2. ve čtvrtém odstavci – Fair Trade pokřivuje trh
Prvně je potřeba říct, že žádný „rovný“ trh v praxi neexistuje. Můžeme diskutovat o tom, jestli je volný trh ideálním stavem, realita je ale taková, že neexistuje. Jen dva příklady –
A. masivní zemědělské dotace
- v zemích OECD tvořily zemědělské dotace v roce 2004 přes 300 miliard USD, zatímco veškerá rozvojová pomoc byla 69 miliard USD
- průměrná kráva v EU je údajně dotovaná 2 USD denně, což je oficiálně uznávaná hranice chudoby pro lidi
- vývoz subvencovaného cukru, mléka a rýže z USA, EU a Japonska do rozvojových zemí, které se mu v rámci opatření volného obchodu nesmí bránit, má za následek krach místního zemědělství (např. do zemí západní Afriky se vozí sušené mléko z Evropy, přestože je tam tradiční pastevectví a chov dobytka – např. Mali disponuje 6,5 miliony kusů dobytka, přesto se tam dovezlo za rok 9 tisíc tun evropského sušeného mléka, protože je levné, je ho nadprodukce a jeho vývoz je zeměmi EU podporován)
B. tzv. celní eskalace, tj. takové nastavení cel, kdy na dovoz zpracovaných produktů je clo mnohem vyšší než na nezpracované suroviny, – např. u kakaa je dovozní clo do EU na surové boby 0,5%, na kakaové máslo (meziprodukt) 7,7% a na finální produkty až 30,6%. To znamená, že rozvinuté země si hlídají svůj zpracovatelský průmysl, který přináší vyšší přidanou hodnotu, a rozvojové země jsou udržovány v závislosti na exportu nezpracovaných surovin. Obdobná situace je i v případě dalších surovin a zemí, zejména USA a Japonska.
(zdroj + více informací Rozvojové cíle tisíciletí: manuál globálního rozvojového vzdělávání ke stažení na http://www.ceskoprotichudobe.cz/?id=40-ke-stazeni, nebo např. studie Glopolisu na http://www.glopolis.org v sekci Zemědělská politika a rozvojová spolupráce, např. Martin Khor: Vliv liberalizace obchodu na zemědělství v rozvojových zemích – Zkušenost Ghany )

Za takových podmínek mi připadá, že kritizovat Fair Trade za to, že jde proti zásadám volného obchodu, je naprosto irelevantní.

Navíc autorova věta „Lepší podmínky pro zaměstnance či ohleduplnější výroba by měla být stanovena jinými způsoby než výkupními sazbami.“ je dosti zavádějící – dodržování určitých sociálních a environmentálních standardů není „stanoveno“ minimální výkupní cenou.
Sociální i environmentální, stejně jako ekonomické podmínky (a také minimální výkupní ceny) jsou stanoveny ve standardech mezinárodní organizace Fairtrade Labelling Organisation (FLO, http://www.fairtrade.net/standards.html) a jsou rovnocennou podmínkou certifikace Fairtrade.

3. k citaci z mojí studie
Pokud by autor nehledal jen podpoření vlastních názorů a snažil se vyváženě diskutovat, ocitoval by myslím i tu pasáž, která shrnuje výhody systému Fair Trade, které producenti uváděli – největší výhodou systému Fair Trade je totiž podle nich právě garantovaná minimální výkupní cena. Ta jim poskytuje jistotu, že vypěstovanou kávu nebudou muset prodat pod výrobní cenou. Umožňuje jim plánovat sklizeň, investovat do obnovy plantáží či financovat potřebné vybavení, aby byli schopni zajistit vysokou kvalitu produkce. Producenti si stěžovali na VÝŠI garantované minimální výkupní ceny – podle nich byla (vzhledem k tomu, že dodržování sociálních a environmentálních standardů a potřebná administrativa produkci prodražují) příliš nízká. Rozhodně si ovšem nestěžovali na její existenci. A mimochodem, od doby, kdy jsem studii psala, se minimální garantovaná cena kávy zvedla.

Takže – pokud možno, prosím autora, aby zkusil odpovědět na následující otázky:
1. Co konkrétně ho vede k názoru, že Fair Trade je jen PR nálepka, která jde vlastně proti principům férového obchodování? Jaké jsou podle něj principy férového obchodování, a které z nich Fair Trade porušuje?

2. Jakým způsobem by podle něj měly být tedy stanoveny lepší podmínky pro zaměstnance či ohleduplnější výroba? Resp. jak by mělo být dodržování takových podmínek zajištěno??
Proč si myslí, že Fair Trade je možný pouze v marginálním měřítku?! A mimochodem, kde našel tvrzení, že Fair Trade aspiruje na to být „trvale udržitelný“? Mám pocit, že tahle formulace už se nějakou dobu nepoužívá.
A jaký je podle něj rozdíl mezi „spravedlností“ a spravedlností? vysvětlení téhle hříčky se poněkud vytratilo …

3. Co myslí autor tvrzením „v absolutních i relativních číslech končí větší část na té bohatší straně zeměkoule“? Jakých číslech (co ta čísla udávají?) a část čeho?

Napadá mě toho ještě dost, ale už tak je to moc dlouhé … pro začátek to myslím stačí :-)
Jinak děkuji za článek o Fair Tradu – diskuse je myslím rozhodně potřebná a snad oboustranně obohacující.
Srdečně zdravím :-)
Eva Fraňková