Podnikatelská etika | Petr Čaník

Miton.cz a jejich (neférové) přebírání obsahu: Shrnutí a uzavření minikauzy

Před pár dny jsem se v článku Miton.cz a jejich “získávání” obsahu – Je to košér nebo nefér praktika? zmiňoval o tom, jak společnost Miton přebírá/přebírala externí texty. Na Webtrhu se kolem tohoto tématu vedla zajímavá debata a netrvalo dlouho a do diskuze se zapojil i pan Tomáš Fiala ze společnosti Miton. Myslím, že se celá věc v tomto případě vyřešila. Pro přehled zde dávám alespoň mailovou komunikaci, která mezi námi proběhla.

1. vyjádření pana Fialy k tématu (vypublikoval na Webtrh.cz):

Zdravím všechny,

chtěl bych se vyjádřit k přebírání rss kanálů. Přebíráme pouze část, která je veřejně dostupná a vždy uvádíme přesný zdroj s odkazem na daný článek pokud je v rss zdroji uveden.Pro majitele webů to přináší reklamu na jejich stránky. Omlouvám se všem kterým přebírání jejich rss zdroje vadí a samozřejmě ho okamžitě smažeme stačí když mě budete kontaktovat.

Celý projekt má určitě své nedokonalosti. Jsme otevřený jakýkoliv nápadům a za kritiku všem děkujeme určitě nás posune o kus dopředu.

Tomáš Fiala
tomas.fiala@miton.cz

Mail od pana Fialy (přišlo 10.4.2008, 13:07 h)

Dobrý den,

na Vaši žádost na fóru webtru jsme smazal rss kanál v naší databázi,
která přidávala články z rss na web hrackypronejmensi.cz.
Ještě k tomu jak se tam rss kanál dostal. Na plnění stránek je
brigádník, který Váš rss kanál dohledal asi pomocí google.com nebo svých
vlastních znalostí. Tedy nemá to nic společného s přidáním odkazu.

Ještě jednou se omlouvám. Na základě vašeho podmětu jsme začali tuto
situaci řešit a jeden z nápadů je ten že bude automaticky omezovat délku
textu načteného z rss. Druhým je lepší třídění jednotlivých článků a
jejich další zobrazování na stránkách.

Naším cílem je vytvořit spousty webů s vlastním obsahem nikoliv s
přebraným. A rss zdroje zobrazovat pouze v postranní liště. Je to ovšem
běh na delší čas a tohle je start celého projektu.

S pozdravem a přáním hezkého dne

Tomáš Fiala
Account manager

Má reakce Mitonu:

Dobrý den,

Ad smazání RSS kanálu – ideálním řešením by bylo zcela odstranit můj obsah z Vašeho webu. Osobně mi vadí, že tam zůstal. Navíc to vypadá fakt divně, když se na webu o hračkách pro nejmenší objevují totálně off-topic témata.

Ad brigádník – omlouvám se, ale verzí s brigádníky už jsem za svůj život slyšel tolik, že tuto část Vašeho mailu nebudu raději komentovat.

Ad přebraný obsah – běh na delší čas je jedna věc, druhá je to, zda se vůbec hodí takový „meziprodukt“ vypustit do světa (byť rozumím tomu, proč jste to udělali).

S pozdravem a přáním ještě hezčího dne

Petr Čaník

Další mail od pana Fialy (Miton.cz):

Dobrý den,

všech 10 článků bylo smazáno z našeho systému. Dále bylo
překontrolováno zda váš rss feed není i někde jinde.

K brigádníkům můžu napsat jediné jestli mi nevěříte máte na to právo.
Nemyslím, že by bylo vhodné vám posílat seznam jmen nebo nějaké
podrobnosti abych se je potom mohl dočíst na webtrhu. Rád Vám odpovím na
jakoukoliv otázku s vědomím, že můj názor bude uveřejněn.

Rozhodli jsme, že uděláme drobnou úpravu zobrazování rss feedů. Budeme
zobrazovat pouze prvních x znaků s odkazem na zdroj článku. Tudíž
zabráníme zobrazování celých článků.

S pozdravem a přáním hezkého dne

Tomáš Fiala
Account manager

Má reakce:

Dobrý den,

děkuji za reakci a vyřešení celé situace.

