Reklama na Tento a britští Blur?

Slyšel jsem reklamu na Tento (papírové zboží) poprvé minulý týden a půl dne mi vrtalo v hlavě, kde jsem ten song už slyšel. Věděl jsem, že jsem iks let nazpět tento song poslouchal. Kdo si má ale po letech vzpomenout; navíc v tom kvantu naposlouchaných a oblíbených kapel. Nakonec mi to po pár hodinách docvaklo. Posuďte sami:

Reklama na Tento

Britští Blur a jejich song Charmless Man

Slyšíte to tam také nebo jen já trpím stihomamem? Neznám okolnosti, za kterých vznikla tato reklama; předpokládám, že má Tento vše ošetřené. Jen mě to zaujalo. Bez ohledu na tuto reklamu jsem si vzpomněl na situace, kdy právníci podle počtu shodných taktů definují náhodnou shodu a plagiát – viz třeba kauza Madonny a její skladby Frozen. A znovu pro jistotu píši: Věřím, že Tento to má ošetřeno. Jen se mi prostě všechny tyto věci pospojovaly a vybavily v jednu chvíli.

Mimochodem: Neznáte někdo bližší okolnosti kolem této reklamy? Jde o propůjčenou skladbu a jakousi „coververzi“ nebo je song natolik „pozměněn“, že nebylo třeba řešit autorská práva (opět samozřejmě v mezích současné legislativy)? Zajímalo by mě to. Pokud víte více okolo, určitě dejte vědět níže v diskuzi.

Aktualizace z 23:41 h

„Záhadu“ kolem reklamy od Tento před chvilkou rozsekl Ondra alias halogan. Přes Twitter jsem dostal jeho vzkaz:

@zputnik hele tak ta písnička je od francouzských Cocosuma s názvem Hey You!

A Ondra má recht. Takže žádní Blur, ale Cocosuma. No, asi už senilním. Neslyším zatím hlasy, ale slyším v nových kapelách dozvuky mé puberty a mých starých oblíbených kapel. Já tam ty Blury prostě slyším, byť Cocosuma je samozřejmě ta správná kapela v tomto videoklipu. Zjistím si o této kapele víc, zní šmrncovně.

Šťavnaté hovězí v trefném kontextu

Vyhledával jsem nějaké informace kolem včerejšího rozsudku v případu prodeje zkaženého masa. Nevíte o co jde? V krátkosti:

„Obvodní soud pro Prahu 5 dnes zprostil viny tři obžalované, kteří v roce 2005 údajně přikazovali svým podřízeným prodávat v pražském obchodě Hypernova zkažené maso. Podle soudkyně se nepodařilo prokázat, že se skutky opravdu staly. Rozsudek zatím není pravomocný, lze se proti němu odvolat.“ (zdroj: ČT24: Za údajný prodej zkaženého masa v Hypernově nikdo potrestán nebude)

Vyhledával jsem dostupné zdroje a narazil jsem na tento trefný článek (viz níže) s ještě trefnější reklamou. Prostě McDonalds zasazen do trefného kontextu. Dali byste si? Ale ať McDonalds nekřivdím. Dnes si na jedno menu zajdu.

A ten článek o tom včerejším rozsudku? Bude… dočkejte času, jako husa klasu.

YouTube.cz: Světový videoserver od dneška hezky česky

Největší světový videoserver YouTube běží od dnešního dne kompletně i v češtině. Dá se říct, že bylo jen otázkou času, kdy dojde k plné české lokalizaci tohoto – u nás i ve světě velmi oblíbeného – serveru na přehrávání a vkládání videí. Česká republika se tak přidala k dalším 21 zemím ve světě (a 9 zemím v Evropě), které mají svou lokalizovanou verzi YouTube.

„Plníme náš slib a přinášíme uživatelům české YouTube, které umožní, abychom světu naplno ukázali lokální talenty a pověstný český humor,“ uvedla marketingová ředitelka Google v ČR Kateřina Holcmanová. (zdroj: E15: Google dnes spustil stránky YouTube v češtině)

Uživatelé, kteří přijdou na tento server a ten se jim zobrazí v typicky anglickém oblečku, mohou jednoduše v horní části webu (vpravo od loga) změnit kliknutím jazykovou verzi z English na Český (a případně změnit předvolbu země původu obsahu na Česká republika – viz:

  • Nastavení předvolby jazyka – Vyberte jazyk, ve kterém chcete YouTube zobrazit. Toto nastavení změní pouze rozhraní, nikoli text zadaný jinými uživateli.
  • Nastavení předvolby země původu obsahu – Vyberte zemi, jejíž obsah (videa a kanály) byste chtěli zobrazit. Tato volba nezmění jazyk webu.

