Podnikatelská etika | Petr Čaník

Jak udělat SEO? Aneb jak se dělá dada a balamutí vyhledávače i lidé

Klávesnice

Jak udělat SEO? Jak udělat kvalitní SEO? Jak udělat SEO, které zvýší Vás Google Pagerank. Tady Vám to popíšu polopatě: Ano, toto je ta správná webová stránka na kvalitní webdesign a SEO. Správně zpracované SEO není jednoduché, ale dám Vám návod. Chcete vědět…

Před pár dny jsme na Webtrhu.cz narazil na zajímavé téma: Jak se dělá MFA web. Téma upozorňuje na web Jak-udelat.cz. Web nabízí řadu témat; ale bohužel zůstává jen u toho nabízení. Pokud byste čekali nějaký seriózní plátek, který vás například uvede do tajů, jak psát web, jak na web nebo
jak stahovat z YouTube, mýlíte se. Dočkáte se nanejvýš pár podivných vět, které jako by vygenerovala paměť androida nižší generace a které nanejvýš potěší milovníky dada. Jinak „jen“ balamutění vyhledávačů a potažmo i lidí a snaha vydělat na Adsense. Speciálně k dnešnímu dni (17. listopad 2007) nabízí web tato témata:

– Jak na to?
– Jak psát web?
– Jak stahovat z YouTube?
– Jak zhubnout?
– Jak sbalit holku?
– Jak sbalit kluka?
– Jak otěhotnět?
– Jak být emo?
– Jak být krásná?
– Jak líbat?
– Jak na web?
– Jak napsat životopis?

Například na stránce Jak stahovat z YouTube? se dočkáte odpovědi:

„Jak stahovat z YouTube? Chcete vědět jak stahovat videa z YouTube.com? Tak tady je návod:

Konečně jsem našel webovou stránku, s jejíž pomocí je stáhnutí videa z YouTube.com opravdu snadné. Nejde o uložení souboru z YouTube do flv, ale stránka vám video z YouTube.com překonvertuje do libovolného formátu. Jak tedy stahovat z YouTube? Nepotřebujete crackovat žádné programy, prostě si video stáhnete z YouTube hotové.

Chcete návod jak stáhovat videa z YouTube.com? Návod na stahování z YouTube snad ani není potřeba. Prostě zkopírujte odkaz na video z YouTube.com, vložte ho do kolonky na webu a vyberte si formát, do kterého chcete video z YouTube převést. Na výběr máte formáty 3gp, avi nebo mp3 – ano, videa z YouTube je možné uložit i ve formě zvukové stopy. Potom jek klikněte na Convert a vyčkejte pár minut, než se video z YouTube překonvertuje do vašeho formátu. Následně se vám otevře okno s dotazem, kam chcete video z YouTube.com uložit.

Návod jak stahovat z YouTube je tedy celkem jednoduchý. Nejlepší rady jak stahovat z YouTube.com naleznete zde!“

(zdroj: Jak-udelat.z: Jak stahovat z YouTube?)

Shrnuto a podtrženo: Skvělé dadaistické cvičení, které by autorovi webu mohl závidět i samotný Tristan Tzara. Bohužel řešení, na kterém dlouhodobě ve svých důsledcích ztrácejí naprosto všichni. Nic víc, nic míň.

Co si o takovém obsahu myslíte vy? Je to v pořádku? Je možné i takovým způsobem „podnikat“ na internetu? Je to férové vůči internetovým uživatelům?

Morálka a její vliv na vznik a fungování ekonomického systému

Šachy

Již před více než 100 lety publikoval významný světový sociolog a ekonom Max Weber jedno ze svých stěžejních děl nazvané přímo a výstižně: Protestantská etika a duch kapitalismu. Řada věci z tohoto díla byla sice již myšlenkově posunuta někde jinde, k některým momentům je možné se stavět kriticky, ale přesto můžeme toto jeho dílo považovat za důležitý prvek současného (nejen ekonomického a sociologického) poznání.

Pokud je Weberova teorie o vlivu protestantské etiky na vznik kapitalismu správná, pak byl „moderní ekonomický a sociální vývoj zásadním způsobem ovlivněn něčím, co se nám na první pohled zdá velmi vzdálené, totiž náboženskými ideály.“ (Giddens, A., 1999:548)

Spása, požehnání a majetek

Max Weber se zabýval jednoduchou otázkou: Co ovlivnilo vznik kapitalistického systému a proč se tento systém rozvíjel především v euro-americké civilizaci?

„Zdrojem racionalizace v západních společnostech je dle Webera kulturní změna, kterou přinesla protestantská etika. Protestantismus nebyl přímou příčinou kapitalismu, ale poskytl kulturu, která kladla důraz na individualismus, usilovnou práci, racionální jednání, spoléhání se na sebe a především odložené spotřeby.“ (Zdroj: Wikipedia.cz: Max Weber – Racionalizace, kapitalismus a protestantská etika)

Weber ve svém díle poukazuje na to, že duchovní zaměřenost jednotlivců ovlivnila vznik celého hospodářského a společenského systému. Ale nejde nám o ledasjaké duchovní zaměření. Max Weber zkoumal různé náboženské systémy (východní náboženství, katolickou či židovskou víru apod.), ale u žádných nenalezl právě ty prvky, které jsou důležité k rozvoji racionalizace a kapitalistického systému. Přestože všechny víceméně sdílejí stejné obecné hodnoty (úcta k životu, láska k bližnímu, stíhání krádeže či vraždy apod.), bylo k rozvinutí „duchu kapitalismu“ zapotřebí něco navíc. A právě určitý postoj k Bohu, pohled na formu požehnání, cesta ke spasení, jisté uznávané hodnoty, jež neměly žádný ekonomický podtext, měly své konkrétní ekonomické a společenské dopady. Konkrétní jednání jednotlivců i celkové společenské (náboženstvím ovlivněné) klima tedy nezplodilo pouze své zamýšlené důsledky – dobré postavení jednotlivce před Bohem, čisté svědomí, dobré přijetí v komunitě apod. Toto jednání vyvolalo i své nezamýšlené důsledky, nad kterými jednotliví aktéři vlastně ani příliš neuvažovali – podíl na vzniku společenského systému, v němž nyní žijeme. Jednotlivé hodnoty a chování, které na jedné straně zajišťovalo dobré postavení před Bohem i v komunitě, totiž na straně druhé podporovalo vznik a fungování kapitalistického systému (směnu, efektivnější dělbu práce, kumulaci a investování majetku apod.).