Jsem rád, že jste v Mitonu takto zareagovali na vzniklou situaci + že plánujete (snad nejen drobné) úpravy RSS feedů. Věřím, že se bude jednat o takové úpravy, které nebudou zavánět parazitováním na cizím obsahu > neférovým vylepšováním si pozic ve vyhledávačích.

S pozdravem

Petr Čaník

Tato minikauza s Mitonem má jedno velké pozitivum – o věci se diskutovalo (na Webtrhu, ale například i zde na Ovšem.net: RSS paraziti – kterak rychle ke slávě a penězům přijít…). Využívání externích zdrojů z RSS je hodně citlivé téma; a myslím, že se na toto téma povede ještě hodně debat. A je to jen dobře.

Předchozí Další

Obsah seriálu: Miton

Miton.cz a jejich „získávání“ obsahu – Je to košér nebo nefér praktika?
Miton.cz a jejich (neférové) přebírání obsahu: Shrnutí a uzavření minikauzy
Miton a jejich podivné přebírání cizích textů. Co bude dál?

Miton.cz a jejich „získávání“ obsahu – Je to košér nebo nefér praktika?

Miton.cz

Včera jsem zaregistroval na tomto blogu přístup přes web hrackypronejmensi.cz. Konkrétně šlo o přístupy přes jejich sekci Odkazy, tj. prostě tagovací oblak, kde můžete přidat odkaz relevantní s obsahem webu. Řekl jsem si, že tam hodím zkušebně odkaz na článek o certifikátu Bezpečné hračky, o kterém jsem kdysi napsal. Vyplnil jsem potřebné údaje a odeslal… ještě si pročetl, jestli se nezavazuji k něčemu, s čím nesouhlasím.

… k mému překvapení jsem zjistil, že si Miton rovnou na stránku hrackypronejmensi.cz natáhl obsah mého webu. Pikantní je, že jako hlavní článek na tomto webu o hračkách pro nejmenších tak od včerejška je článek: Na Sedmičce, sedmého v sedm vystoupí Junius a My Dead Cat (7. duben 2008, Klub 007 Strahov, Praha) (děti, ještě, že jste tam v pondělí nebyly). Vedle tohoto článku pak samože kopu dalších článků… Mimochodem na webu pro naše nejmenší ratoleti i informace o seniorech, miss, burze apod.

Screen webu HračkyProNejmenší.cz (červeně je zvýrazněn obsah z Čaník.cz)

Miton.cz

Zajímavý způsob, jak si vylepšovat pozici ve vyhledávačích, a to v rámci lehce sofistikovanější obdoby rss-plničky.

Můj stručný názor: zanadával bych si a zároveň se pousmál, kdyby to udělala kdejaká internetová nula. Od Mitonu bych takové jednání opravdu nečekal.

Poznámka závěrem: Obdobných projektů má dle patičky webu Miton rozjetých minimálně 9. Diskuze na toto téma probíhá také na Webtrhu.

Co si o takovém přístupu Miton.cz (btw: jedné z nejrychleji rostoucích českých internetových firem) myslíte vy? Je to košér nebo není? Je férové takto kompletně (a „bezmyšlenkovitě“) přebírat přes RSS cizí obsah jen z důvodu lepší pozice ve vyhledávačích?

Update z 9. května 2008

Myslel jsem si, že Miton po posledním mailu něco udělá se svými „parazitujícími“ weby. Zdá se však, že vše zůstalo při starém. Viz případ z blogu Petruj.eu (červeně je zvýrazněn obsah „převzatý“ z blogu Petruj.eu; clipboard z 9. května 2008):

Miton - Petruj.eu

Crowdsourcing a Miton je též rozebrán na Buzzmag.cz

Další

Obsah seriálu: Miton

Miton.cz a jejich „získávání“ obsahu – Je to košér nebo nefér praktika?
Miton.cz a jejich (neférové) přebírání obsahu: Shrnutí a uzavření minikauzy
Miton a jejich podivné přebírání cizích textů. Co bude dál?

Greenwashing Index: Čistě ekologicky nebo čisté PR?

Greenwashing

Minimálně podle pozitivně laděných marketingových kampaní firem se nám začíná planeta opět příjemně zelenat. Fráze jako „ekologicky šetrné“, „udržitelné“, „citlivé k životnímu prostředí“ se čím dál tím častěji stávají denním chlebem firem a jejich marketingových pracovníků. „Být ekologický“ se dnes prostě stává zaklínadlem. Firmy se předhánějí v tom nakolik se zazelenaly jejich strategie, produkty či služby. Zelená image dnes jednoduše frčí. A samozřejmě je to moc pěkné.

