Je to sice už pár (slovy: šest) dní, co vyšel Respekt číslo 42, ale přesto bych se k němu ještě rád vrátil. To, co chci napsat, si to totiž zaslouží. Vyšla v něm hodně zajímavá anketa: Mělo by být sdílení hudby a filmů na internetu trestné? Jednoduchá otázka, která žádá smysluplnou odpověď.
Byly dotázány čtyři zajímavé osobnosti, které o dané problematice mnohé ví:
- Ing. Pavel Bodiš z Mezinárodní federace hudebního průmyslu
- Lenka Hečková z České protipirátské unie
- Jan Pavelka ze Svazu nezávislých autorů
- David Antoš redaktor serveru Lupa.cz
Prostě žádní tři nejsmělejší posbíraní na nejbližší tramvajové zastávce; všechno hlavy pomazané, které jsou (nebo by alespoň měly být) v obraze.
Celá anketa mě však docela zaskočila. Lákavá otázka, která ve mně vyvolala zvědavost. Zajímaví čtyři respondenti. Nádherná konstelace. Celý nachutnaný jsem se tedy pustil do čtení a už první názor mě docela zaskočil. U druhé odpovědi se má dechová krize prohloubila. Třetí a čtvrtá odpověď mě sice uklidnily, ale přísně vzato – prohloubily nelogičnost a absurditu prvních dvou odpovědí.
Nejde mi vůbec o to, co tito respondenti odpověděli. To, že pan Bodiš a paní Hečková zastávají určitý světonázor je jejich nezadatelné právo, ke kterému jim zároveň nahrává současný status quo. O rozbor tohoto mi ale nejde. To by bylo na samostatný článek. Jde mi o jednu jedinou elementární věc: slušností je odpovědět na to, na co je člověk dotázán. Žádné mediální oblbovačky typu: Zeptejte se na co chcete, na co chci odpovím.
Jestliže se mě tedy někdo zeptá na otázku, zda by něco mělo či nemělo být, očekává ode mě můj osobní názor. Ne, mediální kašičku, kterou pouze popisuji současný stav. Taková otázka by asi zněla: Je sdílení hudby a filmů na internetu trestné? Možná první dva respondenti dostali jinou otázku, možná právě tuto. Ale co už, mě osobně jejich odpovědi: 1. neuspokojují, 2. mi přijdou nelogické, 3. dokážou (speciálně u této citlivé problematiky) naštvat. Chápu, možná je těžké nezazpívat zrovna v tu chvíli píseň toho, kdo je mým chlebodárcem, ale přesto – stojí za to odpovídat na položenou otázku nebo neodpovídat vůbec. Nikoliv však otázkou na hrušky začít filozofovat o třešních.
a co si pane čaníku myslite vy ?
ja si treba myslim ze by to trestne byt nemelo protoze vsichni autori vlastne kradou myslenky jinych ktere upravuji tak aby vypadali jako jejich vlastni a nikomu za to neplati ze ?
Osobně si myslím, že sdílení hudby i filmů by v podstatě mělo zůstat nelegální/trestné. Autorské dílo by mělo být touto formou chráněno. Tím ovšem neříkám, že v podobě v jaké je tomu dnes. Souhlasím v tomto s panem Antošem (Lupa.cz): „Bez ohledu na platné právo celosvětově dochází k přehodnocování přístupu k duševnímu vlastnictví. Změna autorského práva je proto nevyhnutelná.“
To, že je věc snadno přenositelná nebo je nehmotného charakteru pro mě ještě neznamená, že nemá svou vlastní finanční hodnotu (minimálně ve výši nákladů, které do nich autor vložil). Proto by mělo být takové vlastnictví chráněno. V opačném případě dochází k „okrádání“ autora. Autor má imho právo nakládat se svým majetkem jak uzná za vhodné – to, jestli ho bude prodávat napřímo nebo prostřednictvím někoho jiného nebo jestli ho bude zdarma distribuovat.
Mimochodem to hodně souvisí i s tím, že všechno něco stojí. A pro mě je možnost koupit si desku nebo třebas zajít na koncert určitou formou podpory.
A to, že „všichni autoři vlastně kradou myšlenky jiných“? Myslím, že je to trochu postaveno do extrému. Můžu použít nápad, ale pak by s tím měla být spojena adekvátní kompenzace. V případě fotek použitých na tomto blogu je to třeba cena, kterou za ně platím. V případě použití cizí myšlenky je to například použití standardního odkazovacího aparátu nebo žádost k autorovi o použití citace. To, že kultura (tj. svět „vytvořen“ člověkem) je založena na stavění na předchozím a kumulování, na tom nic nemění. Nebudu třebas při použití slova „máma“ nebo „táta“ doživotně uvádět zdroj, od kterého jsem to slovo poprvé použil (Maminka, 1977)… ale to už jsme někde jinde.
Pokud vím, tak existuje presumpce neviny. Když něco sdílím, udělal jsem chybu. Ale jak mi dokážou, že jsem způsobil škodu za statitisíce. Přiveďte k soudu ty, co se přiznají, že si to ode mne stáhli?
Jinak je to jak v tom fóru, když zavírali Fera za to, že pálil slivovici, protože měl doma prístroj. Každého by mohli zavřít za znásilnění, protože taky máme v kalhotách prístroj.