„… vznik ekonomického racionalismu je podmíněn nejen racionální technikou a racionálním právem, ale i schopnostmi a dispozicemi lidí pro jistý způsob prakticky racionálního vedení života vůbec. Kde mu překážejí zábrany psychické povahy, tam naráží hospodářský racionální způsob života na těžký vnitřní odpor. K nejdůležitějším prvkům formujícím životní způsob patřily v minulosti všude i síly magické a religiózní a také etické představy o povinnostech, kotvící ve víře v takové síly.“ (Weber, M., 1997:235)

Praktický význam Weberova díla

Proč se však o něčem takovém bavit? Má to pro nás tato Weberova práce vůbec nějaký praktický smysl? Pokud zobecníme Weberovu myšlenku o vztahu mezi protestantskou etikou a vznikem kapitalismu, pak se můžeme domnívat, že morálka je opravdu jedním ze základních zdrojů a limitů rozvoje a kvality kapitalistického ekonomického systému (nebo když použijeme Hayekův termín: „rozšířeného řádu“). Jinak řečeno: člověk a celá společnost byla a je schopna svého rozvoje nejen díky umu, vynalézavosti a následně samotným technickým vynálezům, ale díky podřízení se určitým pravidlům, které umožňují tento řád ještě rozvíjet, rozšiřovat a udržovat. Při správnosti Weberova předpokladu můžeme dokonce prohlásit, že „rozšířený řád“ není uskutečnitelný v jakémkoliv morálním klimatu společnosti. „Rozšířený řád“ potřeboval právě určitou morálku, aby se mohl plně rozvinout do dnešní podoby. Tento úzký a zásadní vztah mezi morálkou a hospodářstvím pak opodstatňuje existenci etiky jako teorie o morálce.

A nemusíme hovořit pouze o celém systému. Pokud se podíváme na mikroúroveň, docházíme víceméně ke stejným výsledkům. Kvalita lidského kapitálu – síla a kvalita podnikové kultury – do značné míry limituje fungování jednotlivých firem (speciálně pak těch, jejichž základním pilířem je lidský kapitál). Právě ona totiž nastavuje možnosti dělby práce, míry důvěry a z toho plynoucí výše transakčních nákladů (nákladů na fungování systému) apod. Investovat do podnikového (sociálního) klimatu a lidí není marností a nadstandardem. Je mnohdy samotným základem (dlouhodobě udržitelného) podnikání a podnikatelského úspěchu.

Použitá literatura:

Čaník, P. – Řezbová, L. – Zavrel, T.: Metody a nástroje podnikatelské etiky. Praha, Vysoká škola ekonomická, 2006.

Giddens, A.: Sociologie. Praha, Argo 1999.

Weber, M.: Autorita, etika a společnost. Praha, Mladá fronta 1997.

Překvapí OSA svou odpovědí? Budu k nim konvertovat?

Obaly na CD

Když jsem minulý týden dostal od OSY email s žádostí znovu zaslat špatně čitelný repertoárový list, netušil jsem, jak dalece mě toto téma chytne. Již v mém prvním mailu, který jsem OSE psal, jsem nadhodil pár otázek. Od té doby však ve mně dozrály další, a já bych rád na ně znal odpověď přímo od zdroje.

Od prvního mailu ze strany OSY již uběhl týden a já jsem zatím stále jen natěšený na odpověď. Zatím nedorazila. Dle sdělení odborné referentky byl mail s mými dotazy postoupen vedoucímu OSY v Ostravě. Pokud odpověď v Ostravě zraje a dozrává jako víno, pak si rád ještě nějaký ten den počkám (i když do konce října bych to rád viděl vyřešené). Uvidíme, možná má vedoucí ostravské pobočky natolik silné argumenty, že mě přiměje ke konverzi.

A jak zatím celý týden probíhal v mailech? V pondělí jsem odborné referentce OSY zaslal slíbený mail s kompletním repertoárem všech tří kapel. Vzhledem k tomu, že bylo až do středy (24.10.2007) „ticho po pěšině“, napsal jsem ve středu stručný mail tohoto znění:

Dobrý den paní R.,

věřím, že podklady, které jsem Vám minule poslal, jsou v pořádku. Když tak mi dejte vědět.

Ještě bych se rád vrátil k těm mým otázkám. Opravdu rád bych od Vás dostal odpověď a myslím, že nejsem sám (viz můj blog na www.canik.cz).

Děkuji a přeji Vám pěkný den

Ing. Petr Čaník

Dnes v 9:40 jsem od odborné referentky OSY dostal tento mail:

Dobrý den pane Čaníku,

zaslané repertoárové listy jsou již v pořádku. Váš dotaz jsem předala vedoucímu naší pobočky OSA – Ostrava, který se Vám k tomuto vyjádří.

S pozdravem

J.R.