Upřímně, velmi si cením všech firem, které to s citlivým přístupem k životnímu prostředí myslí vážně. Stejně tak si vážím všech těch, které to dříve vážně nemyslely, ale jde u nich v poslední době vidět obrat k lepšímu. Co mě však zneklidňuje je to, že zde existuje relativně dost firem, které se snaží jednoduše a snadno svést na této vlně. Říkejme jim „černí pasažéři“ nebo paraziti.

Greenwashing, pinkwashing, whitewashing

Greenwashing je takovou (podnikatelskou) praktikou, kdy se firmy snaží vypadat zeleněji než skutečně jsou. Firmám, které takto „natírají na zeleno“ své produkty nebo rovnou celou svou firmu, ani tak nejde o to, aby naplňovaly svá slova. Věrohodnost jde u takových firem a aktivit stranou. Rétorika zde svádí boj s praktickým uplatňováním odpovědných principů vůči životnímu prostředí. PR zde ani tak nejde cestou zachycování skutečného, ale spíše stavění Potěmkinovských vesnic.

Podobně jsou na tom termíny pinkwashing – ten již není tak úzce spjat s environmentální dimenzí podniku. Opět ale jde o vytváření falešného, nerealistického či růžového dojmu o podniku nebo jeho produktu.

Whitewashing, z kterého je převzat termín greenwashing, je pak možné definovat jako koordinovanou snahu zakrývat nepříjemné skutečnosti, a to především v politické sféře.

Greenwashing Index – sdílejte své názory na marketingové aktivity firem

Projekt GreenWashing Index je zajímavou aktivitou, která se snaží mapovat zelené marketingové aktivity různých firem. Princip tohoto webu je jednoduchý. Jednotliví uživatelé webu hodnotí reklamy, které se zaměřují na „zelené marketingové strateige“ a hrají na ekologickou strunu. Web se tak snaží za pomoci „objektivizování subjektivního“ poukázat na reklamy, které s největší pravděpodobností pouze klamou a mají s reálnou „zelenou politikou“ pramálo společného. Mezi hlavní cíle tohoto webu patří:
– pomoci zákazníkům lépe se orientovat v marketingových strategiích firem a lépe hodnotit jejich aktivity a taktiky;
– napomáhat k tomu, aby se podniky snažily naplňovat to, co v reklamách proklamují;
– stimulovat trh k udržitelným podnikatelským praktikám, které skutečně redukují negativní dopady na životní prostředí.

Hodnocení jednotlivých reklam je prováděno na základě pěti oblastí:
– Klame reklama svým textem?
– Klame reklama svým vizuálním/grafickým zpracováním?
– Dává reklama vágní nebo těžko prokazatelné „ekologické“ sdělení?
– Přehání reklama v tom, jak „zelený“ produkt/podnik/služba skutečně je?
– Vynechává nebo zakrývá reklama důležité skutečnosti? Dělá se tak zelenější, než ve skutečnosti je?

Web se teprve rozjíždí (první reklamy se v něm objevily na počátku letošního roku), ale osobně mu dost fandím. Je vlaštovkou, která může napomoci v eliminaci greenwashingových aktivit firem. Ty totiž patří k tomu, co v dnešní době opravdu nepotřebujeme. Pouze znevažují důvěry a degradují snahy těch, kteří to s citlivým přístupem k životnímu prostředí myslí vážně.

Uvidíme, kudy se budou dál ubírat jeho cesty. Co si o takových aktivitách myslíte vy? Mají smysl?

Pan V. vypráví svůj smutný příběh o nepochopení

Vítr

Lehce podivínské, ale o to zajímavější a s výbornou závěrečnou pointou.

Pokud ulítáváte přesně na takových věcech, pak rozhodně zpozorněte. Německá společnost Epuron prezentuje svou corporate identitu velmi netradičním způsobem. Reklamní průmysl tak do světa vypustil další z velmi vydařených reklam. Mimochodem: zcela zaslouženě tato reklama získala nejedno ocenění.

