Marketing | Petr Čaník

Twitter.com: Děloha už není překážkou

V posledních dnes mě zaujaly dvě zprávy, které se točí kolem Twitteru. Každá svým způsobem poukazuje na možnosti a současně limity této sociální služby.

Twitter má oproti jiným formám komunikace jednu obrovskou výhodu. Její formát umožňuje velmi rychle vypublikovat sdělení a následné tuto informaci sdílet a šířit. Zvolená forma prostě dává Twitteru obrovské možnosti, současně ji však do určité míry limituje. Když Neil Postman popisoval „jak formy veřejné komunikace regulují či dokonce diktují druh obsahu, který jsou schopné ze sebe vydat“, (Postman, N., 1999:15) napsal zajímavou myšlenku, která má mnohé společné i s Twitterem:

„Výše uvedené [to, že forma ovlivňuje obsah] lze ilustrovat jednoduchým příkladem, k němuž si vezměme primitivní technologii kouřových signálů. Ačkoliv přesně nevím, jaké obsahy kdysi Indiáni kouřovýjmi signály přenášeli, mohu se bezpečně vsadit, že v nich nebyla zahrnuta žádná filozofická tvrzení. Obláčky kouře nejsou dostatečně komplexní na to, aby se jimi dalo promlouvat o povaze bytí, a i kdyby byly, filozofovi z kmene Čerokíů by nutně došlo dřevo nebo plachty, ještě než by se dopracoval ke druhému axiomu. S pomocí kouře se filozofie provozovat nedá. Forma tu vylučuje obsah.“ (Postman, N., 1999:15)

Ano, pomocí Twitteru se filozofie provozovat nedá, dá se jím však (podobně jako pomocí kouře) rychle upozorňovat na daleké vzdálenosti. Ale pojďme k těm zprávám.

Twitter.com: Děloha už není překážkou

Už ani děloha není překážkou k tomu, aby si někdo twitteroval. Minimálně se nás o tom snaží přesvědčit nastávající táta Corey Menscher. Vytvořil zařízení, díky kterému monitoruje pohyby svého zatím nenarozeného dítěte. Výsledky jsou následně posílány na Twitter. Malý Menscher (nebo malá Menscherová?) se tak nevědomky již nyní zapojil do Twitter komunity a dává o sobě vědět, kdy zrovna kopl mámu do bříška.

(Zdroj fotografie: http://portfolio.menscher.com/itp/kickbee/)

Twitter a státní sféra

Twitter také postupně proniká do státní sféry. Nevím, jak je na tom česká státní sféra, v USA již mnoho úřadů považuje Twitter za další z komunikačních prostředků. Rychle tak může být komunita informována o změnách, novinkách apod. Rozhodně by se něco takového hodilo i do našich poměrů. Jeden ze zdrojů USA úřadů používajících Twitter můžete najít například na adrese www.BearingPoint.com/GovTwit.

A co vy používáte Twitter? Líbí se Vám na něm? Vyhovuje Vám? Jak často tweetujete?

Použitá literatura

Postman, N.: Ubavit se k smrti – Veřejná komunikace ve věku zábavy. Mladá fronta, Praha 1999.

Lesk a bída komunikace: Jezdím (ne)slušně?

Tento týden jsem si při své cestě do Ostravy všiml zajímavého nápisu na kamionu. Zastavil na křižovatce přede mnou a na zadní části měl zajímavý nápis. Ten nápis mě potěšil. Dokonce dohnal k tomu, abych si ten kamion vyfotil. O jaký nápis šlo?

kamion

Za rok toho najezdím docela dost a tak vím, co někteří řidiči (včetně těch v kamionech) dokáží dělat za psí kusy. Něco málo jsem se o tom rozepsal v článku Vůdce, Myšák a další postavičky dálnic. O to více mě těší, když se objeví firmy, které se snaží komunikovat s druhými. Třeba, když se transportní společnost snaží minimalizovat nevhodné chování svých řidičů tím, že dává lidem možnost nahlásit nevhodné (nebo naopak vhodné a záslužné) chování. Tento způsob komunikace se v zahraniční literatuře často popisuje jako whistleblowing.