Directo: Nová a nadějná reklamní služba

Na českém a slovenském internetovém hřišti se před nedávnem objevila nová reklamní služba – Directo. Česká verze Directo.cz i slovenská Directo.sk slouží k jednoduchému cíli: zprostředkovat prodej reklamy na internetu. Princip služby je jednoduchý. Jako partner webu máte volný reklamní prostor, zaregistrujete se na Directo a nabídnete ho za vámi nadefinovaných podmínek – cena, doba, počet reklam na reklamním prostoru. Inzerent si pak může službu objednat. Directo si pak nechává za toto zprostředkování drobný bakšiš – 20 %. Ať to vypadá lépe – vám tedy z realizovaného obchodu zůstává pěkných 80 %.

Sama společnost Directo vyzvedává základní přednosti své služby na svém webu následovně:

  • Za reklamu platíte fixní měsíční poplatek.
  • Sami si vyberete web, na kterým chcete reklamu zveřejnit.
  • Dobrým výběrem dosáhnete vyšší efektivitu než při PPC reklamě.
  • Výběr webu Vám zjednoduší Directo rank (DR), který hodnotí kvalitu webu vzhledem k jeho ceně.
  • Na rozdíl od konkurenčních systémů, partnerům vyplácíme až 80% z přeinzerované sumy, co dovoluje minimalizovat ceny reklam.
  • Directo neustále kontroluje, či je Vaše reklama zobrazovaná korektně. V případe problémů Vám vrátíme plnou sumu za objednanou reklamu.
  • Máte přehled o počtu návštěvníků, kterých jste reklamou získali.

Directo: Přišel jsem, viděl jsem, zkusil jsem

Nedalo mi to a web jsem vyzkoušel. Šlo to rychle, bez žádných zbytečných protahování. Od registrace do vyvěšení na web vás dělí drobné minuty. Výsledek pak vypadá následovně – viz pravý sloupec webu:

Reklama na Directo
Reklama na Directo

Služba vypadá zajímavě a upřímně: líbí se mi. Má svoje dětské chyby. Například vznikly drobné chyby při implementaci kódu na web. Stejně tak je otázkou, jestli nelze ještě více optimalizovat (čti: zmenšit) vygenerovaný kód. Ale beru to – v tomto dávám Directu přiměřenou dobu hájení.

Na druhou stranu mě příjemně potěšila velmi rychlá (čti: v mém případě okamžitá) technická podpora ze strany Directa. A navíc jako skvělý tah považuji to, že na nevyužitém reklamním prostoru je reklama na Váš reklamní prostor. Na odkazované stránce pak potenciální inzerent najde relevantní informace o reklamním prostoru na mém webu s možností velmi rychlé objednávky. Prostě jednoduše a rychle.

Nabídka Vašeho reklamního prostoru na Directo
Nabídka Vašeho reklamního prostoru na Directo

Sám jsem zvědavý, co se nakonec ze služby vyklube. Jestli ji Directo doladí do geniální podoby, jestli se uchytí, jestli bude zájem na straně inzerentů i poskytovatelů reklamního prostoru. Osobně Directu držím palce. Tak jako všemu, co čeří vody českého internetu a nabízí zajímavé a praktické služby.

Společensky odpovědné aktivity firem jako vhodný doplněk teambuildingu

Dnes jsem si na iHNed přečetl zajímavý článek: Manažeři dělají dobré skutky. A dostávají za to zaplaceno. Zvolený nadpis je sice vcelku ustřelen. Stejně tak je článek napsán tak nějak naruby a navnadí čtenáře nesprávným směrem… ale i tak je fajn, že vůbec takové články vycházejí (a snad se tak neděje z důvodů okurkové sezóny). K té nepřesnosti v nadpisu a článku: ono totiž jde především o aktivitu zaměstnavatele, samotné firmy. Ta umožní svým zaměstnancům část své pracovní doby věnovat na veřejně prospěšné akce. To, že to firmy dělají z tu více, tu méně zištných důvodů nebo, že to mají zaměstnanci evidováno v rámci své pracovní doby bych neviděl jako problém. Naopak se to může stát zajímavým motivem i pro další firmy. Onen „dobrý skutek“ je v konečném důsledku vykonán – a nevyhrává pouze jedna strana (obdarovaný), ale i zaměstnavatel (firma) a zaměstnanci. Zaměstnavatel takhle právě například nachází zajímavou a netradiční alternativu k teambuildingovým akcím.