Pan V. na tomto videu pomalu vypráví svůj příběh o nepochopení. Je smutné, když cítíte, že vám druzí nerozumí a nejsou schopni akceptovat vaše nestandardní chování. O to příjemnější je pak to, když se najdou lidé, kteří vás pochopí a začnou vás brát a respektovat.

Solární energie a strhující reklama německé společnosti Solon

Solon - Hail - Return of the Sun

Dostal jsem tento týden tip na zajímavý spot německé společnosti Solon, která se specializuje na solární energii. Krátký komerční spot je doslova „plně nabitý energií“ (Accu Movie). Tato reklama překvapila nejednu odbornou porotu (London Award 2007, Cannes Lions 2007, Eurobest Award 2007 a další), sesbírala nejednu cenu a dokázala a dokáže uhranout nejednoho diváka.

Shrnuto a podtrženo: Apokalypsa, která nevystraší, ale vede k zamyšlení. Doporučují obě z mých dvou očí a obě z mých dvou uší.

Hail: The Return of the Sun

Uploaded by dekku

Více hledejte na oficiálním webu k tomuto „kraťasu“. Co na tento spot říkáte? Líbí? Zaujal? Přesvědčil či navnadil by Vás Solon takovým spotem k hledání dalších informací?

Udržitelný rozvoj: Firmy začínají sdílet své ekologické patenty

Trvalá udržitelnost

Už při spuštění tohoto blogu jsem si řekl, že se nebudu chtít primárně zaměřovat na negativní příklady. Prostě, že budu chtít psát často také o těch příkladech, případech či trendech, které jsou pozitivní. Dnešní článek (resp. přetištěná tisková zpráva) je jednou z takových zpráv. Ukazuje, že 1. spolupráce při prosazování koncepce trvalé udržitelnosti se neobejde bez vzájemné spolupráce a 2. to některé firmy vzaly za své. Sdílení ekologických patentů je tak jedním z velmi pozitivních impulsů. Snad budou další podobné příklady následovat.

Tisková zpráva

IBM a Světová rada podniků pro dlouhodobě udržitelný rozvoj spolupracují se společnostmi Nokia, Pitney Bowes a Sony na ustavení portfolia společných ekologických patentů

ARMONK, New York a ŽENEVA, Švýcarsko – 14. ledna 2008: Přední členové korporátní komunity spojili síly v prvním úsilí svého druhu, jehož cílem je pomoci životnímu prostředí. Pro veřejnost uvolnili desítky inovativních, ekologicky zodpovědných patentů.

Dostupnost těchto patentů povzbudí vědce, podnikatele a firmy všech velikostí a v jakémkoli odvětví k vytváření, používání a dalšímu rozvoji jejich spotřebních nebo průmyslových výrobků, procesů a služeb způsobem, který přispěje k ochraně životního prostředí.

Světová rada podniků pro dlouhodobě udržitelný rozvoj (World Business Council for Sustainable Development, WBCSD) a společnost IBM – která podle IFI Claims už 15. rok v řadě získala opět nejvíce amerických patentů – zahajují toto úsilí v partnerství se společnostmi Nokia, Pitney Bowes a Sony. Přislíbené portfolio patentů, nazvané Eco-Patent Commons, je k dispozici na vyhrazeném veřejném webu organizace WBCSD.

Patenty uvolněné v rámci Eco-Patent Commons zahrnují inovace zaměřené na ekologické problémy a také inovace v oblasti výroby nebo podnikových procesů, jejichž uplatnění je přínosné pro životní prostředí. Společnost tak například může uvolnit patent na výrobní proces, jenž snižuje vznik nebezpečného odpadu nebo spotřebu energie a vody.

Od přislíbených patentů se očekávají následující přínosy pro životní prostředí:

– úspora energie nebo lepší využití energie a paliv,
– prevence znečištění (redukce spotřeby zdrojových materiálů, redukce odpadu),
– využití ekologicky vhodnějších materiálů nebo látek,
– snižování spotřeby vody nebo materiálů,
– větší příležitosti pro recyklaci.

Projekt Eco-Patent Commons byl původně navržen na konferenci IBM Global Innovation Outlook (GIO), kde se setkaly stovky předních světových osobností ze světa byznysu, politiky, akademie a neziskových organizací a diskutovaly o současných podnikatelských a společenských výzvách. Konference byla ukázkou síly a přínosů otevřených modelů spolupráce na inovacích.