Whistleblowing je možno definovat jako oznámení neetického jednání na pracovišti těm, kteří mohou v dané věci zasáhnout a aktivně tuto situaci napravit. Důležitým aspektem whistleblowingu je skutečnost, že byly vyčerpány všechny jiné možnosti nápravy (informování nadřízených o vzniklé situaci apod.), ale nebyl na ně brán zřetel. Rozlišujeme dvě základní skupiny whistleblowerů: interní (zaměstnanci daného podniku) a externí (lidé vně podniku). Instituce, které jsou o neetickém jednání informovány, mohou být různé – média, policie, neziskové organizace, vrcholový management podniku apod.

Potud tedy o tomto způsobu komunikace dopravce se svým okolím. Není to jednoduché jít se svou kůží na trh. Na druhou stranu tím mohou firmy i mnohé získat.

Mohlo by to celé skončit happy-endem. A vážně: chválím takový přístup firmy. Jde o zajímavý krok transportní společnosti a záslužnou snahu takové firmy komunikovat se svým okolím. Pro řidiče – zaměstnance této firmy – je to pak určitý druh sociální kontroly. Nedalo mi to a zavolal jsem na to číslo… a ozvalo se:

Volané číslo neexistuje.

Atlantik.cz a Faislik: Další „externista“ kazící pověst firmy spamem?

Poprvé jsem si Faislika všiml včera. Na Svět seniorů někdo přihodil komentář k diskuzi o akciích. Už tehdy jsem si řekl, že se tu rozjíždí nějaká další komentářovo-spamovací kampaň.

Komentářový spam na Atlantik.cz – Screen ze Světa seniorů

Dnes uživatel Faislik (faislik@seznam.cz) přišel i na můj blog. A jak se dívám, vesele navštěvuje i další weby – od iDNES.cz (třeba tu nebo tu), přes iPOINT.cz a konče různými dalšími weby.

Komentářový spam na Atlantik.cz – Screen z iDNES.cz

Komentářový spam na Atlantik.cz – Screen z iPOINT.cz

Zajímalo by mě, čí je to zase aktivita. Kdo za tím má prsty? Že by další firma, co se vydala ve šlépějích TN.cz či Bison & Rose a jejich komentářových spamů pro ČSOB? Jsem zvědavý, jak se tentokrát bude jmenovat ten nezodpovědný externista. Nebo jde jen o zoufalý pokus zhrzeného akcionáře? Nevím, uvidíme.

Twio.cz a Esemes.cz: Dvě příjemná překvapení na začátku týdne

Tak jsem se dnes dostal ke dvěma novým webovým službám. Respektive ke třem… ale k napsání tohoto příspěvku mě dohnaly jen dvě z nich.

Twio.cz

Včera Jirka Zralý z BlueBoard.cz na Twitteru vypustil zprávu, že chystá na dnešek spuštění nějakého nového projektu. Dnes spustil Twio.cz, službu na sdílení obrázků na Twitteru. A můžu říct, že mě tím mile překvapil. Jde o českou obdobu služby TwitPic.com, kterou – podle svých slov – navíc obohatil o následující:

jednodušší nahrávání fotek – bez přihlášení;
možnost českých tagů;
(možná) budoucí implementace přímo do Twtitter klientů nebo Twitter homepage;
možnost v budoucnu nahrávat sety fotek.

Služba ještě potřebuje v lecčems doladit, ale i tak – služba je to sympatická a navíc Jirkou výborně zpracovaná po grafické i funkční stránce; ještě tedy to chce hlavně doladit nahrávání fotek z (některých?) telefonů.

Diskuze o této české službě pro sdílení obrázků na Twitteru najdete i na Webtrhu.

Esemes.cz

Druhou službu sputil David Kohout. Nejedná se sice o nic převratného (jde o jednoduchou webovku na zasílání SMS zdarma, kterých jsou dnes mraky), ale přesto tato služba stojí za zmínku. Oproti jiným tato služba totiž získává náskok díky jednoduchému rozhraní a přehlednosti. Uživatel tak nemusí přemýšlet, jaký operátor má příjemce.

„Úvodní stránka je maximálně jednoduchá, pouze logo a formulář na odeslání SMS, uživatele při posílání zprávy neotravuje žádná reklama. Myslím, že je zbytečné cpát do formuláře reklamu, když se uživatel soustředí na to, aby úspěšně poslal zprávu, takže na reklamu stejně nejspíše neklikne. Ta se zobrazí až po úspěšném odeslání esemesky, kdy už uživatel svuj cíl splnil. Nevím jestli je to dobrý nápad, každopádně až bude větší návštěvnost, dám na zkoušku reklamu i na úvodní stránku a uvidím.“ (zdroj: DavidKohout.cz: Představení Esemes.cz)

A ta třetí služba? Sitko.cz společnostil Centrum Holdings.

