.fm; případně se ptejte na info[zavináč]post-rock[tečka]cz. Cena lístku v předprodeji je 180 Kč, na místě pak 200 Kč. Koncert bude 19. října 2008. Začátek v 19:30 (ehm, nebo mírně později) v v pražském klubu Chapeau Rouge. Lidé, jděte!

Hudební komunitní server Last.fm výrazně redesignuje


Hudební komunitní server Last.fm výrazně redesignuje

Last.fm pro své uživatele opět chystá nové změny. Uživatelé placené služby (tzv. subscribers), mají již nyní možnost v rámci beta verze sjíždět web ve své redesignované podobě. Oproti předchozím změnám dozná současná podoba webu výrazných grafických změn. Žádné laciná výměna faviconu; kluci (a děvčata) z Last.fm to vzali tentokrát skutečně od podlahy. Však nakoukněte do kuchyně…

Profil uživatele – Statistiky

Pro zobrazení detailu profilu klikněte na obrázek.

Last.fm: Profil uživatele - Statistiky

Profil uživatele – Dashboard

Pro zobrazení detailu profilu klikněte na obrázek.

Last.fm: Profil uživatele - Dashboard

Profil kapely

Pro zobrazení detailu profilu klikněte na obrázek.

Last.fm: Profil kapely

Profil grupy

Pro zobrazení detailu profilu klikněte na obrázek.

Last.fm: Profil grupy

Ze screenů jde vidět, že se Last.fm ještě více přiklání ke své komunitní funkcionalitě. A té se nedrží pouze v rámci designu. Design jde ruku v ruce s lepšími funkcemi – větší zdůraznění přehrávače a jeho lepší funkce, přehlednější a snadnější práce se statistikami, více prostoru také dostává shoutbox apod. Pro mně osobně v sobě nový design nese „facebookovský feeling“. Jednoduchost, přehlednost… líbí se mi to. A co vy? Používáte Last.fm? A těšíte se na změny, které Last.fm připravuje?

This Will Destroy You a California Stories Uncovered již tuto neděli zničí Sedmičku

This Will Destroy You

Již tuto neděli – 27.04.2008 v 19:30 – vystoupí na strahovské Sedmičce slavní američtí This Will Destroy You. Post-rockový band, který uchvátil nejednoho hudebního kritika a srazil do kolen kvantum hudebních fandů se tak budou moci poprvé naživo předvést českému publiku. Předkapelou jim budou polští výlupci California Stories Uncovered. Obě dvě kapely můžeme směle zařadit do 1. post-rockové ligy a neúčast na koncertu může fanoušek post-rocku směle nazývat „životní prohrou“. Nekecáme. Erupce emocí, poklidné rozjezdy a strhující katarze. Zničit, pohřbít a možná vzkřísit. Na Sedmičce tě v neděli nic jiného nečeká.

This Will Destroy You

This Will Destroy You

(USA – Post-Rock/Instrumental/Ambient)

profil na Post-Rock.cz
www.myspace.com/thiswilldestroyyou
profil This Will Destroy You na Last.fm

This Will Destroy You je americká instrumentální post-rocková parta ze San Marca, státu Texas. Od roku 2005 ji tvoří kytaristé Chris King a Jeremy Galindo, baskytarista a klávesista Raymond Brown a bubeník Andrew Miller. Úplně prvním jejich počinem z roku 2006 je EP Young Mountain (Magic Bullet Records), kterému se dostalo spousty pochvalných recenzí a do povědomí posluchačů se hlavně zapsali skladbou Quiet. Deska byla Darrenem Taylorem (Rock Sound) ohodnocena jako album roku 2006. Mnozí se nechávají slyšet, že po Explosions In The Sky jde o další nejlepší rockový objev z Texasu. V únoru loňského roku (2007) se TWDY zavřeli do studia, aby tak mohli vydat letošní debutové eponymní LP. Oproti staršímu materiálu je deska poněkud klidnější, chvílemi až ambientní. Ale nenechte se mýlit; ony “zvraty“ v hlukové erupce zde nechybějí. Závěrečný track Burial On The Presidio Banks je jeden z nejúžasnějších poslechových zážitků letošního roku na poli post-rocku. Věřte…