(zdroj: Lupa.cz: [Tisková zpráva] Společnosti zveřejňují ekologicky progresivní patenty)

Nebezpečné hračky: Vyjádření České obchodní inspekce k plyšové hračce

Nebezpečné hračky

Před nějakou dobou jsem zde v článku Nebezpečné hračky: Lhostejnost nebo neschopnost výrobců a dovozců hraček? psal o jedné nebezpečné hračce, na kterou jsme v naší rodině narazili. Upřímně, vždy mě zajímalo a dosud zajímá, jak na jednotlivé případy zareagují relevantní úřady a organizace. Zaslal jsem proto přes e-podatelnu podnět k posouzení tohoto případu i České obchodní inspekci.

Tento týden mi Česká obchodní inspekce zaslala své vyjádření k tomuto případu. Znění jejich reakce zde přetiskuji:

Vážený pane,

dovolujeme si Vám oznámit, že na základě Vašeho podnětu ze dne 7.1.2008, byla provedena kontrola v prodejně HYPERNOVA , Suvorovova 154, 741 01 Nový Jičín, společnosti AHOLD Czech Republic , a.s. .

Výrobky – „ Plyšová hračka – prasátko, medvídek “ , které dle Vašich přiložených fotografií vykazují známky nebezpečného výrobku ( vyčnívající dráty ) , nebyly v době provedení kontroly v prodeji zjištěny. V prodeji byl zjištěn 1 druh výrobku – plyšová hračka Prasátko Disney® a 2 druhy plyšových hraček Winnie the Pooh Disney® a Plyšový medvídek s mašlí Tender Toys ® , u kterých kontrolou značení nebyly zjištěny nedostatky a ani pohmatem nebyly ve výplni či výstuži hraček zjištěny dráty ani jiné kovové díly. Takto kontrolovány byly i jiné druhy hraček v prodeji, nedostatky zjištěny nebyly.
Děkujeme za Váš podnět a sdělujeme, že Vámi uvedeným výrobkům bude věnována pozornost i při dalších kontrolách.

S pozdravem

Ing. Danuše Kotalová

ředitelka inspektorátu

Moravskoslezského a Olomouckého

se sídlem v Ostravě

A závěr věcí je? Máte i Vy nějaký případ, který není prkotinou a vzhledem ke své důležitosti si zaslouží posouzení nějakým odpovědným úřadem? Udělejte si tu práci a postupte věc dál. Nebo si myslíte, že je to zbytečné? Rád uslyším Váš názor.

Poznámka: Celé znění sdělení České obchodní inspekce (.PDF, 54,7 kB)

Michaela Jílková: Máte slovo, ale budu Vám do něj často skákat

Máte slovo, Česká televize

Jen krátce, ale prostě mi to nedá. Dnes jsem měl možnost podruhé sledovat pořad Máte slovo, který od minulého týdne vysílá Česká televize. Moderátorkou pořadu se stala paní Jílková. Po dvou odvysíláních musím říct, že (pro mě) bohužel.

Druhý Kotel České televizi nesluší

Tento týden přišlo na přetřes (sic!) téma Proč máme kupovat nekvalitní a zkažené potraviny? Hodně zajímavé téma. Osobně jsem byl na toto téma zvědavý, byť jsem v sobě stále ještě držel pachuť z 1. odvysílaní dílu o poplatcích u lékařů, v kterém paní Jílková napoprvé a naplno předvedla své moderátorské excesy. Ale zpět k dnešnímu dílu. O co mělo v dnešním díle jít?

„Michaela Jílková bude tentokrát se svými hosty hledat odpovědi na otázky, jak je možné, že si zákazníci z obchodu přinesou zkažené maso, shnilou zeleninu, plesnivý sýr nebo červivou čokoládu. Kam se mají obrátit, které instituci mají předat námět k prošetření, jak vůbec kontrolní mechanismy fungují, zda čeští spotřebitelé v obchodech dávají důraz vedle ceny také na kvalitu. Dalším z témat bude klamání spotřebitele (špekáčky bez masa, falešné víno, přelepování data spotřeby). Za výrobce a obchodníky přijdou diskutovat prezident Potravinářské komory ČR Ing. Miroslav Toman a viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Ing. Zdeněk Juračka. Úlohu kontrolních orgánů vysvětlí ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Ing. Jakub Šebesta a ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR MVDr. Milan Malena. Nespokojené zákazníky bude reprezentovat občan, který vypil pivo kontaminované louhem a řezník, který otevřeně mluvil o zpracovávání zkaženého masa. Radit, jak nakupovat a případně reklamovat, bude mluvčí Sdružení obrany spotřebitelů Mgr. Ivana Picková.“ (zdroj: Česká televize: Máte slovo)