Sítko v sobě skrývá čtyři jednoduché nástroje, kterými se snadno spojíš se svými přáteli a skupinami, jednoduše zorganizuješ akce a stále budeš vědět, co se děje u Tvých kamarádů a novinky k akcím. (zdroj: Sitko.cz: O službě)

Zatím se Sítkem nevím. Dostal jsem pozvánku, tak otestuji. Rozhodně si ale nemyslím, že budu přecházet z Facebooku. Přece jen je tato služba regionálně omezena na Českou republiku (případně Slovensko), čímž pro mě v mnohém ztrácí.

A co na tyto služby říkáte vy? Líbí? Nelíbí? Využijete? Rád uslyším vaše názory.

Twitter a spam: Blokujete obtěžující „spammery“?

Před nějakou dobou jsme se s Pavlem Neumanem z Buzzmagu bavili o „spamu“ na Twitteru. Bylo to v rámci Dne proti spamu a na spamy na Twitteru prostě přišla řeč.

Spam na Twitteru?

Spamy na Twitteru? Existuje vůbec něco takového? Uznávám, že nejde o klasickou podobu spamu, jak jsme zvyklí z mailů nebo komentářů… přesto i Twitter se zalíbil různým individuím. Není se čemu divit. Jsou tam lidé, nákupní síla… a zatím tam lidé nejsou tolik „obrněni“ proti obtěžujícím uživatelům a zprávám.

Ale, co mám na mysli tím spamem? Jednoduše: nějaký „uživatel“ (možná vzhledem k automatizaci se spíše můžeme bavit o „účtu“) se k vám přihlásí jako Follower. Nejen k vám, ale k x dalším uživatelům. Na svém účtu si pak nahodí různé komerční nabídky s odkazy. Navíc jsou všechny odkazy (buď automaticky nebo vědomě) anonymizovány přes Tinyurl. Zažili jste takovou situaci? Zkoumali jste daný účet? Zkusili jste, kam vedou ty linky? A zablokovali jste si pak takového followera nebo jste ho nechali být (když vám aspoň zvýšil hodnotu Followers)?

Osobně nemám nic proti tomu, když firmy působí na Twitteru. Je to skvělý nástroj; výborná a příjemně neformálně laděná cesta komunikace s klienty a dalšími „fandy“ firmy. Stejně tak jako firemní twitter účty mi nevadí ani seriózní firemní blogy – naopak, mám je rád. Rád se dívám pod pokličku. Přesto věřím, že existují nějaké meze. Meze, kde končí komunikace a začíná otravování druhých. Obtěžující uživatelé zasílající spamy přes Twitter patří do té druhé skupiny. Minimálně tím, že si kvůli nim musím dát tu práci a podívat se, jestli jde o člověka, který má zájem o mé mikroblogování, nebo je to jen uživatel, který prudí se svými produkty. Bohužel to pak snižuje kvalitu Twitteru. Škoda.

Co si myslíte vy? Jde o spam? Je pro Vás obtěžující? Blokujete takové uživatele? Budu rád za vaše názory v anketě a diskuzi. Těším se.

Jak jsem linkbuildera vyhodil dveřmi a vrátil se mi oknem

Už je to nějaký měsíc, co jsme vytvořili a spravujeme web pro seniory SvětSeniorů.cz. Uživatelům (jak rádi říkáme „starším věkem, ale mladým duchem“) jsme se snažili a snažíme přinášet maximum výhod a služeb, které mohou na našem webu využívat. Mezi nimi i Odkazovník - obdobu Linkuj.cz, ale cíleně zaměřenou na seniory. Čas ukázal, že tudy cesta nevede. Přinejmenším zatím. Služba nebyla příliš uživateli používána… a co je horší – stala se oblíbeným místem pro linkbuildery.

Docela si hlídáme, aby obsah na webu byl pro seniory zajímavý a nematl je. Dokázal jsem zkousnout, když linkbuilder (záměrně nebudu jmenovat, protože to ani tak není podstatné) navedl do Odkazovníku sem tam nějaký (relativně zajímavý) odkaz. Když jich začalo přibývat, už mi to vadilo více. Poprvé jsem se mu mailem ozval, když do odkazovníku dal odkaz na nějaký adult sortiment (sado-maso apod.). Chvíli byl klid, ale jelikož se stále hromadili na Odkazovníku především komerční odkazy, rozhodli jsme se činnost Odkazovníku pozastavit. Minimálně prozatím. Netrvalo dlouho a linkbuilder začal natvrdo vkládat tato „katalogové echa“ přímo do blogu určeného pro seniory. Beru, že pro někoho platí heslo „Co není zakázáno je povoleno“, ale přesto…

Dobrý den,

v poslední době Vám píši už podruhé ohledně nevhodného využívání našeho webu pro budování zpětných odkazů pro Vaše klienty.

