Archiv pro štítek: sebevražedné proroctví

Minority Report, Karel Marx a sebemařící se předpovědi

V závěru minulého článku – Mojmír Hampl, Robert Merton, banky a sebenaplňující se proroctví - zazněl termín sebevražedné proroctví. O co jde? Pojďme se na chvíli podívat na tento fenomén. Myslím, že mnohé už napověděla samotná definice opaku – sebenaplňujícího se proroctví. U jeho definice jsme vyšli z Thomasova teorému:

„Jestliže lidé definují situace jako reálné, jsou tyto reálné ve svých důsledcích.“ (If men define situations as real, they are real in their consequences.)

Termín sebevražedné proroctví používal John Venn. Robert K. Merton v této souvislosti hovořil o sebemařících se předpovědích. Jde tedy o takový proces, kde definováním a vyslovením této předpovědi zabraňujeme jejímu naplnění.

„… některé předpovědi, především ty s možnými negativními dopady, jsou přijímány natolik vážně, že společnosti vyvinou velké úsilí, aby se těchto dopadů vyvarovaly, čímž přispějí k tomu, že předpovězená skutečnost se neuskuteční. (Rabušic, L., Jak rozumět populačním projekcím. Sociologický časopis, XXXIII, (3/1997))

Minority Report, Karel Marx, Manifest a další poťouchlé báchorky

Znáte Spielbergův Minority Report? V jedné scéně tam Tom Cruise (aka John Anderton) ukazuje zajímavý příklad sebemařící se předpovědi. Tom Cruise posílá po stole kouli a říká Colinu Farrellovi (aka Danny Witwer), že ta koule spadne. Colin Farrell kouli chytá… byla ta předpověď nepravdivá či nesprávná? Nebyla. Pokud by Colin Farrell tu kouli neviděl a nebyl na ní upozorněn Tomem Cruisem, spadla by. Takhle však Cruisovo vyřčení předpovědi zabránilo tomu, aby se naplnilo. Toť jeden z příkladů sebevražedného proroctví nebo chcete-li sebemařící se předpovědi (sebeničícího se proroctví, sebedestruujícího se proroctví).

Uveďme si ještě jeden příklad.

„… Marxova předpověď postupné koncentrace bohatství a narůstající bídy mas… se na předpovídaném procesu podepsala. Přinejmenším jedním z důsledků hlásání socialistických myšlenek v devatenáctém století byl nárůst organizovanosti pracovní síly, která se, když byla přivedena k vědomí své nepříznivé vyjednávací pozice v případech individuální smlouvy, zorganizovala, aby mohla využít výhod kolektivního vyjednávání, čímž zpomalila, pokud zcela neeliminovala, vývoj, který Marx předpověděl.“ (Merton, R. K., 2000:129)

Napadají vás další příklady? Je jich nespočet. Ať již jde o sebenaplňující se nebo sebemařící se předpověď, vychází z obou jeden důležitý poznatek: vyřčené nezůstává bez odezvy. Samo ovlivňuje budoucí děje. O to komplikovanější a zábavnější je pak zkoumat jevy ve společnosti.

Literatura

– Merton, R. K.: Studie ze sociologické teorie. Praha, SLON 2000.
– Rabušic, L., Jak rozumět populačním projekcím. Sociologický časopis, XXXIII, (3/1997)

Mojmír Hampl, Robert Merton, banky a sebenaplňující se proroctví

Dnes jsem po cestě od jednoho klienta k druhému poslouchal Radiožurnál. Zrovna probíhal zajímavý rozhovor s Mojmírem Hamplem, viceguvernérem ČNB. Velmi zajímavá debata. O dnešním rozhodnutí ČNB, že zatím ponechá úrokové sazby beze změny, o finanční krizi, rozumnosti snahy o ochranu vkladů, uklidňování a panikaření občanů apod.

Opravdu velmi zajímavý rozhovor. Naprosto souhlasím s názory pana Hampla, že snaha o schválení neomezených záruk (ochrany vkladů) může být v určitém ohledu kontraproduktivní. Na jedné straně může v některých vytvořit pocit jistoty… ale jde především o „psychologickou hru“. Tento krok 1) nemusí být realistický, 2) může zavánět populismem a 3) může naopak podpořit náladu, že „možná něco skutečně je v nepořádku“.

Robert K. Merton a sebenaplňující se proroctví

S tím souvisí další věc – totiž jaké nástroje a přístup má vláda (a vlády jednotlivých zemí) zvolit, aby nevyvolala paniku, zvolila správnou cestu k řešení problémů a nepodporovala v lidech paniku nebo nerozumnou nervozitu. Znáte Mertonovu tezi o „sebenaplňujícím se proroctví“? Mám rád tohoto významného světového sociologa. A přes tuto tezi jsem se k němu kdysi i dostal. Merton v této tezi vychází z Thomasova teorému, že:

„Jestliže lidé definují situace jako reálné, jsou tyto reálné ve svých důsledcích.“ (If men define situations as real, they are real in their consequences.)

Robert K. Merton tuto situaci trefně popisuje na příkladu bankovního ústavu, který v roce 1932 vede Cartwright Millingville. Jednoho dne (Černá středa) si všimne, že v bance je neobvyklý ruch. Lidé začali z nějakého důvodu vybírat z této likvidní a do té chvíle bezproblémové banky své úspory. Bezproblémová banka se velmi rychle dostala do nezáviděníhodných problémů.

„Jakmile dostatečné množství vkladatelů uvěří pověstem o nesolventnosti banky, žádná poměrná likvidita jejích aktiv jí nepomůže a banka se vskutku stane nesolventní.“ (Merton, R. K., 2000:198)

Vzpomněl jsem si na to, když jsem poslouchal onen pořad s panem Hamplem. Nevím, třeba se pletu a měl bych být taky více nervóznější. Zatím však nevidím důvod. Ba naopak – bojím se, aby lidé neproměnili v něco reálného svou (pouhou) obavu. Není to zas tak těžké.

„Počátkem sebenaplňujícího se proroctví je nesprávná definice situace, jež vyvolává nové chování, díky kterému se původně mylná představa stane pravdivou.“ (Merton, R. K., 2000:199)

O to více si pak cením těch, kteří nezavírají oči před realitou a před finanční krizí, zároveň si však uvědomují, že řada věcí se musí řešit s klidnou hlavou. Co si o tom myslíte vy? Rád si přečtu váš názor. A příště můžeme stočit řeč třeba na jiné téma – třeba to o „sebevražedných proroctvích“.

Literatura

Merton, R. K.: Studie ze sociologické teorie. Praha, SLON 2000.