Odborný referent veřejného provozování

Když už se mi tedy má k mým otázkám z minulého týdne vyjadřovat někdo (pravděpodobně) kompetentnější, řekl jsem si, že rovnou sepíši i další dotazy, které mi už delší dobu leží na srdci:

Dobrý den paní R.,

děkuji za mail. Vážím si toho a myslím to vážně. Na odpověď se těším.

Jen ať si rozumíme – nechci být žádným laciným provokatérem; jde mi spíše o samotný princip. Možná jsem naivní, ale od instituce jakou je OSA bych rozhodně čekal 2 základní věci:

– podporu kultury, ne její omezování zbytečným a vynucovaným papírováním + principem „presumpce viny“ (pořádaný koncert jsem nedělal pro peníze, nikoho jsem nechtěl podvést… a vynucené papírování při pořádání kulturních akcí ze strany OSY mě prostě zaráží);

– respekt a férový přístup ke všem autorům všeobecně, ne pouze vůči těm, kteří jsou členy vašeho svazu – existují například nějaké odhady kolik nelegitimně (schválně nepíši: nelegálně) vyberete peněz od cizích autorů (mám na mysli autory svých vlastních fotografií, osobních rodinných videí, textových prací apod.)? Počítám, že to bude částka v řádu miliónů ročně. Existuje u OSY nějaký mechanismus odpovídající, vhodné a technicky možné kompenzace těmto autorům?

Bohužel, v současné době u OSY nevidím ani krapet toho, co bych od organizace bijící se za autorská práva očekával. A podle toho, co vím, nepatřím k menšině.

Neočekávám odpověď od vás samotné, ale byl bych rád, kdybyste tento mail připojila k tomu, který šel vedoucímu ostravské pobočky OSA.

Děkuji a přeji vám pěkný den

Ing. Petr Čaník

P.S. Neberte – prosím – tento mail osobně. Jde o můj názor vůči OSE, ne vůči Vaší osobě. Váš přístup je v pohodě.

Jsem opravdu zvědavý na argumenty, které mi OSA předloží. Některé očekávám, na některé si možná budu muset opravdu počkat. Určitě vám dám vědět.

Aktualizace 26. října 2007 – mail od odborné referentky veřejného provozování

Dnes v 10 hodin mi přišel mail od paní J.R.

Dobrý den,

pane Čaníku, Váš dotaz jsem předala k vyřízení vedoucímu naší pobočky panu B., ale jelikož je momentálně na dovolené, žádám o strpení.

S pozdravem

J.R.
Odborný referent veřejného provozování

Etický kodex, pod který bych se v klidu a rád podepsal

Team

V minulém článku jsme se nejen blíže seznámili s definicí etického kodexu a základními plusy a mínusy jeho implementace, ale ukázali jsme si také na jeden z příkladů, jak by etický kodex rozhodně neměl vypadat. Shrnuto a podtrženo z minulého článku: přílišné zevšeobecnění, nezaměření se na základní problémy daného podniku či oboru podnikání a neochota jít nad to, co „káže zákon“, jsou základními zabijáky původně dobře míněné myšlenky zavést do podniku etický kodex. Tudy prostě cesta nevede. V takovém případě se etický kodex stává pouze cárem papíru, který jen pramálo vypovídá druhým o tom, jak se podnik staví k základním etickým problémům. Etický kodex je pak jen Potěmkinovskou vesnicí, která je druhým k smíchu; a těmi, kteří se zabývají podnikatelskou etikou, k pláči.

Jak by tedy mohl a měl vypadat dobře zpracovaný etický kodex? Určitě jich najdeme řadu. V českých poměrech však stojí stoprocentně za vyzdvižení ten, který před pár lety zavedla společnost Papirius. Papirius sice dnes již funguje jako součást americké společnosti Office Depot a tak přebrala jejich etický kodex, ale ze svých zásad a představ o férovém podnikání neustoupila.

Ale vraťme se k jejich (původnímu) etickému kodexu. Ten považuji za výborný hned z několika důvodů:

ve své úvodní části je přiměřeně všeobecný (nikoliv však ve smyslu, že vzletně používá fráze o pouhém legálním podnikání; spíše se snaží ukázat, že chce Papirius jít dál než jen být podnikem dodržujícím stanovenou legislativu);
zaměřuje se stručně, ale trefně na základní etické problémy, které mohou v podniku nastat (přijímání a poskytování darů a pozorností);
poskytuje velmi praktický návod, jak jednat v eticky problematických situacích, tzv. Rychlý návod pro správné rozhodování.

Jde vidět, že lidé podílející se na vytvoření tohoto etického kodexu nad ním opravdu přemýšleli; případně ho nechali dostatečně kvalitně dozrát. Etický kodex, který určitě je inspirací pro jiné firmy.

Vraťme se ještě krátce právě k onomu Rychlému návodu pro správné rozhodování. Obsahuje jednoduché otázky, které mají aktérovi eticky problematické situace napomoci správně vyřešit. Skvělé vystihnutí „Zlatého pravidla“ v 9 bodech.

1. Je daná věc v souladu s etickým kodexem PAPIRIUSU?

2. Máš pocit, že je to správné?

3. Je to zákonné?

4. Pokud by se o Tvém jednání někdo dozvěděl, neodrazí se to negativně na Tvé pověsti nebo na pověsti PAPIRIUSU?

5. Cítil/a by ses nepříjemně, kdyby jiní věděli, že jsi se rozhodl/a takto jednat?

6. Existuje jiný, eticky přijatelnější způsob řešení?

7. Jaký bys měl/a pocit, kdyby ses o svém jednání dočetl/a v novinách?

8. Poradil/a ses s ostatními kolegy?

9. Obrátil/a ses na personálního manažera nebo jednatele PAPIRIUSU jestliže si nejsi jistý / jistá svým rozhodnutím?

Vypadá snad tento článek, že byl napsán na zakázku? Chyba lávky. Jen obdivně vyzdvihuji excelentně odvedenou práci na etickém kodexu jedné z českých firem. Papirius si vytvořil kvalitní nástroj; záleží jen na nich, jak tento nástroj využijí.