„… zatímco sponzoringem, penězi si firma dělá dobré jméno před veřejností, zapojováním svých lidí do charity se polidšťuje směrem dovnitř, v očích svých zaměstnanců.“ (zdroj: Pavlína Kalousová z Fóra dárců v článku iHNed: Manažeři dělají dobré skutky. A dostávají za to zaplaceno)

V rámci společenské odpovědnosti firem (corporate social responsibility, CSR) se postupem času zavedlo řada termínů, které se staly standardním slovníkem CSR. Vedle termínů jako Pro Bono služby (Pro Bono Publico), tedy služby pro obecné dobro, jsou to třeba termíny jako: matching fondy, časová konta (Time-Bank), talentové databanky (Skills-Bank, Talent-Bank), komplementární dary či akční dny firem.

Společensky odpovědné aktivity firem jsou často spojovány s velkými firmami. Zdání klame. Takové firmy mají pouze snažší přístup k veřejné prezentaci. Služby tohoto druhu realizuje celá řada firem; bez ohledu na to, zda si je s termíny jako společenská odpovědnost, CSR či Pro Bono přímo spojuje nebo se s těmito termíny nikdy nesetkala. Šíře poskytovaných služeb pro bono je ve své podstatě neomezená. Touto formou spolupracují s neziskovým sektorem například právnické, webdesignové a další firmy. Míra spolupráce záleží na množství času, který jejich pracovníci věnují neziskové organizaci (právní zastupování, tvorba a správa webových stránek apod.).

Uvažovali jste i vy někdy nad tím, že byste svým zaměstnancům v rámci pracovní doby umožnili například 1 den v roce pracovat pro nějakou neziskovou organizaci či pro „veřejné blaho“? Myslíte si, že takové akce mají smysl a přínos i pro samotného zaměstnavatele? Poskytujete jako firmy pro neziskový sektor nějaké služby nebo produkty zdarma? Sponzorujete? Pomáháte neziskovkám? Jaké máte zkušenosti?

Řekni, kde ty levné banky jsou?

Opravu nevím, co mi a mým blízkým všichni ti „poradci“ v bankách nabízejí za produkty. Kdekoliv se otočím, vidím reklamy na bankovní produkty, které jsou zadarmo, bez poplatků… nebo nanejvýš za hubičku. Pak, když dojde na lámání chleba, tak se ukáže, že zrovna na ten můj produkt se to nevztahuje a můj běžný účet slovíčko „zadarmo“ obchází velkým obloukem.

Například dnes dopoledne. Jdu do bankomatu vybrat peníze a před transakcí na mě vyskočí nějaká reklama o tom, že „toto je už konečně ta banka, kde poplatky nemají místo“. Aspoň takový pocit si odnáším od toho bankomatu. Jdu k přepážce a chci provést jednoduchou operaci, která ještě před nedávnem byla zadarmo. Docela pak koukám, když mě zaměstnankyně informuje, že za složení pár trapných peněz na kamarádův účet mám zaplatit 50 Kč. Vždyť přece ještě před pár měsíci to nebylo třeba. Nějak mi hlavou probleskne ona – doslova pár desítek vteřin stará – zkušenost s tím, že podle reklamy jsem přece konečně v bance, kde poplatky nemají místo. No, nic…

Přijedu večer domů. Manželka zrovna zkoumá jeden ze svých účtů… a zase se nestačí divit, kolik si ta banka strhla na poplatcích. Přesně ta banka, která jednou masíruje „PR žvásty“ o tom, jak ředitelé jsme vlastně my… a jindy (po spojení s jinou bankou) si z její reklamy odnáším subjektivní pocit, že to u nich přece musí být nej, nejlevnější a prostě báječné každým coulem.

Nevím, kde se stala chyba? Poslouchám špatně? Odnáším si z těch reklam zkreslený pocit? Utloukají nás banky aspoň slovy, že jsou nej… když jim to nejde doslova? Věří, že tomu uvěříme? Sakryš, taky patříte k těm „vyvoleným“, kteří mají produkt, na které se z nějakých (aspoň pro mě záhadných důvodů) nevztahují všechny ty zázračné služby bez poplatků? Nevím, kde je chyba. Co vy na to?