V současné době jsme kvůli zneužívání Odkazovníku pozastavili možnost do něj vkládat nové odkazy. Bohužel Váš linkbuilder využil jiné možnosti jak přidávat odkazy na našem webu – začal zpětné odkazy vkládat do blogů. Blogy na SvetSenioru.cz nejsou a nebyly primárně vytvořeny pro tyto komerční účely – tj. budování zpětných odkazů. Nepřejeme si proto, aby do této či jakékoliv jiné sekce Váš pracovník vkládal odkazy Vašich klientů. V opačném případě Váš registrátor dostane ban. Berte to jako naši poslední žádost o smír.

Samozřejmě nemáme nic proti tomu pokud bude Váš pracovník do blogu psát hodnotné články, jehož primárním účelem nebude budování zpětných odkazů.

Věříme, že rozumíte našemu zájmu si u webu tohoto typu a pro tuto skupinu uživatelů internetu zachovat jeho přehlednost a neznehodnocovat jej těmito zpětnými odkazy.

S pozdravem

Musím ocenit korektnost dané firmy. Během pár hodin jsem dostal odpověď:

Dobrý den,

velice se omlouvám za chybu registrátora, měl výslovně nakázáno neregistrovat odkaz do svetsenioru.
Ani on, ani já jsme ale netušili, že odkazovnik je také Váš.

Pevně věřím, že to bylo naposledy a ještě jednou se omlouvám.

Děkuji

S pratelskym pozdravem

P. B.

A jaké jsou vaše zkušenosti s linkbuildingem? Existují pro vás nějaké hranice, kde dávat a nedávat zpětné odkazy? Frkáte to kdekoliv nebo jste v tomto soudní? Máte i vy podobnou zkušenost? Rád uslyším vaše názory.

Firma, Živnostník a Byznys Rebel roku 2008

Dnes proběhne vyhlášení cen Firma a Živnostník roku 2008. Slavnostní galavečer bude vysílán v přímém přenosu ČT24, a to od 20:05 h. Cílem soutěže je dle slov organizátorů:

„Soutěže Vodafone Firma Roku a Makro Živnostník Roku nejsou pouze přehlídkou úspěchů, ale především hledání limitů podnikání. K rozvoji podnikání nestačí pouze nápady a investice, ale i dostatečná infrastruktura, vstřícnost úřadů, podpora regionů apod. Našimi prestižními soutěžemi vždy přispíváme k diskuzi, která umožní zlepšit podmínky podnikání.“ (zdroj: FirmaRoku.cz)

Součástí slavnostního večera bude také poprvé vyhlášení ceny Byznys Rebel 2008. Touto cenou by se mělo poukazovat na firmy, které zvolili a volí (v pozitivním slova smyslu) netradiční přístupy k podnikání a klientům.

„Vodafone proto ve zmíněné kategorii hledá takové firmy, které nabízejí výrobky a služby za jiných, pro zákazníky příznivějších podmínek, než je na trhu běžné. Šanci získat ocenění a zajímavé benefity mají například firmy, které neúčtují matoucí příplatky a nelákají lidi na neúplné ceny, ale naopak dávají zákazníkům něco navíc, například poskytují neomezenou záruku nebo nesvazují zákazníky smlouvami.“ (zdroj: FirmaRoku.cz)

Absurditou roku je povinnost nakládat se zeminou jako s odpadem

Společně s vyhlašováním firem, které se nějak pozitivně zasadili o kultivaci a rozvoj podnikání a podnikatelského prostředí probíhá také vyhlašování ceny Absurdita roku. Letos byla na začátku listopadu touto absurditou zvolena povinnost nakládat s ekologicky čistou zeminou jako s odpadem.