Znáte vy nějaký zajímavý etický kodex? Máte ve své firmě etický kodex zaveden?

Poznámka:

Za poskytnují informací a etického kodexu děkuji personálními řediteli OFFICE DEPOT s.r.o., Danielu Galandrovi. Celý etický kodex je k nahlédnutí zde.

Etický kodex, který bych si za rámeček nedal

Dokumenty

V poslední době se stalo již relativně běžnou praxí firem, že mají zaveden etický kodex. Ať již ten svůj vlastní nebo se k nějakému jinému odvolávají coby členové různých sdružení, asociací apod. Tento trend neminul ani Českou republiku. A je tomu dobře.

„Pod termínem etický kodex (code of ethics, code of conduct) rozumíme systematicky zpracovaný soubor norem a předpisů, který vymezuje a upravuje vztahy mezi členy určité komunity. Etický kodex poskytuje detailnější rozpracování, konkretizaci morálních zásad a jejich použití v podnikové praxi. Etické kodexy a jim podobné dokumenty slouží ke kultivaci podnikového klimatu, podnikové kultury.“ (zdroj: Studie Transparency International: Aplikace metod a nástrojů podnikatelské etiky v českém podnikatelském prostředí

Vše má své pro a proti
=================
Etický kodex však není samospasitelným nástrojem. Jeho zavedením se firma nestane automaticky lepší, etičtější a transparentnější. Bohužel někdy se stane jen více farizejskou. Mimochodem pěkně rozpracovaný a dlouhý etický kodex měl i nechvalně proslavený Enron. Etický kodex je prostě jen pouhým nástrojem. Když ho špatně použijete, špatně pochodíte; minimálně však nedosáhnete toho, co jste původně zamýšleli. Pokud je však etický kodex coby nástroj správně implementován do podniku a je jednou ze součástí komplexního etického programu firmy, je užitečným pomocníkem.

Hlavní přednosti etických kodexů
========================

eliminuje nežádoucí praktiky;
zlepšuje reputaci firmy na veřejnosti i u zákazníků;
objasňuje politiku firmy v morálně problematických otázkách, definuje akceptovatelné a neakceptovatelné jednání (korupce, úplatky, neužívání pravomocí apod.);
pozitivně motivuje zaměstnance posílením jejich vědomí, že pracují v etickém prostředí s jasnými pravidly, která platí pro všechny bez výjimky;
podnik jeho prostřednictvím dává najevo hodnoty, v rámci nichž se snaží fungovat;
zabraňuje nadřízeným zneužívat svého postavení vůči ostatním zaměstnancům;
poskytuje základní rámec pro implementaci etického programu.

Na co si dát při implementaci etických kodexů pozor?
=======================================

Diskutabilní zůstává otázka, nakolik užitečný je etický kodex u malých podniků a drobných podnikatelů s pevnou firemní kulturou fungující převážně na základě neformálních vztahů;
RIZIKO: nebezpečí, že pokud není brán jako akční nástroj etického programu, stává se „prázdným dokumentem“, slohovým cvičením, které postrádá svůj nejsilnější atribut – autentičnost;
RIZIKO: přespříliš obecně zpracovaný etický kodex nejde k meritu věci a nepostihuje problémy, které by v něm měla mít firma zachyceny;
RIZIKO: přespřílišný a do detailu propracovaný etický kodex s sebou nese riziko ztráty utilitarního charakteru tohoto dokumentu (jde o nebezpečí, které je však spojeno s kodifikací jakýchkoliv jiných norem).

Etický kodex jako nevhodný nástroj
==========================
Před časem jsem narazil na jeden etický kodex. Byl na webových stránkách větší a významnější české společnosti. Bohužel byl zpracován takovým způsobem, že jej od té doby používám jako příklad „jak by etický kodex vypadat neměl“. Neměl v sobě nic, co by lidem uvnitř a vně podniku ukazovalo cestu ven z eticky problematických situací apod. Obsahoval jen běžné a prázdné PR řeči. Věci, na které nepotřebujete samostatný dokument. Věci, které vlastně ani legálně provádět nelze. Hodnota takového kodexu je imho nulová.

Střípky a „perly“ z etického kodexu
==========================
Společnost, o které je řeč, nás ve svém etickém kodexu informuje:

„nezaměstnává nesvobodné osoby, osoby z donucení nebo vězně.“
„umožňuje zaměstnancům svobodně skončit pracovní poměr.“
„vytváří účinné kroky pro předcházení nehodám a úrazům.“
„nezaměstnává osoby mladší 15 let.“
„[zabezpečuje], aby měsíční odměna každého zaměstnance byla vždy v přepočtu stejná nebo vyšší než zákonem stanovená minimální mzda.“

Co bod, to perla. Bohužel. Pokud by šlo o kodex pro firmu působící v Africe či Asii, tak ani nepípnu. Ale takový kodex v České republice?

O jakou firmu se jedna? To není podstatné, daleko důležitější je to, že tudy cesta opravdu nevede. A jak by tedy měl vypadat dobře zpracovaný etický kodex? Příště si na jeden takový ukážeme.

Další zdroje
========
CSR-Online.cz: Etický kodex – definice a ukázky různých etických kodexů

Čaník, P., Čaníková, P.: Aplikace metod a nástrojů podnikatelské etiky. Praha, Transparency International – Česká republika, 2006.
– Studie se zaměřuje na jednotlivé nástroje podnikatelské etiky. Její součástí je také kvalitativní výzkum mapující situaci v oblasti BE a CSR v České republice. Studie byla vypracována v roce 2006 pro Transparency International – Česká republika, o.p.s.