Řeknu to takhle: pokud by v pořadu vystoupili jen pozvaní hosté, neměl bych jednu jedinou výtku. Zajímavé téma, stejně tak hosté i ochota konstruktivně diskutovat. Jenže pak tam byl jeden element, který z něčeho zajímavého dělal bleskuidní estrádu. Nemám nic proti paní Jílkové. Jen mi na ČT1 nesedí pořad, v němž moderátor bulvární formou hrotí diskuzi a posouvá tento pořad někde do podoby Kotel 2.0. O to smutnější je, že se to vše odehrává právě na ČT1. Myslím, že si tato stanice zaslouží lepší moderátory; obzvlášť na tak závažná, citlivá a zajímavá společenská témata.

A jaký je Váš názor na tento pořad? Líbí se Vám? Vyhovuje Vám forma a způsob moderování? Rád
uslyším Váš názor.

Poznámka k použité fotografii: Převzalo z článku Česká televize: Máte slovo

Nebezpečné hračky: Lhostejnost nebo neschopnost výrobců a dovozců hraček?

Nebezpečné hračky

Nemám chuť to zde zeširoka rozebírat; to ať udělají povolanější (organizace a úřady). Příběh je to vlastně velmi prostý. Obyčejný a pěkný den s menším podvečerním zvratem a naštěstí dobrým koncem.

Měli jsme dnes menší rodinné setkání. Všechny tři děti mé sestry a naše dcerka si hrály s novými hračkami. Obzvlášť se tulili k pěknému růžovému prasátku. Prostě taková ta hračka stvořená k tulení. Obvyklá rezidence: dětská postýlka. Když jsem v jednu chvíli tuto hračku vzal, abych ji podal jednomu z dětí, přitulil jsem se k této hračce a něco mě nepříjemně píchlo do tváře. Z hračky trčel přibližně centimetrový kus ostrého drátu. Šel vysunout dál. Po cca 4 centimetrech jsem to vzdal. Nešlo o špendlík ani nějakou krátkou sponu. Uši této hračky jsou prostě jen „vyztuženy“ drátem. Jak primitivní. Pro děti jak „stvořené“.

Nebezpečné hračky

Pár technických informací

– Výrobce neuveden, ale zemi původu bych si nesměle troufl odhadnout podle rádoby značky CE (více viz článek CE versus CE: Najděte 5 rozdílů, aneb jak se parazituje ve velkém).

– Dovozce pro Českou republiku: BONUM EUROPE s.r.o.

– Dovozce pro Slovenskou republiku: UNI-INTER-RAP s.r.o.

– Koupeno v Hypernově v Novém Jičíně.

Dokud se to člověka osobně nedotkne, tak nebezpečnost hraček člověku ani nijak zvlášť nedochází. Po dnešku jsem mnohé přehodnotil a ptám se: Je to o lhostejnosti nebo naprosté neschopnosti výrobců a dovozců takových hraček? Nebo je to o něčem jiném? Kdo by měl být za takové věci odpovědný a jakým dílem? Výrobce? Dovozce? Prodejce? Rád uslyším vaše názory.

Poznámka

Případ předávám kompetentním úřadům a organizacím.

Lohas: Zdravý a udržitelný životní styl. Hype nebo rozumný přístup spotřebitelů?

Lohas

Nemám rád hype akce a ani jiné trendy trendy. Přesto mě v poslední době zaujal jeden takový trend. Lohas. O to více, že se o něm obšírněji píše také v novém vydání Respektu (1/2008), konkrétně ve článku Berlínské biobohatství a ekoluxus.

Co je lohas?

Lohas je acronymem ze slov Lifestyles of Health and Sustainability, což můžeme volně přeložit jako zdravé a udržitelné životní styly.