„Pro podnikatele je největší nesmyslností povinnost nakládat s vytěženou zeminou jako s odpadem, což je dále spojeno s náročnou administrativou. Přestože se zákon o odpadech nevztahuje na vytěžené zeminy, které vyhovují limitům znečištění, v důsledku neexistence vyhlášky musí podnikatelé i občané nakládat s veškerou zeminu jako s odpadem. Musí tak zaplatit skládkové a navíc si kvůli transportu zeminy vyřídit povolení pro zacházení s odpady, nebo si najmout specializovanou firmu.“ (zdroj: FirmaRoku.cz)

Mezi dalšími kandidáty na tuto cenu byly dále:

Zbytečné potvrzení o bezbariérovosti prostoru
Majitelé pracovních agentur musí každé tři roky pro nové povolení
Za neprokázanou způsobilost 5 let zákaz podnikání
S jednou změnou na tři úřady
Kniha jízd
Převod nemovitostí

Spamem k Živnostníku roku?

Osobně soutěžím tohoto typu fandím. Je fajn, když jsou zviditelněny firmy nebo živnostníci, kteří se snaží dělat věci netradičně… nebo prostě jen excelentně. Bohužel jsem se minulý rok setkal s tímto mailem:

Vážení přátelé, obchodní partneři, popř. budoucí obchodní partneři!

Musím se Vám pochlubit úspěchem, kterého jsem dosáhl – jako účastník soutěže Makro Živnostník roku 2007 jsem vyhrál tuto soutěž v rámci kraje Vysočina. Ceny předával prezident Václav Klaus, který byl v té době na návštěvě kraje Vysočina.

Postoupil jsem do celostátního kola, kde se rozhoduje pomocí SMS. Proto Vás chci tímto požádat o zaslání alespoň jedné či několika SMS na mou podporu.

Podrobnosti o celé soutěži včetně představení finalistů jsou na www.zivnostnikroku.cz.

Hlasování probíhá v období 10.10. – 9.11. 2007 zasláním zprávy na číslo 900 11 04 ve tvaru ZIVmezera8.

Mám totiž pořadové číslo č. 8.

Cena jedné SMS zprávy je 4,00 Kč včetně DPH.

Každá 10. SMS vyhrává -:))).

Budu rád pokud pokud předáte tento e-mail i na další adresy, svým kolegům ve své firmě, přátelům, příbuzným, známým, žákům, ……

Nejenom Superstar může vyhrát tímto způsobem!

Pro ty, co neznají obor mé činnosti – navštivte mé webové stránky.

Děkuji Vám za zaslání alespoň jedné SMS.

S pozdravem

Ing. D. Tripal – TRIPET, nezávislý obchodník, provoz Třeštice u Telče č. 53

602 557 283, tripet@ji.cz, www.tripet.cz

Nejde o žádný zásadní ani systémový problém této soutěže, ale zbytečně takové „marketingové akce“ některých živnostníků kazí dobré jméno této akce. Ale možná šlo minulý rok skutečně jen ojedinělý výstřelek.

Diskutuješ nebo spamuješ?

Ano, i já jsem rád za každý komentář v diskuzi na svém blogu. Kdo by nebyl? Vidíte, že druhé článek natolik zaujal, že si dali tu práci a napsali komentář. Je mi jedno, jestli pro mě vyzní pozitivně nebo negativně. Prostě vidím, že lidi článek nenechal být na pokoji. Pohnul s nimi. Přesto však mám někdy z některých komentářů spíše rozpačitý dojem.

Včera se mi tu objevil jeden zjevný komentářový spam v článku Volejte věštce: Zábava pro skeptiky, pohroma pro důvěřivé. Jasný jako facka. Neobsahoval nic než odkaz na web v podpisu, odkaz na web ve zprávě + jako bonus smajlík za odkazem. No problem. Toto mi žíly netrhá. Jasná věc… není co řešit a nemá mě co mrzet. Toto pro mě není ten problém, který ve mně zanechává onu rozpačitost. Ale pak je další skupina “diskutujících”. Je docela zastrčená. Příjde, udělá potřebné (tj. napíše komentář s odkazem na svůj web) a odejde. Těžko pak jde rozpoznat, kdo to myslel upřímně a kdo je tu jen z business důvodů. Těžko se to dokazuje, byť je to vcelku očividné… čím více blogů procházím, tím více si toho všímám:

Poznámka: Honzo, neuraz se.

A já si pak lámu hlavu: Co bylo první? Lov odkazů nebo chuť okomentovat článek a odkaz byl jen něčím sekundárním, bonusem? Ale co… ono je mi to docela jedno. Jen mně to docela zamrzí, že někteří “diskutéři” chodí na weby jen vykonat potřebu.