Podniková kultura a její role při řešení hospodářské kriminality

Podniková kultura

Sem tam (chtěl jsem být pozitivnější, ale správně čtěte: relativně často) se ještě objevují názory, že investice do oblastí jako etika či podniková kultura je jen mrháním firemních peněz. O to více potěší, když se objevují solidní výzkumy, které ukazují, že kvalita podnikové kultury a správné využívání nástrojů podnikatelské etiky hrají důležitou roli při potírání hospodářské kriminality; byť moc nepotěší samotné výsledky takových výzkumů.

Minulý týden zveřejnila renomovaná světová poradenská společnost PricewaterhouseCoopers průzkum, v němž mapuje a analyzuje situaci na poli hospodářské kriminality. Jedná se již o čtvrté vydání tohoto výzkumu, který je prováděn každé dva roky. Tentokrát bylo osloveno více než 5400 společností ze 40 zemí. V rámci České republiky bylo dotázáno 79 předních českých firem. Výsledky?

„Náš průzkum ukazuje, že hospodářská kriminalita stále patří k největším problémům podnikání ve světě. V uplynulých dvou letech se 43 % společností na celém světě stalo obětí hospodářské kriminality. V České republice to bylo dokonce celých 61 % podniků. V porovnání s naším průzkumem hospodářské kriminality v roce 2005 (63 %) to představuje pokles o 2 procentní body, nicméně i tak zůstává Česká republika vysoko nad průměrem střední a východní Evropy (50 %).“ (zdroj: www.pwc.cz)

Vnímání vs. skutečný výskyt hospodářské kriminality

Z výzkumu vyplývají pro Českou republiku (samozřejmě pro sféru velkých podniků) zajímavá zjištění. Mezi nezajímavější z nich patří:

61 % společností v České republice se během posledních dvou let stalo obětí jednoho či více případů hospodářské kriminality (o 2 procentní body méně než v roce 2005).
Nejčastější formou hospodářské kriminality i nadále zůstává majetková zpronevěra (uvedlo ji 38 % společností), následovaná korupcí a uplácením (27 %).
35 % společností v České republice uvedlo, že jejich ztráty v důsledku hospodářské kriminality překročily 250 000 USD (5 miliónů Kč), přičemž průměrná přímá finanční ztráta činila 1,7 milionu USD (34 miliónů Kč). To je značný nárůst oproti roku 2005, kdy ztráty nad 250 000 USD vykázalo pouze 13 % dotázaných.
Během posledních dvou let vynaložily společnosti v České republice v průměru více než 639 000 USD (téměř 13 miliónů Kč) na řešení případů hospodářské kriminality.
Dotázané společnosti též utrpěly významné nepřímé škody: ve více než 80 % případů šlo o poškození jejich dobrého jména, snížení pracovní morálky, zhoršení vztahů s obchodními partnery a zvýšení nákladů na jednání s regulačními orgány. 69 % respondentů uvedlo, že hospodářská kriminalita měla negativní vliv na cenu jejich akcií.

Průměrné náklady nejzávažnějších typů hospodářské kriminality

Nástroje podnikatelské etiky
====================
Výzkum jasně ukazuje, že implementace etických principů nezačíná a nekončí zavedením etického kodexu. Je to jen jeden z mnoha nástrojů kultivace podnikové kultury. Potřebný, ale ne jediný. Asi stejně důležitý jako droždí v kynutém těstě. Neobejdete se bez něj, ale jen z droždí koláč neupečete. Etický kodex by tedy měl být jednou ze součástí komplexního etického programu. Zajišťuje jakési obecné normativy. Další nástroje podnikatelské etiky pak podchycují další potřebné oblasti. Interní audit slouží na analýzu současného stavu a pro hledání řešení, jak se ze stavu „co je“ dopracovat do stavu „má být“.

„Důležitost firemní kultury založené na transparentnosti a etice se ukazuje i při pohledu na způsoby odhalování hospodářské kriminality,“ uvedl Sirshar Qureshi. „Pokud jde o kontrolní mechanismy, mezi nejefektivnější patří interní audit s 18 % odhalených případů. Celých 41 % případů bylo ale zjištěno prostřednictvím anonymní informační linky či prostého varování. To dokládá, jak hodně jsou společnosti závislé na transparentní firemní kultuře a na postoji svých zaměstnanců. Jde o jejich chápání situace, zodpovědnost a schopnost či ochotu rozpoznat podezřelé jednání a informovat o něm.“ (zdroj: www.pwc.cz)

Výzkum PricewaterhouseCoopers vyzdvihuje hned několikrát důležitost whistle-blowingu, tzn. vhodného systému, který umožňuje upozornit na případy neetického chování. Jeho konkrétní podobou je pak firemní systém anonymních linek (telefonních, elektronických apod.). Jde o hodně citlivou oblast, ale zároveň se ukazuje, že správně nastavený whistle -blowing značnou měrou napomáhá při odhalování hospodářské kriminality. Hned druhou nejdůležitější roli při odhalování neetického a nelegálního chování hrají dle výzkumu interní audity firem.

„Oproti roku 2005 se počet společností, které zavedly anonymní informační linku (tzv. whistle-blowing), zdvojnásobil na 44 %. Výsledky studie ukazují, že se to skutečně vyplácí: 16 % případů hospodářské kriminality bylo v České republice odhaleno právě tímto způsobem, což je více než v celosvětovém měřítku (8 %) a ve střední a východní Evropě (10 %).“ (zdroj: www.pwc.cz)

Zaujal vás tento výzkum? Rozhodně si ho přečtěte celý. Doporučuji. Zajímavé informace nejen o příčinách a důsledcích hospodářské krimanility, ale také o možnostech jejich eliminování (důraz je ve zprávě kladen na problematiku korupce či zavádění anonymních informačních systémů).