California Stories Uncovered

California Stories Uncovered

(Polsko – Post-Rock/Instrumental)

profil na Post-Rock.cz
www.csuband.com
profil California Stories Uncovered na Last.fm

Post-rocková kapela California Stories Uncovered vznikla na přelomu let 2004 a 2005 v polském městě Tcziew. Původně čtyřčlenná kapela přibrala v prosinci 2006 svého posledního – 5. člena – kapely, Oleka. Svůj první koncert kapela odehrála v říjnu 2005 v rámci Alternative Bands Review, kde CSU vyhráli Audience Award. 7. května 2007 California Stories Uncovered kapela vydala své první (a eponymní) EP.

Již od svých prvních demosnímků se tito „polští Explosions in the Sky“ profilovali jako klasická post-rocková kapela. Instrumentální skladby, kvalitně vystavěné build-upy… vybrnkávačky, které vás téměř nutí k spánku, aby vás následně pohltila exploze kytarových emocí. Kapela, která na své začátku hledala svou tvář, si postupem času vytvořila svůj vlastní styl a zvuk, který kvitovala široká post-rocková komunita. Vřelé přijetí jejich EP, pozvání na jednu z kompilací The Silent Ballet, to vše jsou drobné střípky, které z této kapely dělají důležitou součást současné post-rockové hudební scény.

Současná sestava California Stories Uncovered
Mikołaj Motylski (kytara)
Mateusz Szymański (kytara)
Jakub Litwiński (basa)
Eugeniusz Suchowarow (bicí)
Paweł Plotta (kytara)

Poznámka

Pro milovníky Mogwai, Sigur Rós či Explosions in the Sky je nedělní vystoupení This Will Destroy You a California Stories Uncovered na strahovské Sedmičce téměř nutnou záležitostí.

Autoři fotografií TWDY: Matty Franklin a Andrew Weiss. Děkujeme.

Vstupné:

200 Kč – cena lístku na místě

180 Kč – pro členy Webtrh.cz (registrované na Webtrhu před 24. dubnem 2008).

Zdarma – 2 pracovníci OSA, a to za podmínky, že 1. za nás vyřídí veškeré papírování pro jejich svaz spojené s tímto koncertem a 2. každých patnáct minut se budou hlásit na baru s hláškou „Děláme maximum pro podporu hudby a kultury.“

Japonští post-rockeři Mono opět rozdrtí české posluchače

Mono

Japonští post-rockoví Mono i letos dorazí do Prahy! Když tato zpráva v první polovině září poprvé zazněla z tábora Silver Rocket, nejeden fanoušek alternativně laděné rockové muziky si minimálně učůrkl radostí. Kdo je zažil minulý rok v rámci alespoň jednoho z jejich dvou pražských vystoupení (letní koncert na strahovské Sedmičce nebo podzimní koncert v Akropoli), okamžitě si datum jejich letošního koncertu poznačil do notýsku. Kdo si ho nepoznačil, značí si ho teď. A kdo zapomene a nepřijde, bude s největší pravděpodobností hodně litovat a pozdě Bycha honit. V „osvícených kruzích“ se toulá šeptanda, že si tentokrát dají tito agilní Japončíci delší tvůrčí (nebo jen koncertní?) pauzu.

27. listopadu 2007 – tedy „do roka a do dne“ od jejich posledního koncertu v pražské Akropoli – se opět tito japonští kytaro-hlukoví mágové vrací na stejné místo činu. Pokud by jejich vystoupení i tentokrát bylo stejné jako v předchozím roce, stojí za to zažít tuto „post-rockovou mši“ znovu. Poklidné začátky jako zklidňující modlitby, které se následně mění v transcendentní katarze. Kytary spolu s bicími vytváří smršť, která zabije nejednoho malověrného. Nevěříte?

