Ludmila Brožová-Polednová: O textilačce Herajtové, soudech, vězení a stáří

Tento týden jsem se hned několikrát ptal svých přátel, co říkají na to, že tento týden má bývala prokurátorka z procesu s Miladou Horákovou nastoupit svůj šestiletý trest. Celý případ se v posledních dnech znovu dostal v médiích k přetřesu. A psalo se o něm o to intenzivněji, čím se blížilo datum 31. říjen 2008, tj. datum, kdy nejpozději se měla paní Polednová dostavit k výkonu trestu. A výsledek? Stačí si přečíst titulky jako iHNed.cz: Brožová-Polednová do vězení zatím nepůjde nebo Aktuálně.cz: Polednová opět odmítá nastoupit do vězení. Čeká na soud. Prostě nenastoupila.

A tak zatím co textilačka Herajtová z Kotony v Berouně zvyšovala svůj výkon na automatických stavech, aby co nejvíce pomohla budovat naši republiku, obžalovaná Horáková dávala v podzemí dohromady nepřátelské bandy ke zničení naší republiky… (zdroj: z projevu Ludmili Brožové-Polednové z procesu s Miladou Horákovou)

Nevím, co si o tom myslet. Původně jsem zastával stanovisko, že by paní Polednová měla být odsouzena, ale k výkonu trestu by nastoupit nemusela. Čím dál tím více se přikláním k tomu, že by měla nastoupil i k onomu výkonu trestu. Je to přísné? Je to nelidské? Je to přehnané? Nevím, stále nad tím uvažuji. Co si o tom myslíte vy? Měla by si paní Polednová odsedět svůj trest? Byla spravedlivě odsouzena? Zasluhovala méně nebo více? Jsem zvědavý na vaše názory.

Autor

Petr Čaník

Petr je jednatelem a marketingovým ředitelem ve společnosti Plus Design & Marketing. Vyučuje také podnikatelskou etiku na VŠE v Praze. Navzdory svému oboru je alergický na jakékoliv moralizování. Spíše než dávání univerzálních odpovědí si cení diskuze nad otevřenými otázkami. Více informací...

146 komentářů: „Ludmila Brožová-Polednová: O textilačce Herajtové, soudech, vězení a stáří“

  1. Každý trestný čin má být po zásluze potrestán, tedy i celé totalitní režimy včetně jednotlivců, kteří sloužili totalitě vždy jen kvůli svému prospěchu. Žádný zločinný režim nemůže fungovat pokud nebude zločinných jednotlivců. Jistě se dá odpustit ukradené lízátko ve školce, ale vraždu? Byl jsem rád když soud odsoudil Polednovou, bylo mi celkem jedno, jestli do vězení nastoupí, nebo jí to věk a zdraví nedovolí. Vědomí, že se pro všechny generace jasně řeklo co je a byla zač, a vědomí že už má stejně nenávratně cvaklý kupon pokud by se rozhodla zaklepat na Nebeskou bránu jsem považoval dostačující. Brzy však nastal obrat v pohledu na soudružku a také na její nástup trestu. Když jsem viděl její arogantní chování u soudu i před novináři, když opakovala jaký jsou všichni blbci když ji zažalovali k soudu, a když se vyjádřila tak jako by se nic vlastně tehdy nestalo, pochopil jsem. Pochopil jsem, že na tento typ “lidí” platí víc jako na jiné Čapkovo: “…člověka nepředěláš, jen se ti vybarví”. Nezbývá než přísloví našich předků “Oko za oko, zub za zub”, a to může být soudružka Polednová ráda, že se nebude uplatňovat doslova.

  2. Soudružka Polednová – Brožová je lidská stvůra a hyena. Může skutečně děkovat dnešnímu zřízení, že ji někdo nenechal lámat v kole, protože to by byl jedinný adekvátní trest pro takové bezcitné mrchy, jakou ONA byla a je. Jsem přesvědčena, že by kdykoli byla znovu ochotná Miladu nejen odsoudit a žádat pro ni pomalé a kruté umírání, ale i se znovu (dle nejnovějších výpovědí svědků)smát při její popravě. Nezaslouží si žádné přerušení trestu, nekaje se, trvá na svém, nelituje… A že je nemocná? Kolik je nemocných vězňů, všechny je propustíme? Jen ať jedubaba sedí, a ať poslouchá od zlodějek, že má držet hubu a nemoralizovat, když je tam narozdíl od nich, obyčejných kradaček, za úkladnou vraždu!

    Zdraví Atllanka ;)

Komentáře nejsou povoleny.