Všechny použité obrázky, externí zdroje + bližší informace o výzkumu PricewaterhouseCoopers: V uplynulých dvou letech utrpěly české společnosti v důsledku hospodářské kriminality škodu 34 milionů Kč

Měj rád spammera svého

Miluj spammera svého

Na tomto nespravedlivém světě mě neskutečně štve jedna věc – je apriori ke všemu negativní. Lidem je nemožné se zavděčit. Není jim prostě nic dost dobré. Třeba takový spam. Jen málo věcí dokázalo lidi myšlenkově sjednotit, propojit a spojit tak jako téma spamu nebo OSY. Neměli bychom za to být alespoň trochu spammerům vděční? Vždyť, kdo to dokázal? Matka Tereza? Stěží. Dalajláma? Vedle. Bono z U2? Ne, jen tichá, nesmělá a všudypřítomně zatracovaná komunita spammerů.

Nelehký život spammera
==================

Spammeři to nikdy na světě neměli lehké. Kdo se neskrývá a neutajuje, ten je vláčen po soudech nebo veřejně ostouzen. Ruku na srdce, kdo z vás si už alespoň jednou za život nezanadával na spammery.

Spammeři ale mají problémy jako my, běžní smrtelníci. Tento týden mě například zaujala hláška na jedné webové stránce. Reagoval jsem na jejich milý mail a zkoušel nesměle navázat přátelství (bohužel zatím bez odezvy):

Vzkaz

Miluj spammera svého
================

Zaměřme se nyní především na české spammery; přece jen nás nerozděluje jazyková bariéra. Navazovat přátelství s českým spammerem je prostě jednodušší. Nevíte jak? Podělím se s vámi o pár nápadů:

– Napsal ti mail? Slušností je reagovat. Utužuje to přátelství. Ozvi se mu a chtěj si s ním povídat. Podal ti ruku přátelství, podej mu na oplátku ty tu svou.

– Buď se svým spammerem v kontaktu. Znáš jeho telefonní číslo? Zavolej mu a poděkuj za mail, který ti napsal. Myslíš to s přátelstvím vážně? Vyjadřuj mu své přátelství a podporu přátelsky laděnými SMSkami. Ale nezapomeň – jedna vlaštovka jaro nedělá.

– Bydlí spammer někde v blízkosti tvého bydliště? Navštiv ho a chtěj si s ním povídat o světe internetu nebo třeba o tom, co vás sbížilo. Pozvi ho na kávu nebo jen tak na limonádu. Investuj do něho tak, jako se má investovat do pravého přátelství. Jdeš do kina nebo na koncert? Pozvi ho.

– Podnikáš? Nabídni spammerům slevy nebo jiné bonusy. A ať sám nezůstanu pouze u slov: v rámci koncertů pořádaných webzinem Post-Rock.cz bude mít u nás 10 spammerů vstup zcela zdarma. Poté, co se prokáže potvrzením ÚOOÚ, že je českým spammerem, dostane nejen vstup zdarma, ale také cedulku, aby jsme všichni dobře věděli, koho zadarmo pozvat na pivo.

– A hlavně, neskrývej své přátelství před druhými. Sdílej své počínající přátelství se spammerem s druhými, například s ÚOOÚ.

A tak, až příště zase obdržíte spam, vzpomeňte si aspoň na chvíli, že právě oni jsou tou solí země, pilíři společnosti, stmelovatelé nejednotné lidské rasy.

Napsal mi Ochranný svaz autorský (OSA)

Ostinato

Tento týden mi napsala OSA. Mailem mě oslovila slečna nebo paní – odborná referentka veřejného provozování – z Ochranného svazu autorského. A byla relativně stručná. Stručná, ale výstižná:

Dobrý den,

prosím o zaslání čitelného repertoárového listu z hudební produkce konané dne 9.9.2007 i s uvedením konkrétních jmen autorů vystupujících skupin.

S pozdravem.

J. R.
Odborný referent veřejného provozování

Trochu vás uvedu do problematiky. V neděli 9. září 2007 jsme spolu s přáteli z webzinu Post-Rock.cz pozvali do kultovní strahovské Sedmičky tři kapely – Ostinato (USA), Wrecketh (USA) a Ufajr (Česká republika). Ani jedna z těchto kapel není členem OSY, ani žádné z organizací, se kterou by OSA měla „družbu“. Řádně jsme vyplnili všechny formality/formuláře, které po nás OSA chtěla. Zanadávali jsme si na to, jak je to vše postavené na hlavu, ale co se dá dělat – co by pro ně člověk neudělal, že? Tentokrát však oproti minulému koncertu nastal menší problém – někomu ze svazu se náš formulář prostě zdál nečitelný. No, co se dá dělat… zareagoval jsem na mail + přidal to, co mi už delší dobu vrtá v hlavě:

Dobrý den,

děkuji za mail. Podklady Vám pošlu během víkendu.

Jen mám dva dotazy, které mi nedají spát:
– jaký by byl pro mě osobně postih, kdybych Vám to neposlal?
– je pro mě jednodušší dát nějakému z Vašich kolegů volný lístek (a klidně i více lístků) na daný koncert, než se trápit s celým tímto byrokratickým procesem. Neuvažovala OSA, že by zalobbovala i za toto? Měli byste stopro podchycené, že Vám do těch formulářů nelžeme, ulehčili byste práci provozovatelům akcí a určitě by se zvedla i kulturní osvěta pracovníků OSA. Tři mouchy jednou ranou. Co vy na to?