Mono

Stručně o těchto kultovních japonských post-rockerech
========================================
Vznik skupiny se datuje někdy na přelom roku 1999 a 2000, kdy zakládající člen kapely, kytarista **Takaakira „Taka“ Goto**, dal dohromady své první demosnímky a začal shánět další do party. Poté, co se k Takovi přidal kytarista **Yoda**, dali se do kupy se zbývajícími členy současné sestavy – křehkou baskytaristkou **Tamaki** a bubeníkem **Yasunori Takadou**. Jako čtyři pak již na malém labelu Forty-4 vydali své první (4-skladbové) EP ***Hey, You***. Netrvalo to dlouho a v roce 2001 vyrukovali na svět se svým debutovým albem ***Under The Pipal Tree*** (Tzadik Records).

V roce 2003 vydali pod již kultovním labelem Temporary Residence album ***One Step More And You Die***, které bylo kritikou ohodnoceno jako více vyzrálé a vyspělé oproti prvotině. Společně s dalšími hudebníky se v roce 2004 pustili do zremixování tohoto druhého alba – ***New York Soundtracks***. Na něm experimentovali společně s takovými hudebníky jako **DJ Olive**, **Jackie-O Motherfucker** nebo **Lorenem Connorsem**.

5. října 2004 vyšlo také jejich 3. plnohodnotné album – ***Walking Cloud And Deep Red Sky, Flag Fluttered And The Sun Shined***. Svou agilitu potvrdili znovu v roce 2005 vydáním splitu s americkými **Pelican** a vydáním alba Palmless Prayer/Mass Murder Refrain, které nahráli společně s japonským hudebním mágem/magorem (nehodící se škrtněte) World’s End Girlfriend.

24. června 2006 vydávají své 4. dlouhohrající album – ***You Are There***. Kritikou i posluchači hodně pozitivně přijato a vychvalováno. Na tomto albu je již jejich styl dotažen k dokonalosti a „emocionálně zabíjí“ nejednoho posluchače. Ve stejném roce se pak objevuje ještě jeden materiál – EP ***Memorie Dal futuro***.

V letošním roce na sebe upozornili hned třikrát. Nejprve 20. dubna 2007 vydali EP ***The Phoenix Tree***, kterým uzavírají (na předchozích albech rozvíjené) téma Hirošimského neštěstí. V polovině roku pak oznámili vydání „alba“ ***Gone***, na kterém zkompletovali všechny dosud vydané EP – od EP ***Hey, You***, až po EP ***The Phoenix Tree***. Ve stejné době také oznamují vydání svého prvního DVD ***The Sky Remains the Same as Ever***, na němž shrnují své úspěšné turné po Evropě, Asii i Americe. Toto DVD o 100 minutách má na svědomí jejich kámoš a fotograf Teppei. Trailer najdete zde.

Mono

Nejdříve tě uspíme, pak ti ustřelíme hlavu
==============================
Když Ondra Lasák ve své recenzi ***You Are There*** popsal hudbu Mono jako: „… nejdřív tě uspím a potom ti odpálím hlavu“, trefil se přímo do černého. Neexistuje snad trefnější definice základního modelu post-rockové hudby a toho, co může běžný smrtelník čekat od **Mono**. Hudba, jejíž první polovinu s klidem pustíte zestárlým praprarodičům, a u druhé poloviny si k životu pomáháte zvýšenými dávkami kyslíku, opravdu není pro každého. Stejně tak **Mono** není kapelou pro nedočkavce. Koho neodradí už samotná stopáž, musí být připraven na to, že než dojde „na krájení chleba“, budou se ještě dlouho brousit nože. Ale znáte to, čekání se vyplatí. Nabroušenými noži to pak do vás **Mono** řežou hlava nehlava. A sami uvidíte, že se vám to bude líbit.

Poznámka: Vyšlo také na Post-Rock.cz.