V závěru minulého článku – Mojmír Hampl, Robert Merton, banky a sebenaplňující se proroctví - zazněl termín sebevražedné proroctví. O co jde? Pojďme se na chvíli podívat na tento fenomén. Myslím, že mnohé už napověděla samotná definice opaku – sebenaplňujícího se proroctví. U jeho definice jsme vyšli z Thomasova teorému:
„Jestliže lidé definují situace jako reálné, jsou tyto reálné ve svých důsledcích.“ (If men define situations as real, they are real in their consequences.)
Termín sebevražedné proroctví používal John Venn. Robert K. Merton v této souvislosti hovořil o sebemařících se předpovědích. Jde tedy o takový proces, kde definováním a vyslovením této předpovědi zabraňujeme jejímu naplnění.
„… některé předpovědi, především ty s možnými negativními dopady, jsou přijímány natolik vážně, že společnosti vyvinou velké úsilí, aby se těchto dopadů vyvarovaly, čímž přispějí k tomu, že předpovězená skutečnost se neuskuteční. (Rabušic, L., Jak rozumět populačním projekcím. Sociologický časopis, XXXIII, (3/1997))
Minority Report, Karel Marx, Manifest a další poťouchlé báchorky
Znáte Spielbergův Minority Report? V jedné scéně tam Tom Cruise (aka John Anderton) ukazuje zajímavý příklad sebemařící se předpovědi. Tom Cruise posílá po stole kouli a říká Colinu Farrellovi (aka Danny Witwer), že ta koule spadne. Colin Farrell kouli chytá… byla ta předpověď nepravdivá či nesprávná? Nebyla. Pokud by Colin Farrell tu kouli neviděl a nebyl na ní upozorněn Tomem Cruisem, spadla by. Takhle však Cruisovo vyřčení předpovědi zabránilo tomu, aby se naplnilo. Toť jeden z příkladů sebevražedného proroctví nebo chcete-li sebemařící se předpovědi (sebeničícího se proroctví, sebedestruujícího se proroctví).
Uveďme si ještě jeden příklad.
„… Marxova předpověď postupné koncentrace bohatství a narůstající bídy mas… se na předpovídaném procesu podepsala. Přinejmenším jedním z důsledků hlásání socialistických myšlenek v devatenáctém století byl nárůst organizovanosti pracovní síly, která se, když byla přivedena k vědomí své nepříznivé vyjednávací pozice v případech individuální smlouvy, zorganizovala, aby mohla využít výhod kolektivního vyjednávání, čímž zpomalila, pokud zcela neeliminovala, vývoj, který Marx předpověděl.“ (Merton, R. K., 2000:129)
Napadají vás další příklady? Je jich nespočet. Ať již jde o sebenaplňující se nebo sebemařící se předpověď, vychází z obou jeden důležitý poznatek: vyřčené nezůstává bez odezvy. Samo ovlivňuje budoucí děje. O to komplikovanější a zábavnější je pak zkoumat jevy ve společnosti.
Literatura
– Merton, R. K.: Studie ze sociologické teorie. Praha, SLON 2000.
– Rabušic, L., Jak rozumět populačním projekcím. Sociologický časopis, XXXIII, (3/1997)