9 z 10 doporučuje Zdravotní pojišťovnu AGEL? Prázdné řeči nebo podložený slogan?

Minulý týden jsem strávil nějaký čas v novojičínské nemocnici a tam jsem si toho všiml poprvé. Nedalo mi to a navštívil jsem jejich webové stránky a tam na to narazil znovu. Pak se mi do ruk dostal nějaký leták a tam to bylo znovu. O co jde? Byl jsem převálcováván „agitkou“. 9 z 10 nějakých nepojmenovaných lidí mi z nějakého důvodu doporučuje Zdravotní pojišťovnu AGEL. Nová zdravotní pojištovna Agel prostě všude možně tlačí hlášku:

9 z 10 doporučuje Zdravotní pojištovnu AGEL!

Tak trochu té hlášce nerozumím. Kdo je těch 9 z 10? Proč ji doporučují? Je na to nějaký výzkum/studie, že skutečně 9 z 10 nějakých konkrétních lidí (a je mi jedno, jestli narkomanů, těhulek, feťáků, manažerů, účetních, homosexuálů, adventistů nebo já nevím čeho všeho) doporučuje tuto pojišťovnu? Nebo je to všechno jen reklamní hláška bez významu? Newspeak? Pokud ano, s čím přijdou firmy přístě? 99 ze 100 doporučuje zorbing nebo King Gym? 95 ze 100 doporučuje ozdravovnu v Jeseníkách? Co mi chce ten slogan říct? Co je jeho smyslem? A má vůbec nějaký reálný základ? Pomůžete mi někdo? Pomožte, hledá se oněch 9 z 10.

ÚOOÚ a spamy: Chodí to výborně, ale neseje to!

Tak mi to nedalo a v červnu jsem po nějaké době opět vyzkoušel formulář Úřadu pro ochranu osobních údajů pro podávání stížností o zaslání spamu. A popravdě, jsem z toho takový nějaký tumpachový. Dnes mi totiž došla odpověď.

Předně: vážím si práci ÚOOÚ. Myslím, že jejich role je značně problematická, omezená, specifická… a navíc okleštěna současným zákonným výkladem spamu (nevyžádané pošty). Mnohé o činnosti tohoto úřadu osvětluje rozhovor s inspektorem ÚOOÚ, panem Milošem Šnytrem.

Přesto mi fungování ÚOOÚ zrovna dnes připomnělo známou hlášku z Marečku, podejte mi pero:

„Famfula, jak to chodí? – Chodí to výborně, ale neseje to. – To je u secího stroje dost podstatná závada, ne?“

Vyrozumění mé stížnosti na nevyžádané obchodní sdělení: V čem je problém?

K Vaší stížnosti – číslo podání SP-2008-004843 ze dne 14. června 2008 na rozesílání nevyžádaného obchodního sdělení Vám sdělujeme, že jsme na základě analýzy Vaší stížnosti dospěli k závěru, že se nejedná o obchodní sdělení ve smyslu zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti.

Za současného znění zákona č. 480/2004 Sb. se za obchodní sdělení podle § 2 písm. f) nepovažují údaje umožňující přímý přístup k informacím o činnosti fyzické osoby či právnické osoby nebo podniku, zejména doménové jméno nebo adresa elektronické pošty. Pokud tedy zaslané sdělení obsahuje pouze odkazy na webové stránky, jde sice o nevyžádanou zprávu (spam), ale o obchodní sdělení dle zákona č. 480/2004 Sb. se nejedná.

Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) se snaží o změnu zákona č. 480/2004 Sb., ve smyslu, aby i takovéto zprávy byly postižitelné, protože ve své podstatě směřují k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby. A pro konečného adresáta není rozdíl v tom, zda dostane konkrétní nabídku či pouze odkaz na stránky, kde bude nabídka uvedena. V obou případech jde totiž o nevyžádanou zprávu a jejich rozesílání většinou porušuje obchodní podmínky jednotlivých internetových poskytovatelů.

V této souvislosti Úřad upozorňuje tyto společnosti ne jednání jejich klientů a tyto ve shodě se svými obchodními podmínkami ruší jejich emailová konta.