S pozdravem a přáním pěkného víkendu

Ing. Petr Čaník

Přiznám se, už se těším na reakci. Jsem zvědavý, co dostanu za odpověď. Jak jsem již psal v mailu milé odborné referentce – je pro mě jednodušší a levnější pozvat zadarmo pány z OSY na koncert. Jako provozovatel akce se tak nemusím drbat se zbytečným papírováním. Myslím, že když si OSA může dovolit celostátní najímání brigádníků dohlížejících na porušování/neporušování „vydobytých“ a nezadatelných práv OSY, tak by pro ně něco takového měla být naprostá brnkačka.

OSA – skvělý vyjednavač, mizerný spoluobčan
==================================
Na celý status quo se dá nahlížet ze dvou úhlů. Z pozice toho, jaká práva zajistila OSA svým členům, můžeme mluvit o organizaci dosahující velkých úspěchů. Efektivní a výborná organizace. Skvělý vyjednavač, který si dokáže vydupat i to, co jde proti rozumu. Ale pak je tu také pohled druhý. Ten pro OSU nevychází nijak pozitivně. OSA se zachovala a chová jako neskutečný hulvát. Hulvát, který absolutně kašle na práva druhých, pere se bezhlavě jen o ta svá a neskutečně hulvátsky si vydupává věci od druhých. Ve výsledku je pak pro ni každý v okolí – nejen potenciální – zloděj. OSA je prostě mizerný spoluobčan.

Stručná poznámka závěrem
====================
Tímto článkem se vůbec nestavím na stranu těch, kteří mizerný status quo zajištěný svazem berou jako důvod, proč si nikdy nekoupit originální nosič. Jsou to dva zcela odlišné problémy. Minimálně pro mě.

Fotografie použitá v tomto článku je od Tomáše Škody. Tome, díky za ni – další fotky z koncertu.

Deloitte Technology Fast 50 CE: Rostoucí význam lidského kapitálu

Lidský kapitál

Poradenská společnost Deloitte zveřejnila v těchto dnech výsledky svého žebříčku Technology Fast 50 pro Střední Evropu.

Každoroční sestavování žebříčku Technology Fast 50 je jednou z aktivit společnosti Deloitte, jak upozornit na rychle rostoucí začínající technologické firmy na globální i regionální úrovni a určit jejich nejzávažnější problémy a největší příležitosti. Místní firmy jsou do středoveropského programu zařazeny na základě průzkumu provedeného pobočkami společnosti Deloitte ve střední Evropě, který posuzuje roční obrat a podnikatelskou činnost společností v technologickém odvětví za poslední tři až pět let. (Zdroj: Deloitte.com)

V čem je však letos tato zpráva zajímavá? Máme minimálně dva důvody, proč se nad touto zprávou zamyslet.

17 zářezů pro Českou republiku
=======================
Za prvé tím, že v žebříčku nejrychleji rostoucích firem se objevilo hned 17 českých firem – 9 z oboru Software, 8 z oboru Internet. Mezi těmito firmami se objevily takové společnosti jako Internet Mall a.s., MITON cz, s.r.o., WDF – Web Design Factory, spol. s r.o. či SYMBIO Digital, s.r.o.

Tabulka - Deloitte Technology Fast 50 CE
(Převzato: iHNed.cz: Nejrychleji rostoucí firmou je opět Internet Mall)

Lidský kapitál – investice budoucnosti
============================
Ale pojďme k samotnému meritu věci. Druhým a závažnějším důvodem, proč bychom se o tento výzkum měli zajímat, je to, že ukazuje vzrůstající důležitost lidského kapitálu. Na otázku, co firmy považují za největší problém v podnikání se na prvním příčce objevilo: hledání, přijímání a udržení kvalifikovaných zaměstnanců. Oproti minulému roku tedy došlo k vzrůstu důležitosti tohoto pilíře úspěšného podnikání a k jeho zabydlení se na 1. místě. Podobně inspirativní je i výsledek otázky: Který faktor přispěl nejvíce k růstu Vaší společnosti. Na prvním místě se umístila odpověď: vysoce kvalifikovaní zaměstnanci.

Deloitte Technology Fast 50 CE - graf
(Převzato: Fast50CE.com)

Co se z výsledků Deloitte Fast Technology 50 pro Střední Evropu dozvídáme? Žebříček ukazuje narůstající význam člověka jako „tvůrce“ ekonomického zisku podniku. Kvalita zaměstnanců a investování do kvalitní podnikové kultury a prostředí se tak v současnosti stává stále důležitější konkurenční výhodou. A nemusí zde být pouze řeč o erudovanosti jednotlivých pracovníků. S nárůstem vlivu lidského kapitálu (oproti minulosti) vzrůstá důležitost jejich „sociální a etické gramotnosti“, tj. schopnost spolupracovat s druhými či řešit adekvátním a férovým způsobem problémy, do kterých se pracovník dostane. Samozřejmě nelze výsledky tohoto výzkumu paušalizovat na všechna průmyslová odvětví; pouze se ukazuje, že především s expanzí sféry služeb vzrůstá relevance kvality lidského kapitálu.

O to více se tak ukazuje logickým nákres (viz níže), který se v roce 2004 objevil v publikaci **Business Ethics: A Manual for Managing a Responsible Business Enterprise in Emerging Market Economies**: Zaváděním etických principů usilujeme o kultivaci podnikatelského prostředí (ať již uvnitř nebo vně podniku) a tím udržujeme či rozvíjíme důležité hodnoty, které podporují fungování a rozvoj námi sledovaného systému. Mezi tyto hodnoty patří například důvěra, která snižuje transakční náklady a rozšiřuje možnosti podnikání. Zlepšením důvěry a dalších klíčových hodnot zvyšujeme sociální kapitál našeho podniku či celého systému; řečeno slovy Amitaie Etzioniho: „Normativní hodnoty nejsou pouhými principy, vůči nimž lidé vyjadřují svou vázanost. Mají specifické důsledky v chování lidí.“ (Etzioni, A., 1995:175) Tímto v konečném důsledku podporujeme hospodářskou prospěšnost celého našeho počínání. Hospodářská prospěšnost může být dvojího druhu – snižováním transakčních nákladů či zvyšováním svých výnosů.

