Etický kodex, který bych si za rámeček nedal

Dokumenty

V poslední době se stalo již relativně běžnou praxí firem, že mají zaveden etický kodex. Ať již ten svůj vlastní nebo se k nějakému jinému odvolávají coby členové různých sdružení, asociací apod. Tento trend neminul ani Českou republiku. A je tomu dobře.

„Pod termínem etický kodex (code of ethics, code of conduct) rozumíme systematicky zpracovaný soubor norem a předpisů, který vymezuje a upravuje vztahy mezi členy určité komunity. Etický kodex poskytuje detailnější rozpracování, konkretizaci morálních zásad a jejich použití v podnikové praxi. Etické kodexy a jim podobné dokumenty slouží ke kultivaci podnikového klimatu, podnikové kultury.“ (zdroj: Studie Transparency International: Aplikace metod a nástrojů podnikatelské etiky v českém podnikatelském prostředí

Vše má své pro a proti
=================
Etický kodex však není samospasitelným nástrojem. Jeho zavedením se firma nestane automaticky lepší, etičtější a transparentnější. Bohužel někdy se stane jen více farizejskou. Mimochodem pěkně rozpracovaný a dlouhý etický kodex měl i nechvalně proslavený Enron. Etický kodex je prostě jen pouhým nástrojem. Když ho špatně použijete, špatně pochodíte; minimálně však nedosáhnete toho, co jste původně zamýšleli. Pokud je však etický kodex coby nástroj správně implementován do podniku a je jednou ze součástí komplexního etického programu firmy, je užitečným pomocníkem.

Hlavní přednosti etických kodexů
========================

  • eliminuje nežádoucí praktiky;
  • zlepšuje reputaci firmy na veřejnosti i u zákazníků;
  • objasňuje politiku firmy v morálně problematických otázkách, definuje akceptovatelné a neakceptovatelné jednání (korupce, úplatky, neužívání pravomocí apod.);
  • pozitivně motivuje zaměstnance posílením jejich vědomí, že pracují v etickém prostředí s jasnými pravidly, která platí pro všechny bez výjimky;
  • podnik jeho prostřednictvím dává najevo hodnoty, v rámci nichž se snaží fungovat;
  • zabraňuje nadřízeným zneužívat svého postavení vůči ostatním zaměstnancům;
  • poskytuje základní rámec pro implementaci etického programu.

Na co si dát při implementaci etických kodexů pozor?
=======================================

  • Diskutabilní zůstává otázka, nakolik užitečný je etický kodex u malých podniků a drobných podnikatelů s pevnou firemní kulturou fungující převážně na základě neformálních vztahů;
  • RIZIKO: nebezpečí, že pokud není brán jako akční nástroj etického programu, stává se „prázdným dokumentem“, slohovým cvičením, které postrádá svůj nejsilnější atribut – autentičnost;
  • RIZIKO: přespříliš obecně zpracovaný etický kodex nejde k meritu věci a nepostihuje problémy, které by v něm měla mít firma zachyceny;
  • RIZIKO: přespřílišný a do detailu propracovaný etický kodex s sebou nese riziko ztráty utilitarního charakteru tohoto dokumentu (jde o nebezpečí, které je však spojeno s kodifikací jakýchkoliv jiných norem).

Etický kodex jako nevhodný nástroj
==========================
Před časem jsem narazil na jeden etický kodex. Byl na webových stránkách větší a významnější české společnosti. Bohužel byl zpracován takovým způsobem, že jej od té doby používám jako příklad „jak by etický kodex vypadat neměl“. Neměl v sobě nic, co by lidem uvnitř a vně podniku ukazovalo cestu ven z eticky problematických situací apod. Obsahoval jen běžné a prázdné PR řeči. Věci, na které nepotřebujete samostatný dokument. Věci, které vlastně ani legálně provádět nelze. Hodnota takového kodexu je imho nulová.

Střípky a „perly“ z etického kodexu
==========================
Společnost, o které je řeč, nás ve svém etickém kodexu informuje:

  • „nezaměstnává nesvobodné osoby, osoby z donucení nebo vězně.“
  • „umožňuje zaměstnancům svobodně skončit pracovní poměr.“
  • „vytváří účinné kroky pro předcházení nehodám a úrazům.“
  • „nezaměstnává osoby mladší 15 let.“
  • „[zabezpečuje], aby měsíční odměna každého zaměstnance byla vždy v přepočtu stejná nebo vyšší než zákonem stanovená minimální mzda.“

Co bod, to perla. Bohužel. Pokud by šlo o kodex pro firmu působící v Africe či Asii, tak ani nepípnu. Ale takový kodex v České republice?

O jakou firmu se jedna? To není podstatné, daleko důležitější je to, že tudy cesta opravdu nevede. A jak by tedy měl vypadat dobře zpracovaný etický kodex? Příště si na jeden takový ukážeme.

Další zdroje
========
CSR-Online.cz: Etický kodex – definice a ukázky různých etických kodexů

Čaník, P., Čaníková, P.: Aplikace metod a nástrojů podnikatelské etiky. Praha, Transparency International – Česká republika, 2006.
– Studie se zaměřuje na jednotlivé nástroje podnikatelské etiky. Její součástí je také kvalitativní výzkum mapující situaci v oblasti BE a CSR v České republice. Studie byla vypracována v roce 2006 pro Transparency International – Česká republika, o.p.s.

Autor

Petr Čaník

Petr je jednatelem a marketingovým ředitelem ve společnosti Plus Design & Marketing. Vyučuje také podnikatelskou etiku na VŠE v Praze. Navzdory svému oboru je alergický na jakékoliv moralizování. Spíše než dávání univerzálních odpovědí si cení diskuze nad otevřenými otázkami. Více informací...

178 komentářů: „Etický kodex, který bych si za rámeček nedal“

Komentáře nejsou povoleny.