A v čem je tedy problém? Nejdříve jsem si myslel, že je to vyjádření k takovým těm spamům typu: čistý hypertextový odkaz. Prostě něco na způsob:

Spam

Pak mi ale došlo, že je to vyrozumění k mailům, které jsem dostával z webu Tip-Práce.cz… a o které jsem psal v červnu ve článku Tip-Práce.cz: Spamy hodné Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Tip-Prace.cz

Tyto maily už nejsou pouhým hypertextovým odkazem. Osobně si myslím, že zcela naplňují podstatu nevyžádaného obchodního sdělení. Proto moc nerozumím tomuto vyrozumění ze strany ÚOOÚ. Napadá mě:
– buď se ÚOOÚ vyjadřuje k úplně něčemu jinému, než k tomu, co jsem jim poslal;
– nebo mají na různé stížnosti jednotnou vzorovou odpověď;
– nebo je skutečně jejich kompetence tak omezená, že se nám zde prostředí mění v malý Kocourkov.

Celý tento případ mě fascinuje o to více, že jsem minulý rok řešil problematiku nevyžádaných mailů s panem Ing. Geyerem z Hotelu U Lípy. Paradoxně nebyl oním „spammerem“ pan Geyer, ale dle stížnosti podané na ÚOOÚ jsem měl být „spammerem“ já. Panu Geyerovi nevyhovoval můj mail, který byl přímou reakcí na jeho mail (celý případ najdete zde). Můj mail – pozvání k účasti na Dni proti spamu – zněl:

Zdravím Vás,

píši Vám cíleně, protože patříte mezi ty české firmy, které jsou často zařazovány mezi rozesilatele nevyžádané pošty. Rád bych Vás při této příležitosti pozval k diskuzi na serveru http://www.denprotispamu.cz

Věřím, že to pro Vás je férová nabídka a zároveň příležitost své chování obhájit, vysvětlit a (pevně tomu věřím) změnit.

Do diskuze jsou vedle „českých spammerů“ pozváni také uživatelé internetu a Úřad pro ochranu osobních údajů.

S pozdravem a přáním pěkného dnešního dne – Dne proti spamu

Ing. Petr Čaník

Případ samozřejmě ÚOOÚ vyhodnotil tak, že jsem žádný spam neposlal, protože dle vyjádření inspektora z ÚOOÚ:

Pozvánka do diskuse nesplňuje výše uvedenou definici, a protože byla reakcí na obchodní nabídku Hotelu u Lípy, tak ji patrně ani nelze nazvat za nevyžádanou.

I přesto, že jsem z toho tedy vyšel v pohodě, tak mě ta situace docela zaskočila. V případě, že by má pozvánka nebyla přímou reakcí na přijatý spam z Hotelu U Lípy, mohla být dle dle slov inspektora z ÚOOÚ a dle stávající legislativy kvalifikována jako spam. A to jen proto, že byl zaslán z mailu, který používám i ke svým podnikatelským aktivitám. Proto ten Kocourkov. Proto ten paradox – vyrozumění ze strany ÚOOÚ vs. pan Geyer. A proto mé nechápání toho, co vlastně ÚOOÚ (z)může… ten úřad imho chodí dobře, ale neseje.

Co si o tom myslíte vy? Myslíte, že současná legislativa přiměřenou měrou řeší problematiku českých spamů? Existuje nějaké řešení?

Falešná identita: Před nedávnem Bison & Rose, nyní TN.cz

Tak to vypadá, že se nám zpravodajský kanál TN.cz zase vyznamenal. Dnes se na Webtrhu objevil odkaz na velmi zajímavý a investigativní článek Oldřicha Klimánka: TN.cz se páslo na vlakovém neštěstí spamem. To musíte vidět… Někdo pod rozličnými nicky dával na různé zpravodajské weby komentáře o tom, že nejaktuálnější ze všech aktuálních je aktuální TN.cz. Zdá se, že těmito falešnými identitami (vydávajícími se například za 12ti letou dívku), které lákaly na TN.cz či pomlouvaly jiné zpravodajské weby, stojí samotný zpravodajský kanál TV Nova.

Rychleji, výše, silněji? Tisková zpráva televize Nova

Možná si Nova vzala k srdci aktuální olympijské heslo… a proto mohla pár dní po vlakovém neštěstí ve Studénce vydal následující tiskovou zprávu: Videa vlakové havárie ze Studénky přinesla serveru tn.cz dvojnásobnou návštěvnost.