O co tomuto novému konzumnímu modelu jde? Nebojte, není novým náboženstvím, stejně tak není nějakou beta verzí z dílny sociálních inženýrů. Příznivci tohoto konzumního modelu prostě jen v rámci svých možností usilují o vhodné propojení udržitelného přístupu ke svému prostředí, svého zdraví a v neposlední řadě svých běžných a přirozených konzumních požitků.

„V praxi to vypadá tak, že vyznavači Lohas si sice svůj oblíbený steak neodepřou, budou ale požadovat, aby ona kráva pocházela z biologického zemědělství. Stejně tak si budou chtít kupovat banány nebo kávu s vědomím, že jejich producenti v Latinské Americe nebo Africe za svou úrodu dostanou řádně zaplaceno. „Lohas-lidé“ si budou chtít na svých zahradách i nadále užívat luxusního dřevěného zahradního nábytku, ale prosím vás: jenom žádné kácení deštných pralesů.“ (zdroj: EnviWeb.cz: „Férové“ letí čím dál víc)

Hype nebo udržitelný konzumní model?

Do určité míry mi lohas zavání trendy záležitostí. Je to asi taky jeden z důvodů, proč jsem u tohoto přístupu zatím opatrný. Na druhou stranu bych ho nechtěl přehlížet jen proto, že může na první pohled znít jako lehce snobsky a přeceňovaný přístup rozmazlené smetánky. Osobně si přeji, aby se lohas (nebo jakkoli to nazveme) stal udržitelným konzumním modelem, který zohledňuje nejen přání samotného konzumenta, ale také životního či sociálního prostředí.

Předně: jsem alergický na jakékoli sociálně-inženýrské přístupy. O to je mi pak milejší přístup, který začíná a v podstatě i končí u přání a volby jednotlivců. Právě jejich rozhodnutí se pak v konečném důsledku může stát tím, co mění pozitivně i naše prostředí. Je to možná (zdánlivě) delší cesta, ale opravdu jen zdánlivě. Nejdelší cesta je totiž mnohdy cestou nejkratší.

V našich končinách se o odpovědnějším přístupu ke spotřebě zatím mluví jen zlehka. Takové termíny jako udržitelný či rozumný konzumní model stále patří spíše do říše pohádek nebo sci-fi. Situace v některých (bohatých světových) zemích je však už podstatně zajímavější; natolik zajímavá, aby i výrobci a prodejci takový odpovědný konzumní přístup začali brát vážně:

„Nejlépe mají finance lohas zmapované v USA. Jejich uvědomělé výdaje jsou odhadovány na 208 miliard dolarů ročně. Nejvíce z toho (asi 83 miliard) utratí Američané za šetrné spotřebiče, nábytek, módu, ekoturistiku. Další miliardy za bio a další zdravé potraviny, za kosmetiku, za fitness a „spirituální“ produkty, což zahrnuje vše od masáží po kurzy meditace. Figurují tu třeba také zelené technologie a přírodní materiály na stavbu domů a ukládání peněz do etických investičních fondů. V Německu se udává, že asi třetina lidí nakupuje s přihlédnutím k „etickým a ekologickým kritériím“. Z produktů je podrobně spočítán prodej biopotravin. Od roku 2000 se obrat zdvojnásobil, ze 2,1 miliardy na 4,5 miliardy eur.“ (zdroj: Respekt.cz: Berlínské biohobatství a ekoluxus)

Změň spotřebu, měň svět!

Vzato ze všech různých stran vyplývá jedno: v případě lohas jde o zajímavou snahu, jak sjednotit a posílit odpovědné a udržitelné konzumní návyky spotřebitelů. Kašleme proto v případě lohas na takové škatulky jako: trendy nebo hype. Stejně tak kašleme na snobský přístup ke svým konzumním návykům. Je to na nic. Zaměřme se na něco podstatně důležitějšího. Každý spotřebitel má u sebe podobnou volební moc, jak v případě politické volby. Neodevzdává svůj hlas politickým stranám, ale dává o svých preferencích vědět svým prodejcům a výrobcům. Využívejme lépe tuto svou moc. Volme vhodně a rozumně. Možná pro nás může být počátek tohoto roku i zajímavým startem pro menší (nejen kosmetické) změny v našem přístupu ke spotřebě. Ano, svět jako jednotlivci nezměníme. Změňme spotřebu a měňme tak svět okolo nás. Ten náš zeleno-modro-špinavý svět by si to už konečně zasloužil.