Datum 21. února 2008 je stoprocentně zapsáno v notýsku nejednoho rockera; speciálně pak těch post-rockových a post-punkových. Pražskou Sazku Arenu zavalí svým zvukem The Cure a jejich předskokani 65daysofstatic. Po počátečních tápáních, kdy vlastně naskočí 65daysofstatic do stejného busu spolu s The Cure si mohou čeští fanoušci oddechnout. Nebude to ve zprvu avizovaném květnu, ale už v únoru. 21. února tedy hutný sound zavalí Prahu v neskutečné síle. 65daysofstatic vás rozsekají na padrť, The Cure vás následně dorazí a poté zahrají svůj posmutnělý umíráček. Co si přát více?
The Cure – stará láska nerezaví
=======================
The Cure jsou srdcovka; má srdcovka z pubertálních let. Jestli mám mluvit o kapele, která mě hudebně ovlivnila více než je zdrávo, pak by to rozhodně byli tito postpunkoví britští kluci. Ano, byli tu Siouxsie and the Banshees, byli tu Joy Division nebo Depeche Mode, ale to, co mě nejvíc zasáhlo, byla nálada těchto kultovních rockerů. Depresária z alba jako Pornography (1982) nebo Faith (1981) nebo Seventeen Seconds (1980) pro mě patří k vrcholům rockové muziky 80. let, a to se tehdy teprve začínaly psát příběhy 80. let. Mimochodem: frontman The Cure – Robert Smith – nikdy netrpěl špatným hudebním vkusem. Díky němu jsem narazil a pobláznil se do Kate Bush. Před nedávnem ulítl na 65daysofstatic. Bylo to příjemné zjištění. Já na nich nezávisle na něm ulítl taky.
65daysofstatic – mládí září
===================
Když jsem poprvé slyšel track Await Rescue, padl jsem do kolen a hlavou mi probíhaly neskutečné obrazy. Zmixované déjà vu. Aphex Twin zmixovaný s neskutečnými kytarovými rify. Aphex Twin zamilovaný do kytar. A já se znovu zamiloval do hudby. Nekecám, miloval jsem ji vždy, ale s poslechem 65daysofstatic jsem dostal druhý dech. Letos tito freaci vydali nové album – The Destruction Of Small Ideas. Bylo toto album krokem zpět? Nedá se říct. Kritika i posluchači sice toto poslední album přijali s rozpaky, ale přesto se nejedná o špatné album. Je výborné, trpí jen jedním problémem – totálně zmršeným (sic!) mixem a masteringem. Myslím, že si to moc dobře uvědomují i samotní 65dos. Ne nadarmo své vynikající letošní červnové vystoupení v pražské Akropoli ukončili slovy: „Ale naživo to nezní špatně, že ne?“
Praha padne, minimálně se zatřese
21. února 2008 tedy můžeme čekat hodně významný svátek. Vítězný únor posunutý o 4 dny dopředu. Svátek, ve kterém úsloví „dvě mouchy jednou ranou“, bude tím nejtrefnějším vyjádřením jejich společného koncertu. Třes se, Praho, třes. Já se na tento koncert třesu už teď.
Zdroje:
– Oficiální web The Cure
– Oficiální web 65daysofstatic
– Profil 65daysofstatic na Post-Rock.cz
– Fotografie 65daysofstatic v záhlaví článku