Videa z místa železniční nehody ve Studénce na Novojičínsku, které server tn.cz přinesl v pátek 8. srpna jako první, navýšila jeho denní návštěvnost na více než 153 tisíc reálných uživatelů. To je nejvíce od prvního květnového týdne, kdy byl zpravodajský server TV Nova spuštěn.

Praha 11. srpna 2008 – Návštěvníci zpravodajského serveru tn.cz mohli sledovat páteční tragické události z místa vlakové nehody jako první, a to prostřednictvím videa, fotografií a online reportáží přímo z místa dění. Celková návštěvnost serveru tn.cz byla v pátek 153 655 reálných uživatelů, což je téměř dvakrát více než průměrná návštěvnost v posledním týdnu.

„Lidé si už zvykli hledat u nás informace a videa v okamžiku, kdy se něco děje. Rychlost, s jakou tn.cz přináší aktuální informace a videa, je zcela srovnatelná s ostatními zpravodajskými portály. V tomto konkrétním případě jsme byli ještě mnohem rychlejší,“ říká šéfredaktor serveru tn.cz Zdeněk Šámal. ´

Rychlost zpracování celé události je výsledkem profesionálního zázemí a úzké spolupráce obou redakcí, televizní a internetové. Právě rychlost a obrazové zpravodajství je podle řady zpracovaných průzkumů přesně to, co uživatelé od zpravodajského serveru tn.cz očekávají.

[tisková zpráva TV Nova]

TN.cz – Návštěvníci za každou cenu?

Beru, že některé společnosti se drží hesla, že účel světí prostředky. Možná trochu v mysli dře, že jsou ochotni to dělat za všech okolností. Je však otázkou, jestli si něco takového může dovolit takový zpravodajský kanál. Situace je o to pikantnější, že falešné identity neskončily u pouhého „vábení“ na TN.cz, ale rovnou se pustily do pomluv jiných zpravodajských serverů. Nechají si to poškozené weby líbit? Uvidíme.

CT24.cz: Na rychlík Eurocity se zřítil most, sedm mrtvých, 70 zraněných

TN.cz není prvním ani posledním případem

V dubnu letošního roku otevřel Adam Javůrek velmi zajímavou diskuzi kolem falešných identit vytvořených společností Bison & Rose: PR agentura zneužívá blogy českých deníků. Nemůžu si pomoci, ale propagaci za pomoci falešných identit osobně považuji nejen za  velmi neférovou praktiku manipulace s internetovými uživateli, ale také za nebezpečnou. Společnost/agentura schovaná za falešnou identitou nekomunikuje se čtenáři, manipuluje s nimi (Buzz marketing, WOM, astroturfing: Komunikace nebo manipulace se zákazníky?).

Oldřich Klimánek požádal televizi Nova o vyjádření. Zatím se mu bohužel žádné odpovědi nedostalo. Možná by bylo zajímavé, férové i opodstatněné slyšet názor i druhé strany, tj. TV Nova. Co myslíte: vyjádří se Nova k tomuto případu? Co si o daném „spamování“ myslíte vy? Existuje jiné vysvětlení, než to, že spammerem je někdo z TN.cz? Že by opět externisti nebo brigádníci? I tentokrát si velmi rád přečtu vaše názory.

Nový Facebook: Faceliftem k větší přehlednosti

Sociální síť Facebook.com v těchto dnech změnil svou tvář. Mění se nejenom standardní šířka (u mě) z původních 800 pixelů na nějakých bratru 960 pixelů. Kompletně jsou také přeskládány jednotlivé části stránky. Posuďte sami.

Původní úvodní stránka (po přihlášení na Facebook.com)

Nový Facebook: Faceliftem k větší přehlednosti

Nová úvodní stránka (po přihlášení na Facebook.com)

Nový Facebook: Faceliftem k větší přehlednosti

Původní stránka Profil

Nový Facebook: Faceliftem k větší přehlednosti

Nová stránka Profil

Nový Facebook: Faceliftem k větší přehlednosti

Člověk si bude muset zvyknout na jiné uspořádání. Po nějaké dobře zde třeba sdělím své pocity – jestli současný facelift byl pro mě krokem k větší přehlednosti a ergonomii… nebo se v novém Facebooku ztrácím. A co na nový Facebook říkáte vy? Vítáte? Jste zvyklí na původní verzi?