Schneider, Rentsch in Poku, Vlosky (2002) popisují kulturu jako způsob „proč se věci určitým způsobem dělají“ a organizační klima jako „co se vlastně děje“.
V jejich citaci je důležitý rozdíl mezi sémantikou „Proč“ a „Co“. Podniková kultura by totiž měla i vysvětlovat proč (kontroverzní je fakt, že celá řada výzkumů podnikové kultury je v podstatě zaměřena na klima, neboť nevysvětluje ono podstatné proč se lidé chovají, jak se chovají – tj. úroveň hodnot a základní předpokladů dle Scheina (1983), který je ostatně také autorem Vaší definice Bedrnová:1997).

Poku, K., Vlosky, P. R. A Model of the Impact of Corporate Culture on Information Technology Adoption [online]. 2002 [cit. 2008-09-25]. Dostupné z: .

Schein, H. E. The Role of the Founder in the Creation of Organizational Culture [online]. 1983 [cit. 2008-04-11]. Dostupné z:

Ale k odpovědi: Ano, všechny tři pojmy jsou rozdílné, což ještě neznamená, že se vzájemně neovlivňují. Podniková kultura je faktický stav hodnot, norem a symbolů, které v daném podniku fungují. Jde tedy o status quo – skutečný stav podniku. Oproti tomu podniková image souvisí s tím, jak je podnik vnímán navenek. Podniková identita je pak ideální stav – situace, jak by chtěl být podnik vnímán a vypadat. Jinými slovy k rozdílnosti těch tří pojmů: skutečný stav ve firmě (podniková kultura), jak firmu vidí druzí (podniková image) a ideální stav (podniková identita).

Pokud jsem psal o tom, že „Definice podnikové kultury se významově kryje s obecnou definicí kultury“ měl jsem na mysli srovnání podnikové kultury s obecnou definicí kultury. Obecná definice kultur se tedy kryje s definicí podnikové kultury – pouze s tím rozdílem, že ta je konkretizována na podnikovou oblast.