Vztah mezi podnikatelskou etikou, hodnotami, důvěrou a ekonomickou prospěšností
(Zdroj: Business Ethics: A Manual for Managing a Responsible Business Enterprise in Emerging Market Economies. Washington, D.C. U.S. Department of Commerce, International Trade Administration 2004.)

Spammeři a běžní uživatelé: Nerovný boj s elektronickými znečišťovateli

Spam

Jedna vlaštovka sice jaro nedělá, ale i tak mi včerejší zpráva v iHNed.cz – Spammeři odkazující na pornostránky dostali v USA pět let vězení – ihned po přečtení zvedla náladu a vyburcovala ještě více můj odpor proti nepolapenému zbytku spammerů.

Je málo věcí, které mě dokáží rozčílit tak jako spam. Neznám snad na internetu větší verbež než ty, kteří si vydělávají na živobytí tímto způsobem, tedy spamováním. A nemluvím zde pouze o těch, kteří tyto služby zprostředkovávají pro druhé. Nesmírně mi pijí krev i ti, kteří si touto formou sdělení chtějí jen tak trochu přilepšit – dát zbytku světa nebo alespoň té naší republice vědět, že otevřeli nový obchod, mají skvělé akce, mají hotel u stromu (třebas ten U Lípy) nebo nabízejí skvělé reality.

Jeden známý žil týdny v blaženém domnění, že jeho webové stránky jsou natolik atraktivní a skvělé, že řada zahraničních návštěvníků se k jeho webovým stránkám musí vyjádřit aspoň slovíčkem. No, nepotěšili by i Vás pochvaly typu:

Super color scheme, I like it! Good job. Go on.

Your website has a useful information for beginners like me.

Looks nice! Awesome content. Good job guys.

This site is one of the best I have ever seen, wish I had one like this.

Nice colors. Keep up the good work. thnx!

Your site is on top of my favourites – Great work I like it.

Bohužel, obrana proti spamu je stále značně nedostatečná. Jde to vidět i u výše uvedeného článku – ve chvíli, kdy je spam zasílán ze zahraničí, je na něj naše i zahraniční (tedy i ta americká) legislativa relativně krátká. Navíc je současné znění naší legislativy docela nešťastné.

Všímám si, že poslední dobou je v módě posílat „férové maily“. Znáte je?

Vazeni, na zaklade zakona c. 480/2004 Sb., o nekterych sluzbach informacni spolecnosti, si Vas dovolujeme pozadat o souhlas s jednorazovym zaslanim obchodniho sdeleni. Obsahem budou informace o nove dopravni burze nakladu a dopravy pro dopravce, spedice, vyrobni a produkcni firmy. (Zdroj: Český spam)

Pro mě osobně se na takto sepsaném mailu nic nemění. Vyjde mi to nastejno jako bych dostal klasický spam. Poštu jsem si nevyžádal – zůstává pro mě spamem, a to bez ohledu na díry v legislativě. Řešení? Něco (nechtěl jsem napsat napřímo, že tristně málo) vyřeší Úřad pro ochranu osobních údajů. Vyzkoušeli jste již například jejich formulář Podání stížnosti na nevyžádaná obchodní sdělení? Na zbytek je člověk víceméně krátký a je odkázán sám na sebe, tzn. musí vynaložit svůj čas, energii a finance – Wikipedia.cz: Opatření proti proti spamu a boj proti němu.

Právní úlitby spammerům typu „zákazníci [mají] možnost zasílání reklamy kdykoli odmítnout“ nebo možnost legálně zasílat jen pouhé odkazy na web nejsou řešením. (iDNES.cz: Rozesílání spamu v ČR bude mít méně překážek) Spíše je chápu jako výsměch běžným uživatelům internetu a silný nástroj pro spammery. Osobně se přikláním k úplnému zákazu zasílání nevyžádaných obchodních sdělení. Není to ideální řešení, ale je to imho to nejmenší zlo. Existují určitě rozumnější a věrohodnější cesty, jak na internetu najít potřebné informace. Nebo Vy jste si snad někdy něco pořídili na popud spamu?

Odjinud k tématu spamu:
=============
Blok.Rozanek.cz: Nech spammera žít – ochutnávka: „Pane Formánku, nerozmyslel! Dokud provoz vašeho úřadu platím ze svých daní, tak vy budete pracovat. Vaší náplní práce je prošetřit mou stížnost, následně konat a nakonec mne informovat o výsledku. To máte dělat, za to jste placeni a to je vaší povinností, která vám byla uložena zákonem.“

Blok.Rozanek.cz: ÚOOÚ loni potrestal 88 spammerů – ochutnávka: „Minulý rok podali Češi 1503 stížností na spammery. Úřad pro ochranu osobních údajů ale z tohoto množství vyřešil jen 88 případů. Všechny skončily pokutou v celkové výši 316 tisíc Kč.“

Český spam: Články o spamu – linky na zajímavé články iDNES.cz, Lupa.cz, BusinessWeek.cz apod.

Wikipedia.cz: Spam – přehledný materiál o spamu: historie spamu, zákony a opatření proti spamu.

Wikipedia.cz: Komentářový/Diskuzní spam (Forum spam) – další z oblastí spammingu. Tentokrát o vkládání/zahlcování diskuzních fór nevyžádanými komentáři/posty.