Videoreklama: Click to play video ads

Když se tak dívám kolem, vidím, že v rámci Google Adwords nejde o úplně novou službu. Já se s ní však dnes setkal poprvé. O čem je řeč? Google videoreklama nabízená prostřednictvím sítě AdWords (Video Ad Format – Click-to-Play Video Ad).

google-reklama-1

Myslím, že jde o zpestření reklamních kampaní a o uživatelsky přívětivý (a minimálně v mém případě o neagresivní) formát. Reklama se sama od sebe nespustila (oproti jinde „obtěžujícím“ flashovým reklamám, které se defaultně spouštějí samy a při každém refreshi stránky je musím vypínat, případně si aspoň vypnout zvuk).

Viděli jste? Používáte tuto službu AdWords? Máte se službou nějaké zkušenosti? Rád uslyším vaše názory.

Spamovat či nespamovat? To je, oč tu běží!

Tak jsme letos opět zorganizovali Den proti spamu! Prozatím mám tuto akci – a věřím, že i druzí – stále zaškatulkovanou jako DIY akci. Minimální rozpočet, neustálý a můj věčný boj s časem…, žádné peníze vytažené z nevědoucích občanů (z ať už státní, EU nebo jiné kasy). Prostě další pokus, jak se k něčemu vyjádřit a pokusit se do toho zapojit druhé… a malá sociální sonda, co vše taková akce způsobí či rozběhne. Tak i letos tomu není jinak. A když to tak vezmu ze všech stran, jsem tomu i rád.

Oproti minulému roku jsme změnili náboj celé akce. Nemůžu říct, že mě i letos nelákalo obvolat pár těch spammerů (nekonvenční přístupy mi prostě budou vždy blízké). Z minulého roku jsme se však poučili, že na něco takového je 1) potřeba více času na přípravách celé akce, 2) více zbuntovaná komunita lidí. Tentokrát je to tedy o obyčejné, ale imho přínosné myšlence – psát o spamu, o našich zkušenostech s ním, o tom, jak jsme si s ním poradili nebo jak jsme z něho bezradní. Věřím na sílu veřejných diskuzí – otevírá se tak prostor pro lepší, komplexnější, prostě plastičtější pohled na celou problematiku. A psaní o něčem takovém nemusí být úzce spojeno pouze se 7. listopadem.

Co mě vlastně na tom spamu štve? Upřímně, nejsem (a věřím, že nikdy nebudu) radikálním odpůrcem mailů, které jsem si nevyžádal. Problematika je příliš složitá, abych na jakýkoliv mail, který jsem nečekal reagoval tak, že jde o spam. Štve mě jiná věc – 1) když už mě někdo maily skutečně obtěžuje a nereaguje na to, že nechci být obtěžován; nebo 2) když ve mně někdo budí zdání důvěrnosti a je to vše jen „(po)citový fake“.

Když byl 3. května 1978 společností ARPANET odeslán 1. spam (ano, letos „slavíme“ 30 let), nebyly reakce jednotné. Někteří byli naštvaní, ale někteří naopak poukazovali na to, že je to ok a že se vlastně nejednalo o neužitečný mail. A zde jsme u „systémového problému“. Pokud se najde dostatečné množství takových, kteří chtějí předat to své evangelium o jejich službě, nejsme daleko od současného stavu, když mažeme, mažeme, mažeme. A kdo z podnikatelů nemá pocit, že zrovna ten náš mail, ta naše nabídka, ta naše služba nepřinese spásu, záchranu a užitek těm, které oslovujeme. Minimálně aspoň některým z nich.

Proto k výše uvedenému a s ohledem ke všem dalším okolnostem jsem už tolikrát řekl, že hromadné maily nepovažuji za férový a adekvátní způsob marketingové komunikace. Je to pro mě druholigová praktika.

A závěr věcí je? Den proti spamu je moje/naše dítě (touto cestou děkuji všem, kteří mi s akcí pomáhají… v neposlední řadě Pavlovi z Buzzmagu, který do toho letos šel se mnou jako hlavní Partner). Ale ještě k tomu dítěti. Nepotřebuji, aby mi chodilo oháknuté ve zlatě, stačí mi, když se bude dobře učit. A třeba jednou dospěje a najde si bohatého ženicha. Zatím je pro mě vše kolem této akce cennou školou. A rád si ji zopakuji i příští rok.